[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobkyně: A.V., bytem …, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě datované 20.10.2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 20.10.2017 č.j. 675 609 0737/44091-HS o invalidní důchod,

t a k t o :

I. Rozhodnutí žalované ze dne 20.10.2017 č.j. 675 609 0737/44091-HS a jemu předcházející rozhodnutí č.j. 675 609 0737 ze dne 25.5.2017  se  z r u š u j í   pro vady řízení a věc se   v r a c í   žalované k dalšímu řízení.

    II.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení. 

O d ů v o d n ě n í :

Včasnou žalobou sice datovanou 20.10.2017, ale dle připojené obálky předanou k poštovní přepravě dne 20.12.2017, se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného správního orgánu, tj. ČSSZ, ze dne 20.10.2017 č.j. 675 609 0737/44091-HS, jehož kopii nepřipojila, a vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím pro nepřiznání III. (stupně) invalidního, když nezvládá vyjít schody, nákupy, vaření a hygienu kvůli zdravotnímu stavu, protože má za to, že si řádně nepřečetli (posuzující lékaři) zprávy od jejích lékařů. K žalobě byly připojeny dvě lékařské zprávy z 24.2. a 18.12.2017.

Podaná žaloba však postrádala zákonem stanovené náležitosti, proto byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu ze dne 3.1.2018, které jí bylo doručeno dne 5.1.2018, vyzvána k odstranění vad uvedené žaloby, na což však žalobkyně žádným způsobem nereagovala. Žalobkyně měla označit datum doručení napadeného rozhodnutí, které označila datem a neúplným číslem jednacím (č.j.), doplnit žalobní body a důkazy, učinit návrh výroku rozsudku a připojit kopii napadeného rozhodnutí.

Poté dne 11.1.2018 bylo zdejšímu soudu doručeno prostřednictvím žalované ČSSZ doručeno podání žalobkyně ze dne 18.12.2017 (doručeno původně dne 18.12.2017 Okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-město) nazvané odvolání proti rozhodnutí č.j. 675 609 0737/44091-HS (tj. rozhodnutí žalované ze dne 20.10.2017), v němž popsala stručně svůj zdravotní stav a dožadovala se nového posouzení zdravotního stavu a přiznání III. invalidního stupně; připojena byl i kopie lékařské zprávy ze dne 18.12.2017. Současně s uvedeným podáním žalobkyně zaslala žalovaná i kopii napadeného rozhodnutí ze dne 20.10.2017, které dle připojené kopie dodejky bylo žalobkyni doručeno dne 23.10.2017.

Žaloba žalobkyně datovaná 20.10.2017 obsahovala žalobní bod i označení napadeného rozhodnutí, byť neúplného č.j., avšak s ohledem na rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) v obdobných věcech se jednalo o projednatelnou žalobu přesto, že žalobkyně výše uvedené vady žaloby neodstranila.

Napadeným rozhodnutím ze dne 20.10.2017 žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. 675 609 0737 ze dne 25.5.2017, kterým jí zvýšila výši invalidního důchodu na 6.839,-Kč měsíčně dle § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť podle posudku OSSZ Karlovy Vary ze dne 11.5.2017 již není invalidní pro invaliditu prvního stupně, ale je od 11.5.2017 uznána invalidní pro invaliditu druhého stupně, když poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 50%. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 20.10.2017 žalovaná zdůraznila, že novým posudkem o invaliditě z jednání ze dne 16.10.2017 bylo lékařem ČSSZ zjištěno, že žalobkyně je invalidní pro invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona, neboť se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje její fyzické a duševní schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti, přičemž jeho rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je dle lékaře ČSSZ na rozdíl od lékaře OSSZ zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 10b) přílohy vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti horní hranicí daného rozmezí, tj. 50% a na rozdíl od lékaře OSSZ lékař ČSSZ zvýšil vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu tuto hodnotu dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10% na celkových 60%, proto nebylo námitkám žalobkyně, která požadovala přiznání třetího stupně invalidity, vyhověno. 

Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Karlovy Vary vedeného ohledně žalobkyně a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 11.5.2017 a ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 16.10.2017 soud zjistil, že žalobkyně byla od 11.5.2017 uznána invalidní pro invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona nikoli nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti podle lékaře OSSZ s ohledem na zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., odd. A, položce 1b) přílohy vyhlášky poklesla její pracovní schopnost o 40% a tato hodnota byla vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšena o 10% dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky na celkových 50%. Lékař ČSSZ pak hodnotil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně odlišně a to dle kapitoly VI., položky 10b) přílohy vyhlášky 50% míry poklesu pracovní schopnosti, která byla také ve smyslu § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10% na celkových 60% (den změny stupně invalidity: 11.5.2017 dnem jednání OSSZ; doba platnosti posudku: trvale).

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 9.3.2018 navrhla odmítnutí obou návrhů žalobkyně, neboť první žalobní návrh ze dne 20.10.2017 je předčasně sepsaný a nebyl v žalobní lhůtě opraven o vady podání a druhý ze dne 18.12.2017 návrh je opožděný, neboť soudu byl doručen až dne 11.1.2018, tedy opožděně až po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání správní žaloby. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobkyně vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 20.10.2017 bylo žalobkyni doručeno dne 23.10.2017.

Dále žalovaná v podání ze dne 5.6.2018 sdělila zdejšímu soudu, že dne 22.5.2018 obdržela žádost žalobkyně ze dne 21.2.2018 o změnu výše invalidního důchodu současně s posudkem OSSZ Karlovy Vary ze dne 17.5.2018, jímž byla žalobkyně uznána invalidní ve třetím stupni invalidity od 3.11.2017, proto bylo požádáno o urychlené rozhodnutí o žalobě a vrácení dávkového spisu.

V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku dne 13.4.2018, který byl vypracován po jednání konaném dne 17.7.2018 za účasti lékaře z oboru neurologie, také zhodnoceno odbornými lékaři z oboru psychiatrie a interního lékařství, žalobkyně nebyla přítomna. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, když šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70% a datum vzniku invalidity bylo stanoveno dnem 6.2.2017 (neurol. nálezem ); platnost trvale. Dle doložené zdravotní dokumentace se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je myotonická dystrofie typ 2 (PROMM) potvrzená geneticky i EMG vyšetřením. Stav se stále zhoršuje, jedná se geneticky podmíněné svalové onemocnění postupně progredující bez možnosti kausálního ovlivnění.

 PK MPSV oproti posouzení lékařem OSSZ a ČSSZ hodnotila k datu napadeného rozhodnutí míru poklesu pracovní schopnosti podle kapitoly VI, položky 10c) přílohy vyhlášky 70%, neboť již se jedná o těžkou poruchu pohyblivosti, některé denní aktivity jsou těžce omezeny. Žalobkyně je hypomobilní, celkově je astenická, na horních končetinách výrazná porucha dekontrakce, slabost trupového svalstva, slabost svalových pletenců a hypotrofie svalstva na dolních končetinách, chůze myopatická, kolébavá jen na krátkou vzdálenost, nelze schody, obtížné zvedání, ataky třesu. Horní hranice procentuálního rozpětí (60-70%) byla stanovena vzhledem k dalšímu zdravotnímu postižení, zejména psychickému onemocnění, kdy je periodická depresivní porucha již chronická s těžkou depresivní symptomatikou a rovněž vede k neschopnosti vykonávat soustavnou pracovní činnost. Žalobkyně je dále léčena pro chronickou ischemickou chorobu srdeční, je po opakovaných kardiochirurgických zákrocích, je přítomna významná aortální insuficience, zatím je léčena konservativně, do budoucna není vyloučena nutnost náhrady aortální chlopně. Uvedenou procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky již PK MPSV nezměnila a datum změny invalidity stanovila dnem 6.2.2017, tj. neurologickým nálezem, kdy byla stanovena diagnosa geneticky podmíněného svalového onemocnění, které se postupně stále zhoršuje. Vzhledem k dosavadnímu průběhu a charakteru onemocnění, které je geneticky podmíněně a neléčitelné, postupně se zhoršuje (progrese onemocnění je patrná i po datu napadaného rozhodnutí) a s ohledem na závažné komorbidity (chronická depresivní porucha, chronická ischemická choroba srdeční, aortální vada) není kontrola invalidity již odůvodněná. Žalobkyně není schopna vykonávat soustavnou pracovní činnost ani za zcela mimořádných podmínek. (Stejnopis posudku byl doručen žalobkyni i žalované.)

S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující:

(1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

           (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle § 3 odst. 1 a 3 vyhlášky (1) v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

 (3) Zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.

Podmínky pro toto zvýšení byly shledány, jak uvedeno shora.

 Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v  oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).

Dle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.

Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 20.10.2017, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). 

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přiznání vyššího stupně invalidity z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 17.7.2018 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byla žalobkyně od 6.2.2017 invalidní pro invaliditu třetího stupně, nikoli pouze druhého stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 20.10.2017 i jemu předcházející rozhodnutí ČSSZ ze dne 25.5.2017 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle citovaného posudku PK MPSV došlo u žalobkyně od 6.2.2017 k poklesu míry pracovní schopnosti o 70%. Zjištěný nedostatek byl způsoben při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Karlovy Vary a poté v námitkovém řízení. 

Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobkyně je od 6.2.2017 invalidní pro invaliditu třetího stupně, o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. uznání invalidity od uvedeného data dle posudku PK MPSV ze dne 17.7.2018, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 104/2017-43 ze dne 3.8.2018, když rozhodnutí o přiznání třetího stupně invalidity by byla vydala žalovaná i v případě zjištění tohoto stupně invalidity již na základě posouzení na OSSZ, tak i  v řízení o námitkách. Právním názorem soudu je žalovaná vázána, jak vyplývá z § 78 odst. 5 s.ř.s. Soud v této věci s ohledem na shora uvedené neshledal důvod k postupu navrženému žalovanou v jejím vyjádření ze dne 9.3.2018 (odmítnutí návrhu dle § 41 s.ř.s.), jelikož žaloba datovaná 20.10.2017 byla projednatelná i přes zjištěné vady, které žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila; rozhodující skutečností pro posouzení včasnosti podané žaloby totiž není datum v ní uvedené (20.10.2017), ale datum, kdy byla písemnost obsahující žalobu předána k poštovní přepravě v této věci (20.12.2017), tj. po doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalované žalobkyni (23.10.2017).

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně však nepožadovala žádné náklady tohoto řízení, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační                                     stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657                        40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li                                     kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102,                                      § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a nepřípustnost kasační stížnosti je uvedena v § 104 s.ř.s.

V Plzni dne 3. srpna 2018

                         JUDr. Alena Hocká v.r.

samosoudkyně