[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, PhD., v právní věci

žalobce: Ing. J. J.

zastoupený advokátem Mgr. Miroslavem Neradem

sídlem Pod Beránkou 1, 160 00  Praha 6

proti

žalovanému: Krajský úřad – Jihočeský kraj

sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76  České Budějovice

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2018, č. j. KUJCK 76115/2018 ve věci změny rozhodnutí o umístění stavby

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení předmětu řízení

1. Žalobou ze dne 16. 7. 2018 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu - Jihočeského kraje ze dne 12. 6. 2018, č. j. KUJCK 76115/2018, sp. zn. OREG/74740/2018/luka, kterým bylo pro nepřípustnost zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Stavebního úřadu Magistrátu města Českých Budějovic ze dne 26. 4. 2018, č. j. SU/4755/2017-13, sp. zn. SU/4755/2017 Tm, kterým bylo rozhodnuto o změně územního rozhodnutí o umístění stavby nazvané „Dálnice D3 – 0310/I Úlisné – Hodějovice, změna č. 3.“ Napadené rozhodnutí považoval žalobce za nezákonné, neboť se žalovaný řádně nevypořádal s námitkami žalobce a zamítl je jako nedůvodné.

II. Žalobní body

2. V žalobě žalobce předně uvedl, že je účastníkem předmětného stavebního řízení a stavební úřad s ním jako s účastníkem jednal, avšak jeho námitky a připomínky neodmítl jako nepřípustné. Odvolání bylo žalovaným zamítnuto, aniž by se blíže zabýval odvolacími důvody.
3. Dále žalobce napadá rozhodnutí pro jeho neplatnost. Podle žalobce platnost rozhodnutí vypršela dne 29. 9. 2016, neboť stavebník sice požádal o prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí, avšak toto řízení bylo úřadem zastaveno a zároveň nerozhodl o tom, že jsou splněny podmínky ustanovení § 93 odst. 4 písm. c) stavebního zákona tak, aby takové rozhodnutí mohlo být přezkoumáno účastníky řízení, zda byly splněny zákonné podmínky.
4. Stavba dálnice pak podle žalobce nesplňuje podmínky pro prioritní dopravní záměr v souladu s ustanovením § 23a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů“). Změny územního rozhodnutí jsou podle žalobce natolik podstatné, že stavba se od původního záměru liší a územní rozhodnutí je toliko formální. Rovněž současnému stavu neodpovídá závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí (žalobcem označované jako posouzení, dále jen „stanovisko“), ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebylo platné a navíc obsahuje řadu nesprávných závěrů a nedostatků.
5. Oznamovatel, zpracovatel a posuzovatel stanoviska je podle žalobce jednou a tou samou osobou, což má být v rozporu se zákonem o posuzování vlivů. Samotné stanovisko se pak nezabývá dalšími alternativami stavby. V posudku je manipulováno se statistickými údaji o množství projíždějících vozidel, což žalobce podkládá vlastními úvahami. Českobudějovická pánev se pak stane místem s vysokou koncentrací Benzo(a)pyrenu. V závěru žalobce napadá umístění a celkové estetické hledisko předmětné dálnice a navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí.

III. Vyjádření žalovaného

6. Žalovaný v úvodu svého vyjádření zdůraznil, že svým rozhodnutím nezamítl odvolání žalobce pro nedůvodnost, nýbrž pro nepřípustnost, jelikož žalobce neměl podle stavebního zákona ani dotčených zvláštních předpisů postavení účastníka ani jiné osoby, která by měla oprávnění podat odvolání v řízení před správním orgánem I. stupně. Důvodná není ani námitka, že se žalovaný nevypořádal s námitkami žalobce, jakožto osoby v postavení veřejnosti, neboť žalobcem napadané rozhodnutí není meritorní, ale procesní povahy. K dalším žalobním bodům se již proto žalovaný nevyjádřil a navrhnul žalobu pro nedůvodnost zamítnout.

IV. Zjištěný skutkový stav

7. V průběhu řízení před správním orgánem I. stupně se žalobce přihlásil jako účastník řízení, načež byl sdělením ze dne 29.1.2018 pod č.j. SU/553/2018-2 informován o tom, že účastníkem není, podmínky pro účastenství mu byly sděleny. Dne 26. 4. 2018 vydal Stavební úřad Magistrátu města Českých Budějovic rozhodnutí, jak je uvedeno v odst. 1 tohoto rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto žalovaným v žalobou napadeném rozhodnutí, s tím že žalovaný se zabýval toliko otázkou postavení žalobce v řízení a z něj vyplývajícího práva na uplatnění řádného opravného prostředku, tedy odvolání.

V. Právní posouzení

8. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě jednoho měsíce po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) a ustanovením § 2 odst. 2 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
9. Ačkoliv žalobce naplnil žalobní text celou řadou námitek směřujících proti stavbě části dálnice D3 jako takové, základní otázkou, jejíž zodpovězení vede krajský soud k závěrečnému verdiktu, je postavení žalobce v předmětném správním řízení. Vzhledem k tomu, že správní orgán I. stupně rozhodoval v územním řízení, řídí se okruh osob oprávněných podat odvolání proti takovému rozhodnutí stavebním zákonem v kombinaci se správním řádem. Ustanovení § 81 odst. 1 správního řádu říká, že účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Prvním okruhem osob oprávněných podat odvolání tak bude každá osoba v postavení účastníka. Prvostupňové rozhodnutí je pouze změnou již vydaného územního rozhodnutí, a proto se okruh účastníků v souladu s ustanovením § 94 odst. 4 stavebního zákona (které říká: „Při změně nebo zrušení územního rozhodnutí anebo při povolení výjimky se použijí ustanovení o územním řízení obdobně.“) řídí ustanovením § 85 odst. 1 stavebního zákona. Ke dni podání odvolání (tedy dne 9. 5. 2018) upravovalo toto ustanovení účastníky řízení následovně:

§ 85 stavebního zákona

(1) Účastníky územního řízení jsou
a) žadatel,
b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.

(2) Účastníky územního řízení dále jsou
a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.
c) zrušeno

(3) zrušen

10.                      Již ze samotného znění tohoto ustanovení musí být žalobci zřejmé, že účastníkem řízení v režimu stavebního zákona být nemůže. Vzhledem k povaze územního řízení, kterým se povoluje umístění stavby dálnice, však česká legislativa ve zvláštních předpisech okruh účastníků rozšiřuje. Prvním takovým předpisem je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje v ustanovení § 70 způsob, jakým se mohou občané podílet na řízeních, ve kterých má zásadní postavení ochrana přírody.

§ 70 zákona o ochraně přírody a krajiny

(1) Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení a dobrovolných sborů či aktivů.

(2) Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení"), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.

(3) Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se řízení podle tohoto zákona, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

11.                      Ani podle tohoto ustanovení nelze dojít k závěru, že žalobce byl účastníkem předmětného řízení, neboť v něm, v odvolání a ani zde, v řízení před soudem, nevystupuje v postavení reprezentanta spolku (označení občanského sdružení podle současné právní úpravy), ale jako soukromá fyzická osoba.
12.                      Posledním předpisem, který by žalobci mohl poskytnout právo podat odvolání je tak zákon o posuzování vlivů, neboť rozhodnutí orgánu I. stupně je ve smyslu tohoto zákona řízením navazujícím na stanovisko zmiňované v odst. 4 tohoto rozhodnutí. Ustanovení § 9c v odst. 3 a 4 zákona o posuzování vlivů říká:

(3) Pokud se podáním písemného oznámení přihlásí správnímu orgánu, který navazující řízení vede, do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 9b odst. 1, stává se účastníkem navazujícího řízení též 
a) dotčený územní samosprávný celek, nebo
b) dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2.

(4) Odvolání proti rozhodnutí vydanému v navazujícím řízení může podat také dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2, a to i v případě, že nebyla účastníkem řízení v prvním stupni.

Dotčenou veřejností se pak podle ustanovení § 3 písm. i) bodě 2 téhož zákona rozumí:

„právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob.“

13.                      Podobně jako v případě zákona o ochraně přírody a krajiny, žalobce není právnickou osobou a není mu tedy možné přiznat právo na odvolání ani podle ustanovení zákona o posuzování vlivů.
14.                      Je pravdou, že zákon o posuzování vlivů připouští i participaci širší veřejnosti [tedy veřejnosti tak, jak ji definuje v bodě 1. ustanovení § 3 písm. i) zákona] a připouští v ustanovení § 9 odst. 1 možnost podat připomínky, které je správní orgán podle odst. 2 povinen vypořádat. Z prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že žalobce této možnosti využil. Rovněž je z něj však zřejmé, že správní orgán se jeho podáním zabýval a zákonný požadavek vypořádání námitek splnil v dostatečném rozsahu. Ani z tohoto titulu však postavení účastníka řízení a právo podat odvolání nevyplývá. Pokud tedy žalovaný odvolání žalobce zamítl jako neoprávněné v souladu s ustanovením § 92 správního řádu, aniž by žalobcovy věcné námitky vypořádal, postupoval v souladu se zákonem a obsahu rozhodnutí krajský soud nemůže nic vytknout.
15.                      Skutečnost, že žalovaný jednal s žalobcem jako účastníkem, vyplývá z faktu, že předmětem napadeného rozhodnutí byla procesní práva a povinnosti žalobce. I z tohoto důvodu nemohl krajský soud podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) žalobu toliko odmítnout pro neoprávněnost žalobce, neboť rozhodnutí se, byť deklaratorně, práv a povinností žalobce podle správního řádu dotýká. Protože napadené rozhodnutí se k celé řadě žalobních námitek nevyjadřuje a žalovaný ani neměl povinnost se k nim blíže vyjádřit, nemůže se jimi z týchž důvodů zabývat i krajský soud.

VI. Závěr a náklady řízení

16.                      Vzhledem k výše popsaným skutečnostem nezbylo krajskému soudu, než žalobu v plném rozsahu zamítnout jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující jeho běžnou úřední činnost.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ostrava 16. 10. 2018

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu