USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobce:   xxxxx

zastoupený: Mgr. R. P., obecným zmocněncem, bytem 1. m. 65, Ú.

proti

žalovanému:   Náčelník Vojenské policie, se sídlem Praha 6, Rooseveltova 620/23,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2015, č.j. 187-8-9/2014-5104, 

takto:

I. Žaloba se odmítá. 

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III.  Po právní moci tohoto usnesení bude žalobci vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 3000 Kč z účtu Městského soudu v Praze ve lhůtě do 30 (třiceti) dnů od právní moci usnesení.

Odůvodnění:

[1]        Žalobce se podanou žalobou ke zdejšímu soudu domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým odvolání žalobce proti rozhodnutí velitele Velitelství ochranné služby Vojenské policie Praha ze dne 23. 2. 2015, č.j. 32-3-27/2014-7830 zamítl jako nepřípustné (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím pak bylo rozhodnuto o tom, že se žádost žalobce zamítá a nárok na výplatu odměny za služební pohotovost podle ust. § 19 zákona č. 143/1992 Sb. se nepřiznává.

[2]        Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že podaná správní žaloba byla podána opožděně, a proto navrh tuto žalobu pro opožděnost odmítnout.

[3]        V doplněném vyjádření ze dne 4. 3. 2016 též navrhl, aby soud současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600,- Kč, sestávajících ze dvou režijních paušálů á 300,- Kč za tyto úkony: 1x převzetí a příprava věci podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), per analogiam, a 1x písemné podání soudu, spočívající v podání vyjádření k žalobě podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ve spojení s ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu, per analogiam, dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/2013 ze dne 7. 10. 2014, podle jehož nosných důvodů zásadu rovnosti účastníků řízení ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod naplňuje přiznání paušální náhrady coby náhrady hotových výdajů podle jejich demonstrativního výčtu v ust. § 57 odst. 1 s.ř.s. i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není, a to v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem byla přiznána taková náhrada podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu.

[4]        Z předloženého správního spisu soud následně zjistil, že dne 29. 7. 2015 vydal Náčelník Vojenské policie jako příslušný odvolací služební orgán rozhodnutí, č.j. 187-8-9/2014-5104, kterým odvolání žalobce proti rozhodnutí velitele Velitelství ochranné služby Vojenské policie Praha ze dne 23. 2. 2015, č.j. 32-3-27/2014-7830 zamítl jako nepřípustné. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno do vlastních rukou dne 7. 9. 2015. Téhož dne nabylo právní moci.

[5]        Podle ust. § 151 zákona 221/1999 Sb. (dále jen „zákon o vojácích z povolání“)  ve znění účinném v rozhodné době: Návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu soudem je možno podat do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

[6]        Podle ust. 40 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb.(dále jen  „správní řád“) ve znění účinném v rozhodné době: Pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, a) nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin; v pochybnostech se za počátek lhůty považuje den následující po dni, o němž je jisto, že skutečnost rozhodující pro počátek běhu lhůty již nastala.

[7]        Podle ust. 40 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb.(dále jen „soudní řád správní“) ve znění účinném v rozhodné době: Lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

[8]        Z výše uvedených ustanovení proto soud musí uzavřít, že žaloba byla podána opožděně, neboť prvním dnem lhůty pro podání návrhu na přezkum napadeného rozhodnutí žalovaného tak byl den 8. 9. 2015, přičemž posledním 60. dnem pro podání návrhu na přezkum napadeného rozhodnutí žalovaného byl den 6. 11. 2015. Jelikož žalobce podal návrh na přezkum napadeného rozhodnutí k přepravě poskytovateli poštovních služeb až dne 9. 11. 2015, jak vyplývá přímo z poštovní obálky,  pak tak učinil po marném uplynutí 60 denní lhůty.

[9]        Z těchto důvodů proto soud žalobu odmítl podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s.

[10]      Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s.ř.s.

[11]      Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. S ohledem na odmítnutí žaloby před prvním jednáním rozhodl soud ve výroku III. tohoto usnesení o vrácení zaplaceného soudního poplatku podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 17. října 2018

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

předseda senátu