U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci
žalobce: V, S,, narozen x
bytem V K,, K.
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti posudku posudkové lékařky žalované ze dne 20. 7. 2018, č. j. LPS/2018/664-NR-STC_CSSZ,
t a k t o :
- Žaloba proti posudku posudkové lékařky žalované ze dne 20. 7. 2018, č. j. LPS/2018/664-NR-STC_CSSZ, se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 11. 8. 2018 a upřesněnou podáním ze dne 3. 9. 2018, domáhá zrušení posudku posudkové lékařky žalované ze dne 20. 7. 2018, č. j. LPS/2018/664-NR-STC_CSSZ. Tímto posudkem vydaným v námitkovém řízení posudková lékařka dospěla k závěru, že pracovní schopnost žalobce poklesla v důsledku jeho nepříznivého zdravotního stavu pouze o 50 %.
- Dříve než mohl žalobu projednat věcně, musel se soud zabývat otázkou, zda je žaloba přípustná. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není.
- Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
- Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.
- Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.
- Otázka, zda lékařský posudek může být předmětem žaloby ve správním soudnictví, byla již vyřešena judikaturou Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu, který v nálezu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. Pl. 11/08, k povaze lékařského posudku uvedl: „Podle názoru Ústavního soudu je posudek o zdravotním stavu souhrnem medicínských či biofyzikálních zjištění, k nimž dospěje posuzující lékař použitím exaktních přírodovědeckých metod. Tato činnost nemá nic společného s výkladem obecné právní normy a její následnou aplikací na zjištěný faktický stav. Jako rozhodnutí lze posudek vnímat jen v nejobecnějším smyslu tohoto slova (...)“ V tomto směru je judikatura jednotná v tom, že lékařský posudek není úkonem, jenž by přímo konstituoval práva nebo povinnosti posuzovaného. Lékařský posudek je pouze odborným dobrozdáním využitelným jako důkazní prostředek, z nějž následně může následně čerpat nezbytné infromace správní orgán pro účely řízení, jež vede. Důsledky pro posuzovaného mají zjištění učiněná v lékařském posudku teprve tehdy, jestliže závěry posudku vezme správní orgán za své a na jejich podkladě vydá správní akt (zpravidla rozhodnutí), jímž jsou teprve přiznána, zrušena či změněna práva či povinnosti posuzovaného, resp. jímž není požadavku posuzovaného na přiznání, zrušení či změnu práv či povinností vyhověno.
- Žalobou napadený lékařský posudek v námitkovém řízení tedy zjevně není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., protože sám o sobě ještě nijak nezasáhl do právní sféry žalobce. Žaloba by mohla být přípustná teprve až proti rozhodnutí, v němž by se žalovaná o odborné posouzení obsažené v napadeném posudku opřela a na základě něj námitky podané žalobcem zamítla. S ohledem na uvedené proto soud musí žalobu odmítnout postupem podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou.
- Pokud rozhodnutí o zamítnutí námitek již bylo vydáno, je na žalobci, aby žalobu směřoval proti takovému rozhodnutí. V této souvislosti je navíc třeba žalobce upozornit na to, že místně příslušným soudem je v takovém případě krajský soud, v jehož obvodu má žalobce bydliště. Bydlištěm se přitom rozumí místo, v němž žalobce pobývá s úmyslem zde trvale bydlet, nikoliv místo formálně evidované v centrální evidenci obyvatel jako tzv. trvalý pobyt. Skutečnost, že se žalobci nedaří na adresu trvalého pobytu doručovat a že poštu přebírá v B. u H. v Čechách, který se nachází v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové (přičemž tuto adresu uvádí jako zpáteční i na svých zásilkách), nasvědčuje tomu, že žalobce reálně nebydlí v obvodu Krajského soudu v Praze, ledaže by se jednalo pouze o dočasný pobyt. Pobývá-li žalobce skutečně ve východních Čechách, měl by žalobce svou žalobu směřovat ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice, a na svůj skutečný pobyt (odlišný od evidovaného) tento soud v žalobě upozornit.
- O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 2. října 2018
Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r.
samosoudce