č. j. 61 Az 16/2018 22

                                                                                                                                  

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

 

žalobce: V. H.

státní příslušnost Arménská republika

bytem  V. L. 74, V. L.

zastoupený Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Purkyňova 6,

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR

sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7

 

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.4.2018, č.j. OAM-916/ZA-ZA11-ZA10-2017, o udělení mezinárodní ochrany

 

 

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Rozhodnutím ze dne 3.4.2018, č.j. OAM-916/ZA-ZA11-ZA10-2017 žalované Ministerstvo vnitra ČR rozhodlo o neudělení mezinárodní ochrany žalobci podle ust. § 12, § 13, § 14,  § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Po provedeném dokazování vzal žalovaný za objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany je legalizace jeho pobytu na území Evropské unie, neboť chce žít se svou rodinou. Tento důvod však není možno podřadit pod důvody taxativně vymezené v ust. § 12 písm. a), b) zákona o azylu, a jelikož žalovaný neshledal ani důvody pro udělení mezinárodní ochrany žalobci podle ust. § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu, rozhodl tak, že se mezinárodní ochrana žalobci neuděluje.

 

  1. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které žalovanému vytýkal porušení jeho práva na spravedlivý proces, konkrétně práva nahlížet do spisového materiálu. Žalovaný jej vyznal dne 16.3.2018 k seznámení s podklady rozhodnutí, ke kterému došlo dne 28.3.2018. Žalobci však při tomto seznámení nebyly předloženy všechny podklady, nýbrž toliko zprávy týkající se situace v zemi jeho původu. Dne 5.4.2018 proto požádal žalovaného, aby mu umožnil nahlédnout do celého spisu. Na tuto žádost reagoval žalovaný přípisem ze dne 6.4.2018, v němž mu sdělil, že spis bude k dispozici dne 18.4.2018 v 10.00 hod na pracovišti žalovaného v Havířově. Tato zpráva byla jeho právnímu zástupci dodána do datové schránky dne 6.4.2018 ve 12.28.26 hod. Téhož dne žalovaný doručil právnímu zástupci žalobce do datové schránky ve 12.25.49 hod oznámení o tom, že dne 18.4.2018 v 10.00 hod proběhne předání rozhodnutí ve věci žalobce. Tímto postupem žalovaný vyloučit, aby mohl žalobce na seznámení se spisem reagovat způsobem, který by mohl mít vliv na rozhodnutí ve věci. Podle žalobce se žalovaný dopustil natolik závažného zásahu do procesních práv žalobce, v důsledku čehož, je jeho rozhodnutí nezákonné. Navrhoval proto, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

 

 

  1. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Poukázal na to, že v souladu s ust. § 38 správního řádu umožnil právnímu zástupci žalobce nahlížet do spisu dne 18.4.2018. Kromě toho byl právní zástupce žalobce informován o tom, že dne 28.3.2018 bude provedeno seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí. K tomuto úkonu se právní zástupce společně se žalobcem nedostavil, přičemž žalobce souhlasil, že úkon proběhne bez účasti právního zástupce a zároveň si pořídil kopie materiálů nafocením vlastním fotoaparátem. Na žádost právního zástupce žalobce o nahlédnutí do spisu dne 5.4.2018 reagoval žalovaný následujícího dne podáním informací tomuto právnímu zástupci, že dne 18.4.2018 proběhne předání rozhodnutí v PoS Havířov, čímž mu dal žalovaný najevo, že rozhodnutí již bylo vydáno a byla ukončena i možnost přikládání dalších důkazních materiálů.

 

  1. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 3.4.2018, č.j. OAM-916/ZA-ZA11-ZA10-20177 a z připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného (ust. § 75 s.ř.s.).

 

  1. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu žalovaného vzal krajský soud za prokázáno, že žalobce v rámci poskytnutí údajů k žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl jako důvody sloučení rodiny, nemoc manželky, která potřebuje jeho pomoc a potřebu být s rodinou. V Arménii v současné době nemá kde bydlet, žije tam jeho bratr, který je závislý na drogách. Následně dne 7.11.2017 byl s žalobcem proveden pohovor k jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Dne 7.11.2017 žalobce udělil k zastupování ve správním řízení plnou moc advokátu Mgr. Ladislavu Bártovi. Součástí správního spisu jsou  zprávy o zemi jeho původu žalobce, a to:

 

-          informace MZV ČR č.j. 90855/2017 – LPTP ze dne 14.2.2017 pojednávající o možnosti obrátit se na policii v případě poškození způsobeného trestnou činností a možnosti podat stížnost na policii v případě její nečinnosti,

-          informace Odboru azylové a migrační politiky žalovaného ze dne 28.8.2017 nazvaná „Bezpečnostní a politická situace v zemi“, 

-          údaje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) o Arménii 2017 a

-          informace Human Rights Watch ze dne 18.1.2018 – Výroční zpráva 2018 – Arménie.

 

Dne 15.3.2018 vyhotovil žalovaný předvolání k seznámení s podklady rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany adresované žalobci s tím, že se má dostavit dne 28.3.2018 v 10.00 hod na pracoviště PoS Havířov s seznámení s podklady pro rozhodnutí (poznámka soudu: toto předvolání určené žalobci není opatřeno jeho podpisem potvrzujícím převzetí). Podáním ze dne 16.3.2018 vyrozuměl žalovaný právního zástupce žalobce o tom, že dne 28.3.2018 proběhne seznámení s podklady rozhodnutí ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany jeho klienta, tedy žalobce. Uvedené sdělení bylo doručeno do datové schránky právnímu zástupci žalobce dne 16.3.2018. Z protokolu o seznámení s podklady rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany ze dne 28.3.2018 vyplývá, že se k seznámení s podklady dostavil osobně žalobce, který prohlásil k dotazu žalovaného, že souhlasí s tím, aby seznámení s podklady ve věci mezinárodní ochrany proběhlo bez účasti jeho právního zástupce. Podle obsahu tohoto protokolu byl žalobce informován            o tom, že podklady sloužící pro vydání rozhodnutí ve věci jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany jsou samotná žádost ze dne 2.11.2017, poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 7.11.2017, protokol o pohovoru ze dne 7.11.2017, informace MZV ČR č.j. 90855/2017-LPTP ze dne 14.2.2017, informace OMAP – Arménie – Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 28.8.2017, zpráva mezinárodní organizace pro migraci (IOM) - údaje                  o zemi – Arménie 2017 a Výroční zpráva Human Rights Watch  2018 – Arménie - ze dne 18.1.2018. Na dotaz, zda se žalobce chce seznámit s obsahem výše uvedených podkladů pro vydání rozhodnutí a zpráv o situaci v Arménii a vyjádřit se k nim, žalobce odpověděl, že nikoliv, že mu úplně stačil výčet výše uvedených podkladů a že se stručně seznámil s obsahem podkladů týkajících se Arménie. Dále dodal, že je pravdou, že na Náhorním Karabachu je stále konflikt a jezdí tam arménští vojáci. K dotazu, zda chce navrhnout doplnění podkladů pro rozhodnutí, odpověděl, že nikoliv. Dodal, že v Arménii je sice dobrá bezpečnostní situace, ale neplatí to pro oblast Náhorního Karabachu. Občan Arménské republiky, který dosáhl věku 18 let, je vyslán do Náhorního Karabachu, kde vykonává základní vojenskou službu. V dubnu 2016 byl Náhorní Karabach napaden Ázerbájdžánci, což se může stát kdykoliv. Vyslovil obavu, že v této situaci by mohl být povolán k výkonu vojenské služby a nasazen v Náhorním Karabachu. Dodal, že v Arménii nemá kde bydlet, jeho manželka s dcerou žijí v Rakousku a nemá se kam vrátit. Protokol dále obsahuje informaci, že žalovaný žalobci umožnil pořídit si fotokopie tohoto protokolu o seznámení s podklady a informací o Arménii. Seznámení s podklady pro rozhodnutí proběhlo na žádost žalobce za přítomnosti tlumočnice z  arménského jazyka. Na to dne 3.4.2018 žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí. Přípisem ze dne 5.4.2018 požádal žalovaného právní zástupce žalobce o nahlížení do spisu, vzhledem k tomu, že dne 28.3.2018, kdy bylo žalobci umožněno vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, nebyl k dispozici celý spis. Na tuto žádost reagoval žalovaný podáním ze dne 6.4.2018, ve kterém právnímu zástupci žalobce sdělil, že spisový materiál bude pro něj připraven k nahlédnutí dne 18.4.2018 v 10.00 hod na pracovišti Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR v Havířově. Tato zpráva byla právnímu zástupci doručena do datové schránky téhož dne. Zároveň stejným způsobem přípisem ze dne 6.4.2018 vyrozuměl žalovaný právního zástupce o tom, že dne 18.4.2018 v 10.00 hod na stejném pracovišti žalovaného proběhne převzetí rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany. Z dalšího obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že předvolání k převzetí rozhodnutí ze dne 4.4.2018 si žalobce v úložní době nevyzvedl, k předání rozhodnutí se nedostavil a podle protokolu o předání tohoto rozhodnutí byl předání přítomen jeho právní zástupce. Téhož dne, tj. 18.4.2018 do spisového materiálu nahlédl právní zástupce žalobce, který si na vlastní náklady pořídil kopie dokladů o počtu 10 stran.

 

6. Krajský soud především zdůrazňuje, že napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, tak jak mu to ukládá ust. § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. V projednávané věci bylo žalovanému vytýkáno porušení ust. § 36 odst. 3 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v důsledku čehož žalobce považoval jeho rozhodnutí za nezákonné pro tuto procesní vadu řízení. Podle tohoto zákonného ustanovení nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. Uvedené zákonné ustanovení promítá do správního řádu procesní právo zakotvené v Listině základních práv a svobod v čl. 38 odst. 2, který mimo jiné stanoví, že každý má právo, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Toto právo účastníka řízení správní orgán realizuje tak, že jej vyzve, aby se k podkladům vyjádřil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Účastníci řízení mohou současně s vyjádřením navrhnout další důkazy či učinit jiné návrhy ve smyslu § 36 odst. 1 správního řádu. V projednávané věci však k porušení tohoto základního procesního práva žalobce, jakožto účastníka řízení nedošlo. Jak totiž vyplynulo z obsahu správního spisu žalovaného, žalovaný vyrozuměl o konání seznámení s podklady rozhodnutí ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany právního zástupce žalobce sdělením ze dne 16.3.2018, které mu bylo doručeno do datové schránky téhož dne. Taktéž předvolal k seznámení s podklady žalobce samotného. Přestože ve správním spisu schází doklad o doručení tohoto předvolání žalobci, dle protokolu o seznámení s podklady rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany ze dne 28.3.2018 je doloženo, že se k seznámení s podklady dostavil osobně žalobce a s jeho výslovným souhlasem k seznámení s podklady došlo i bez přítomnosti právního zástupce. Nutno poznamenat, že správní spis neobsahuje žádnou omluvu či žádost právního zástupce žalobce o stanovení jiného termínu provedení úkonu k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí. Podle téhož protokolu vzal dále krajský soud za prokázáno, že žalovaný informoval žalobce o všech podstatných podkladech pro vydání rozhodnutí a nikoliv jen o zprávách týkajících se země jeho původu. Podle tohoto protokolu žalobce mimo jiné odpověděl, že mu plně stačilo, že byl seznámen s výčtem uvedených podkladů a také s obsahem podkladů týkajících se Arménie, tedy nikoliv jen se zprávami o poměrech v této zemi. V závěru protokolu se uvádí, že žalobci bylo umožněno pořídit si vlastním fotoaparátem fotokopie informací o Arménii a protokolu o seznámení s podklady. Krajský soud proto z uvedeného dovozuje, že žalovaný dostál své povinnosti uložené mu v citovaném ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu a žalobce řádně seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí ve věci jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 28.3.2018. Na tomto závěru nic nemůže změnit skutečnost, že na žádost právního zástupce žalobce, aby mu bylo umožněno nahlížení do spisu, této žádosti vyhověl ve stejný den, kdy mu zároveň předal žalobou napadené rozhodnutí.

 

7. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl, přičemž v této věci rozhodl bez jednání se souhlasem účastníků řízení podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

 

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů jeho od doručení.

 

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

 

 

Ostrava 26. června 2018

 

 

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje