USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., ve věci

v řízení o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva města Trmice konaných ve dnech 5. a 6. října 2018,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Navrhovatel se návrhem podaným v zákonem stanovené lhůtě domáhal prohlášení neplatnosti voleb do Zastupitelstva města Trmice konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 podle § 60 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „zákon o volbách“).

Návrh

2. V návrhu navrhovatel uvedl, že má za to, že sčítání hlasů neproběhlo v souladu se zákonem o volbách, neboť je přesvědčen, že mu byl přiznán nižší počet hlasů, než jich ve skutečnosti získal. Volební komise ve volebních okrscích č. 1 a č. 2 provedly sčítání nesprávně. Navrhovatel žádal o kontrolu přepočtu volebních lístků v obou okrscích. Navrhovatel získal 752 platných volebních hlasů a skončil tak těsně za Českou stranou sociálně demokratickou, která získala 762 platných hlasů a získala zároveň jeden mandát. Dle informací od členů volební komise při sčítání volebních hlasů vznikl nesoulad mezi počtem volebních lístků a počtem osob, které volily. Rozdíl deseti hlasů mezi uvedenými volebními stranami je v celkovém počtu 14 547 volebních hlasů nepatrný, a proto má za to, že mohlo dojít k chybě úmyslné či neúmyslné.

Vyjádření účastníka k návrhu

3. Účastník k návrhu uvedl, že při sčítání volebních hlasů nevznikl nesoulad mezi počtem volebních lístků a počtem osob, které volily, což dokládají Zápisy o průběhu a výsledku hlasování volebních okrsků č. 1 a 2. Každá volební strana nominovala do každé okrskové volební komise svého zástupce, aby bylo vyloučeno případné účelové zkreslování volebních výsledků.

Volební dokumentace

4. Soud si vyžádal u účastníka  Zápisy o průběhu a výsledku hlasování ve volebních okrscích č. 1 a 2 (dále jen „Zápisy“). Ve volebním okrsku č. 1 bylo k hlasování vydáno 526 úředních obálek a stejný počet byl i odevzdán. Ve volebním okrsku č. 2 bylo k hlasování vydáno 537 úředních obálek a stejný počet byl i odevzdán. Obě volební komise měly každá 8 členů, tedy jednoho za každou volební stranu. Všichni členové volebních komisí byli přítomni při vyhotovování Zápisů a nikdo z nich nevznesl stížnost nebo námitky proti průběhu voleb.

Posouzení věci soudem

5. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se v předmětné věci jedná o řízení ve věci návrhu na neplatnost voleb, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o volbách i v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Soud zkoumal ve smyslu ust. § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že  soud je věcně a místně příslušný k jeho projednání. Dále soud shledal, že navrhovatel je k návrhu podle § 90 odst. 1 s. ř. s. aktivně legitimován, neboť se jedná o politickou stranu, která se účastnila předmětných voleb. Podle § 90 odst. 3 s. ř. s. soud rozhodoval bez jednání.
6. Na tomto místě soud konstatuje, ostatně jak již učinil ve svých předchozích rozhodnutích (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2011, sp. zn. 15 A 72/2011;  ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 40 A 21/2014, nebo usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 57 Ca 148/2006, www.nssoud.cz), že soudní řízení vedené dle s. ř. s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by sám soud vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. S tím koresponduje i závěr, ke kterému dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, www.usoud.cz.: „lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ 
7. Judikatura volebních soudů jednoznačně zastává názor, že legálnost hlasování ve volbách do zastupitelstva obce nemůže být zpochybněna toliko blíže nepodloženými domněnkami navrhovatele, zvláště za situace, v níž okrsková volební komise v zápisu o průběhu voleb neuvedla žádné okolnosti, které by mohly mít vliv na výsledek hlasování (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 44 Ca 155/2006, Sb. NSS č. 3/2007, str. 252, www.nssoud.cz). Přezkum výsledků voleb vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak. Soud sám přistoupí k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě zvláště významné indicie, způsobilé vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. Vol 18/2014, www.nssoud.cz). Samotná skutečnost, že rozdíl mezi výsledky jednotlivých volebních stran byl velmi těsný, není zvláště významnou indicií způsobilou vyvolat pochybnosti o správnosti výsledku voleb (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, sp. zn. Vol 82/2006-51, www.nssoud.cz).
8. Z uvedených Zápisů soud shledal, že ve volebních okrscích č. 1 a 2 nedošlo k nesouladu mezi počtem voličů, kteří se zúčastnili voleb, a počtem odevzdaných hlasovacích lístků. Ze Zápisů je rovněž patrno, že volební komise nezaznamenala žádné stížnosti, a průběh voleb v uvedených okrscích lze tedy hodnotit jako standardní. Tvrzení navrhovatele především spočívá nespokojenosti s těsným výsledkem voleb, to však nestačí ke zpochybnění jejich výsledku a nevede soud k revizi volebního procesu.
9. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že návrh je nedůvodný, neboť nebyl opřen o dostatečná tvrzení a důkazy, a proto ho výrokem I. usnesení zamítl.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).             

Ústí nad Labem 24. října 2018

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r.

předsedkyně senátu