č. j. 54 A 101/2018 - 21

 

 

 

 

USNESENÍ

       

 

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci

žalobkyně: B. G.

bytem P., K.

proti

žalovanému: Katastrální úřad pro Středočeský kraj

sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, 182 12  Praha 8

 

o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 2. 7. 2015, č. j. OR-55/2015-212-20, ze dne 19. 8. 2015, č. j. OR-56/2015-212-21, a ze dne 5. 5. 2016, č. j. OR-124/2015-212-31,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslanou dne 9. 9. 2018 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2015, č. j. OR-55/2015-212-20, ze dne 19. 8. 2015, č. j. OR-56/2015-212-21, a ze dne 5. 5. 2016, č. j. OR-124/2015-212-31, a v návaznosti na to uložení povinnosti žalovanému, aby provedl nové mapování v souladu s § 93 odst. 3 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální vyhláška“) a aby při stanovení lokalizace bodů vycházel ze Státní mapy 1:5 000 a při zjišťování hranic ze skutečného stavu v terénu.
  2. Prvním z napadených rozhodnutí žalovaný zamítl námitku žalobkyně podle § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 318/2015 Sb. (dále jen „katastrální zákon“) proti zákresu a výměře st. p. X v k. ú. Švihov u Rakovníka v obnoveném katastrálním operátu, jenž vznikl přepracováním analogové katastrální mapy do digitální podoby, a rozhodl, že pozemky p. č. X, st. p. X, st. p. X a st. p. X v uvedeném katastrálním území budou nadále evidovány podle výsledků obnovy katastrálního operátu.
  3. Druhým napadeným rozhodnutím žalovaný nevyhověl nesouhlasu žalobkyně a (patrně) jejího manžela s neprovedením opravy katastrálního operátu podle § 36 katastrálního zákona, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu, a rozhodl, že pozemky nedotčené obnovou katastrálního operátu p. č. X a p. č. X budou nadále evidovány s původní výměrou.
  4. Třetím napadeným rozhodnutím žalovaný nevyhověl nesouhlasu žalobkyně a (patrně) jejího manžela s neprovedením opravy katastrálního operátu podle § 36 katastrálního zákona, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu, a rozhodl, že společná hranice pozemků p. č. X a X a stejně tak i společná hranice pozemků p. č. X a st. p. X bude nadále evidována podle výsledků obnovy katastrálního operátu.
  5. Ve všech třech napadených rozhodnutích byli účastníci řízení poučeni o možnosti podání odvolání k Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Praze (dále jen „ZKI“).
  6. Ze žalobkyní předloženého sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 31. 8. 2018, č. j. ČÚZK‑08243/2018-21, o neshledání důvodů pro zahájení přezkumného řízení bez bližších podrobností vyplývá, že řízení, v nichž bylo vydáno první a druhé napadené rozhodnutí, již bylo pravomocně ukončeno. Totéž lze vyčíst z odůvodnění třetího napadeného rozhodnutí.
  7. Soud se musel nejprve zabývat tím, zda je podaná žaloba vůbec přípustná. Nezbylo mu přitom než konstatovat, že nepřípustná není, neboť směřuje proti rozhodnutím správního orgánu vydaným v prvním stupni, proti nimž bylo možné se bránit podáním odvolání.
  8. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
  9. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
  10. Z citovaných ustanovení, stejně jako i z ustanovení § 69 s. ř. s., podle nějž je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, vyplývá, že předmětem žaloby proti rozhodnutí podle § 65 a násl. s. ř. s. má být principiálně rozhodnutí vydané odvolacím orgánem. Rozhodnutí vydané v prvním stupni, připouští-li zákon podání řádného opravného prostředku, může být předmětem žaloby jen zcela výjimečně v případě žalob podávaných ve veřejném zájmu např. nejvyšším státním zástupcem či veřejným ochráncem práv.
  11. Žalobkyně však svou žalobu směřuje proti rozhodnutím prvostupňovým, třebaže byla oprávněna proti nim podat odvolání. Již z toho důvodu je nutné žalobu odmítnout jako nepřípustnou.
  12. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. dále soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.
  13. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
  14. Soud se dále z úřední povinnosti zabýval též tím, zda by nebyla přípustná alespoň žaloba proti rozhodnutím odvolacího orgánu, a zda by tedy nebylo namístě vyzývat žalobkyni k odstranění vad podané žaloby.
  15. Z obsahu předložených písemností však plyne, že první i druhé z napadených rozhodnutí se staly pravomocnými již v době vydání třetího napadeného rozhodnutí, tj. v roce 2015. Soud si pro jistotu ověřil dotazem u odvolacího orgánu, zda a kdy byla vydána rozhodnutí v odvolacím řízení, přičemž zjistil, že tato rozhodnutí nabyla právní moci již v letech 2015 a 2016. Konkrétně z poskytnutých informací vyplynulo, že o odvolání proti prvnímu napadenému rozhodnutí rozhodl ZKI rozhodnutím ze dne 6. 10. 2015 pod sp. zn. ZKI-PR-O-90/806/2015-23, které nabylo právní moci dne 13. 10. 2015, o odvolání proti druhému napadenému rozhodnutí rozhodl ZKI rozhodnutím ze dne 13. 11. 2015 pod sp. zn. ZKI-PR-O-119/955/2015-22, které nabylo právní moci dne 24. 11. 2015, a o odvolání proti třetímu napadenému rozhodnutí rozhodl ZKI rozhodnutím ze dne 8. 8. 2016 pod sp. zn. ZKI-PR-O-61/536/2016-8, které nabylo právní moci dne 18. 8. 2016.
  16. S ohledem na délku zákonem stanovené dvouměsíční žalobní lhůty, jejíž zmeškání nelze podle § 72 odst. 4 s. ř. s. prominout, je tudíž zřejmé, že i řádná žaloba směřující proti rozhodnutím vydaným ZKI v odvolacím řízení by byla zjevně opožděná.
  17. Žádá-li dále žalobkyně o uložení povinnosti žalovanému, aby provedl nové mapování v souladu s § 93 odst. 3 katastrální vyhlášky a aby při stanovení lokalizace bodů vycházel ze Státní mapy 1:5000 a při zjišťování hranic ze skutečného stavu v terénu, soud žalovanému takové povinnosti uložit nemůže. Mohl by tak učinit pouze tehdy, jestliže by při přezkumu odvolacího rozhodnutí na základě řádně a včas podané žaloby dospěl k závěru, že takové rozhodnutí je nezákonné a že právě žalobkyní požadovaným postupem by měl žalovaný napravit eventuální vady v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí. Protože podaná žaloba ale není projednatelná, je nadbytečné vůbec uvažovat o tom, zda soud takový závazný právní názor má v dané věci vyslovit. Uložení uvedených povinností by se žalobkyně nemohla úspěšně domáhat ani formou zásahové žaloby, neboť ta je nepřípustná tam, kde bylo možné nápravy dosáhnout podáním žaloby proti rozhodnutí (§ 85 s. ř. s.).
  18. Lze tedy shrnout, že žaloba je jako celek nepřípustná, resp. v případě, že by bylo možné dovodit, že jí žalobkyně brojí proti rozhodnutím vydaným v odvolacím řízení, opožděná. Proto ji soud bez dalšího odmítl.
  19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., jež stanoví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 24. září 2018

Olga Stránská, v. r.

předsedkyně senátu