USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta  ve věci

navrhovatele:  B. H.

bytem T. G. M. 291, O.

za účasti:

1)      Městského úřadu Hořice

náměstí Jiřího z Poděbrad 342, Hořice v Podkrkonoší

2)      volební strany Sdružení nezávislých kandidátů obce Ostroměr a přidružených obcí

zastoupené zmocněnkyní D. Š.

bytem D. V. 388, O.

3) volební strany Nezávislí kandidáti Ostroměř

zastoupené zmocněnkyní H. K.

bytem T. G. M. 417, O.

3)      volební strany Nezávislí kandidáti

zastoupené zmocněnkyní S. H.

U S. 354, O.

4)      volební strany Občanská demokratická strana

zastoupené zmocněnkyní Bc. V. Š.

bytem L. L. 650, H. K. – T.

v řízení o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Ostroměř, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018,

takto:

1. Návrh se  zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatel svůj návrh doručený zdejšímu krajskému soudu dne 19. 10. 2018 označil jako „žalobu na nezákonnost voleb“ do obecního zastupitelstva obce Ostroměř konaných ve dnech 5. a 6. října 2018.

Obsahem jeho návrhu jsou zčásti izolovaná tvrzení převážně bez konkrétnějšího vysvětlení či odůvodnění, konkrétně uvedl: „žádost o vydání volebního průkazu na volby do obecních úřadů a dalších voleb 5. a 6. října 2018“, v dalším textu pak uvedl, že o volební průkaz požádal dne 28. 9. 2013 starostu Obecního úřadu Ostroměř, dále uvedl, že mu byl znemožněn výkon povinnosti dané Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod – volit a být volen, uvedl, že v lednu 2005 mu stát „nezákonně ukradl platný občanský průkaz“, že do dnešního dne nebyla zákonným způsobem provedena změna názvu ulice Leninova na ulici T. G. Masaryka a dodnes trvá nezákonné přejmenování od roku 1990, dále uvedl, že z diskuze v Parlamentu ČR se dozvěděl, že občan nemusí „vlastnit „žádný trvalý pobyt“ a že v únoru 2007 se přihlásil k trvalému pobytu dle zákona o evidenci obyvatel a dodnes o tom nebylo rozhodnuto a že od roku 2008 je ve starobním důchodu a dosud mu stát nevyplatil důchod ve výši přes 450 tis. Kč.

Navrhovatel dále uvedl, že do dnešního dne neobdržel výsledek soudního projednání jeho návrhu na neplatnost volby prezidenta z ledna 2013 a žádá o rozhodnutí o této otázce. Rovněž uvedl, že do dnešního dne neobdržel vyjádření k jeho námitce podjatosti, když prokazatelně jednali podjatě soudci JUDr. B., JUDr. D., JUDr. K., Mgr. J., uvedl i to, že podává žalobu na neplatnost voleb poslanců do Parlamentu ČR konaných ve dnech 25. a 26. října 2013.

Jednotlivá svá tvrzení a své požadavky navrhovatel popsal velmi svérázným způsobem, a to i za pomoci vulgarismů, včetně přímých invektiv dotýkajících se soukromí či profesního života konkrétně jím jmenovaných osob. Všechny své „požadavky“ ve svém podání několikrát zopakoval s tím, že žádá „rozhodnutí o předběžných otázkách“.

Závěrem navrhovatel žádal o vydání rozhodnutí o nezákonnosti změny názvu Leninovy ulice na Masarykovu v Ostroměři, o tom, že když občan nemusí vlastnit doklad totožnosti, že naopak státní orgány mají za úkol kontrolovat občana včetně předložených dokladů z centrálního počítače vedeného státem nebo za pomoci Policie ČR, a o tom, že „když občan nemusí vlastnit doklad totožnosti a přitom je určeno, že nesmí dostat volební průkaz, co vlastně platí“.

Navrhovatelův návrh zaslal krajský soud k vyjádření všem účastníkům řízení prostřednictvím jejich zmocněnců. Možnosti vyjádřit se k němu nevyužil nikdo z nich.

Krajský soud se před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Žádné takové překážky neshledal, když návrh byl podán v zákonné desetidenní lhůtě (§ 60 odst. 1 zákona 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále „volební zákon“), tedy včas, a je nesporné, že navrhovatel byl k podání předmětného návrhu ve věci voleb aktivně legitimován. Za tohoto stavu soud přistoupil k věcnému posouzení návrhu. Rozhodoval přitom bez jednání (§ 90 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále „s. ř. s.“).

Dle § 90 odst. 1 s. ř. s. za podmínek stanovených zvláštními zákony se může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

Dle § 60 odst. 1 volebního zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstva obcí Státní volební komisí. Dle odst. 2 téhož ustanovení může návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Dle odst. 3 může návrh na neplatnost voleb podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Dle odst. 4 návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

Předně je nutno konstatovat, že při přezkumu výsledků voleb vychází soud z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Vol 82/2006-51 nebo čj. Vol 67/2010-47, všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Rovněž Ústavní soud uvedl, že „[p]ro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení […] plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá“ (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 73/04, dostupný na www.nalus.cz). Nejvyšší správní soud zároveň připustil, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (srov. usnesení čj. Vol 82/2006-51).

V předmětné věci navrhovatel napadl zákonnost voleb do zastupitelstva obce Ostroměř konaných ve dnech 5. a 6. října 2018. Podání navrhovatele je podle obsahu možno posoudit jako návrh na neplatnost voleb, sám to také „v předmětu žaloby“ výslovně uvedl. Z obsahu jeho podání je však zřejmé, že konkrétní výtky, které by směřovaly přímo a právě proti volbám konaným ve dnech 5. a 6. října 2018 v Ostroměři de facto nevznesl.

K tomu je nutno předně uvést, že soudní řízení vedené dle s. ř. s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by si soud sám vyhledával indicie, veškeré relevantní podklady a důkazy k obecným a vágním tvrzením účastníků. Zcela obecné konstatování navrhovatele, že volby byly nezákonné bez uvedení konkrétních důvodů ve vztahu právě k volbám, které jsou žalobou napadnuty, tak nesplňovalo podmínku „zvláště významné indicie“ způsobilé vyvolat pochybnosti o správnosti výsledku voleb. Funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, aby v konečném důsledku jeho práce nahrazovala na základě pouhé obecně formulované námitky činnost volebních orgánů.

S ohledem na shora uvedené krajský soud uzavírá, že v daném případě nebyl shledán důvod pro vyslovení neplatnosti voleb ve volbách do zastupitelstva obce Ostroměř konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, a proto návrh zamítl.

Nutno podotknout, že návrh petitu navrhovatele týkající se návrhu na neplatnost (nezákonnost) voleb se zcela míjel s účelem a cílem řízení o neplatnosti voleb a hlasování dle § 60 volebního zákona. Navrhovatel se totiž převážně domáhal toho, aby krajský soud rozhodl o věcech, které se buď vůbec nedotýkaly přímo voleb konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, nebo vůbec nepatří do jeho pravomoci. Navrhovatelova tvrzení v návrhu uvedená, tj. námitky vytýkající porušení zákona při předchozích volbách, včetně obecného a dále nijak nerozvedeného požadavku: „žádost o vydání voličského průkazu“ (v dalším textu pouze specifikované dnem 28. 9. 2013), námitky proti dle jeho názoru nezákonnému postupu při změně názvu ulice v Ostroměři, výtky proti postupu orgánu státní správy spojenému s otázkou vydání nového občanského průkazu navrhovateli a s otázkou jeho trvalého pobytu, nevyplacení starobního důchodu navrhovateli od roku 2008, nedořešené námitky podjatosti soudců v řízeních týkajících se předchozích voleb a neobdržení výsledku soudního přezkoumání jeho návrhu na neplatnost volby prezidenta z ledna 2013, proto nejsou pro posouzení důvodnosti nynějšího návrhu rozhodná, neboť ze své podstaty nemohou mít na platnost voleb do zastupitelstva obce Ostroměř konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 žádný vliv. Krajský soud se jimi z toho důvodu nezabýval a zabývat ani nemohl.

Dlužno dodat, že krajský soud nepřehlédl, že navrhovatel v rámci textu návrhu uvedl rovněž bez dalšího, že podává žalobu na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konaných ve dnech 25. a 26. října 2013 v obci Ostroměř. Pokud tedy nešlo o omyl navrhovatele s ohledem na značný časový odstup, takový návrh by musel krajský soud odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť je nepřípustný. K soudnímu přezkumu voleb do Parlamentu České republiky je totiž dle § 88 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, příslušný Nejvyšší správní soud (srov. § 87 téhož zákona). Dle § 92 s. ř. s. je pak návrh ve věcech volebních nepřípustný též tehdy, byl-li podán u věcně nebo místně nepříslušného soudu.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. Dle něj nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Kasační stížnost ve věcech volebních je nepřípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

Hradec Králové 30. října 2018

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu