č. j. 43 A 138/2018 - 47

 

 

 

 

U S N E S E N Í

 

 

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka v právní věci

navrhovatele: L. P.,

 bytem X,

proti

odpůrcům: 1. Magistrát města Kladna,

se sídlem náměstí Starosty Pavla 44, Kladno,

2. volební strana Komunistická strana Čech a Moravy,

jednající prostřednictvím zmocněnce L. N., bytem X,

3. volební strana VOLBA PRO KLADNO,

jednající prostřednictvím zmocněnkyně M. M., bytem X,

4. volební strana SVOBODA A PŘÍMÁ DEMOKRACIE – TOMIO OKAMURA (SPD),

jednající prostřednictvím zmocněnkyně S. Č., bytem X,

5. volební strana KLADEŇÁCI,

jednající prostřednictvím zmocněnkyně Š. P., bytem X,

6. volební strana ANO 2011,

jednající prostřednictvím zmocněnce Z. L., bytem X,

7. volební strana Občanská demokratická strana,

jednající prostřednictvím zmocněnkyně A. U., bytem X,

o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva města Kladna konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018,

takto:

  1. Návrh se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Krajskému soudu v Praze byl dne 19. 10. 2018 doručen návrh navrhovatele, jímž se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud rozhodl o neplatnosti voleb do Zastupitelstva města Kladna konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 nebo o neplatnosti hlasování v těchto volbách a dále rozhodl o opakování voleb nebo opakování hlasování. Navrhovatel uvedl, že došlo k závažnému ovlivnění a manipulaci s názory všech voličů v Kladně ze strany konkrétních osob z Občanské demokratické strany (místního sdružení Kladno), které současně kandidovaly do zastupitelstva města, nekalým a podvodným způsobem, a to před volbami, v jejich průběhu a dva dny po jejich skončení. Tyto osoby záměrně a podvodně vyrobily a veřejně prezentovaly falešný profil na sociální síti Facebook, kde vytvořily vulgární, nepravdivé a ve svém důsledku závažně dehonestující informace o politických konkurentech, a to volebních stranách ANO a KLADEŇÁCI, s nimiž po vyhlášení výsledků voleb Občanská demokratická strana uzavřela koalici. Tyto informace byly prezentovány tak, že je vytváří navrhovatel jakožto nejbližší člověk předsedy politické strany VOLBA PRO KLADNO, současného primátora, a současně jako zaměstnanec Magistrátu města Kladna. Záměrem bylo ovlivnit volby ve prospěch kandidátů Občanské demokratické strany. Navrhovatel má zato, že z obecných ustanovení volebních zákonů plyne, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, o kandidátech a politických stranách a koalicích nesmí být zveřejňovány nepravdivé údaje. Navrhovatel poukázal na výklad pojmů „čestně a poctivě“ v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, podle nějž nelze tento pojem ztotožňovat s dobrými mravy, jak jsou chápány soukromým právem, neboť v kontextu volební soutěže je ostrost projevu tolerovatelnější než za jiných okolností. To však dle navrhovatele nelze vnímat tak, že jsou v rámci volební kampaně možné jakékoliv osobní útoky. Nedostatek etiky a čestného a poctivého jednání ve volební kampani spočívající ve využití záměrně nepravdivých informací je jednáním protizákonným, které mělo významný vliv na hlasování a celkové výsledky voleb ve všech volebních okrscích v Kladně. Tomu nasvědčují i četné ohlasy občanů statutárního města Kladna v podobě veřejných reakcí na sociálních sítích, které navrhovatel navrhuje vyslechnout jako svědky.

 

  1. Navrhovatel k návrhu přiložil trestní oznámení adresované Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a Národní centrále proti organizovanému zločinu SKPV. Z něho plyne, že navrhovatel jakožto zaměstnanec Magistrátu města Kladna spravuje profil na Facebooku s názvem „Město Kladno“, který sleduje 4 683 lidí. Osoby kolem kladenského místního sdružení Občanské demokratické strany, L. H., J. K. a nejspíš též D. J., šířily lživé informace prostřednictvím profilu na téže sociální síti nazvaného „I Love Kladno“, který sleduje 21 lidí. Spojení uvedených osob s tímto profilem na Facebooku navrhovatel zjistil z digitálních stop a metadat. Prostřednictvím zde zveřejňovaných nepravdivých a dehonestujících informací je znevažováno renomé navrhovatele v oblasti public relations, v níž se profesně pohybuje. Cílem bylo ovlivnit volby, zejména pak povolební vyjednávání. Profil byl dne 7. 10. 2018 krátce po zveřejnění informace o uzavření povolební koalice smazán a druhého dne byl spuštěn nový profil se skoro totožným názvem, ovšem se zcela rozdílným obsahem.

 

  1. Odpůrce 3. se ve svém vyjádření připojil k návrhu na neplatnost voleb a ztotožnil se s prohlášením navrhovatele, že veřejně prezentované účelově a záměrně vytvořené nepravdivé a dehonestující informace měly ve svém důsledku za následek podstatné ovlivnění voleb do Zastupitelstva města Kladna. Kromě skutečností, které uvádí navrhovatel a na které navrhovatel poukazuje v trestním oznámení, lze jako zvlášť závažný hodnotit videopříspěvek šířený prostřednictvím facebookového profilu kladenské místní organizace ODS, v němž lídr kandidátní listiny Občanské demokratické strany obvinil odpůrce 3. z vytvoření tiskového materiálu vyjadřujícího se negativně o kandidátech ODS, což doložil shodou použitého materiálu a formátu s oficiálním volebním programem odpůrce 3. Dále sdělil, že podá trestní oznámení (doposud však nebyl odpůrce 3. a žádný z jejích členů v této věci orgány činnými v trestním řízení kontaktován). Tento videopříspěvek, jenž byl na Facebooku prezentován i během hlasování, shlédlo 6,9 tisíc uživatelů. 

 

  1. Odpůrce 7. ve svém vyjádření popřel pravdivost tvrzení obsažených v návrhu. Uvedl, že ke své volební kampani používal facebookovou stránku ODS Kladno. Nezná facebookový profil „I Love Kladno“ ani jeho obsah, vylučuje, že by se kterýkoliv ze zástupců či kandidátů odpůrce 7. podílel na jeho fungování. Navrhovatel uvedl, že profil „I Love Kladno“ sledovalo 21 uživatelů, je tedy zřejmé, že tento profil nemohl mít vliv na výsledek voleb. Z hlediska soudního přezkumu voleb jsou rozhodné pouze okolnosti, které nastaly před volbami, v jejich průběhu nebo při zjišťování a vyhlašování výsledků, nikoliv okolnosti, k nimž došlo po volbách při politických jednáních o vytvoření rady města. Odpůrce se domnívá, že ve volební kampani postupoval řádně, nedopustil se žádné protizákonnosti, návrh by tak měl být odmítnut. Pokud by snad soud dospěl k závěru, že mohlo dojít k porušení zákona, pak má odpůrce zato, že vada nedosáhla takové intenzity, aby byly hrubě ovlivněny výsledky voleb. Odpůrce navrhl, aby soud návrh zamítl.

 

  1. Ostatní odpůrci se k návrhu nevyjádřili.

 

  1. Z § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), plyne, že návrh na neplatnost voleb, na neplatnost hlasování i na neplatnost volby kandidátů mohou za podmínek stanovených zvláštními zákony podat občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Je tedy zřejmé, že okruh aktivně legitimovaných subjektů má být konkrétně vymezen jednotlivými volebními zákony. V případě voleb do zastupitelstev obcí je okruh aktivně legitimovaných osob vymezen v § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“), a to tak, že návrh může podat každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Okruh aktivně legitimovaných osob je stejný pro všechny tři typy návrhu ve volebních věcech.

 

  1. Navrhovatel podal návrh jako osoba zapsaná do seznamu voličů pro volby do Zastupitelstva města Kladna. Soud dotazem na Magistrát města Kladna ověřil, že navrhovatel byl ke dni uzavření stálého seznamu voličů dle § 28 odst. 4 zákona o volbách zapsán v tomto seznamu. Navrhovatel je tedy legitimován k podání návrhu.

 

  1. Podle § 60 odst. 2 zákona o volbách může navrhovatel podat návrh na neplatnost hlasování, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách může navrhovatel podat návrh na neplatnost voleb, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb.

 

  1. Navrhovatel se návrhem výslovně domáhá určení neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování. V této souvislosti je třeba zmínit, že dle ustálené judikatury ve volebních věcech není soud vázán označením návrhu ani petitem formulovaným navrhovatelem a je oprávněn návrh překvalifikovat, a to v návaznosti na charakter vad volebního procesu, na které navrhovatel poukázal (srov. usnesení NSS ze dne 20. 11. 2014, čj. Vol 23/2014 – 110). Vzhledem k tomu, že navrhovatel spatřuje vadu volebního procesu ve vedení nepoctivé volební kampaně jednou z volebních stran pomocí podvrženého profilu na sociální síti, jedná se o návrh na neplatnost voleb dle § 60 odst. 3 zákona o volbách. Navrhovatelem vytýkaná vada volebního procesu může být odstraněna pouze opakováním volební kampaně, čehož lze docílit pouze zrušením voleb. Navrhovatel netvrdí, že by vadou byl zasažen samotný akt hlasování, obsahově tak nejde o návrh na neplatnost hlasování. Určení neplatnosti volby kandidátů se navrhovatel nedomáhá, pouze návrh označil mj. jako návrh na neplatnost volby kandidátů odpůrce 7. Jelikož ovšem neuvedl žádné tvrzení, které by se vztahovalo ke zjišťování výsledků voleb, nelze návrh po obsahové stránce vyhodnotit jako návrh na neplatnost volby kandidátů. Soud tedy projednal navrhovatelův návrh pouze jako návrh na neplatnost voleb. Jako s odpůrci jednal s volebními stranami, na jejichž kandidátní listině byli uvedeni zvolení kandidáti (§ 90 odst. 2 s. ř. s.).

 

  1. Soud uzavřel, že jsou splněny všechny podmínky pro věcné projednání návrhu na neplatnost voleb. O návrhu rozhodl bez jednání (§ 90 odst. 3 s. ř. s.), neboť žádné dokazování neprováděl.

 

  1. Z ustálené judikatury Ústavního soudu ve věcech volebních plyne, že pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit přesvědčivé důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Žádný soudní zásah nesmí ohrozit svobodné vyjádření názorů lidu při volbě jeho zástupců a musí odrážet, resp. nemařit snahu o zachování integrity a účinnosti volební procedury, zaměřené na zjištění vůle lidu prostřednictvím všeobecných voleb. Následné zpochybňování výsledků voleb bez prokázání závažných volebních vad hrozí podrýváním demokratické legitimity zvolených zastupitelských orgánů a aktů, které přijímají. Byla-li vůle lidu svobodně a demokraticky vyjádřena, žádné následující zásahy nemohou tento výběr zpochybnit, s výjimkou existence přesvědčivých důvodů v zájmu demokratického pořádku. S výjimkou nejzávažnějších pochybení ve volební proceduře musí státní moc, reprezentovaná volebními soudy, zachovávat zdrženlivost ve své ingerenci a vyvarovat se aktivismu. Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, jestliže vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a že by byl zvolen jiný kandidát (nález ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14).

 

  1. Ustanovení § 60 odst. 3 zákona o volbách, ve znění zákona č. 322/2016 Sb., jímž bylo toto ustanovení s účinností od 1. 1. 2017 novelizováno, je třeba ve světle usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, čj. Vol 16/2018 – 33, vykládat tak, že pojem „hrubé ovlivnění“ je co do intenzity ekvivalentem pojmu „zatemnění“ užívaného dřívější judikaturou. Vada volebního procesu tedy musí dosahovat takového stupně intenzity, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by kandidát zřejmě vůbec zvolen; zjednodušeně řečeno jde o tak intenzivní vadu, která způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tedy jejich zásadní zpochybnění. Nejvyšší správní soud poukázal na to, že nadále nepostačuje předpoklad pouhé potenciality vlivu porušení zákona na výsledek volby, neboť po novelizaci je třeba zabývat se tím, zda porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo. Pro vyhovění volební stížnosti musí být prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, a to hrubým způsobem. 

 

  1. V nálezu sp. zn. III. ÚS 3673/14 vyšel Ústavní soud z toho, že přestože zákon o volbách do zastupitelstev obcí neobsahuje na rozdíl od ostatních volebních zákonů požadavek čestnosti a poctivosti volební kampaně, je třeba při posuzování dopadu způsobu vedení kampaně na platnost voleb do zastupitelstva obce uplatnit stejná hlediska jako v případě těch voleb, pro něž zákon výslovně výše uvedený požadavek stanoví. Odkazem na svoji předchozí judikaturu zdůraznil, že zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu. S výjimkou nejzávažnějších pochybení ve volební proceduře musí státní moc reprezentovaná volebními soudy zachovávat zdrženlivost ve své ingerenci a vyvarovat se aktivismu. To platí zejména ve vztahu k posuzování otázky porušení pravidel volební kampaně. V tomto ohledu judikatura volebních soudů navazuje na závěry Ústavního soudu vyjádřené v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04. Ústavní soud neshledal nic protiprávního na tom, pokud jsou voličům v průběhu volební kampaně často velmi emocionální a vyostřenou formou předkládány argumenty, které mají ovlivnit jejich volební chování a rozhodnutí, koho budou volit. Smyslem volební kampaně v pluralitní demokracii je nepochybně také to, aby byly posouzeny i ty nejkontroverznější otázky programu politických stran a kandidátů obecně, tak i jejich osobních vlastností a způsobilosti zastávat volenou veřejnou funkci. Jen v takovém případě budou moci voliči rozhodovat se znalostí věci a jen tak může být naplněna ústavní zásada, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci. Pokud volební zákon hovoří o požadavku čestného a poctivého vedení volební kampaně, má tím na mysli to, co se dříve označovalo jako čistota voleb (srov. § 56 odst. 1 zákona č. 75/1919 Sb., kterým vydává se řád volení v obcích republiky Československé). Nelze však tyto pojmy vykládat z hlediska soukromého práva a obecné morálky, neboť jde o jejich použití v podmínkách volební kampaně, která není ničím jiným než bojem o hlasy voličů. Jeho negativní projevy lze regulovat, nelze je však zákonem vyloučit. Nejvyšší správní soud tak v usnesení ze dne 29. 6. 2006, čj. Vol 45/2006 – 17, dovodil, že při výkladu pojmů čestně a poctivě musí soudy vycházet nejen z toho, jak jsou chápány v běžném životě, ale současně musí přihlížet k charakteru volební kampaně, která má svá specifika vyplývající z vyostřeného střetu mezi jejími aktéry, kteří se jednak snaží získat podporu pro svůj volební program, jednak podlomit důvěru k volebnímu soupeři. Je především na voličích samotných, aby posoudili, zda kampaň považovali za férovou, a svůj závěr promítli do rozhodnutí o tom, komu odevzdají hlasy. Při hodnocení čestnosti a poctivosti kampaně hodnotí soud nejen jednotlivé skutky, ale též jejich načasování, neboť je významné, zda kandidáti, proti nimž byly tyto skutky namířeny, měli možnost na ně reagovat (viz usnesení NSS ze dne 18. 2. 2013, čj. Vol 44/2013 – 72).

 

  1. Soud předně považuje za vhodné zdůraznit, že důvodnost návrhu posuzoval pouze ve vztahu k tvrzením uplatněným navrhovatelem. Podání odpůrce 3. ze dne 26. 10. 2018 vyhodnotil soud jako vyjádření k návrhu navrhovatele, neboť tak bylo označeno a bylo určeno ke sp. zn. 43 A 138/2018. Ačkoliv odpůrce 3. ve vyjádření uvedl, že se připojuje k návrhu, nevyhodnotil jej soud jako návrh volební strany VOLBA PRO KLADNO na zrušení voleb, a to i vzhledem k tomu, že podání bylo doručeno soudu až po marném uplynutí lhůty pro podávání návrhů ve věcech voleb (posledním dnem lhůty byl pátek 19. 10. 2018). Posouzení podání jako vyjádření k návrhu je tedy pro odpůrce 3. příznivější, jako samostatný návrh by jej soud odmítl jako opožděný a dále se jím nezabýval a nepřihlížel k němu. Soud se proto nezabýval hodnocením videonahrávky umístěné na profilu místního sdružení ODS Kladno na sociální síti Facebook, na kterou poukázal odpůrce 3. ve svém vyjádření, neboť o tuto skutečnost se návrh navrhovatele neopírá.

 

  1. Navrhovatel ve svém návrhu pouze zcela obecně tvrdil, že blíže neurčené osoby činné pro odpůrce 7. založily profil na sociální síti Facebook a jeho prostřednictvím šířily vulgární a nepravdivé informace o kandidátech odpůrců 5. a 6., přičemž vytvořily dojem, že jejich původcem je navrhovatel jakožto velmi blízký spolupracovník lídra kandidátní listiny odpůrce 3. Navrhovatel v návrhu neuvedl obsah informací, které měly být takto šířeny, natož aby vymezil, v jakém rozsahu jde o informace nepravdivé. Neuvedl ani, o jaký profil na sociální síti Facebook šlo. Nepředložil žádné listiny, jimiž by svá tvrzení prokázal. Pouze navrhl, aby soud vyslechl blíže neoznačené osoby, které na příspěvky zveřejněné na facebookovém profilu reagovaly (tento důkazní návrh směřuje k prokázání hodnocení zveřejněných příspěvků ze strany uživatelů sociální sítě).

 

  1. Pakliže by soud považoval k návrhu přiložené trestní oznámení podané navrhovatelem za součást tohoto návrhu, bylo by možné doplnit navrhovatelova tvrzení pouze o to, že v návrhu zmíněné vulgární a nepravdivé informace byly šířeny prostřednictvím profilu nazvaného „I Love Kladno“, který sledovalo 21 uživatelů sociální sítě Facebook.

 

  1. Z takto konsolidovaných tvrzení navrhovatele ovšem neplyne, jaké konkrétní nepravdivé informace byly prostřednictvím profilu „I Love Kladno“ šířeny, kterých konkrétních osob se týkaly, zda se jednalo o informace zcela nepravdivé (smyšlené) nebo pouze dezinterpretované a tendenčně prezentované reálné skutečnosti a kdy byly šířeny. Vzhledem k tomu, že navrhovatel na podporu svých tvrzení nepředložil žádné listiny, nelze tyto informace čerpat ani z nich.

 

  1. Jak plyne z výše citované judikatury, pravidla vedení volební kampaně nelze chápat rigorózně, což ovšem nelze vnímat tak, že by bylo z hlediska soudního přezkumu voleb třeba tolerovat jakkoliv neférový způsob vedení volební kampaně. Nalézt rozumnou hranici mezi tím, jaký případ jednání ve volební kampani lze ještě považovat za férový a jaký již nikoliv, není snadné. Je třeba zohlednit celou řadu aspektů počínaje tím, jakých otázek se týkaly nepravdivé informace (zda jde o nepravdivé informace týkající se činností při správě věcí veřejných, nebo osobních a majetkových poměrů kandidátů, či dokonce jejich rodinných vztahů a jiných aspektů intimní sféry osobního života), jakého charakteru byla nepravdivost informací (zda se jednalo o lži, nebo o zkreslené a dezinterpretované skutečnosti vycházející z pravdivých skutečností, nebo pouze o kritiku, byť podanou zdrcujícím způsobem), v jakém časovém odstupu od začátku hlasování byly informace šířeny (tedy zda se k nim mohl dotčený kandidát či volební strana vyjádřit) apod. Jelikož navrhovatel ve svém návrhu přednesl pouze zcela obecná tvrzení, která nijak nedoložil, nemůže soud posoudit, zda volební kampaň vykročila z tolerovatelných mezí. Není na soudu, aby na místo navrhovatele vyhledával jednotlivé nezákonnosti, k nimž mohlo v průběhu volební kampaně prostřednictvím profilu „I Love Kladno“ na sociální síti Facebook dojít. Pokud by tak činil, přestal by být nestranným rozhodcem sporu a stal by se navrhovatelovým advokátem. Je na navrhovateli, aby prokázal, že v průběhu volebního procesu nastala vada. Vzhledem k tomu, že se má jednat o vadu volební kampaně spočívající v její nečestnosti a nepoctivosti, která probíhala zcela veřejně (jinak by ani nemohla ovlivnit výsledek voleb), jistě je v možnostech navrhovatele, aby soudu předložil důkazní prostředky na podporu svých tvrzení (nejde o případ, kdy by navrhovatel neměl k důkazním prostředkům přístup, např. proto, že by byly součástí neveřejné volební dokumentace okrskových volebních komisí).

