č. j. 22 A 89/2017–26

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky
Javorové a soudkyň JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Zory Šmolkové ve  věci

žalobce:  T. K.

zastoupený JUDr. Radomírem Pickem, advokátem

sídlem Dolní náměstí 165/23, 779 00  Olomouc

žalovanému:  předseda Svazku obcí Čistá Odra

sídlem Náměstí č. 3, 739 11  Frýdlant nad Ostravicí

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 33/2017/St,
ve věci svobodného přístupu k informacím

takto:

I.  Rozhodnutí Předsedy Svazku obcí Čistá Odra ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 33/2017/St. se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 800  Kč ve lhůtě 30
dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Radomíra Picka, advokáta se sídlem Dolní náměstí 165/23, 779 00  Olomouc.

Odůvodnění:

1. Žalobce se svou žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 15. 5. 2017 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 33/2017/St. (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zrušeno rozhodnutí Svazku obcí Čistá Odra (dále jen „povinný“) ze dne 17. 7. 2015 a řízení bylo zastaveno. V žalobě uvedl, že dne 11. 6. 2015 požádal povinného o informace ve formě fotokopií dokumentů, jeho žádost byla odmítnuta rozhodnutím povinného ze dne 17. 7. 2015. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal dne 22. 7. 2015, o odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, přičemž zastavení řízení odůvodnil tím, že žalobce podal žádost  o poskytnutí stejné informace k obci Ostravice, které bylo Krajským úřadem pro Moravskoslezský kraj č. j. MSK22997/2017 ze dne 27. 2. 2017 uloženo ji poskytnout.

2. Žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, neboť je považuje za nepřezkoumatelné pro neuvedení důvodu zastavení řízení, když žalovaný uvedl pouze odkaz na ustanovení § 90 odst. 1 a) zák. č. 500/2004, správního řádu (dále jen „správní řád“). Nadto nejsou splněny podmínky zastavení řízení, neboť se nejedná o stejné právo či povinnost mezi týmiž účastníky, když žalobce jednak u obce Ostravice žádal o jiné informace, jednak toto druhé řízení o žádosti bylo zahájeno až 21. 12. 2016, tedy později. U obce Ostravice dosud nebylo zahájeno řízení o odmítnutí žádosti, příp. odvolání o něm, přičemž správní řád se podle § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb.,  o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“) vztahuje až na tato řízení.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, neboť není důvodná; uvedl, že před vydáním napadeného rozhodnutí poskytl obci Ostravice „Protokol o projednání zprávy o daňové kontrole a seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolních zjištění“ ze dne 27. 4. 2015, protože jej o něj obec Ostravice žádala právě za účelem vydání žalobci.

4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.
5. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce dne 11. 6. 2015 požádal povinného o informace ve formě fotokopií dokumentů, „finanční analýzy zpracované dle usnesení č. 2 přijatého na sněmu Svazku obcí Čistá Odra dne 24. 9. 2014“ a „kopie protokolu o projednání zprávy o daňové kontrole od Finančního úřadu o udělení pokuty 14,5 mil korun o které hovoříte ve vašem tiskovém prohlášení zveřejněném na http://www.obec-ostravice.cz/index.pho?stahni_soubor=3631“. Žádost byla odmítnuta rozhodnutím povinného ze dne 17. 7. 2015. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal dne 22. 7. 2015,  o odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím na základě rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, č. j. 22 A 18/2016 – 20, kterým mu bylo uloženo o odvolání rozhodnout do 30 dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že je mu známo, že Krajský úřad pro Moravskoslezský kraj pod č. j. MSK22997/2017 ze dne 27. 2. 2017 přikázal obci Ostravice vyřídit žádost žalobce o poskytnutí informace, se kterou se žalobce obrátil i na povinného, a obec Ostravice si příslušnou informaci od povinného vyžádala.

6. Podle §20 odst. 4 InfZ, pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) pro odvolací řízení a c) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení ustanovení správního řádu); dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností a ustanovení § 178;  v ostatním se správní řád nepoužije.

7. Podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu, jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví. Důvody, pro které lze odvolací řízení v řízení o žádosti zastavit, jsou uvedeny v § 66 odst. 1 správního řádu (shodně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2016, č. j. 5 As 21/2016 - 56 ), a jsou jimi:

a) žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí,

b) byla podána žádost zjevně právně nepřípustná,

c) žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení,

d) žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, k jehož zaplacení byl v řízení povinen,

e) zjistí překážku řízení podle § 48 odst. 1,

f) žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nepokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zanikla-li věc nebo právo, kterého se řízení týká; řízení je zastaveno dnem, kdy se správní orgán o úmrtí nebo zániku žadatele nebo o zániku věci nebo práva dozvěděl,

g) žádost se stala zjevně bezpředmětnou,

h) z dalších důvodů stanovených zákonem.

Jak dovodil Nejvyšší správní soudu v rozsudku ze dne 14. 1. 2009, č. j. 5 As 55/2008 - 87,„dospěl-li žalovaný odvolací správní orgán k tomu, že nepostačí rozhodnutí správního orgánu  I.  stupně  zrušit  a  vrátit s vytknutými vadami, které je třeba v novém  řízení  odstranit [§ 90 odst. 1 písm. b)  správního  řádu  z   roku 2004], ale naopak dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemělo, resp. nemohlo být vůbec vydáno, a proto je třeba celé řízení bez dalšího ukončit [§ 90 odst. 1 písm. a) téhož zákona], byl povinen náležitě odůvodnit i to, proč řízení zastavil, tedy proč nelze v této věci rozhodnutí vůbec vydat.“

8. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v odvolacím řízení po odmítnutí žádosti, které se podle shora citovaného § 20 odst. 4 písm. b) InfZ řídí – není – li speciální úpravy - správním řádem. Zákon  o svobodném přístupu k informacím žádnou speciální úpravu podmínek zastavení odvolacího řízení nemá, použije se tedy úprava v § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že řízení bylo zastaveno z důvodu, že jinému subjektu – obci Ostravice - bylo nadřízeným orgánem uloženo, aby žalobci poskytl v napadeném rozhodnutí nespecifikovanou informaci, bližší odůvodnění ani odkaz na právní úpravu, podle které žalovaný řízení zastavil, napadené rozhodnutí neobsahuje. Uvedený důvod by bylo nejspíše možné podřadit pod § 66 odst. 1 písm. e) správního řádu, tedy existenci překážky podle § 48 odst. 1 správního řádu, kterou je zahájení řízení u některého správního orgánu o téže věci, tzv. překážka litispendence. Aby se  o překážku litispendence mohlo jednat, musí být kumulativně splněny dvě podmínky, jde o řízení  „v téže věci“ a „z téhož důvodu“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2013, č. j. 6 Ads 139/2012 – 58). O „tutéž věc“ půjde v případě totožného předmětu a totožných účastníků (srov. např. PRŮCHA, P. Správní řád s poznámkami a judikaturou, 3 aktualizované vydání. Praha: Leges, 2017, s. 166). Překážka litispendence brání zahájení nového řízení v téže věci, ať už bylo dříve zahájeno u téhož či jiného správního orgánu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2013, č. j. 4 As 16/2013 – 36).

9. Požadavky na odůvodnění právního rozhodnutí upravuje zejména § 68 odst. 3 správního řádu, a jsou jimi důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.  Napadené rozhodnutí těmto požadavkům nedostálo, neboť z něj nejsou důvody rozhodnutí zřejmé, když není uveden správním řádem předvídaný důvod, pro který bylo řízení zastaveno, a jaké skutečnosti shledal žalovaný za tento důvod naplňující; byla – li důvodem pro zastavení řízení překážka litispendence, pak žalovaný neuvedl, jaké dříve zahájené řízení před jakým správním orgánem a s jakým předmětem tuto překážku představuje. Rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí a krajský soud je postupem podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušil a věc vrátil podle § 78 odst. 4 s. ř. s. žalovanému k dalšímu řízení

10. Vzhledem k tomu, že v řízení byl plně procesně úspěšný žalobce, vzniklo mu v souladu s ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, k jejichž náhradě soud žalovaného zavázal. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3 000 Kč, dále odměna ze zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 100 Kč, podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za dva úkony právní služby, příprava převzetí zastoupení a sepis žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky, dvakrát režijní paušál ve výši 300  Kč za každý z těchto úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobci prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jeho práva. Soud proto žalovaného k jejich zaplacení žalobce zavázal, a to k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s ustanovení § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný
podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Ostrava 28. června 2018

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu