č. j. 43 A 140/2018 - 51

 

 

 

 

U S N E S E N Í

 

 

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka v právní věci

navrhovatele: J. H.,

 bytem X,

proti

odpůrcům: 1. Městský úřad Beroun,

se sídlem Husovo náměstí 68, Beroun,

2. volební strana Nezávislí Liteň,

jednající prostřednictvím zmocněnce J. T., bytem X,

3. volební strana Česká strana sociálně demokratická,

jednající prostřednictvím zmocněnkyně L. Š., bytem X,

o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva městyse Liteň konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018,

takto:

  1. Návrh se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Krajskému soudu v Praze byl dne 19. 10. 2018 doručen návrh navrhovatele, jímž se domáhá určení neplatnosti volby všech kandidátů volební strany Nezávislí Liteň zvolených členy Zastupitelstva městyse Liteň ve volbách konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 i jejich náhradníků. Navrhovatel poukazuje na to, že volební strana Nezávislí Liteň byla před volbami, v jejich průběhu i při zveřejnění výsledků voleb prezentována jako volební strana účastnící se voleb samostatně, nikoliv ve sdružení s politickou stranou či hnutím, zřejmě tedy jako sdružení nezávislých kandidátů. To bylo možné dovodit i z materiálů šířených v rámci volební kampaně (leták volební strany), hlasovacího lístku a publikovaného výsledku voleb. Pokud by volební strana Nezávislí Liteň byla sdružením politické strany a nezávislých kandidátů, muselo by to být vyznačeno na hlasovacích lístcích v souladu s § 25 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“), což nebylo. Z předložených listin, zejména hlasovacího lístku, nelze zjistit, že se údajná volební strana Nezávislí Liteň účastní voleb ve sdružení s politickou stranou nebo politickým hnutím. Navrhovatel se domnívá, že volební strana Nezávislí Liteň vytvořila ve volební kampani nerovné podmínky soutěže dvou volebních stran, uváděla voliče v omyl, že v jejím případě jde o sdružení nezávislých kandidátů podporované voliči (peticí), nezávislé na jakékoliv politické straně. Tím byly hrubě zkresleny výsledky voleb, protože voliči hlasovali pro stranu, která ve skutečnosti neexistovala. Navrhovatel se domnívá, že není důvod postupovat dle § 61 odst. 2 nebo 3 zákona o volbách, protože protiprávního jednání se dopustily pouze osoby jednající za jednu volební stranu. U druhé volební strany (odpůrce 3. – navrhovatel tvrdí, že je zmocněncem této volební strany) k žádnému protiprávnímu jednání nedošlo, takže je namístě postupovat dle § 61 odst. 4 zákona o volbách, určit neplatnost volby všech kandidátů volební strany Nezávislí Liteň (odpůrce 2.) a vyslovit, že zvoleni byli kandidáti pouze druhé volební strany (odpůrce 3.).
  2. Odpůrce 1. k návrhu uvedl, že kandidátní listina volební strany Nezávislí Liteň byla zaregistrována v souladu se zákonem o volbách. Jde o volební stranu typu sdružení politické strany a nezávislých kandidátů. Petice podepsaná voliči podporující kandidaturu volební strany nebyla zákonem požadovanou přílohou kandidátní listiny. Typ volební strany je patrný z rozhodnutí o registraci, které bylo doručeno zmocněncům volebních stran, jež podaly kandidátní listinu pro volby do Zastupitelstva městyse Liteň. Ostatní volební strany se mohly proti rozhodnutí o registraci kandidátní listiny Nezávislí Liteň odvolat (správně podat žalobu k soudu – pozn. soudu). Typ volební strany lze zjistit i z hlasovacího lístku, v němž se v případě sdružení politické strany a nezávislých kandidátů uvádí, která politická strana kandidáta navrhla, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta. Tak tomu je i v případě hlasovacího lístku pro volby do Zastupitelstva městyse Liteň. Název volební strany je výsledkem dohody kandidujících subjektů. Odpůrce 1. dále poukázal na to, že navrhovatel není zmocněncem volební strany Česká strana sociálně demokratická, tím je L Š. Závěrem odpůrce 1. uvedl, že neobdržel žádné stížnosti na průběh voleb v městysi Liteň.
  3. Odpůrci 2. a 3. se k návrhu nevyjádřili.
  4. V doplňujícím podání datovaném dne 29. 10. 2018, doručeném do datové schránky soudu však až dne 31. 10. 2018, navrhovatel vyjasnil, že nenapadá vlastní registraci kandidátní listiny odpůrce 2., ale to, že ve volební agitaci i na hlasovacím lístku byla volební strana označována jinak, než byla registrována. Navrhovatel popisuje smluvní vztahy mezi městysem Liteň, jednajícím starostou Kaštánkem, jenž je kandidátem odpůrce 2., a paní L. K., která je předsedkyní regionální rady politické strany TOP 09 v Berouně a v městysu Liteň provozuje soukromou základní školu. Účast TOP 09 ve sdružení s Nezávislými byla ve volbách před voliči v předvolební agitaci fakticky utajena, ačkoliv by bez toho nemohla volební strana Nezávislí Liteň, která nedisponovala podporující peticí, vůbec kandidovat. Odpůrce 2. ve svých předvolebních materiálech přitom slibuje investici ve výši 100 000 000 Kč do areálu, v němž má pronajaty prostory soukromá základní škola paní K. Existuje přitom časová souvislost mezi jednáním o sdružení Nezávislých Liteň a TOP 09 Beroun a jednáním městyse Liteň o uzavření nájemní smlouvy se soukromou základní školou.
  5. Z § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), plyne, že návrh na neplatnost voleb, na neplatnost hlasování i na neplatnost volby kandidátů mohou za podmínek stanovených zvláštními zákony podat občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Je tedy zřejmé, že okruh aktivně legitimovaných subjektů má být konkrétně vymezen jednotlivými volebními zákony. V případě voleb do zastupitelstev obcí je okruh aktivně legitimovaných osob vymezen v § 60 odst. 1 zákona o volbách, a to tak, že návrh může podat každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Okruh aktivně legitimovaných osob je stejný pro všechny tři typy návrhu ve volebních věcech.
  6. Navrhovatel podal návrh jako občan městyse Liteň. Soud dotazem na Úřad městyse Liteň ověřil, že navrhovatel byl ke dni uzavření stálého seznamu voličů dle § 28 odst. 4 zákona o volbách zapsán v tomto seznamu. Navrhovatel je tedy legitimován k podání návrhu.
  7. Podle § 60 odst. 2 zákona o volbách může navrhovatel podat návrh na neplatnost hlasování, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách může navrhovatel podat návrh na neplatnost voleb, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb. Podle § 60 odst. 4 zákona o volbách může navrhovatel podat návrh na neplatnost volby kandidáta, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
  8. Navrhovatel se návrhem výslovně domáhá určení neplatnosti volby všech kandidátů zvolených za volební stranu Nezávislí Liteň a určení, že řádně zvolenými členy zastupitelstva jsou kandidáti volební strany Česká strana sociálně demokratická. V této souvislosti je třeba zmínit, že dle ustálené judikatury ve volebních věcech není soud vázán označením návrhu ani petitem formulovaným navrhovatelem a je oprávněn návrh překvalifikovat, a to v návaznosti na charakter vad volebního procesu, na které navrhovatel poukázal (usnesení NSS ze dne 20. 11. 2014, čj. Vol 23/2014 – 110). Vzhledem k tomu, že navrhovatel poukazuje na nejasnosti ohledně registrace kandidátní listiny volební strany Nezávislí Liteň, které plynou ze způsobu vedení volební kampaně touto volební stranou, přičemž podstatu vady volebního procesu spatřuje navrhovatel v tom, že volební strana Nezávislí Liteň klamala voliče ohledně charakteru volební strany, jedná se o návrh na neplatnost voleb dle § 60 odst. 3 zákona o volbách. Navrhovatelem vytýkaná vada volebního procesu může být odstraněna pouze opakováním volební kampaně, čehož lze docílit pouze zrušením voleb. Určení neplatnosti volby kandidátů volební strany Nezávislí Liteň není namístě, neboť takto lze postupovat pouze v případě, kdy by nebylo zpochybňováno svobodné utváření rozhodnutí voličů o tom, komu hlas odevzdají, nýbrž pouze správnost posouzení platnosti hlasovacích lístků a hlasů a zjištění počtu odevzdaných hlasů. Navrhovatel ovšem do fáze zjišťování výsledků hlasování žádnou námitku nesměřuje, naopak vychází z toho, že počínání volební strany Nezávislí Liteň nepříznivě působilo na utváření rozhodnutí voličů o tom, komu své hlasy odevzdají. Soud tedy projednal navrhovatelův návrh jako návrh na neplatnost voleb. Jako s odpůrci jednal s oběma volebními stranami, na jejichž kandidátní listině byli uvedeni zvolení kandidáti (§ 90 odst. 2 s. ř. s.).
  9. Soud uzavřel, že jsou splněny všechny podmínky pro věcné projednání návrhu na neplatnost voleb. O návrhu rozhodl bez jednání (§ 90 odst. 3 s. ř. s.), neboť žádné dokazování neprováděl a vycházel toliko z volební dokumentace, správního spisu vedeného k registraci kandidátní listiny odpůrce 2. a listin přiložených navrhovatelem k návrhu (hlasovací lístek, leták volební strany Nezávislí Liteň a oznámení o výsledku voleb).
  10. Z ustálené judikatury Ústavního soudu ve věcech volebních plyne, že pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit přesvědčivé důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Žádný soudní zásah nesmí ohrozit svobodné vyjádření názorů lidu při volbě jeho zástupců a musí odrážet, resp. nemařit snahu o zachování integrity a účinnosti volební procedury, zaměřené na zjištění vůle lidu prostřednictvím všeobecných voleb. Následné zpochybňování výsledků voleb bez prokázání závažných volebních vad hrozí podrýváním demokratické legitimity zvolených zastupitelských orgánů a aktů, které přijímají. Byla-li vůle lidu svobodně a demokraticky vyjádřena, žádné následující zásahy nemohou tento výběr zpochybnit, s výjimkou existence přesvědčivých důvodů v zájmu demokratického pořádku. S výjimkou nejzávažnějších pochybení ve volební proceduře musí státní moc, reprezentovaná volebními soudy, zachovávat zdrženlivost ve své ingerenci a vyvarovat se aktivismu. Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, jestliže vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a že by byl zvolen jiný kandidát (nález ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14).
  11. Ustanovení § 60 odst. 3 zákona o volbách, ve znění zákona č. 322/2016 Sb., jímž bylo toto ustanovení s účinností od 1. 1. 2017 novelizováno, je třeba ve světle usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, čj. Vol 16/2018 – 33, vykládat tak, že pojem „hrubé ovlivnění“ je co do intenzity ekvivalentem pojmu „zatemnění“ užívaného dřívější judikaturou. Vada volebního procesu tedy musí dosahovat takového stupně intenzity, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by kandidát zřejmě vůbec zvolen; zjednodušeně řečeno jde o tak intenzivní vadu, která způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tedy jejich zásadní zpochybnění. Nejvyšší správní soud poukázal na to, že nadále nepostačuje předpoklad pouhé potenciality vlivu porušení zákona na výsledek volby, neboť po novelizaci je třeba zabývat se tím, zda porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo. Pro vyhovění volební stížnosti musí být prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, a to hrubým způsobem. 
  12. Ze správního spisu vedeného odpůrcem 1. k registraci kandidátní listiny volební strany Nezávislí Liteň soud zjistil, že kandidátní listina byla podána volební stranou typu sdružení politické strany TOP 09 a nezávislých kandidátů. Politická strana TOP 09 navrhla jediného kandidáta, a to Filipa Kaštánka (pořadové číslo 1). Zbývajících osm kandidátů bylo nezávislými kandidáty. S výjimkou Ing. Jiřího Vodičky a Miloslava Klimenta, kteří jsou členy Strany svobodných občanů, resp. Občanské demokratické strany, jsou kandidáti volební strany Nezávislí Liteň bez politické příslušnosti. Název volební strany je Nezávislí Liteň. Z rozhodnutí odpůrce 1. ze dne 14. 8. 2018, čj. MBE/46338-13/2018/SPR-Cho, plyne, že kandidátní listina byla registrována pro volební stranu Nezávislí Liteň, která je sdružením politické strany a nezávislých kandidátů. Na hlasovacím lístku je u každého z kandidátů volební strany Nezávislí Liteň uvedeno, že byl buď „navržen TOP 09“, nebo že je „nezávislý kandidát“. Rovněž je u nich uvedeno, že jsou buď „bez politické příslušnosti“, nebo „Svobodní“, resp. „ODS“.
  13. Z výše uvedeného je zřejmé, že volební strana Nezávislí Liteň je sdružením politické strany a nezávislých kandidátů. Takový typ volební strany nebyl povinen předložit ke kandidátní listině petici podepsanou voliči podporujícími její kandidaturu, neboť tento požadavek se vztahuje pouze na nezávislé kandidáty a sdružení nezávislých kandidátů (§ 21 odst. 4 zákona o volbách). Zákon neobsahuje žádná pravidla týkající se tvorby názvu volební strany. Registrace kandidátní listiny volební strany Nezávislí Liteň byla provedena v souladu se zákonem a účastí této volební strany ve volbách do Zastupitelstva městyse Liteň nebyla narušena svoboda a rovnost politické soutěže volebních stran.
  14. Pokud jde o hlasovací lístek, u každého kandidáta je třeba uvést politickou stranu nebo politické hnutí, jehož je členem, nebo údaj, že je bez politické příslušnosti. U volební strany, která je sdružením politické strany a nezávislých kandidátů, se navíc uvede označení politické strany, která kandidáta navrhla, nebo označení, že jde o nezávislého kandidáta (§ 25 odst. 3 zákona o volbách). Hlasovací lístek pro volby do Zastupitelstva městyse Liteň tyto údaje u kandidátů volební strany Nezávislí Liteň obsahoval. Nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že by na hlasovacím lístku měl být uveden typ volební strany, tedy že jde o sdružení politické strany nebo hnutí a nezávislých kandidátů. Takový požadavek z § 25 odst. 3 zákona o volbách neplyne, toto ustanovení ve vztahu k identifikaci volební strany vyžaduje pouze to, aby v hlasovacím lístku byl uveden název volební strany a vylosované číslo. Název volební strany byl přitom na hlasovacím lístku uveden ve shodné podobě jako v rozhodnutí o registraci kandidátní listiny.
  15. Z výše uvedeného plyne, že z listin týkajících se registračního řízení (zejména pak rozhodnutí o registraci kandidátní listiny) i hlasovacího lístku plyne, že volební strana Nezávislí kandidáti je volební stranou typu sdružení politické strany a nezávislých kandidátů. Nadmíru pečlivý a důsledný volič tedy nemohl být oklamán, neboť vyhledáním rozhodnutí o registraci kandidátní listiny na úřední desce odpůrce 1., popř. porovnáním údajů uvedených u jednotlivých kandidátů volební strany Nezávislí Liteň s požadavky § 25 odst. 3 zákona o volbách mohl zjistit, že tato volební strana je sdružením politické strany TOP 09 a nezávislých kandidátů. Průměrně obezřetného a neobezřetného voliče mohl zmást název volební strany (Nezávislí Liteň), který mohl vyhodnotit tak, že jde o sdružení nezávislých kandidátů (nikoliv o nezávislé kandidáty, neboť v takovém případě by volební stranu tvořil vždy jen jeden nezávislý kandidát). Tomuto závěru částečně nasvědčuje též prezentace této volební strany ve volební kampani prostřednictvím letáku předloženého soudu navrhovatelem. V něm není nikde uvedeno, o jaký typ volební strany se jedná a že lídr kandidátní listiny byl navržen politickou stranou TOP 09. V textu letáku je na straně 1 třikrát uvedeno slovo „Nezávislí“ (bez přídavku Liteň) a dále výzva „VOLTE NEZÁVISLE“, na straně 4 a 7 je uvedeno spojení „nezávislí kandidáti“. U fotografií kandidátů na straně 4 a 7 je však uvedena příslušnost jednotlivých kandidátů k politickým stranám, popř. že jsou nestraníci. Zpráva o výsledcích voleb zveřejněná na webových stránkách městyse Liteň nemohla jakkoliv ovlivnit průběh voleb, neboť byla zveřejněna až po zjištění výsledků voleb. Nadto v ní je pouze korektně citován úplný název volební strany Nezávislí Liteň.
  16. Byť tedy průměrně obezřetný volič mohl mít dojem, že volební strana je sdružením nezávislých kandidátů, nikoliv sdružením politické strany a nezávislých kandidátů, nemá soud za to, že by tím byla narušena rovnost soutěže volebních stran a férovost volební kampaně. Předně je třeba uvést, že druhá volební strana (Česká strana sociálně demokratická) mohla na tuto do určité míry klamavou prezentaci volební strany Nezávislí Liteň poukázat a využít toho ve volební kampani. Zmocněnkyni České strany sociálně demokratické bylo doručeno rozhodnutí o registraci kandidátní listiny volební strany Nezávislí Liteň, věděla tedy, že jde o sdružení politické strany a nezávislých kandidátů. Soud je přesvědčen, že z hlediska rozhodování voličů, které volební straně, resp. kterým kandidátům hlasy odevzdají, není významná informace (či ve voliči vyvolaný nesprávný předpoklad), že kandidátní listina určité volební strany byla registrována na základě petice voličů. Navrhovatel se svojí argumentací snaží vytvořit představu, že volební strany, k jejichž registraci bylo třeba předložit petici dle § 21 odst. 4 zákona o volbách, jsou pro voliče důvěryhodnější, což ovšem není jakkoliv podloženo. Tato argumentace navíc staví na předpokladu, že průměrně obezřetnému voliči je známo, že sdružení nezávislých kandidátů, za nějž mohl volební stranu Nezávislí Liteň považovat, musí k registraci kandidátní listiny předložit petici podporující kandidaturu. Soud se nedomnívá, že průměrně informovaný volič by si byl této povinnosti uvedeného typu volební strany vědom. Nadprůměrně informovaný volič, jenž by si toho vědom byl a pro nějž by se mohlo jednat o významnou informaci pro jeho rozhodnutí, komu hlas odevzdá, by byl však schopen si ověřit, o jaký typ volební strany se jedná a zda musela při registraci kandidátní listiny předložit petici na podporu kandidatury (viz předchozí odstavec).
  17. Soud je přesvědčen o tom, že pro rozhodování voličů, které volební straně a kterým kandidátům odevzdají hlas, je v obcích velikosti městyse Liteň (1 162 obyvatel k 1. 1. 2018, 902 voličů zapsaných ve výpisu ze seznamu voličů a jeho dodatku) rozhodující volební program zaměřený na řešení lokálních problémů (nikoliv hodnotový profil politické strany, která je členem sdružení) a osobní charakteristika kandidátů, známá voličům především z dosavadního působení kandidátů v orgánech obce či jiných institucích vykonávajících veřejné aktivity v obci a z osobní známosti kandidáta.
  18. Ostatně název volební strany a její prezentace s využitím slova „nezávislý“ nelze považovat za zcela nepravdivé, neboť na kandidátní listině této volební strany, která čítá 9 kandidátů, je uvedeno 8 nezávislých kandidátů, pouze její lídr byl nominován politickou stranou (což bylo na hlasovacím lístku uvedeno). Je zřejmé, že 89 % kandidátů jsou nezávislí kandidáti. Je jistě přípustné (zejména v rámci volební kampaně, která se obvykle vyznačuje přeháněním) generalizovat, že se jedná o kandidátní stranu „nezávislých“ (nikoliv ve smyslu typu volební strany). Tomu nasvědčuje též údaj o politické příslušnosti kandidátů, neboť pouze 2 kandidáti z 9 (22 %) jsou členy politických stran a hnutí (to bylo rovněž uvedeno na hlasovacím lístku). Nezávislí kandidáti, tedy ti, kteří nebyli navrženi žádnou politickou stranou či hnutím a nejsou ani jejich členem, na kandidátní listině významně převažují. Užívání přívlastku „nezávislý“ tak nelze považovat za nepoctivou volební kampaň.
  19. Pakliže má navrhovatel zato, že propojení mezi kandidáty odpůrce 2. a představiteli berounské organizace TOP 09 je vzhledem k záměrům odpůrce 2. představeným v předvolebních materiálech nestandardní, vyvolává pochybnosti, nebo je dokonce skandální, mohl na to navrhovatel, jenž kandidoval na kandidátní listině odpůrce 3., reagovat ve volební kampani. Jak soud uvedl již výše, z hlasovacího lístku je zřejmé, že Filip Kaštánek byl na kandidátní listinu odpůrce 2. navržen politickou stranou TOP 09. Hlasovací lístky přitom byly distribuovány před volbami v časovém předstihu, takže navrhovatel mohl po pečlivém prostudování hlasovacího lístku, což po něm lze jakožto po kandidátovi jedné z volebních stran spravedlivě požadovat, tuto skutečnost zjistit a tematizovat ji ve volební kampani. Není důvod považovat volby za neplatné jen z toho důvodu, že se navrhovatel dozvěděl o některých skutečnostech a z toho plynoucích souvislostech až po uskutečnění voleb. Soud proto neprovedl důkazní prostředky, které navrhl navrhovatel v podání ze dne 29. 10. 2018.
  20. Soud uzavírá, že skutečnosti, na které navrhovatel poukázal a které se mu skutečně podařilo v řízení prokázat, nepředstavují ve volebním procesu nepřípustné působení na vůli voličů při rozhodování o tom, komu odevzdají své hlasy. Nedošlo k porušení žádného ustanovení zákona o volbách či jiného právního předpisu, jenž by upravoval některé dílčí otázky související s vedením volební kampaně. Aspekty, na které poukázal navrhovatel a které mohly u některých voličů vytvořit dojem, že volební strana Nezávislí Liteň je sdružením nezávislých kandidátů, nebyly s to významněji působit na rozhodování voličů, a tedy hrubě ovlivnit výsledky voleb (zatemnit je). Domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, nebyla vyvrácena ani vážně zpochybněna.
  21. Soud neshledal návrh důvodným, a proto jej zamítl.
  22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož nemá právo na náhradu nákladů žádný z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

 

Praha 1. listopadu 2018

 

  

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.