USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou ve věci

žalobkyně: a) T. B.,

  b) N. B.,

  obě státní příslušnice Ukrajiny,

  t. č. neznámého pobytu,

  zastoupené opatrovníkem JUDr. Lukášem Zárybnickým,

  advokátem se sídlem Sevastopolská 6, Praha,

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra,

se sídlem Nad Štolou 3, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 3. 2017, č. j. OAM-1087/ZA-ZA13-LE24-2016

takto:

1.                              Řízení se zastavuje.
2.                           Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3.                        Ustanovenému opatrovníku žalobkyň JUDr. Lukáši Zárybnickému, se přiznává odměna ve výši 1 100 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví, jímž žalovaný posoudil žádost žalobkyň o mezinárodní ochranu podle § 10a písm. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), jako nepřípustnou a řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona o azylu zastavil.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).

Soud v průběhu řízení zjistil, že žalobkyně jsou neznámého pobytu. Podle sdělení matky žalobkyně a), paní S,K., ze dne x se se u ní na adrese x, žalobkyně od 11. 6. 2017 nezdržují, neboť toho dne odcestovaly na Ukrajinu. Konkrétní adresu, na které žalobkyně na Ukrajině pobývají, však matka žalobkyně a) soudu nesdělila, a to ani na výzvu ze dne 1. 6. 2018. Podle informací Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 26. 6. 2018 a informací z registru žadatelů o azyl ze dne 4. 6. 2018 je poslední známou adresou žalobkyň x. Jiné místo pobytu žalobkyň není soudu známo.

Protože místo pobytu žalobkyň nelze zjistit, soud řízení zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože řízení bylo zastaveno.

Odměnu opatrovníka, ustanoveného žalobkyním usnesením ze dne 23. 7. 2018, č. j. 45 Az 6/2017-58, platí stát. Výši odměny určil soud na 1 100 Kč. Tato částka je odměnou za jeden účelně provedený úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení – § 7, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif)], přičemž se jedná o společný úkon ve smyslu § 12 odst. 4 téže vyhlášky. K této částce soud přičetl paušální částku jako náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Za samostatný úkon přitom soud nepovažoval nahlížení do spisu. Tento úkon totiž soud při nedoložení uskutečnění první porady s klientem (která v dané věci ani není možná) považuje za úkon první poradu s klientem nahrazující, a tedy za součást převzetí a přípravy zastoupení. Odměna bude opatrovníku vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve stanovené lhůtě. 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 23. srpna 2018

Mgr. Jitka Zavřelová  

soudkyně