č. j. 22 A 89/2017–26
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky
Javorové a soudkyň JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Zory Šmolkové ve věci
žalobce: T. K.
zastoupený JUDr. Radomírem Pickem, advokátem
sídlem Dolní náměstí 165/23, 779 00 Olomouc
žalovanému: předseda Svazku obcí Čistá Odra
sídlem Náměstí č. 3, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 33/2017/St,
ve věci svobodného přístupu k informacím
takto:
I. Rozhodnutí Předsedy Svazku obcí Čistá Odra ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 33/2017/St. se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 800 Kč ve lhůtě 30
dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Radomíra Picka, advokáta se sídlem Dolní náměstí 165/23, 779 00 Olomouc.
Odůvodnění:
- Žalobce se svou žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 15. 5. 2017 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 33/2017/St. (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zrušeno rozhodnutí Svazku obcí Čistá Odra (dále jen „povinný“) ze dne 17. 7. 2015 a řízení bylo zastaveno. V žalobě uvedl, že dne 11. 6. 2015 požádal povinného o informace ve formě fotokopií dokumentů, jeho žádost byla odmítnuta rozhodnutím povinného ze dne 17. 7. 2015. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal dne 22. 7. 2015, o odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, přičemž zastavení řízení odůvodnil tím, že žalobce podal žádost o poskytnutí stejné informace k obci Ostravice, které bylo Krajským úřadem pro Moravskoslezský kraj č. j. MSK22997/2017 ze dne 27. 2. 2017 uloženo ji poskytnout.
- Žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, neboť je považuje za nepřezkoumatelné pro neuvedení důvodu zastavení řízení, když žalovaný uvedl pouze odkaz na ustanovení § 90 odst. 1 a) zák. č. 500/2004, správního řádu (dále jen „správní řád“). Nadto nejsou splněny podmínky zastavení řízení, neboť se nejedná o stejné právo či povinnost mezi týmiž účastníky, když žalobce jednak u obce Ostravice žádal o jiné informace, jednak toto druhé řízení o žádosti bylo zahájeno až 21. 12. 2016, tedy později. U obce Ostravice dosud nebylo zahájeno řízení o odmítnutí žádosti, příp. odvolání o něm, přičemž správní řád se podle § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“) vztahuje až na tato řízení.
- Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, neboť není důvodná; uvedl, že před vydáním napadeného rozhodnutí poskytl obci Ostravice „Protokol o projednání zprávy o daňové kontrole a seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolních zjištění“ ze dne 27. 4. 2015, protože jej o něj obec Ostravice žádala právě za účelem vydání žalobci.
- Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.
- Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce dne 11. 6. 2015 požádal povinného o informace ve formě fotokopií dokumentů, „finanční analýzy zpracované dle usnesení č. 2 přijatého na sněmu Svazku obcí Čistá Odra dne 24. 9. 2014“ a „kopie protokolu o projednání zprávy o daňové kontrole od Finančního úřadu o udělení pokuty 14,5 mil korun o které hovoříte ve vašem tiskovém prohlášení zveřejněném na http://www.obec-ostravice.cz/index.pho?stahni_soubor=3631“. Žádost byla odmítnuta rozhodnutím povinného ze dne 17. 7. 2015. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal dne 22. 7. 2015, o odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím na základě rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, č. j. 22 A 18/2016 – 20, kterým mu bylo uloženo o odvolání rozhodnout do 30 dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že je mu známo, že Krajský úřad pro Moravskoslezský kraj pod č. j. MSK22997/2017 ze dne 27. 2. 2017 přikázal obci Ostravice vyřídit žádost žalobce o poskytnutí informace, se kterou se žalobce obrátil i na povinného, a obec Ostravice si příslušnou informaci od povinného vyžádala.
- Podle §20 odst. 4 InfZ, pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) pro odvolací řízení a c) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení ustanovení správního řádu); dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije.
- Podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu, jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví. Důvody, pro které lze odvolací řízení v řízení o žádosti zastavit, jsou uvedeny v § 66 odst. 1 správního řádu (shodně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2016, č. j. 5 As 21/2016 - 56 ), a jsou jimi:
a) žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí,
b) byla podána žádost zjevně právně nepřípustná,
c) žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení,
d) žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, k jehož zaplacení byl v řízení povinen,
e) zjistí překážku řízení podle § 48 odst. 1,
f) žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nepokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zanikla-li věc nebo právo, kterého se řízení týká; řízení je zastaveno dnem, kdy se správní orgán o úmrtí nebo zániku žadatele nebo o zániku věci nebo práva dozvěděl,
g) žádost se stala zjevně bezpředmětnou,
h) z dalších důvodů stanovených zákonem.
Jak dovodil Nejvyšší správní soudu v rozsudku ze dne 14. 1. 2009, č. j. 5 As 55/2008 - 87,„dospěl-li žalovaný odvolací správní orgán k tomu, že nepostačí rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušit a vrátit s vytknutými vadami, které je třeba v novém řízení odstranit [§ 90 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku 2004], ale naopak dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemělo, resp. nemohlo být vůbec vydáno, a proto je třeba celé řízení bez dalšího ukončit [§ 90 odst. 1 písm. a) téhož zákona], byl povinen náležitě odůvodnit i to, proč řízení zastavil, tedy proč nelze v této věci rozhodnutí vůbec vydat.“
- Napadené rozhodnutí bylo vydáno v odvolacím řízení po odmítnutí žádosti, které se podle shora citovaného § 20 odst. 4 písm. b) InfZ řídí – není – li speciální úpravy - správním řádem. Zákon o svobodném přístupu k informacím žádnou speciální úpravu podmínek zastavení odvolacího řízení nemá, použije se tedy úprava v § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že řízení bylo zastaveno z důvodu, že jinému subjektu – obci Ostravice - bylo nadřízeným orgánem uloženo, aby žalobci poskytl v napadeném rozhodnutí nespecifikovanou informaci, bližší odůvodnění ani odkaz na právní úpravu, podle které žalovaný řízení zastavil, napadené rozhodnutí neobsahuje. Uvedený důvod by bylo nejspíše možné podřadit pod § 66 odst. 1 písm. e) správního řádu, tedy existenci překážky podle § 48 odst. 1 správního řádu, kterou je zahájení řízení u některého správního orgánu o téže věci, tzv. překážka litispendence. Aby se o překážku litispendence mohlo jednat, musí být kumulativně splněny dvě podmínky, jde o řízení „v téže věci“ a „z téhož důvodu“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2013, č. j. 6 Ads 139/2012 – 58). O „tutéž věc“ půjde v případě totožného předmětu a totožných účastníků (srov. např. PRŮCHA, P. Správní řád s poznámkami a judikaturou, 3 aktualizované vydání. Praha: Leges, 2017, s. 166). Překážka litispendence brání zahájení nového řízení v téže věci, ať už bylo dříve zahájeno u téhož či jiného správního orgánu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2013, č. j. 4 As 16/2013 – 36).
- Požadavky na odůvodnění právního rozhodnutí upravuje zejména § 68 odst. 3 správního řádu, a jsou jimi důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Napadené rozhodnutí těmto požadavkům nedostálo, neboť z něj nejsou důvody rozhodnutí zřejmé, když není uveden správním řádem předvídaný důvod, pro který bylo řízení zastaveno, a jaké skutečnosti shledal žalovaný za tento důvod naplňující; byla – li důvodem pro zastavení řízení překážka litispendence, pak žalovaný neuvedl, jaké dříve zahájené řízení před jakým správním orgánem a s jakým předmětem tuto překážku představuje. Rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí a krajský soud je postupem podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušil a věc vrátil podle § 78 odst. 4 s. ř. s. žalovanému k dalšímu řízení
- Vzhledem k tomu, že v řízení byl plně procesně úspěšný žalobce, vzniklo mu v souladu s ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, k jejichž náhradě soud žalovaného zavázal. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3 000 Kč, dále odměna ze zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 100 Kč, podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za dva úkony právní služby, příprava převzetí zastoupení a sepis žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky, dvakrát režijní paušál ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobci prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jeho práva. Soud proto žalovaného k jejich zaplacení žalobce zavázal, a to k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s ustanovení § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný
podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Ostrava 28. června 2018
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje