[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci

žalobce: J. S.
 

proti  

žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor sekretariátu hejtmana
sídlem Žižkova 57, 587 33  Jihlava
 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2016, č. j. KUJI 48191/2016

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.  Vymezení věci

1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal přezkumu v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti předchozímu prvostupňovému rozhodnutí Úřadu Městyse Okříšky ze dne 6. 6. 2016, č. j. 0731/2016/RZ, jímž byla odmítnuta žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“).

II.   Obsah žaloby

2. V návrhu na zahájení řízení žalobce uvedl, že dne 26. 4. 2016 byl v budově Krajského soudu v Brně na ulici Husova osobně účasten jako zástupce veřejnosti jednání ve věci 8 Cm 71/2013, jenž se týkalo sporu o platbu za víceúčelové sportovní hřiště postavené v letech 2012 – 2013 v Okříškách. Žalobce podle obsahu smlouvy ze dne 3. 7. 2013 (zveřejněné dříve na internetových stránkách městyse Okříšky) věděl, že má městys Okříšky ve sporu zastupovat JUDr. M. P. Jelikož osoba, která při jednání vystupovala jako zástupce městyse Okříšky se představovala jiným jménem, zajímalo žalobce, kdo jím byl a jakým rozsahem pravomoci při tomto jednání disponoval. Z občanského soudního řádu vyplývá, že účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu. Jelikož zástupce městyse Okříšky je placen z rozpočtu městyse, týká se projednávaný případ přímo hospodaření městyse Okříšky. Žalobce dne 4. 5. 2016 požádal Úřad městyse Okříšky o poskytnutí informace – ze soudního spisu, přičemž konkrétně žádal kopii plné moci, kterou disponoval advokát, jenž 26. 4. 2016 u soudu zastupoval městys Okříšky. Žalobce na podanou žádost obdržel pouze kopii původní plné moci ve prospěch JUDr. M. P. z července 2013, což nebyla informace, jenž požadoval. Žalobce proto podal dne 23. 5. 2016 stížnost, na níž povinný subjekt reagoval přípisem č. j. 0693/2016/RZ. Na druhou stížnost žalobce ze dne 1. 6. 2016 reagoval povinný subjekt dne 6. 6. 2016 dalším rozhodnutím, pod jiným číslem jednacím – 0731/2016/TR. V něm ovšem nebyl uveden žádný zákonný důvod, proč by povinný subjekt mohl informaci, ke které má zajištěn přístup, odmítnout. Na základě odvolání žalobce proti posledně citovanému rozhodnutí vydal žalovaný žalobou napadené rozhodnutí, v němž se ovšem nevypořádal se skutečnostmi uvedenými v odvolání.
3. Sporné mezi účastníky řízení je, zda informace, o kterou povinný subjekt žádal, existovala v době podání žádosti. Žalobce je přesvědčen, že po povinném subjektu nepožadoval jakékoliv názory, dotazy na názory či vytváření nových informací, ale chtěl jen kopii informace, která již v době podání žádosti objektivně existovala a ke které má povinný subjekt přístup. Žalovaný se smířil s tím, že povinný subjekt požadovanou informaci nemá a vůbec neřešil možnost, že by ji mít měl. K obsahu soudního spisu, v němž by se uvedená písemnost měla nacházet, je nutné přistupovat tak, že by jej, resp. jeho aktuální kopii, měl povinný subjekt pro svou práci nutně mít k dispozici. Pokud by povinný subjekt nějakou informace sice formálně neměl, ovšem má k ní libovolný přístup a svého práva využít nechce, neznamená to, že by z takového důvodu mohl svévolně odepřít poskytnutí informace. Jestliže  informace existuje povinně ze zákona, musel by povinný subjekt prokázat, že neexistuje, přestože by měla. Měl by proto například prokázat, že Krajský soud v Brně v této věci nevede žádný spis, nebo že povinnému subjektu do tohoto spisu znemožňuje přístup, popř. že soud od zástupce jednotlivých stran vůbec nevyžádal před zahájením jakéhokoliv úkonu jejich plné moci. Účastník soudního řízení se může nechat zastupovat zvoleným zástupcem. V téže věci však může mít pouze jednoho zástupce, proto když městysem Okříšky pověřený zástupce JUDr. P. někomu delegoval svoji plnou moc k zastupování, sám už městys Okříšky zastupovat nemohl až do té doby, než onu delegovanou plnou moc zruší. Povinný subjekt poskytl žalobci pouze část požadované informace – jen plnou moc někoho, kdo městys Okříšky v danou dobu vůbec zastupovat nemohl. Těžko lze takové jednání interpretovat jinak, než jako snahu o záměrné odepírání informace.

III.   Vyjádření žalovaného k žalobě

4. V písemném vyjádření žalovaného k žalobě byla zopakována skutková a právní argumentace obsažená v žalobou napadeném odvolacím rozhodnutí žalovaného, přičemž žalovaný zdůraznil, že zákon o svobodném přístupu k informacím je zaměřen na poskytování informací, které má povinný subjekt k dispozici, které existují a které u povinného subjektu „leží“. V dostupných výkladech panuje shoda v názoru, že se citovaný zákon nevztahuje na poskytování takových informací, které by povinný subjekt musel vytvořit na základě žádosti. Povinný subjekt poskytl požadovanou informaci, tedy písemnost osvědčující udělení plné moci JUDr. M. P., přičemž žádné jiné osobě nebyla plná moc udělena a pokud JUDr. M. P. pověřil konkrétní činností některého z pracovníků své advokátní kanceláře, jedná se o vnitřní záležitost advokátní kanceláře, k níž povinný subjekt nemá podklady a nemůže je poskytnout. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Není správný názor žalobce, že by povinný subjekt musel poskytnout předmětnou informaci, neboť ji neměl a ani jej nestíhala povinnost touto informací disponovat. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost.

IV.   Replika žalobce

5. V doplňujícím procesním podání ze dne 30. 11. 2016 žalobce uvedl, že se žalovaný nevypořádal s jednotlivými žalobními body a žalovaný zopakoval pouze to, co již dříve uvedl. Žalobci šlo pouze o získání informace, za kým poskytnuté služby konkrétně veřejná instituce utrácela veřejné peníze; povinný subjekt ani nadřízený správní orgán nemá právo pátrat po tom, jaké pohnutky žadatele k žádosti o informace vedly.

V.   Obsah nařízených jednání před soudem

6. V rámci jednání nařízeného na den 30. 8. 2018 soud provedl k důkazu usnesení č. 1-844/15/2013 ze 76. schůze Rady městyse Okříšky, úvodní část podání městyse Okříšky ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 8 Cm 71/2013 ze dne 20. 11. 2014 a tiskový výstup ze systému Infosoud týkající se věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 8 Cm 71/2013. Soudního jednání byl přítomen žalobce, který setrval ve svém vyjádření v návrhu na zahájení řízení a dále uvedl, že jednání před Krajským soudem v Brně dne 26. 4. 2016 ve věci 8 Cm 71/2013 byl osobně přítomen a později si z jiných zdrojů zjistil osobu, která v rámci tohoto jednání městys Okříšky zastupovala. Zástupce žalovaného se s omluvou k jednání nedostavil.
7. V rámci druhého nařízeného jednání dne 26. 9. 2018 zástupce žalovaného setrval na závěrech uvedených v písemném vyjádření k žalobě. Soud k důkazu provedl listiny vyžádané od Úřadu městyse Okříšky zaslané starostou městyse jako příloha průvodního listu ze dne 11. 9. 2018, a to smlouvu o poskytnutí služby, její ceně a informace o skutečnostech nutných pro vyřízení věci, uzavřenou mezi JUDr. M. P., advokátem a městysem Okříšky dne 3. 7. 2013 a listinu osvědčující udělení plné moci JUDr. M. P. ze dne 1. 7. 2013.

VI.  Posouzení věci krajským soudem

8. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.) a jedná se o žalobu přípustnou (zejména § 65, 68 a 70 s.ř.s.).
9. Podle ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s. vycházel soud při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Krajský soud  přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
10. Z obsahu správního spisu vyplývají skutečnosti uvedené v odst. [2] odůvodnění tohoto rozsudku. Především se jedná o skutečnost, že žalobce podal dne 4. 5. 2016 u povinného subjektu – Úřadu městyse Okříšky žádost o informaci podle zákona o svobodném přístupu k informacím, přičemž v ní konkrétně žádal „o poskytnutí informace ze spisu soudního sporu o platbu opožděně postaveného víceúčelového hřiště – konkrétně kopii plné moci, kterou disponoval advokát, který městys Okříšky zastupoval u jednání Krajského soudu v Brně dne 26. 4. 2016.“ Na tuto žádost reagoval povinný subjekt mj. zasláním písemnosti osvědčující udělení plné moci JUDr. M. P. městysem Okříšky dne 1. 7. 2013. Povinný subjekt žalobci dále sdělil, že jinou listinu osvědčující udělení plné moci k dispozici nemá, neboť smlouva o poskytnutí služby, na jejímž základě městys Okříšky zastupoval JUDr. M. P., byla uzavřena pouze se jmenovaným advokátem. Žádné jiné osobě městys Okříšky plnou moc neudělil a nemůže ji tedy žadateli ani poskytnout. Jestliže JUDr. M. P. pověřil konkrétní činností – v tomto případě účastí u jednání před Krajským soudem v Brně – některého z pracovníků své advokátní kanceláře, pak se jedná o úkon, k němuž městys Okříšky nemá podklady a nemůže je žalobci proto poskytnout.
11. Krajský soud v Brně na základě obsahu správního spisu a doplněného dokazování ve věci zjistil, že ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 8 Cm 71/2013 byla projednávána věc, v níž jako žalovaný vystupoval městys Okříšky, přičemž dne 26. 4. 2016 proběhlo před Krajským soudem v Brně v této věci jednání, jehož byl přítomen na základně substituční plné moci udělené JUDr. M. P., advokát JUDr. M. M. (ze Společné advokátní kanceláře, Kobližná 19, 602 00  Brno). Z citovaného soudního spisu soud zjistil, že v předmětné věci vystupoval jako zástupce městyse Okříšky JUDr. M. P., ze Společné advokátní kanceláře, sídlem 602 00 Brno, Kobližná 19, a to na základě písemnosti osvědčující udělení plné moci městysem Okříšky ze dne 1. 7. 2013 a v rámci citovaného konkrétního jednání vystupoval na základě substituční plné moci shora již zmiňovaný JUDr. M. M., advokát. Soud tedy zjistil, že žalobcem požadovaná informace existuje  je založena v citovaném soudním spise Krajského soudu v Brně.
12. Z odpovědi na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2018, č. j. 30 A 138/2016 – 50, jímž byl Úřad městyse Okříšky soudem vyzván, aby zaslal soudu přílohu č. 1 usnesení Rady městyse Okříšky č. 1-844/15/2013, přijatého na 76. schůzi Rady městyse Okříšky, konané dne 2. 7. 2013 - smlouvu o poskytnutí služby uzavřenou s advokátem JUDr. M. P., včetně všech případných následujících změn, případně jinou obdobnou smlouvu, pokud byla uzavřena, na jejímž základě zastupoval městys Okříšky advokát při jednání u Krajského soudu v Brně dne 26. 4. 2016, soud zjistil, že mezi městysem Okříšky a JUDr. M. P., advokátem, byla dne 3. 7. 2013 uzavřena Smlouva o poskytnutí služby, její ceně a informace o skutečnostech nutných pro vyřízení věci, přičemž jejím obsahem byl závazek citovaného advokáta, počínaje dnem 1. 7. 2013 poskytnout městysu Okříšky právní pomoc spočívající v právním zastoupení ve shora citované věci, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 8 Cm 71/2013, přičemž v čl. III této smlouvy je uvedeno, že advokát je oprávněn jednat v rozsahu vymezeném plnou mocí, jíž ho klient vybaví, přičemž může ustanovit za sebe zástupce, a pokud jich ustanoví více, každý z nich jedná ve věci samostatně. Úřad městyse Okříšky rovněž zaslal soudu shora již citovanou písemnost osvědčující udělení plné moci městysem Okříšky JUDr. M. P. (ze dne 1. 7. 2013).
13. Na základě obsahu připojených správních spisů a doplněného o dokazování vzal soud za prokázáno, že povinný subjekt listinu osvědčující udělení zmocnění JUDr. M. P., advokátem, JUDr. M. M., advokátovi, ze dne 2. 4. 2015 nemá k dispozici a povinný subjekt rovněž nemá povinnost takovou listinou disponovat. Smluvní vztah, na jejímž základě v předmětné věci zastupoval městys Okříšky JUDr. M. P., vyplývá ze shora citované smlouvy o poskytnutí služby ze dne 3. 7. 2013, přičemž mezi účastníky smlouvy bylo dohodnuto, že JUDr. M. P. je oprávněn za sebe ustanovit zástupce. Ustanovení případného zástupce je pak interní záležitostí mezi advokátem JUDr. M. P. a osobou, kterou k jednotlivým úkonům zmocnil. Možnost zmocnění zástupce vyplývá jak z citované smlouvy, tak také z ust. § 25 občanského soudního řádu, podle jehož odst. 2 platí, že advokát je oprávněn dát se zastupovat jiným advokátem nebo, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem nebo dalším zástupcem. Z citované smlouvy rovněž nevyplývá povinnost advokáta JUDr. M. P. sdělovat klientovi, že využije oprávnění ustanovit si zástupce a toto klientovi dokládat, rovněž soud nemá žádnou povinnost informovat zastoupeného účastníka řízení, že jeho zástupce využil možnosti být zastoupen či dokonce listinu osvědčující udělení oprávnění zastupovat právního zástupce (tzv. substituční plnou moc) zasílat na vědomí účastníkovi řízení. Je tedy zřejmé, že uvedenou „substituční plnou moc“ povinný subjekt k dispozici neměl a rovněž ho netížila žádná povinnost ji mít. Uvedený stav vyhodnotila judikatura jako tzv. faktický důvod pro vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti spočívající ve skutkovém stavu, kdy povinný subjekt požadovanou informaci vztahující se k jeho působnosti v konkrétním případě nemá a zároveň není povinen ji mít. Uvedený názor vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2008, č. j. 2 As 71/2007 – 56, v němž je uvedeno: „…Poskytnutí informace lze totiž odmítnout nejen z důvodů právních, jež jsou taxativně vyjmenovány v § 7 – § 11 zákona o svobodném přístupu k informacím, nýbrž i z důvodů faktických, které v zákoně z pochopitelných důvodů vyjmenovány nejsou. Typickým faktickým důvodem neposkytnutí informace přitom bude právě situace, kdy povinný subjekt požadovanou informaci nemá…“.
14. Na základě shora uvedených skutečností Krajský soud v Brně shledal žalobu nedůvodnou, proto ji postupem podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

VII.   Náklady řízení

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud postupem podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníkovi řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 26. 9. 2018

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu