USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci

o návrhu na neplatnost hlasování či neplatnost voleb do Zastupitelstva města Litvínova konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018,

takto:

I. Návrh na vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva města Litvínova konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 se zamítá.

II. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva města Litvínova konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 17. 10. 2018, tj. v zákonem stanovené lhůtě, podle § 60 odst. 2 a 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), domáhal vyslovení neplatnosti voleb či neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva města Litvínova (dále jen „zastupitelstvo“) konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018.

Návrh

2. V návrhu navrhovatel uvedl, že volební strana, za kterou kandidoval, byla na vydaných hlasovacích lístcích uvedena v neúplném znění. Celý název volební strany, který byl na předané kandidátní listině u registračního úřadu, zněl „sdružení politické strany TOP 09 a nezávislých kandidátů – Hnutí za zrovnoprávnění maminek“, avšak na hlasovacích lístcích bylo uvedeno pouze „Hnutí za zrovnoprávnění maminek.“ Tímto pochybením byl podle navrhovatele znevýhodněn politický subjekt, za který navrhovatel kandidoval, neboť tato volební strana přišla o hlasy příznivců strany TOP 09, kteří byli nedostatečným názvoslovím uvedeni v omyl. Navrhovatel podotkl, že samotné Hnutí za zrovnoprávnění maminek nemá ani právní status volební strany, a komunálních voleb se tedy mohlo účastnit pouze ve sdružení s jiným subjektem, v tomto případě s TOP 09.

Vyjádření dalšího účastníka řízení

3. Městský úřad Litvínov (dále jen „volební orgán“) ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že předmětná kandidátní listina byla přijata dne 31. 7. 2018 v 15:50 hodin od zmocněnkyně volební strany Mgr. A. K. Na kandidátní listině je uvedeno, že ji podala volební strana
   s uvedením typu sdružení politické strany TOP 09 a nezávislých kandidátů, a to pod názvem Hnutí za zrovnoprávnění maminek. Na základě přijaté kandidátní listiny bylo zmocněnkyni vydáno potvrzení č. j. RÚ/32/2018, kde byl uveden zvolený název volební strany Hnutí za zrovnoprávnění maminek; toto potvrzení bylo podepsáno zmocněnkyní a pracovnicemi registračního úřadu. Dne 17. 8. 2018 vydal registrační úřad rozhodnutí č. j. RÚ/32R/2018
   o registraci volební strany Hnutí za zrovnoprávnění maminek; volební strana nevyužila možnosti uvedené v poučení a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 8. 2018. Podle volebního orgánu lze z návrhu dovodit, že navrhovatel chtěl mít název „sdružení politické strany TOP 09 a nezávislých kandidátů – Hnutí za zrovnoprávnění maminek“, což však vůbec neodpovídá přijaté kandidátní listině.

Volební dokumentace

4. Soud si vyžádal od volebního orgánu volební dokumentaci, ze které zjistil následující podstatné skutečnosti. Navrhovatel kandidoval za volební stranu Hnutí za zrovnoprávnění maminek a byl uveden na prvním místě. Kandidátní listina pro volby je označena „Hnutí za zrovnoprávnění maminek“, na dalším řádku je uvedeno „Sdružení politické strany TOP 09 a nezávislých kandidátů“. Z potvrzení ze dne 31. 7. 2018, č. j. RÚ/32/2018, vyplývá, že volební orgán převzal kandidátní listinu pro volby do Zastupitelstva města Litvínova, a to kandidátní listinu sdružení politických stran – politických hnutí a nezávislých kandidátů: Hnutí za zrovnoprávnění maminek. Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2018, č. j. RÚ/32R/2018, volební orgán podle § 23 odst. 3 písm. a) volebního zákona registroval kandidátní listinu volební strany Hnutí za zrovnoprávnění maminek. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 8. 2018 a zmocněnkyni volební strany Mgr. A. K. bylo doručeno dne 24. 8. 2018.

Posouzení věci soudem

5. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je výše citovaný volební zákon (zákon č. 491/2001 Sb.), podle jehož § 60 odst. 1 se podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.
6. Před vlastním meritorním projednáním podaného návrhu se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky, které by mu bránily o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, neboť návrh byl podán v zákonem stanovené desetidenní lhůtě po vyhlášení výsledků voleb a navrhovatel byl k podání návrhu aktivně legitimován, neboť byl zapsán v seznamu voličů oprávněných volit do Zastupitelstva města Litvínova.
7. Navrhovatel se domáhal alternativně vyslovení neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva. V souladu s § 90 odst. 2 větou první s. ř. s. ve spojení s § 60 odst. 1 volebního zákona jsou v řízení o návrhu na neplatnost voleb a neplatnost hlasování účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena. Volebním orgánem v daném případě je
   v souladu s úpravou obsaženou v hlavě II volebního zákona Městský úřad Litvínov.
8. Podle § 60 odst. 3 volebního zákona „[n]ávrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.“ Podle
   odstavce 2 téhož ustanovení „[n]ávrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.“ Z citovaných ustanovení vyplývá, že návrh na neplatnost voleb, resp. hlasování, je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i to, že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb jako celek, resp. výsledek hlasování, a to hrubým způsobem. Protizákonnost musí dosahovat takové intenzity, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku).
9. Navrhovatele vedlo k podání tohoto návrhu domnělé pochybení spočívající v uvedení neúplného názvu volební strany, za kterou kandidoval, na hlasovacích lístcích.
10. Podle § 21 odst. 1 věty první volebního zákona platí, že „[k]andidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce mohou podávat volební strany.“ Podle § 20 odst. 1 téhož zákona přitom „[v]olební stranou podle tohoto zákona mohou být registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,
    a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů.“
11. Z § 23 odst. 3 písm. a) volebního zákona vyplývá, že „[r]egistrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce rozhodne o registraci kandidátní listiny splňující náležitosti podle tohoto zákona.“ Podle odstavce 7 téhož ustanovení platí, že „[r]egistrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků.“
12. Podle § 25 odst. 3 věty první, druhé a čtvrté volebního zákona „[k]andidáti každé volební strany jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku v pořadí určeném volební stranou, a to v samostatných zarámovaných sloupcích. Sloupce jsou umístěny vedle sebe; není-li to pro počet volebních stran možné, pokračují sloupce
    v následující řadě. Každý sloupec je nadepsán názvem a vylosovaným číslem volební strany.“
13. Jak soud zjistil z obsahu volební dokumentace, hlasovací lístky byly vytištěny plně v souladu
    s rozhodnutím o registraci volební strany ze dne 17. 8. 2018, jejíž název podle tohoto rozhodnutí zněl Hnutí za zrovnoprávnění maminek. Výběr názvu volební strany přitom závisel výhradně na subjektech, které se do této volební strany sdružily. Pokud sdružení politické strany TOP 09 a nezávislých kandidátů pokládalo registrovaný název Hnutí za zrovnoprávnění maminek za nesprávný či v rozporu se svým záměrem, mohlo se jeho změny domáhat v průběhu registračního řízení, případně podáním nové kandidátní listiny s požadovaným názvem volební strany poté, co by byla kandidatura všech kandidátů volebním zmocněncem volební strany Hnutí za zrovnoprávnění maminek odvolána podle § 24 odst. 2 volebního zákona.
14. V souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu však není možné v rámci řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 a násl. s. ř. s. brojit proti vadám v registraci kandidátní listiny (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2004,
    č. j. Vol 11/2004-31, publ. pod č. 471/2005 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz). S tímto názorem se zdejší soud plně ztotožňuje a konstatuje, že navrhovatel v tomto řízení nemůže relevantně zpochybňovat název volební strany uvedený na hlasovacích lístcích (Hnutí za zrovnoprávnění maminek), neboť tento název odpovídá příslušnému pravomocnému rozhodnutí o registraci volební strany pro tyto volby.
15. Soud tedy v argumentaci navrhovatele uvedené v návrhu neshledal porušení žádného ustanovení zákona o volbách, natožpak porušení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb.
16. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že návrh na neplatnost voleb do Zastupitelstva města Litvínova konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 ani návrh na neplatnost hlasování v těchto volbách nejsou důvodné, a proto oba tyto návrhy zamítl. V souladu s § 90 odst. 3 s. ř. s. soud o těchto návrzích rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jejich doručení, a to bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z předložené volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování.
17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Ústí nad Labem 31. října 2018

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r.

předsedkyně senátu