18 Ad 15/2017- 101

[OBRÁZEK]č. j. 18 Ad 15/2017 - 101

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce: nezl. T.F. P.

zastoupeného PhDr. H.P., jakožto zákonnou zástupkyní
bytem tamtéž,

právně zastoupeného JUDr. Pavlem Juchelkou, advokátem

sídlem Sady Svobody 448/4, 746 01 Opava
proti

žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 00 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 11.4.2017, sp. zn. SZ/MPSV-2017/65952-923, č.j. MPSV-
2017/78670-923, o dávce mimořádné okamžité pomoc na úhradu odůvodněných nákladů
souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění
nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh zákonné zástupkyně nezl. žalobce, aby advokát JUDr. Pavel Juchelka byl zproštěn povinnosti zastupovat nezletilého žalobce v tomto řízení, se zamítá.

IV. Odměna advokáta JUDr. Pavla Juchelky se určuje částkou 4 719 Kč, která mu bude
vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí.

Shodu s prvopisem potvrzuje

2 č. j. 18 Ad 15/2017

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 11.4.2017, sp. zn. SZ/MPSV-2017/65952-923, č.j. MPSV-2017/78670-923
žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky zamítlo odvolání zákonné
zástupkyně nezl. žalobce a potvrdilo rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze
dne 24.2.2017, č.j. 22024/2017/OPA. Tímto rozhodnutím nebyla nezl. žalobci přiznána dávka
mimořádné okamžité pomoci na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo
zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se
sociálně-právní ochranou dětí, a to na úhradu nákladů na školní pomůcky.

2. Zákonná zástupkyně nezl. žalobce podala proti shora citovanému rozhodnutí žalovaného
včasnou žalobu, ve které zároveň požádala, aby nezl. žalobci byl ustanoven zástupce z řad
advokátů. Žalobu odůvodnila tím, že „správní orgán věc nesprávně právně posoudil a žádost
o MOP zamítl, když aplikoval diskriminační kritéria, která vůči ostatním žadatelům nacházejícím
se v obdobném postavení jako nezl. žalobce neaplikoval. Porušil tak rovnost před zákonem“. Na
výzvu krajského soudu pak v průběhu řízení ustanovený právní zástupce nezl. žalobce doplnil
a opravil podanou žalobu tak, že žalovaný porušil ust. § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. správní
řád, v platném znění, neboť při svém rozhodování nedbal na základní zásady činností správních
orgánů a porušil je, neboť jím přijaté řešení nebylo v souladu s veřejným zájmem a zcela
neodpovídalo okolnostem daného případu. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný při rozhodování
skutkově shodných nebo podobných případů rozhodl odlišně. Protože celkové sociální
a majetkové poměry nezl. žalobce neumožňují uspokojení jeho základních životních potřeb, a to
na nejnižší společensky přijatelné úrovni, má k překonání této finanční tísně sloužit mimořádná
okamžitá pomoc podle příslušných právních předpisů v hmotné nouzi. Žalobce nezvládá pokrytí
výdajů spojených se svým vzděláním, mezi které spadají i náklady na zájmové kroužky, lyžařský
výcvik a odborné tábory. Žalobce i jeho zákonná zástupkyně mají upřímnou snahu, aby se
žalobce nadále soustavným studiem v Mendelově gymnáziu v Opavě připravoval na své budoucí
povolání, a aby mu to společnost umožnila; proto požadoval úhradu školních pomůcek a nákladů
spojených se svým studiem. Žalobce je proto přesvědčen, že splnil podmínky mimořádné
okamžité pomoci, a že je osobou, která se nachází v hmotné nouzi podle § 2 zákona č. 111/2006
Sb. v platném znění, a že tedy splňuje podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc
podle ust. § 36 a § 37 téhož zákona.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Zdůraznil, že dávka pomoci v hmotné
nouzi – mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou a nenárokovou. Odkázal na
spisovou dokumentaci správního orgánu I. stupně, ze které vyplývá, že žalobce nevyužil možnost
získat finanční prostředky ze spolku G.H.O. St. ve výši 3 000 Kč, které mohl použít na náklady
spojené s nástupem na gymnázium. Jelikož žalobce v osobě zákonného zástupce zaslal finanční
prostředky z morálních důvodů zpět na účet spolku, správní orgán I. stupně tento postup
vyhodnotil tak, že se nesnažil řešit svou situaci vlastními silami a v řízení ani neprokázal, že by
pro něj poskytnutí datu znamenalo nucené snášení zásahů do soukromí rodiny. Navíc v době,
kdy o této dávce rozhodoval žalovaný, byl batoh, na který žalobce svou žádost o poskytnutí
mimořádné okamžité pomoci zúžil, již zakoupen.

4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 11.4.2017, sp. zn.
SZ/MPSV-2017/65952-923, č.j. MPSV-2017/78670-923 a z obsahu správního spisu žalovaného
téže spisové značky, jakož i správního spisu Úřadu práce ČR – Krajské pobočky Ostrava, č.j.:
22024/2017/OPA, sp. zn.: UP/173988/2016/Hn, a poté dospěl k závěru, že žaloba není
důvodná. Při řízení o žalobě žalobkyně vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. soudního

Shodu s prvopisem potvrzuje

3 č. j. 18 Ad 15/2017

řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době
rozhodování žalovaného v souladu s ust. § 75 s.ř.s.

5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících ze správního spisu správního orgánu I. stupně vzal
v daném případě krajský soud za prokázáno, že zákonná zástupkyně nezl. žalobce podala dne
14.9.2016 žádost o mimořádnou okamžitou pomoc, kterou odůvodnila vysokými náklady na
školní pomůcky v souvislosti se zahájením studia I. ročníku Mendelova gymnázia, a to na
učebnici anglického jazyka ve výši 500 Kč, pracovní sešity á 70 Kč, požadavkem nákupu zopcové
flétny při hudební výchově, příspěvkem SRPŠ ve výši 600 Kč, jízdenkou ve výši 841 Kč, obuvi do
tělesné výchovy 300 Kč a batoh ve výši 500 Kč. Přípisem ze dne 19.9.2016 byla zákonná
zástupkyně nezl. žalobce vyzvána, aby doložila správnímu orgánu I. stupně seznam pomůcek,
které jsou nutné pro nástup na gymnázium a potvrzení gymnázia, že neposkytuje bezplatné
zapůjčení učebnic. Zákonná zástupkyně na tuto výzvu předložila sdělení ředitele Mendelova
gymnázia v Opavě, v němž potvrdil, že nezl. žalobce je žákem I. ročníku tohoto gymnázia,
a v němž dále uvedl, že knihy dostává žák zdarma, kromě učebnice angličtiny, která stojí 500 Kč
a pracovního sešitu do jazyka českého za 70 Kč. Flétnu, kterou potřebují žáci do hudební
výchovy, si může zapůjčit u Mgr. L. S. Je nutno zakoupit sešity, psací potřeby a cvičební úbor do
tělesné výchovy. Elektronickým podáním ze dne 24.10.2016 požádala zákonná zástupkyně nezl.
žalobce, aby správní orgán I. stupně přerušil řízení ve věci žádosti o mimořádnou okamžitou
pomoc s tím, že hodlá předložit listiny prokazující, že učebnici anglického jazyka má škola
poskytovat bezplatně, a že informace školy sdělené správními orgány jsou nepravdivé. Její žádosti
prvostupňový správní orgán vyhověl a usnesením ze dne 27.10.2016 řízení přerušil. Následně dne
11.1.2017 učinil Úřad práce ČR dotaz na Mendelovo gymnázium, zda je zákonná zástupkyně
nezl. žalobce povinna hradit učebnici angličtiny a pracovní sešit do českého jazyka (500 Kč + 70
Kč), tedy zda tyto učební pomůcky jsou zařazeny v příslušném věstníku MŠMT mezi bezplatně
poskytovanými či nikoliv. Zároveň bylo gymnázium požádáno o informaci, zda byla zákonná
zástupkyně seznámena s možností řešení její situace prostřednictvím sociálního stipendia
„G.H.O. St.“, a pokud ano, zda této možnosti využila. Na tento dotaz odpověděl správnímu
orgánu I. stupně ředitel Mendelova gymnázia v Opavě přípisem ze dne 23.1.2017, v němž sdělil,
že knihu a pracovní sešit má nezl. žalobce zapůjčen školou, že pracovní sešit jazyka českého stál
60 Kč, přičemž tato částka byla v září zaplacena, a že zákonná zástupkyně byla seznámena
s možností řešení její situace prostřednictvím spolku G.H.O. St., a že prostřednictvím svého syna
dne 23.1.2017 převzala částku 3 000 Kč. K této informaci byl připojen výdajový pokladní doklad
ze dne 23.1.2017 na částku 3 000 Kč, na němž je jako příjemce uveden nezl. žalobce. Dne
21.2.2017 se zákonná zástupkyně nezl. žalobce vyjádřila k podkladům pro vydání rozhodnutí tak,
že částka 3 000 Kč od spolku G.H.O. St. byla vrácena dne 14.2.2017 na účet sdružení z důvodů
morálních – nepřijatelnosti datu s ohledem na některé členy spolku a neschopnost spolku chránit
osobní údaje a identitu obdarovaných. Dále uvedla, že spolek není narozdíl od správního orgánu
vázán povinností mlčenlivosti a přijetím daru by byla nucena snášet zásah do soukromí rodiny.
Dodala, že zásadně nesouhlasí s tím, že by „žebrání“ mělo být posuzováno jako „snaha o zvýšení
příjmů vlastním přičiněním“. Jestliže stát garantuje pomoc osobám v hmotné nouzi, měl by tuto
pomoc zajistit sám při respektování základních práv (na ochranu soukromí osobních údajů,
soukromí a majetkových poměrů).Navrhla provedení důkazů starým a novým batohem, kdy nový
batoh musel být pořízen pro přepravu učebních pomůcek do školy a náklady ve výši 499 Kč na
jeho pořízení byly tedy nutné. Dle protokolu o ústním jednání před Úřadem práce ČR se zákonná
zástupkyně nezl. žalobce dostavila dne 24.2.2017 k ohledání školního batohu nezletilého s tím, že
doložila starý červený batoh, který je malý a nevyhovující a nový modrý velký batoh, vhodnější
pro větší počet učebnic. Na to Úřad práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště
Opava, vydal dne 24.2.2017 rozhodnutí, kterým nezl. žalobci dávku mimořádná okamžitá pomoc
na úhradu odůvodněných nákladů dítěte a zajištění nezbytných činností sociálně-právní ochrany
dětí nepřiznal. Součástí správního spisu je také odvolání zákonné zástupkyně proti tomuto

Shodu s prvopisem potvrzuje

4 č. j. 18 Ad 15/2017

rozhodnutí ze dne 3.3.2017, o kterém, jak je shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou
napadeným rozhodnutím.

6. Podle ust. § 2 odst. 5 písm. c) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění
pozdějších předpisů, za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům
dostatečné prostředky na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo
zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se
sociálně-právní ochranou dětí.

7. Podle ust. § 36 odst. 1 písm. b) téhož zákona, nárok na mimořádnou okamžitou pomoc má osoba
uvedená v § 2 odst. 4 a 5, pokud je považována za osobu v hmotné nouzi.

8. Podle ust. § 37 písm. d) citovaného zákona, výše mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené
v § 2 odst. 5 písm. b) nebo c) se stanoví až do výše nákladů uvedených v § 2 odst. 5 písm. b)
nebo c), s tím, že součet dávek poskytnutých podle každého z těchto ustanovení, nesmí v rámci
kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce.

9. Krajský soud především připomíná, že v souladu s ust. § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. žalobou
napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů, tedy v rozsahu žalobních námitek
tak, jak byly uvedeny v doplnění a opravě žaloby zákonné zástupkyně nezl. žalobce podáním jeho
právního zástupce ze dne 16.1.2018. V obecné rovině musí krajský soud především konstatovat,
že mimořádná okamžitá pomoc je dávka, která je poskytovaná mimo podmínky nároku
zbývajících dvou dávek v systému hmotné nouze podle zákona č. 111/2006 Sb. v platném znění
(tj. mimo příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení). Jejím zásadním účelem je řešit
mimořádným způsobem a okamžitě vzniklou situaci. Nutno ovšem zdůraznit, že dávka v hmotné
nouze mimořádná okamžitá pomoc je poslední záchrannou sítí celého systému sociální péče,
jejímž účelem je zabezpečit, aby nikdo, kdo se ocitl v nepříznivé situaci, nebyl mimo dosah
systému jen proto, že nesplnil z určitých důvodů podmínky pro vznik nároku na některé z dávek
sociálního zabezpečení. Smyslem zákona o pomoci v hmotné nouzi je tedy především řešit náhlé
a nepředvídatelné negativní životní situace, se kterými není fyzická osoba schopna se vypořádat
s ohledem na svoje majetkové poměry. Vždy je proto třeba komplexně hodnotit konkrétní situaci
žadatele o dávku a přihlížet ke všem relevantním skutečnostem. V duchu těchto zásah posoudil
krajský soud žalobní námitky nezl. žalobce uvedené v podání jeho právního zástupce ze dne
16.1.2018 a dospěl k závěru, že nejsou důvodné.

10.První žalobní námitka spočívala ve tvrzení, že žalovaný při svém rozhodování nedbal na základní
zásady činnosti správních orgánů a porušil je, i když jeho přijaté řešení nebylo v souladu
s veřejným zájmem a zcela neodpovídalo okolnostem daného případu, když žalobce je
přesvědčen, že tento orgán při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů
rozhodl odlišně. K tomuto žalobnímu tvrzení bylo odkázáno na ust. § 2 odst. 4 správního řádu.
Kromě toho, že v tomto zákonném ustanovení je zakotvena zásada ochrany veřejného zájmu,
z něj vyplývá rovněž i zásada nestrannosti, materiální ekvity a legitimního očekávání, tedy
předvídatelnosti rozhodnutí. Podle zásady legitimního očekávání pak platí, že správní orgán dbá
na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné
rozdíly. Údajné porušení této zásady tvrdila jak zákonná zástupkyně nezl. žalobce, tak i jeho
právní zástupce, pouze ve zcela obecné rovině, aniž by uvedli jediný konkrétní případ, ve kterém
žalovaný či správní orgán I. stupně postupovali odlišným způsobem a porušili tak tuto jednu ze
základních zásad správního řízení. K uvedenému musí krajský soud konstatovat, že ve správním
spisu žalovaného je založen přípis správního orgánu I. stupně ze dne 21.3.2017, kterým
předkládal svůj správní spis s odvoláním žalovanému, a ve kterém ke shora uvedené námitce

Shodu s prvopisem potvrzuje

5 č. j. 18 Ad 15/2017

konstatoval, že případ žalobce je zcela ojedinělý a že v podobné věci, kdy byl osobě v hmotné
nouzi nabídnut dar, který má být využit ve prospěch nezl. dítěte a tato osoba (tj. zákonná
zástupkyně nezl. žalobce) tento dar odmítla s tím, že se jedná o žebrání, se správní orgán nesetkal.
Je tedy zřejmé, že v této věci nelze postupovat v souladu se zásadou legitimního očekávání,
neboť tento případ je naprosto ojedinělý, když o žádné, byť aspoň více či méně podobné věci,
správní orgán ještě nikdy nerozhodoval. Z uvedených důvodů krajský soud uzavírá, že je tato
žalobní námitka nedůvodná.

11.Obsahem dalšího žalobního tvrzení pak bylo to, že žalobci mimořádná okamžitá pomoc náleží,
neboť je osobou nacházející se v hmotné nouzi a splňuje podmínky nároku na tuto dávku
pomoci v hmotné nouzi. Kromě toho, co již bylo řečeno o dávce okamžitá pomoc v hmotné
nouzi shora, nutno doplnit (ve shodě s tvrzením žalovaného), že dávka pomoci v hmotné nouzi
mimořádná okamžitá pomoc na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo
zájmovou činností nezaopatřeného dítěte, je svou povahou charakterizována jakožto dávka
fakultativní, přičemž jde o dávku nenárokovou, peněžní povahy a jednorázovou. Žalobou
napadené rozhodnutí, jehož předmětem bylo odvolání zákonné zástupkyně nezl. žalobce, se
zabývalo pouze poskytnutím náhrady za zakoupení nového batohu nezletilému, zabývalo se tedy
jen rozsahem podaného odvolání. Jak ovšem vyplynulo z obsahu správního spisu
prvoinstančního správního orgánu, tento batoh zákonná zástupkyně nezl. žalobce zakoupila ještě
před vydáním rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Další rozhodnou skutečností pro
posouzení nároku nezl. žalobce na mimořádnou okamžitou pomoc bylo dle názoru krajského
soudu to, že jeho zákonná zástupkyně nevyužila peněžních prostředků spolku G.H.O. St. ve výši
3 000 Kč, které na náklady nezletilého uvedené v žádosti o tuto dávku mohla použít. Pakliže
zákonná zástupkyně nezl. žalobce tyto získané peněžní prostředky odmítla z morálních důvodů či
z důvodu nuceného snášení zásahu do soukromí rodiny, které nevyšly nijak konkrétně najevo,
došel krajský soud ke stejnému názoru jako oba správní orgány a to, že za této situace nelze nezl.
žalobce považovat za osobu v hmotné nouzi s nárokem na poskytnutí mimořádné okamžité
pomoci. Je proto i v této části žaloba nedůvodná.

12.Ze shora uvedených důvodů krajský soud proto žalobu v souladu s ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. jako
nedůvodnou zamítl, přičemž v této věci rozhodl rozsudkem bez jednání v souladu s ust. § 51
odst. 1 s.ř.s.

13.Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení
úspěch neměl a žalovanému toto právo ze zákona nenáleží (ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).

14.V průběhu řízení doručila zákonná zástupkyně nezl. žalobce krajskému soudu „žádost o zrušení
ustanovení JUDr. Pavla Juchelky“, k čemuž uvedla, aby tak soud učinil z důvodu hospodárnosti
řízení, neboť žalobu již doplnila podle pokynů soudu, a že v této fázi řízení se domnívá, že
zastoupení je nehospodárné, jelikož není „povinné“, a že případné pro žalobce nepříznivé
rozhodnutí soudu lze zvrátit v řízení o kasační stížnosti. Podání zákonné zástupkyně zcela
postrádá logiku už proto, že podmínkou řízení o případné kasační stížnosti je právě povinné
zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
Navíc zastoupení nezl. žalobce advokátem krajský soud nadále považuje za potřebné k ochraně
jeho práv (ust. § 35 odst. 9 s.ř.s.). Návrh zákonné zástupkyně, aby byl advokát JUDr. Pavel
Juchelka zproštěn povinnosti zastupovat nezl. žalobce v tomto řízení krajský soud proto zamítl.

15.Ustanovenému advokátovi nezl. žalobce byla přiznána odměna ve výši 4 719 Kč za tři úkony
právní služby po 1 000 Kč a tři režijní paušály po 300 Kč dle ust. § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3
vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, tj. 3 900 Kč a s připočtením 21% DPH ve výši 819 Kč
činí odměna celkem 4 719 Kč.

Shodu s prvopisem potvrzuje