č. j. 15 A 4/2018‑ 58

 

[OBRÁZEK]

 

 

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci 

 

navrhovatele:  P. K., IČ: x

 zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Černohousem

 se sídlem Lublaňská 398/18, 120 00 Praha 2 - Vinohrady

proti

 

odpůrci:  Úřad městské části Praha 4

 se sídlem Antala Staška 2059/80b, 140 00 Praha 4

 

v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 31.5.2018 č.j. P4/74481/18/OŽPAD/Hab - stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích spočívající v umístění svislého a vodorovného dopravního značení za účelem organizování dopravy na pozemních komunikacích na území Městské části Praha 4, a to v části, která se týká pozemku parc. č. 2942/1 v k. ú. Nusle,

 

 

takto:

 

 

  1. Návrh se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Návrhem podaným u Městského soudu v Praze dne 3.7.2018 se navrhovatel domáhal zrušení opatření obecné povahy ze dne 31.5.2018 č.j. P4/74481/18/OŽPAD/Hab - stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích spočívající v umístění svislého a vodorovného dopravního značení za účelem organizování dopravy na pozemních komunikacích na území Městské části Praha 4 (dále jen „napadené OOP“), a to v části, která se týká pozemku parc. č. 2942/1 v k. ú. Nusle. V návrhu tvrdil, že umístěním nového dopravního značení (vyznačením tzv. „oranžové zóny“) na pozemku parc. č. 2942/1 v k. ú. Nusle, na kterém na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 10.6.2009 s Hlavním městem Praha provozuje placené hlídané parkoviště, bude zasaženo do výkonu jeho nájemního práva a též do jeho práva na podnikání.

 

  1. Navrhovatel konstatoval, že v návaznosti na plán Hlavního města Prahy změnit systém parkování vydal odpůrce nejen napadené OOP, ale také rozhodnutí ze dne 4. 6. 2018 čj. P4/63637/ 18/OŽPAD/HORV/PP-14/18), kterým navrhovateli neprodloužil platnost stanovení místní úpravy (ze dne 31. 5. 2017 čj. P4/68988/17/OŽPAD/HORV-PP 009/17) — dopravní značení hlídaného parkoviště na najatém pozemku. Důvodem byla právě změna systému parkování prosazovaná Hlavním městem Prahou (vydání napadeného OOP je jedním z prvků změny) a nepravdivé tvrzení o skončení nájemního vztahu.

 

  1. Napadeným OOP bude v dané lokalitě umístěno nové dopravní značení, které mj. zahrnuje také umístění čáry V 10d — parkovací pruh a značky IP 11c — parkoviště — podélné stání; jedná se o tzv. „oranžovou zónu“. Toto dopravní značení bude umístěno také na pozemku parc. č. 2942/1 v k.ú. Nusle (dále jen „předmětný pozemek“), kde navrhovatel provozuje hlídané parkoviště na základě výše uvedené nájemní smlouvy. Vyznačení oranžové zóny na najatém pozemku zcela vylučuje další provozování hlídaného parkoviště navrhovatelem, a zcela tak znemožňuje užívání pozemku způsobem, ke kterému má navrhovatel tento pozemek pronajatý od Hlavního města Prahy. Umístění nového dopravního značení na předmětném pozemku je zásahem do výkonu nájemního práva navrhovatele, ale také zásahem do jeho práva na podnikání.

 

  1. Napadené OOP bylo vydáno na žádost Hlavního města Prahy, které zároveň vykonává funkci nadřízeného orgánu odpůrce (i v oblasti dopravy) a výrazně ovlivňuje podobu dopravy (a režim parkování) v jednotlivých městských částech. Navrhovatel má za to, že Hlavní město Praha tímto postupem zneužívá svého vrchnostenského postavení, když dosažením stanovení nového dopravního značení svému smluvnímu partnerovi (navrhovateli) znemožňuje užívat najatý pozemek způsobem sjednaným ve smlouvě, a v důsledku procesního režimu neumožňujícího rychlou a účinnou obranu (proti OOP se nelze odvolat, podání žaloby nemá odkladný účinek) tak navrhovateli vnucuje, aby tento postup porušující nájemní smlouvu strpěl, aniž by se s ním dohodlo občanskoprávní cestou. Napadené opatření obecné povahy navrhovateli způsobuje také značnou škodu (cca 15 tisíc korun měsíčně zisk před zdaněním). Jednostranně vnucené ukončení provozování hlídaného parkoviště se také negativně projeví ve sféře navrhovatele jako zaměstnavatele (ukončování pracovních smluv v krátkém horizontu 3 měsíců, z toho plynoucí poskytování odstupného navrhovatelem jakožto zaměstnavatelem).

 

  1. Odpůrce ve vyjádření k návrhu na zrušení napadeného OOP konstatoval, že dne 9.3.2018 obdržel žádost o vydání opatření obecné povahy od společnosti M.O.Z. Consult, s.r.o. Dne 6.4.2018 bylo na základě této žádosti vydáno napadené OOP v souladu s příslušnými ustanoveními správního řádu a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen („zákon o provozu na pozemních komunikacích“). Návrh opatření obecné povahy byl vyvěšen na úřední desce úřadu v době od 6.4.2018 do 23.4.2018. Právo podat připomínky, resp. námitky proti návrhu OOP navrhovatel nevyužil.

 

  1. K jednotlivým bodům návrhu odpůrce uvedl, že silniční správní úřad není oprávněn vyjadřovat se ke smluvnímu vztahu mezi nájemcem a pronajímatelem, jehož není účastníkem. Navrhovatel nevyužil podání námitek a připomínek do oznámení návrhu OOP. Stanovení přechodného dopravního značení je závislé na změně místní úpravy silničního provozu, na kterou byl navrhovatel upozorněn. Změna místní úpravy není podmíněna nájemní smlouvou, tedy smluvním vztahem mezi správcem komunikace a nájemcem. Proti rozhodnutí ze dne 31. 5. 2017 čj. P4/68988/17/OŽPAD/HORV-PP 009/17, jímž nebyla navrhovateli prodloužena platnost stanovení místní úpravy - dopravní značení hlídaného parkoviště na předmětném pozemku podal navrhovatel odvolání a věc posuzuje odvolací orgán, jímž je odbor dopravy Magistrátu hlavního města Prahy. Zavedení zóny placeného stání je dle odpůrce v samosprávném nařízení Hlavního města Prahy. Silniční správní úřad vydal stanovení dopravního značení za účelem veřejného zájmu podle principu veřejné správy. Smluvní vztah (navrhovatele) měl být vypovězen v rámci zavedení zón placeného stání. Zachování placeného parkoviště (na předmětném pozemku) je proti veřejnému zájmu a proti principům správního práva.

 

  1. V replice ze dne 31.8.2018 navrhovatel uvedl, že dne 6. 4. 2018 zaslal (právě v souvislosti s plánem zavést parkovací zóny) odpůrci námitky, ve kterých poukázal na skutečnost, že je nájemcem předmětného pozemku a že nájem neskončí dříve než 30. 10. 2018. Odpůrce na to reagoval přípisem ze dne 11. 4. 2018 čj. P4/044591/18/OŽPAD/PVLA-STA-41/18. Z toho plyne, že odpůrce ze své úřední činnosti věděl o trvání nájemního vztahu, který brání realizaci napadeného OOP v rozsahu předmětného pozemku. Výpověď nájemní smlouvy k předmětnému pozemku navrhovatel napadl žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 4; řízení o této žalobě je vedeno pod sp. zn. 51 C 150/2018. Výpověď podaná stejným způsobem Hlavním městem Prahou společnosti SIRÉNA, spol. s r.o., IČ 61501603 již byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14.8.2018 čj. 27 C 5 3/2018-27 prohlášena za neplatnou, a navrhovatel proto očekává, že obdobně bude rozhodnuto i o jeho žalobě na neplatnost výpovědi nájemní smlouvy.

 

  1. Při ústním jednání před soudem navrhovatel zrekapituloval obsah návrhu, přičemž konstatoval, že návrh obsahuje písařské chyby (nesprávné označení komunikace „Budějovická“ a nesprávné číslo jednací napadeného OOP v návrhu výroku rozsudku). Doplnil žalobní petit v tom směru, že eventuálně navrhuje zrušit napadené OOP již ke dni nabytí jeho účinnosti. Zopakoval, že napadené OOP zasahuje do jeho práva užívat předmětný pozemek. Dále zdůraznil, že nájemní smlouva k předmětnému pozemku nezanikla a jeho nájemní vztah nadále trvá. Výpověď nájemní smlouvy, která mu byla doručena v dubnu tohoto roku, označil za neplatnou. Dále uvedl, že odpůrce o existenci nájemního vztahu k předmětnému pozemku musel vědět. Navrhovatel totiž v řízení o jiném souvisejícím OOP, jež se týkalo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, poukázal na nájemní smlouvu a podal námitky. Uplatnění námitek proti OOP navíc není zákonnou podmínkou úspěšnosti návrhu na zrušení OOP.

 

  1. Soud při jednání provedl důkaz těmito listinami:

 

- nájemní smlouvou uzavřenou ohledně předmětného pozemku dne 10.6.2009 mezi Hlavním městem Prahou jako pronajímatelem a navrhovatelem jako nájemcem;

- dodatkem č. 3 k nájemní smlouvě ze dne 22.5.2012;

- rozhodnutím Úřadu městské části Praha 4 ze dne 31.5.2017 č.j. P4/68988/17/ OŽPAD/HORV-PP 009/17;

- rozhodnutím Úřadu městské části Praha 4 ze dne 4.6.2018  č.j. P4/63637/18/ OŽPAD/HORV/PP-014/18;

- námitkami navrhovatele ze dne 6.4.2018 k návrhu opatření obecné povahy  č.j. P4/044591/18/ OŽPAD/PVLA-STA 41/18;

- přípisem odpůrce ze dne 11.4.2018 č.j. P4/044591/18/OŽPAD/PVLA-STA 41/18 (reakce na námitky navrhovatele).

 

Nutno dodat, že z dodatku č. 3 k nájemní smlouvě ze dne 22.5.2012 ani z rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4 ze dne 4.6.2018  č.j. P4/63637/18/ OŽPAD/HORV/PP-014/18 soud nečerpal žádná skutková zjištění, která by byla významná pro rozhodnutí ve věci samé. Návrhy navrhovatele na provedení dalších důkazů soud zamítl pro nadbytečnost, neboť dospěl k závěru, že ve věci samé lze rozhodnout na základě již provedených důkazů.

 

  1. Soud v souladu s § 101d odst. 1 s. ř. s. přezkoumal napadené OOP, přičemž byl vázán rozsahem a důvody návrhu. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného OOP (§ 101b odst. 3 s.ř.s.).

 

  1. Soud nejprve musel posoudit, zda je dána jeho pravomoc k posouzení návrhu, tedy zda je napadený akt opatřením obecné povahy. Napadené OOP bylo vydáno podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o provozu na pozemních komunikacích (Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností) a podle § 77 odst. 5 téhož zákona (Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení.)

 

  1. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7.1.2009 č.j. 2 Ao 3/2008 – 100, v případě dopravního značení se může o jeho klasifikaci coby opatření obecné povahy jednat pouze tehdy, když z dopravní značky plynou pro účastníky provozu odlišné povinnosti, než by je tito měli podle obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Jestliže tedy oproti obecné úpravě provozu z dopravní značky žádná povinnost odlišného chování neplyne, není dán žádný racionální důvod takovouto značku označovat za opatření obecné povahy. Konkrétně to např. znamená, že opatřením obecné povahy jsou typicky zákazové a příkazové značky, značky upravující přednost; nikoliv však značky výstražné a ta část informativních značek, které pouze poskytují účastníku provozu na pozemních komunikacích nutné informace, příp. slouží k jeho orientaci.

 

  1. V nyní projednávané věci se jedná o umístění vodorovných dopravních značek V 10d — parkovací pruh a značky IP 11c — parkoviště — podélné stání, které stanoví pro účastníky provozu na pozemních komunikacích odlišná pravidla od pravidel obecně platných. Proto je třeba napadené stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích považovat za opatření obecné povahy v materiálním smyslu. Pravomoc soudu pro posouzení návrhu je tedy dána.

 

  1. Před posouzením návrhu samého bylo ještě nutné zvážit, zda navrhovateli svědčí aktivní legitimace k jeho podání. Podle § 101a odst. 1 věty prvé s.ř.s. návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Aktivní legitimace navrhovatele v tomto typu řízení je tedy založena jeho tvrzením, že byl opatřením obecné povahy, proti kterému brojí, zkrácen na svých právech. Toto tvrzení navrhovatel v pojednávané věci uplatnil (namítá zkrácení na svých právech nájemce předmětného pozemku, jakož i zkrácení práva na podnikání). Opodstatněnost tohoto tvrzení je otázkou, jejíž zodpovězení je klíčové z hlediska věcného posouzení návrhu. Soud pro úplnost dodává, že podle zákona není aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu podmíněna předchozím podáním námitek či připomínek v rámci řízení o vydání opatření obecné povahy. Skutečnost, že navrhovatel v řízení před správním orgánem proti napadenému OOP neuplatnil námitky či připomínky (jeho námitky ze dne 6.4.2018 se týkaly jiného opatření obecné povahy č.j. P4/044591/18/ OŽPAD/PVLA-STA 41/18, jehož předmětem bylo stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích – přechodného dopravního značení, o čemž byl navrhovatel vyrozuměn přípisem odpůrce ze dne 11.4.2018), tedy nebrání věcnému projednání návrhu.

 

  1. V důsledku novely soudního řádu správního provedené zákonem č. 303/2011 Sb., došlo k výraznému posílení dispoziční zásady a koncentrační zásady v řízení o přezkumu opatření obecné povahy. Nově koncipované ustanovení § 101b odst. 2 s.ř.s. totiž stanoví, že návrh na zrušení opatření obecné povahy kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Obsahuje-li návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Zároveň pak podle § 101d odst. 1 s.ř.s. platí, že soud je při rozhodování (o návrhu na zrušení opatření obecné povahy) vázán rozsahem a důvody návrhu. Přezkum nad rámec uplatněných návrhových bodů je tak v zásadě vyloučen, jakkoliv v důsledku přiměřeného použití § 76 s.ř.s. se i nadále otevírá možnost zrušit opatření obecné povahy pro nedostatek pravomoci či působnosti správního orgánu pro jeho vydání, aniž by byla navrhovatelem namítnuta, a dále také per analogiam pro nepřezkoumatelnost (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1Ao 3/2008 - 136). Takové podstatné vady, k nimž by byl povinen přihlížet z úřední povinnosti, však soud v projednávané věci neshledal.

 

  1. Soud na tomto místě považuje za potřebné zdůraznit, že jediným důvodem, pro který navrhovatel považuje napadené OOP za nezákonné a domáhá se jeho zrušení, je tvrzený zásah  do výkonu nájemního práva navrhovatele k předmětnému pozemku. Nové dopravní značení, které má být na předmětném pozemku v důsledku napadeného OOP umístěno, dle navrhovatele vylučuje další provozování hlídaného parkoviště, a znemožňuje mu tak užívání pozemku způsobem, ke kterému ho má od Hlavního města Prahy pronajatý na základě nájemní smlouvy ze dne 10.6.2009. V uvedeném navrhovatel zároveň spatřuje neoprávněný zásah do jeho práva na podnikání.

 

  1. Tomuto návrhovému bodu soud nepřisvědčil. Z nájemní smlouvy uzavřené ohledně části předmětného pozemku dne 10.6.2009 mezi Hlavním městem Prahou jako pronajímatelem a navrhovatelem jako nájemcem zjistil, že smluvní strany se v ní výslovně dohodly na zániku smluvního vztahu v případě, že za trvání smlouvy dojde ke změně stanovení dopravního značení. Podle článku VII bodu 5 smlouvy v případě, že příslušný silniční správní úřad vydá za trvání smlouvy změnu stanovení dopravního značení (kterým se zruší dané parkoviště), smlouva pozbývá účinnosti dnem nabytí právní moci vydaného stanovení dopravního značení. Hypotéza upravená v tomto smluvním ujednání se naplnila právě vydáním napadeného OOP, které – i dle slov samotného navrhovatele – znamená takovou změnu stanovení dopravního značení na předmětném pozemku, jež vylučuje další provozování hlídaného parkoviště ze strany navrhovatele (a de facto jej tak ruší). Nabytím právní moci napadeného OOP (22.6.2018) tudíž nájemní smlouva pozbyla na základě citovaného smluvního ujednání účinnosti. Z toho plyne, že navrhovateli ke dni podání návrhu na zrušení napadeného OOP již nájemní právo k předmětnému pozemku založené nájemní smlouvou ze dne 10.6.2009 nesvědčilo. Toto právo zaniklo pozbytím účinnosti nájemní smlouvy, k němuž došlo naplněním hypotézy smluvního ujednání obsaženého v článku VII bodu 5 této smlouvy. Tvrzení navrhovatele o nezákonném zkrácení na jeho nájemním právu k předmětnému pozemku (a souvisejícím právu na podnikání na pronajatém pozemku) je tudíž neopodstatněné.

 

  1. Výše uvedenému závěru plně koresponduje též znění rozhodnutí silničního správního úřadu ze dne 31.5.2017 č.j. P4/68988/17/ OŽPAD/HORV-PP 009/17, kterým byla stanovena místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích na předmětném pozemku za účelem prodloužení platnosti stanoveného dopravního značení pro navrhovatelem provozované hlídané parkoviště na dobu 1.7.2017 – 30.6.2018. Jedna z podmínek, za kterých bylo toto rozhodnutí (stanovení místní úpravy provozu) vydáno, zní následovně: „V případě změny dopravního režimu (předpokládané zavedení zóny placeného stání) bude komunikace uvedena do původního stavu, tj. žadatel zajistí na vlastní náklady odstranění svislého i vodorovného dopravního značení.“ Ke změně dopravního režimu předvídané citovanou podmínkou došlo právě vydáním napadeného OOP, což znamená, že navrhovatel je bez dalšího povinen na vlastní náklady odstranit svislé i vodorovné dopravní značení, které mu dosud umožňovalo provozovat v daném místě hlídané parkoviště. I z uvedeného je zřejmé, že po vydání napadeného OOP již navrhovatel není oprávněn provozovat na části předmětného pozemku placené hlídané parkoviště.

 

  1. Vzhledem k výše zmíněnému smluvnímu ujednání obsaženému v článku VII bodu 5 nájemní smlouvy i citované podmínce zakotvené v rozhodnutí silničního správního úřadu ze dne 31.5.2017 č.j. P4/68988/17/ OŽPAD/HORV-PP 009/17 muselo být navrhovateli zřejmé, že jeho právo provozovat na části předmětného pozemku placené hlídané parkoviště je striktně limitováno tím, že ze strany silničního správního úřadu nedojde ve vztahu k předmětnému pozemku k takové změně dopravního značení, která bude další provozování parkoviště vylučovat. Takovou změnou je právě změna dopravního značení provedená napadeným rozhodnutím v souvislosti se zaváděním zón placeného stání. Pro navrhovatele se tedy nejednalo

o situaci nepředvídatelnou a nečekanou, ale o situaci, s níž mohl a měl při svém podnikání počítat.

 

  1. S přihlédnutím k tomu, že nájemní smlouva uzavřená dne 10.6.2009 mezi Hlavním městem Prahou a navrhovatelem pozbyla účinnosti (viz výše), byla pro rozhodnutí soudu ve věci samé nepodstatná dodatečná argumentace navrhovatele o neplatnosti výpovědi, kterou měl ze strany pronajímatele obdržet v dubnu tohoto roku. Soud se proto touto argumentací, která navíc nebyla uplatněna v návrhu a nebyla (co do důvodů neplatnosti výpovědi) nijak specifikována, nezabýval.

 

  1. Na základě shora uvedených skutečností soud neshledal návrh na zrušení opatření obecné povahy důvodným, a proto jej podle § 101d odst. 2 věta druhá s.ř.s. zamítl.

 

  1. Protože navrhovatel nebyl ve sporu úspěšný a odpůrci žádné účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v řízení nevznikly, soud ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

 

 

Praha 13. září 2018

 

Mgr. Martin Kříž, v. r.

předseda senátu

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje L. H.