 

  1. Navrhovatel neunesl břemeno tvrzení, natož pak břemeno důkazní, která ho tížila, v důsledku čehož soud učinil závěr, že volební proces nebyl stižen vadou spočívající v nečestně a nepoctivě vedené volební kampani odpůrcem 7. Nebylo tak třeba zabývat se tím, zda toto neprokázané porušení pravidel volební kampaně hrubě ovlivnilo výsledek voleb. Soud k tomu nicméně poukazuje na to, že ve statutárním městě Kladno je 53 700 oprávněných voličů, přičemž ve volbách jich volilo 19 592 (viz zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce ze dne 6. 10. 2018). Jelikož profil „I Love Kladno“ na sociální síti Facebook sledovalo dle tvrzení navrhovatele pouze 21 uživatelů, nelze mít zato, že by vzhledem k omezenému okruhu osob, k nimž mohly prostřednictvím tohoto profilu šířené informace dolehnout, došlo k hrubému ovlivnění výsledků voleb. Navrhovatel neuvedl v návrhu žádné skutečnosti svědčící o tom, že by profil „I Love Kladno“ byl schopen ovlivnit rozhodování významného počtu voličů, takže by bylo namístě pochybovat o legitimnosti zvoleného zastupitelstva jako celku. Jelikož právě legitimita voleného orgánu je objektem ochrany poskytované prostřednictvím rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb, neshledal soud důvod pro uplatnění tohoto krajního řešení, neboť v řízení nebyly tvrzeny ani prokázány skutečnosti vážně zpochybňující výsledky voleb a legitimitu zvoleného orgánu.

 

  1. Soud neprovedl důkaz výslechem osob, které příspěvky na profilu „I Love Kladno“ komentovaly, neboť jednak je navrhovatel jednotlivě neoznačil a není na soudu, aby je sám vyhledával a identifikoval, jednak jimi mělo být prokázáno pouze to, jak tyto osoby šířené informace vnímaly, čímž ovšem nelze doložit přesné znění informací a jejich kontext. Jistě lze doplňkově přihlédnout k emocím, které zveřejněné informace u čtenářů vyvolaly, ovšem rozhodující je prokázat obsah informací a jejich kontext, aby soud mohl přistoupit k jejich objektivnímu zhodnocení nezatíženému emocemi určité části uživatelů sociální sítě Facebook.

 

  1. Zejména v trestním oznámení, které navrhovatel připojil k návrhu a z něhož soud doplnil řadu navrhovatelových tvrzení chybějících v návrhu na zrušení voleb, navrhovatel akcentuje skutečnost, že osoby spravující profil „I Love Kladno“ ohrozili jeho dobré jméno v odborných kruzích. Ochrany proti takovému zásahu do soukromých práv, mezi něž nepochybně dobré jméno a čest patří (§ 81 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), se může navrhovatel domoct v řízení před soudy v občanském soudním řízení. Volební soudnictví není povoláno k tomu, aby poskytlo navrhovateli ochranu jeho soukromých práv. V rámci posuzování dodržení pravidel čestné a poctivé volební kampaně se hodnotí újmy, které utrpěly volební strany a jejich kandidáti.

 

  1. Soud neshledal návrh důvodným, a proto jej zamítl.

 

  1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož nemá právo na náhradu nákladů žádný z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

 

Praha 1. listopadu 2018

 

  

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.