[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Černovskou ve věci

o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 31. 8. 2017, č. j.: OAM-153/ZA-ZA11-HA10-2017

takto:

1. Rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky ze dne 31. 8. 2017, č. j.: OAM-153/ZA-ZA11-HA10-2017, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 6 800 Kč k rukám jeho právního zástupce Mgr. Ladislava Bárty, advokáta do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2017, č. j.: OAM-153/ZA-ZA11-HA10-2017, jímž byla jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany shledána nepřípustnou podle ustanovení § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a kterým bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle ustanovení § 25 písm. i) zákona o azylu. Nepřípustnost byla shledána v neuvedení nových skutečností ze strany žalobce, jež by byly relevantní z hlediska důvodů pro udělení mezinárodní ochrany.
2. Žalobce v žalobě namítal, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí nezabýval, zda v žalobcově vlasti nedošlo k zásadní změně poměrů, jež by odůvodňovala novou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný zcela ignoroval žalobcovo právní zastoupení, nedoručil jeho zástupci napadené rozhodnutí a upřel tak žalobci spravedlivý proces. Jsou též dány nové důvody pro udělení doplňkové ochrany ve smyslu ustanovení § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu.
3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.
4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. Žalobce ve své opakované žádosti uváděl naprosto stejné motivy jako v žádosti předchozí, v žalobcově vlasti nedošlo k podstatným změnám. Údajně zaslaná plná moc není součástí správního spisu. K uzavření manželství s českou občankou došlo až po vydání napadeného rozhodnutí. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.
5. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů ve smyslu ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘS“).
6. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože postupoval dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) SŘS.
7. Ze správního spisu bylo zjištěno, že usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2017, č. j.: 3 Azs 213/2016 – 34, byla odmítnuta žalobcova kasační stížnost ve věci jeho předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany, čímž toto řízení definitivně skončilo.
8. Žalobci bylo během azylového řízení na jím hlášenou adresu zasláno předvolání k seznámení se s podklady rozhodnutí. Jelikož žalobce nebyl zastižen, byla zásilka dne 8. 8. 2017 připravena k vyzvednutí, jelikož si ji žalobce v desetidenní lhůtě nevyzvedl, byla dne 19. 8. 2017 vrácena žalovanému. Dne 24. 8. 2017 se žalobce k seznámení s podklady nedostavil.
9. Dne 31. 8. 2017 bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí, jež bylo dne 18. 9. 2017 předáno žalobci.
10.                      Žalobce po podání žaloby zaslal soudu dokumenty, podle nichž byl v průběhu azylového řízení zastupován advokátem Mgr. Petrem Křížákem, MBA, LL.M., což bylo žalovanému oznámeno dne 12. 4. 2017. Součástí zaslaných listin je rovněž doručenka z datové schránky advokáta Mgr. Petra Křížáka, MBA, LL.M., podle ní byla zásilka nazvaná jako převzetí PZ + plná moc – L010189, V. D. P., nar. ... dodána žalovanému dne 12. 4. 2017.
11.                      Protože soud žalovanému nezaslal uvedené dokumenty spolu s žalobou, učinil tak přípisem ze dne 3. 7. 2018 a vyzval jej, aby se k nim vyjádřil. Dne 30. 7. 2018 zaslal žalovaný soudu své vyjádření, v němž však nijak nereagoval na důkazy, jež měly prokázat, že byl žalobce během azylového řízení zastoupen a že o této skutečnosti žalovaného řádně informoval.
12.                      Dále soud přistoupil k vlastnímu posouzení žalobních námitek.
13.                      Z dokumentů zaslaných žalobcem má soud za prokázané, že byl žalobce během azylového řízení zastoupen advokátem Mgr. Petrem Křížákem, MBA, LL. M., a tuto skutečnost oznámil nejpozději dne 12. 4. 2017 žalovanému, který však žalobcovo právní zastoupení až do konce azylového řízení ignoroval.
14.                      Žalovaný se v důsledku ignorace žalobcova zastoupení, které samo o sobě představuje podstatnou vadu řízení, dopustil dvou zásadních procesních vad, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé. Předně nezaslal žalobcovu právnímu zástupci výzvu k seznámení se s podklady, k úkonu se tak nikdo nedostavil, následně nebylo žalobcovu právnímu zástupci doručeno ani napadené rozhodnutí.
15.                      Obecná povinnost poskytnout žadateli možnost seznámit se s podklady a vyjádřit se k nim dle ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, se týká i azylového řízení, přičemž jde o povinnost zásadní, jejíž nesplnění velmi těžce zasahuje práva účastníků správních řízení, kteří pak nemají možnost vyjádřit se k věci se znalostí všech důkazů.
16.                      Nedoručení napadeného rozhodnutí právnímu zástupci představuje hrubé porušení ustanovení § 24a odst. 3 zákona o azylu. Žalobce mohl důvodně očekávat, že napadené rozhodnutí obdržel i jeho právní zástupce a nemusel jej v důsledku toho o vydání napadeného rozhodnutí vůbec informovat. Je žalobcovým zásadním procesním právem, aby se jeho právní zástupce řádně dozvěděl o nevyhovění azylové žádosti, v opačném případě může v důsledku pochybení žalovaného vzniknout žalobci újma, a to jak ve vztahu k podání žaloby v dané věci, tak vzhledem k řešení dalšího pobytového statusu na území ČR.
17.                      Přezkum dalších žalobních námitek nemohl soud provést, neboť mu v tom bránila uvedená zásadní procesní vada, jež zatížila celé azylové řízení beze zbytku.
18.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud na základě ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) SŘS žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.
19.                      V novém řízení bude žalovaný přihlížet k žalobcovu právnímu zastoupení, pokud stále trvá. Každopádně však žalovaný znovu a tentokrát řádně vyzve žalobce, příp. jeho právního zástupce k seznámení se s podklady rozhodnutí. Pokud bude žalobce zastoupen, zašle žalovaný nové rozhodnutí v souladu s § 24a odst. 3 zákona o azylu žalobci i jeho právnímu zástupci. Podle ustanovení § 78 odst. 5 SŘS je žalovaný tímto právním názorem Městského soudu v Praze vázán.
20.                      Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 SŘS, podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Náklady vynaložené žalobcem na dané řízení představují náhradu nákladů právního zastoupení spočívající v odměně za dva úkony právní služby podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po 3 100 Kč, tedy celkem 6 200 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč; paušální náhrada tedy činí 600 Kč. Jelikož žalobce neprokázal, že je právní zástupce plátcem DPH, byla odměna ustanoveného právního zástupce vyměřena v částce 6 800 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení při splnění podmínek § 103 odst. 1 SŘS kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně.

Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti, pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem podle § 105 odst. 2 SŘS.

Kasační stížnost směřující jen proti výrokům o nákladech řízení je nepřípustná.

Praha 8. listopadu 2018

Mgr. Dana Černovská v.r.

samosoudkyně