USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Petra Hluštíka, Ph. D. ve věci

navrhovatele: M. M.

za účasti: 1) Městský úřad Krnov

sídlem Hlavní náměstí 1, 794 01  Krnov

2) Krasováci

jednající volebním zmocněncem L. V.

3) Za lepší život a budoucnost v Krasově

jednající volebním zmocněncem Mgr. G. V.

o návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do Zastupitelstva obce Krasov, konaných ve dnech 5. – 6. října 2018,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Navrhovatel se podaným návrhem domáhá neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva obce Krasov, konaných ve dnech 5. - 6. 10. 2018.
2. V návrhu uvedl, že tento podává z důvodu těsného výsledku hlasování, když má za to, že mohlo dojít k chybě při sčítání hlasů; výsledek je takový, že 1 volič rozhodl o vítězství jedné nebo druhé strany.
3. Krajský soud předně zdůrazňuje, že soudy rozhodující ve věcech volebních dovodily, že pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit přesvědčivé důkazy k jejímu vyvrácení je přitom povinností toho, kdo volební pochybení namítá (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14). V nálezu ze dne 29. 1. 2007 sp. zn. IV. ÚS 787/06 Ústavní soud uzavřel, že možnost příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru je třeba v řízení řádně prokázat; volební soud se nemůže zabývat důvodností pouhých domněnek, nepodložených žádnými konkrétními skutečnostmi.
4. Uvedenou optikou absentují v návrhu již základní skutečnosti, tedy především existence jakékoli volební vady a její souvislost s výsledky voleb. K řádnému přezkumu voleb nemůže postačovat pouhá navrhovatelova domněnka chyby při sčítání hlasů.
5. Ustálená právní praxe (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 12. 12. 2006 sp. zn. I. ÚS 768/06) neměnně trvá na tom, že volební soudnictví je založeno na ochraně mandátu a porušení zákona musí být nutně pro úspěšnost volebního návrhu zjištěno a prokázáno. Avšak ani pak nelze dovozovat, že by každé porušení zákona muselo nutně vést k tak závažným důsledkům jako je nezvolení voleného zastupitelského orgánu. Je proto třeba zkoumat, do jaké míry mělo (mohlo mít) porušení zákona vliv na výsledek hlasování - rozhodnutí o zvolení konkrétních kandidátů. Přitom je třeba mít na paměti, že intenzita uvedené nezákonnosti musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k takovému jednání nedošlo, bylo by rozložení mandátu v zastupitelském sboru jiné (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004 č. j. Vol 6/2004-12).
6. Ústavní soud v této souvislosti dospěl v již shora zmiňovaném nálezu ze dne 10. 12. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14, že „Žádný soudní zásah nesmí ohrozit svobodné vyjádření názorů lidu při volbě svých zástupců a musí odrážet, resp. nemařit snahu o zachování integrity a účinnosti volební procedury, zaměřené na zjištění vůle lidu prostřednictvím všeobecných voleb. Následné zpochybňování výsledků voleb bez prokázání závažných volebních vad hrozí podrýváním demokratické legitimity zvolených zastupitelských orgánů a aktů, které přijímají. Byla-li vůle lidu svobodně a demokraticky vyjádřena, žádné následující zásahy nemohou tento výběr zpochybnit, s výjimkou existence přesvědčivých důvodů v zájmu demokratického pořádku. S výjimkou nejzávažnějších pochybení ve volební proceduře musí státní moc, reprezentovaná volebními soudy, zachovávat zdrženlivost ve své ingerenci a vyvarovat se aktivismu. Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, jestliže vady volebního procesu způsobily nebo prokazatelně mohly způsobit, že by voliči rozhodli jinak a že by byl zvolen jiný kandidát.“
7. V této konkrétní věci navrhovatel nepředložil ani tvrzení o takové souvislosti, což nepostačuje k vyvrácení domněnky o platnosti voleb a ani neformuloval konkrétní dopad jím tvrzených skutečností na výsledek voleb. Jde přitom o náležitosti návrhu, jež spadají plně do dispozitivního práva navrhovatele a jako takové nemohou a ani nesmí být nahrazovány činností soudu.
8. Na základě shora uvedených skutečností krajský soud návrh podle ust. § 90 odst. 3 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) jako nedůvodný zamítl.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech voleb nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Toto usnesení nabývá právní moci vyvěšením na úřední desku soudu.

Ostrava 22. října 2018

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu