USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci

žalobkyně:   Ž., s. r. o.,

    IČO: X

    se sídlem X, X

    zastoupena advokátkou Mgr. Taťánou Kolářovou,

    se sídlem Bělehradská 9, Ústí nad Labem,

proti

žalovanému:   Městský úřad Kosmonosy,

  se sídlem Debřská 1, Kosmonosy,

za účasti

osoby zúčastněné na řízení:  D. P. K. a. s.,

    IČO: X,

    se sídlem X, X,

    zastoupena advokátem JUDr. Václavem Krondlem,

    se sídlem Jiráskova 2, Karlovy Vary,

o žalobě proti kolaudačnímu souhlasu žalovaného ze dne 29. 11. 2012, č. j. st. 3205/2012-4-330-A,

takto:

1.                              Žaloba se odmítá.
2.                           Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3.                        Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou, podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), již soud usnesením ze dne 23. 7. 2018, č. j. 45 A 48/2016-65, vyloučil k samostatnému projednání, domáhá prohlášení nicotnosti v záhlaví označeného kolaudačního souhlasu s užíváním stavby „D. P. K. – montážní a skladový areál 1. ETAPA – SO 111 – Předávací TS“ na pozemcích p. č. X a PK X v katastrálním území K.

Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, odmítne soud usnesením návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

Krajský soud v Praze při prověřování přípustnosti žaloby shledal, že je nepřípustná. Kolaudační souhlas totiž podle rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 18. 9. 2012, č. j. 2 As 86/2010 – 76), není rozhodnutím, nýbrž takzvaným jiným úkonem podle části čtvrté správního řádu. Nelze se tedy domáhat ochrany proti kolaudačním souhlasům žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, ale žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Účastník si přitom nemůže sám zvolit, jakou žalobu podá a jaké řízení bude iniciovat; zvolení nesprávného žalobního typu má tedy za následek odmítnutí žaloby (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2 Aps 3/2004 – 42). Jak plyne z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2013, č. j. 4 As 112/2013 – 30, uvedené platí i v případě, že se žalobce domáhá pouze vyslovení nicotnosti kolaudačního souhlasu, neboť stejně jako zrušení rozhodnutí i vyslovení nicotnosti rozhodnutí se lze domáhat pouze v rámci žaloby proti rozhodnutí, která je však v případě, je-li podána proti kolaudačnímu souhlasu, nepřípustná.

Krajský soud v Praze proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s. odmítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osoba zúčastněná na řízení má podle § 60 odst. 3 s. ř. s. právo na úhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností, které jí soud uložil. Jelikož soud osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost neuložil, rozhodl, že nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 30. srpna 2018

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu