USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci

 žalobce: M. N.

 zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem

 se sídlem Praha 8, Černého 517/13

 proti

 žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje

 se sídlem Hradec Králové, Pivovarské náměstí 1245

 v řízení o žalobě proti rozhodnutí odpůrce ze dne 6. 1. 2017, čj. KUKHK-623/DS/2017/GL

takto:

1.     Řízení se zastavuje.
2.    Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v částce 7.800 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Václava Voříška.
3. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení vrací část zaplaceného soudního poplatku, a to ve výši 2.000 Kč.

Odůvodnění:

Ve shora označené věci podal žalobce žalobu proti rozhodnutí žalovaného ve smyslu § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

Sdělením ze dne 5. 6. 2018 oznámil žalovaný krajskému soudu, že v přezkumném řízení Ministerstvo dopravy žalobou napadené rozhodnutí zrušilo a věc žalovanému vrátilo. Žalovaný následně vzhledem k uplynutí promlčecí lhůty ve věci zrušil rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ze dne 2. 8. 2016, čj. MMHK/153207/2016, a řízení ve věci přestupku rozhodnutím ze dne 28. 2. 2018, čj. KUKHK-623/DS/2017/SR, zastavil.

Dle § 62 odst. 1 s. ř. s. dokud soud nerozhodl, může žalovaný vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jímž žalobce uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Dle § 62 odst. 3 s. ř. s. vyzve předseda senátu žalobce, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

Na výzvu krajského soudu ze dne 4. 7. 2018 zaslal žalobce dne 9. 7. 2018 sdělení, v němž prohlásil, že po podání žaloby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno. Žalobu proto vzal pro toto pozdější chování žalovaného zpět.

Vzhledem k uvedenému krajský soud zkoumal naplnění zákonných podmínek obsažených v § 62 s. ř. s., a to podle kritérií, jak je vymezil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 6. 2014, čj. 6 As 156/2013-28 (dostupný na www.nssoud.cz): „… zákon stanoví následující podmínky: a) řízení před soudem bylo zahájeno a soud dosud ve věci nerozhodl, b) jsou splněny podmínky řízení před soudem a nejde o případy, kdy by byly dány další důvody pro odmítnutí návrhu nebo pro zastavení řízení, c) správní orgán sdělí soudu záměr navrhovatele uspokojit, d) správní orgán má k takovému postupu odpovídající pravomoc, e) postup správního orgánu nezasáhne práva a povinnosti třetích osob, f) dojde k uspokojení navrhovatele a g) soud shledá postup správního orgánu v souladu se zákonem“ (k podrobnému vymezení institutu uspokojení navrhovatele viz např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 7. 2010, čj. 3Ads 148/2008-70, publ. pod č. 2130/2010 Sb. NSS).

Na základě shora popsaného vývoje ve věci dospěl krajský soud k závěru, že postupem žalovaného došlo k uspokojení navrhovatele při dodržení všech zákonných podmínek obsažených v § 62 s. ř. s. Proto řízení podle § 47 písm. b) s. ř. s. zastavil.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., dle kterého vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud proto přiznal navrhovateli náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě té části zaplaceného soudního poplatku, která se nevrací, tj. 1.000,- Kč, a náhradě nákladů právní služby poskytnuté advokátem za 2 úkony v částce po 3.100,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) včetně paušální náhrady hotových výdajů po 300,- Kč (§ 9 odst. 4 písm. d/ a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif). Takto vyčíslené náklady je odpůrce povinen zaplatit k rukám zástupce navrhovatele, neboť jde o advokáta (§ 64 s. ř. s. a § 149 odst. 1 o. s. ř.). Krajský soud nepřiznal žalobci požadovanou náhradu za úkon zpětvzetí žaloby, neboť v  případě postupu dle § 62 s. ř. s. nejde o úkon, který by svým obsahem byl podáním vyžadujícím právní nebo skutkové hodnocení ve věci, byl učiněn až na výzvu soudu a navíc by pak neměl ani žádný zásadní vliv na závěr ve věci.

Výrok pod bodem III. se opírá o ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč se proto žalobci vrací 2.000,- Kč.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 28. listopadu 2018

Mgr. Helena Konečná v. r.

samosoudkyně