č. j. 30 A 94/2018-10  

 

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci

žalobce:  Mgr. F. Š.

 

proti

žalovanému: Vězeňská služba České republiky – Věznice Valdice

se sídlem nám. Míru 55, Valdice

v řízení o žalobě na ochranu před diskriminací,

takto:

I.   Žaloba se odmítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Zdejšímu soudu bylo dne 6. 8. 2018 doručeno podání žalobce, vedené pod sp. zn. 30 A 93/2018, které obsahovalo dvě, svoji povahou zcela odlišné, žaloby.
  2. Prvá z nich byla žaloba proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).  K rozhodování o této žalobě mají soudy pravomoc dle § 4 s. ř. s. rozhodovat.
  3. Druhá žaloba, jejíž součástí je i návrh na předběžné opatření, byla žaloba na ochranu před diskriminací dle § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „žaloba na ochranu před diskriminací“).
  4. Krajský soud žalobu na ochranu před diskriminací (včetně návrhu na předběžné opatření) vyloučil ve smyslu § 39 odst. 2 s. ř. s. k samostatnému projednání. Stalo se tak usnesením ze dne 8. 8. 2018, č. j. 30 A 93/2018-7, které nabylo právní moci dne 13. 8. 2018. Věci byla přidělena sp. zn. 30 A 94/2018.
  5. Proti tomuto usnesení podal žalobce kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 18. 9. 2018, č. j. 7 As 330/2018-14, odmítl.
  6. K vyloučení žaloby na ochranu před diskriminací k samostatnému projednání došlo proto, jelikož pravomoc rozhodovat o této žalobě (a ani o návrhu na předběžné opatření podaném v rámci této žaloby) soudy ve správním soudnictví nemají. Ta náleží dle § 7 o. s. ř. civilním soudů, dle § 9 o. s. ř. jsou věcně příslušnými k rozhodování o této žalobě okresní soudy. Tuto skutečnost avizoval krajský soud již ve svém shora citovaném usnesení o vyloučení žaloby na ochranu před diskriminací k samostatnému projednání.
  7. Stejně tak avizoval svůj níže popsaný postup. Krajskému soudu totiž za této situace nezbývá než žalobu odmítnout s odkazem na § 46 odst. 2 s. ř. s., protože žalobce se domáhá rozhodnutí ve sporu, o kterém má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení.
  8. Dle § 46 odst. 2 s. ř. s. totiž soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci.
  9. Podáním žaloby na ochranu před diskriminací správnímu soudu (soudu ve správním soudnictví) právě k takové situaci došlo. Pro nedostatek pravomoci správního soudu rozhodovat o podané žalobě na ochranu před diskriminací (včetně návrhu na vydání předběžného opatření) nemohl krajský soud rozhodovat ani o návrhu žalobce na osvobození od soudního poplatku a o návrhu na ustanovení zástupce k ochraně jeho práv.
  10. Dle poslední věty citovaného ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s. v usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.
  11. Krajský soud tedy poučuje žalobce v tom smyslu, že žalobu na ochranu před diskriminací může podat do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení k místně příslušnému okresnímu soudu.
  12. Ohledně nákladů řízení postupoval krajský soud s odkazem na § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat žalobu na ochranu před diskriminací k místně příslušnému okresnímu soudu. Jestliže tak žalobce v této lhůtě učiní, platí, že soudní řízení o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví.

 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 


Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 16. října 2018

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu