USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou ve věci

žalobce: S. A.,

  státní příslušník R. U.,

bytem X

žalovanému: Ministerstvo vnitra,

se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2018, č. j. OAM-69/ZA-ZA11-P15-2018,

takto:

1.                              Žaloba se odmítá.
2.                           Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví, jímž žalovaný rozhodl tak, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b  zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), žalobci neuděluje.

Podaná žaloba neobsahovala žádný žalobní bod, pouze konstatování, že je rozhodnutí nepřezkoumatelné a nezákonné pro blíže nespecifikované vady řízení. Soud proto žalobce usnesením ze dne 3. 10. 2018, č. j. 45 Az 13/2018-18, vyzval, aby ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo napadené rozhodnutí doručeno, doplnil žalobní body, z nichž bude patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje výrok napadeného rozhodnutí za nezákonný nebo nicotný a případně navrhl důkazy k prokázání těchto tvrzení.

S napadeným rozhodnutím byl žalobce seznámen dne 27. 8. 2018, jak soud zjistil z vyznačené doložky právní moci na předložené kopii napadeného rozhodnutí a telefonicky ověřil u žalovaného. Podle § 32 odst. 1 zákona o azylu lze žalobu proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Žaloba byla soudu podána dne 10. 9. 2018, tedy čtrnáctý den lhůty. Současně s podanou žalobou žalobce požádal o ustanovení advokáta, čímž se v souladu s § 35 odst. 9 předposlední věty s. ř. s. staví lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení. Žádost žalobce o ustanovení advokáta byla usnesením ze dne 3. 10. 2018, č. j. 45 Az 13/2018-18, zamítnuta a týmž usnesením byl žalobce vyzván k doplnění žalobních bodů ve lhůtě pro podání žaloby. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 8. 10. 2018 (vložením do domovní schránky) a téhož dne nabylo právní moci. V té době z patnáctidenní lhůty pro podání žaloby zbývaly 2 dny. Posledním dnem lhůty pro podání žaloby tedy byla středa 10. 10. 2018. Žalobce však ve lhůtě pro podání žaloby žalobní body nedoplnil.

Jelikož žalobce přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě neodstranil vady žaloby a jedná se o nedostatek, pro který není možno v řízení pokračovat, soud žalobu odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s.

O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 16. října 2018

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

soudkyně