č. j. 22 A 17/2018 - 28

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci

 

žalobkce:             P. K.

zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem

sídlem Ledčická 649/15, 184 00  Praha 8

 

proti

žalovanému:   Městský úřad Město Albrechtice

sídlem nám. ČSA 27/10, 793 95  Město Albrechtice

 

 

ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného

 

takto:

 

I. Žaloba se v části, aby bylo žalovanému zakázáno pokračovat ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webových stránkách Města Albrechtice, okres Bruntál, dostupných na URL http://www.mesto-albrechtice.cz/, a to konkrétně jeho jména a příjmení, data narození, adresy trvalého pobytu a e-mailové adresy v žádosti o informace žalobce ze dne 14.7.2017 a poskytnutí informací žalovaným ze dne 24.7.2017, sp.zn. Mě 5875/2017, zamítá.

 

II.   Zásah žalovaného vůči žalobci spočívající ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webových stránkách Města Albrechtice, okres Bruntál, dostupných na URL http://www.mesto-albrechtice.cz/, a to konkrétně jeho jména a příjmení, data narození, adresy trvalého pobytu a e-mailové adresy v žádosti o informace žalobce ze dne 14.7.2017 a poskytnutí informací žalovaným ze dne 24.7.2017, sp.zn. Mě 5875/2017,  byl nezákonný.

 

 

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. Václava Voříška, advokáta se sídlem v Praze 8, Ledčická 649/15.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobce se žalobou ze dne 15.5.2018 domáhal, aby soud zakázal žalovanému pokračovat ve zveřejňování žalobcových osobních údajů (jméno a příjmení, datum narození, adresa pobytu a e-mailová adresa), in eventum, aby soud prohlásil takový zásah žalovaného za nezákonný, pokud již nebude trvat. Žalobce požádal žalovaného o informace, žalovaný zveřejnil na svých webových stránkách jak plné znění žalobcovy žádosti, tak poskytnutých informací. Žalobce nedal souhlas ke zveřejnění svých osobních údajů, žalovaný porušil § 5 odst.2 zákona o ochraně osobních údajů, došlo také k rozporu s § 8a informačního zákona, čl.2 odst.2, čl.7 odst.1, čl.10 odst.2 a 3 Listiny základních práv a svobod, čl.2 odst.3 Ústavy. V další části žaloby se žalobce zabýval způsobem zveřejňování jeho osobních údajů na stránkách Nejvyššího správního soudu.
  2. Žalovaný ve vyjádření potvrdil, že až do 28.5.2018 zveřejňoval na svých webových stránkách plné (neanonymizované) znění žalobcovy žádosti a poskytnutých informací, žalovaný doručil soudu žalobcovu žádost ze dne 17.7.2017 a poskytnutou informaci ze dne 24.7.2017.
  3. Krajský soud přezkoumal v souladu s § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) postup žalovaného a dospěl k závěru, že představoval nezákonný zásah vůči žalobci.
  4. Krajský soud vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, ze znění předmětné žádosti a odpovědi žalovaného, z nichž jednoznačně vyplývá, že v období od 24.7.2017 do 28.5.2018 žalovaný zveřejňoval žalobcovy osobní údaje na volně přístupných webových stránkách žalovaného.
  5. Krajský soud se nejprve v souladu s § 84 s.ř.s. zabýval včasností žaloby a dospěl k závěru, že byla zachována jak objektivní dvouletá lhůta (zveřejnění údajů 24.7.2017, žaloba 15.5.2018), tak subjektivní lhůta, byť žalobce neuvedl v žalobě, kdy se o tvrzeném zásahu dozvěděl (a neuvedl to ani ve lhůtě stanovené mu výzvou k doplnění žaloby). Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 26. 6. 2013, čj. 6 Aps 1/2013-51, „ustanovení § 84 odst. 1 s. ř. s. je třeba vykládat tak, že lhůta pro podání žaloby na ochranu před zásahem správního orgánu, a to ani lhůta subjektivní (dvouměsíční), ani lhůta objektivní (dvouletá), nemůže uplynout, dokud tento zásah trvá. Jinak řečeno, žaloba proti zásahu, který trvá v okamžiku podání žaloby, z povahy věci nemůže být opožděná.“. V nyní rozhodované věci žalovaný nepopírá, že žalobcovy osobní údaje neanonymizoval a že                 k napravení tohoto stavu došlo až dne 28.5.2018, tedy po podání žaloby. Vzhledem k uvedenému nelze považovat žalobu za opožděnou pro nesplnění dvouměsíční subjektivní lhůty.
  6. Dále se soud zabýval věcí podle algoritmu vymezeného NSS v rozsudku ze dne 17.3.2005, č.j. 2 Aps 1/2005-65, podle něhož musí být pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem zároveň splněny všechny podmínky § 82 s.ř.s. Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) stanoví v § 5 odst.3 povinnému subjektu povinnost zveřejnit poskytnutou informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle § 8a informačního zákona, informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Odkazovaným právním předpisem je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, ten však žádné zveřejnění osobních údajů žadatele o informace neumožňuje. Žalovaný tedy zveřejnil žalobcovy osobní údaje bez jakéhokoli právního podkladu. Jelikož žalovaný jednal jako veřejná instituce, byl oprávněn konat pouze to, co mu zákon umožňuje. Žalovaný tedy jednal v rozporu se zákonem a svým pochybením zasáhl do žalobcových práv. Žalobce tedy byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, konkrétně tím, že žalovaný zveřejnil žalobcovy osobní údaje, aniž by k tomu byl oprávněn. Nejednalo se  o rozhodnutí (4. podmínka) a tím, že šlo o žalobcovy osobní údaje, byl zásah zaměřen přímo proti němu (5. podmínka). Nezákonný zásah trval od 24.7.2017 do 28.5.2018. Krajský soud tedy v souladu s § 87 odst. 2 větou první s.ř.s. určil výrokem II. tohoto rozsudku, že zásah žalovaného vůči žalobci byl nezákonný. Vzhledem k tomu, že ke dni rozhodování soudu již tento zásah netrval, soud výrokem I. zamítl žalobu v části, kdy žalobce požadoval, aby žalovanému bylo zakázáno pokračovat v zásahu. Krajský soud pro úplnost uvádí, že se nezabýval žalobcovou polemikou týkající se činnosti NSS, když za žalovaného byl jasně označen jiný, nesouvisející subjekt, a také žalobní petit nesměřoval nijak k NSS.      
  7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst.1 s.ř.s., náklady procesně úspěšného žalobce sestávají z 2 000 Kč na soudním poplatku a 6 800 Kč na zastoupení advokátem (2 úkony právní služby po 3 100 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč – převzetí věci, sepis žaloby). Soud nepovažuje za důvodně vynaložený náklad dalších 3 100 + 300 Kč za doplnění žaloby doručené soudu 12.9.2018, neboť jednak bylo toto podání vyvoláno výzvou soudu k doplnění náležitosti, která měla být již obsahem žaloby, a dále toto podání došlo soudu až poté, kdy o věci bylo dne 6.9.2018 rozhodnuto. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.
  8.  

Poučení:

 

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

 

 

  

Ostrava 6. září 2018

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje