USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci

navrhovatele: V. K.

bytem x

proti

odpůrcům: 1) Magistrát města Kladna

sídlem náměstí Starosty Pavla 44, 272 01  Kladno

2) L. N.

bytem x

3) Mgr. Ing. D. V,

bytem x

4) M. F.

bytem x

5) P. P.

bytem x

6) R. V.

bytem x

7) Ing. V. O.

bytem x

8) J. V.

bytem x

9) M. B.

bytem x

10) Mgr. E. A.

bytem x

o návrhu na určení neplatnosti volby kandidátů – odpůrců 2) až 10) – do Zastupitelstva obce Kačice ve volbách konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018

takto:

1. Návrh se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Dne 19. 10. 2018 byla Krajskému soudu v Praze doručena volební stížnost podle ustanovení § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a § 60 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), v níž navrhovatel zpochybňoval platnost volby kandidátů ve volbách do Zastupitelstva obce Kačice.
2. Navrhovatel v první řadě konstatoval, že jeho dcera, J. K., která byla členkou volební komise, mu sdělila, že bylo odevzdáno nejméně 3 až 5 „špatných“ hlasovacích lístků, avšak této informaci neodpovídají údaje zveřejněné Českým statistickým úřadem (dále jen „ČSÚ“), podle nichž bylo 998 oprávněným voličům vydáno 607 obálek a 607 obálek bylo též odevzdáno. Pro srovnání navrhovatel uvedl bez dalšího komentáře údaje z předchozích voleb v letech 1998, 2002, 2006, 2010 a 2014.
3. Další námitkou navrhovatel tvrdil, že podle jeho dcery bylo členkou volební komise paní T. špatně postupováno při sčítání velkých křížků pro strany a malých křížků pro jednotlivé kandidáty. Celé sčítání tak muselo být opakováno dalším členem volební komise jako kontrola, ale ve velké časové tísni a v důsledku toho mohlo dojít k vadnému způsobu sčítání hlasů.
4. Další indicií je podle navrhovatele počet „absolutních“ hlasů volební strany SNK 002. Navrhovatel má za to, že srovnání počtu získaných hlasů od 417 pro odpůrkyni 8) do 486 pro odpůrce 2) oproti volbám v roce 2010, kdy tato volební strana získala 6 mandátů s počty hlasů od 215 (M. R.) do 344 (navrhovatel) zavdává příčinu k pochybám o správnosti „výpočtu a přerozdělení absolutních hlasů ku absolutním hlasům v procentech“.
5. Jako čtvrtou indicii navrhovatel označil skutečnost, že volební komise nepostupovala při vyhodnocování hlasovacích lístků podle instruktážního videa ČSÚ a Sdružení nezávislých kandidátů Kačice (dále jen „SNK Kačice“) v konečném součtu platných hlasů přišlo o vykázaný počet hlasů pro jednotlivé kandidáty. Sporný je podle něj i vykázaný počet volebních lístků přidělujících veškeré hlasy SNK Kačice. Těmito skutečnostmi podle něj došlo k významnému ovlivnění volebního výsledku s dopadem na rozdělení mandátů.
6. Poslední (podružnou) indicii navrhovatel spatřuje v tom, že se kromě výsledků na webové stránce www.kacice.cz nikdy na sociálních sítích neobjevilo bujaré veselí oslavující vítězství SNK 002 v letošních komunálních volbách. Výsledek komunálních voleb totiž vyhovuje pouze SNK 002, které do volební komise delegovalo paní A. N., která je sestrou odpůrce 2) a matkou odpůrkyně 3). Navrhuje tak, aby soud stejně jako v roce 2014 přistoupil k ručnímu přepočítání odevzdaných hlasů.
7. Žádný z odpůrců se k návrhu nevyjádřil.
8. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud ověřil, že navrhovatel měl v době voleb trvalý pobyt hlášen v obci Kačice a současně ze zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce vyplývá, že navrhovatel ve volbách sám i kandidoval jako v pořadí první kandidát volební strany SNK Kačice. Není tak pochyb o tom, že navrhovatel je aktivně procesně legitimován k podání této volební stížnosti jako občan disponující aktivním volebním právem v daném volebním obvodu ve smyslu § 90 odst. 1 s. ř. s.
9. Poté, co soud ověřil, že návrh byl soudu doručen včas v rámci desetidenní lhůty od vyhlášení výsledků voleb (výsledky voleb byly vyhlášeny sdělením Státní volební komise publikovaným pod č. 225/2018 Sb. v částce Sbírky zákonů č. 122 rozeslané dne 9. 10. 2018), přistoupil k vlastnímu posouzení návrhu.
10.                                                                                                                                                         Protože volební stížnost namítá pochybení při sčítání odevzdaných hlasů, aniž by namítala vady ovlivňující samotné hlasování voličů či nepřijatelné narušení předcházející volební kampaně, byl návrh posouzen jako návrh na neplatnost volby kandidátů (srov. závěry usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2012, č. j. 50 A 22/2012-44, publikovaného pod č. 2818/2013 Sb. NSS a dostupného – stejně jako další zmíněná rozhodnutí správních soudů – na www.nssoud.cz). Vzhledem k tomu, že z návrhu nelze dovodit, že by namítané vady měly dopad jen na volbu některých ze zvolených kandidátů, soud považoval za odpůrce všechny zvolené kandidáty do Zastupitelstva obce Kačice.
11.                                                                                                                                                         Soud si s ohledem na námitky navrhovatele vyžádal vyjádření členů okrskové volební komise.
12.                                                                                                                                                         Členka okrskové volební komise Bc. T. V. soudu sdělila, že navrhovatel si patrně neuvědomuje rozdíl mezi odevzdanými obálkami a neplatnými hlasy. Pokud jde o sporně vyplněné hlasovací lístky, o jejich neplatnosti rozhodla okrsková volební komise v souladu s § 41 odst. 5 volebního zákona, tyto neplatné hlasy byly řádně zaevidovány a vloženy do obálky s označením „Neplatné hlasy“. K druhé námitce potvrdila, že při prvním sčítání hlasů skutečně došlo k chybě a následnému opětovnému přepočítání, které prováděla ona spolu s předsedkyní volební komise. V této souvislosti prohlašuje, že na ni při opětovném přepočítání hlasů nebyl vyvíjen žádný nátlak z důvodu časové tísně, který by mohl ovlivnit sečtení hlasů, ale naopak přepočtení hlasů bylo provedeno se vší pečlivostí a beze spěchu. Není tak dán žádný důvod se domnívat, že by přepočtení hlasů ovlivnilo konečné výsledky voleb. Srovnání letošního volebního zisku volební strany navrhovatele s volebním ziskem v roce 2010 považuje za vysoce účelové a absolutně irelevantní. Je přesvědčena, že hlasy byly v letošních volbách sečteny správně, a také prohlašuje, že se okrsková volební komise řídila instruktážním videem ČSÚ. Intenzitu povolebních oslav a potřebu jejich sídlení na sociálních sítích jí pak nepřísluší hodnotit. Pokud jde o příbuzenský vztah členky volební komise A. N. k některým kandidátům, v tomto směru připomíná, že sám navrhovatel přiznává, že členkou volební komise byla i jeho dcera. Postup všech členů volební komise v průběhu hlasování i sčítání hlasů byl podle jejího přesvědčení zcela standardní a nezaujatý a žádné pochybení v něm nespatřuje.
13.                                                                                                                                                         Předsedkyně volební komise Bc. K. Š. sdělila, že při sčítání hlasů bylo skutečně několik hlasovacích lístků vyhodnoceno jako neplatných, na tom se však komise většinově shodla. Neplatné hlasy jakožto předsedkyně řádně označila a vložila je do obálky k tomu určené, která byla zapečetěna a uschována spolu s dalšími volebními dokumenty. Paní T. se skutečně při sčítání hlasů dopustila chyby, ale díky neustálé vzájemné kontrole byla chyba včas odhalena. Hlasy byly přepočítány a křížky pro jednotlivé strany a členy správně zapsány. Zdůraznila, že ani jedním členem komise nebyl vyvíjen žádný časový nátlak a že si je jista, že k vadnému sčítání hlasů nedošlo. Není jí jasné, na základě jakých indicií se navrhovatel domnívá, že volební komise nepostupovala podle instruktážního videa ČSÚ, když se každý člen svým podpisem zavázal ke zhlédnutí tohoto videa. Je přesvědčena, že sčítání hlasů bylo provedeno správně. Za nesmyslný považuje argument nezveřejnění oslav volebních stran na sociálních sítích. Údaje o příbuzenském poměru paní N. jsou pravdivé, avšak stejně tak je paní T. matkou kandidáta za volební stranu PRO KAČICI a J. K. dcerou navrhovatele kandidujícího za stranu SNK Kačice. Ke své osobě pak uvádí, že není občankou obce Kačice, a k volbám tak měla zcela nestranný a nezaujatý postoj, přičemž se nedomnívá, že by některý člen komise zaujatý byl.
14.                                                                                                                                                         Zapisovatelka okrskové volební komise A. N. sdělila, že několik volebních lístků bylo vyřazeno jako neplatných, všechny ale byl řádně jako neplatný hlas označeny a uloženy v obálce označené „neplatné hlasy“. O jejich neplatnosti okrsková volební komise rozhodla v souladu s volebním zákonem. V zápise o průběhu voleb a výsledku hlasování se tento údaj neuvádí. Při druhotné kontrole prováděné okrskovou volební komisí bylo skutečně zjištěno, že se jedna členka komise při sčítání přednostních hlasů pro jednotlivé kanidáty dopustila pochybení, to však bylo ihned napraveno opakovaným záznamem hlasovacích lístků na pomocné sčítací archy. Sčítání bylo prováděno v klidu, beze spěchu a s velkou pečlivostí, nikoliv v časové tísni, jak uvádí navrhovatel. Je přesvědčena, že hlasy byly sečteny a zanamenány správně a porovnávání s počty hlasů odevzdaných ve volbách v roce 2010 považuje za bezpředmětné. Okrsková komise postupovala při sčítání hlasů v souladu se zákonem a přesně podle instruktážního videa ČSÚ. Okrsková volební komise sečetla hlasy pro volební uskupení a přednostní hlasy pro jednotlivé kandidáty, celkové součty hlasů uvedla do protokolu o výsledku hlasování. Přerozdělování mandátů pro jednotlivé strany okrsková volební komise neprovádí a nemůže je ovlivnit. Výsledky voleb byly zveřejněny v souladu s pokyny ČSÚ na stránkách obce (www.kacice.cz). Ji osobně do volební komise jmenoval jako zapisovatelku odpůrce 2) jakožto starosta obce, nikoliv volební strana SNK 002. SNK 002 nevyužilo zákonem danou možnost delegovat do okrskové volební komise člena a náhradníka. Její příbuzenský poměr ke kandidátům neodporuje žádnému zákonu. Volební stranou SNK Kačice byla do okrskové volební komise delegována dcera navrhovatele, za stranu PRO KAČICI byla delegována paní T., zbylé členky volební komise jmenoval na neobsazená místa starosta obce.
15.                                                                                                                                                         Členka okrskové volební komise P. K. sdělila, že o neplatnosti hlasovacích lístků bylo vždy hlasováno všemi členy komise a po odhlasování jejich neplatnosti to bylo vždy na hlasovací lístek nadepsáno a lístek byl uložen do obálky nadepsané „Neplatné hlasy“. K vadnému sečtení hlasů došlo pouze u jedné volební strany, ale při kontrole byla tato chyba nalezena a napravena novým sčítáním hlasů. Toto nové sčítání v žádném případě nebylo prováděno v časové tísni, naopak probíhalo pečlivě a beze spěchu. Je si jistá, že hlasy pro všechny volební strany byly sečteny správně a okrsková volební komise postupovala v souladu s instruktážním pořadem ČSÚ. Volební zákon nevylučuje účast příbuzných kandidátů v okrskové volební komisi, čehož využily všechny volební strany.
16.                                                                                                                                                         K vlastnímu postupu soudu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (dále jen „ÚS“) vycházející z demokratického principu legitimity veřejné moci, dle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 Ústavy), platí pro volební soudnictví vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů; předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá (nález ÚS ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Řízení ve věcech volebního soudnictví je proto založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny. Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví). Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období (srov. nález ÚS ze dne 10. 1. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 30/95), rozhodnutí voličů jako suveréna může tudíž soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát.
17.                                                                                                                                                         Na tato východiska navazuje ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“; srov. např. usnesení NSS ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS), která v obecné rovině definuje tři základní předpoklady pro vyhovění volební stížnosti takto:

(1.) nezákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. zákonů souvisejících;

(2.) vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností a

(3.) zásadní intenzita této nezákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k nezákonnému jednání nedošlo, nebyl by určitý kandidát zřejmě vůbec zvolen.

18.                      Zatímco podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2016 postačovalo, jestliže zjednodušeně řečeno zásadní intenzita nezákonnosti způsobovala „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění, zákonodárce novelou provedenou zákonem č. 322/2016 Sb. s účinností od 1. 1. 2017 dále zpřísnil požadavky na navrhovatele v tom směru, že v návaznosti na jeho návrh musí být zjištěno, že namítaná nezákonnost skutečně výsledek volby ovlivnila. Pokud jde tedy o třetí zmiňovaný předpoklad, nepostačí již jakkoliv vysoká pravděpodobnost vlivu nezákonnosti na výsledek voleb, ale pro zásah soudu je vyžadováno dosažení praktické jistoty, že by bez namítané nezákonnosti byl výsledek voleb jiný. Princip potenciální kauzality již tedy není ve volebním soudnictví aplikovatelný.
19.                                                                                                                                               Jak dále uvedl NSS v usnesení ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51: „striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. (…) funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky.“ Krajský soud proto posuzoval, zda navrhovatel předložil dostatečné důkazy, resp. zda tu jsou takové indicie, z nichž by plynul závěr o tom, že některý z odpůrců 2) až 10) ve skutečnosti nebyl zvolen.
20.                                                                                                                                               Takovou indicií by mohlo být za určitých podmínek (malý rozdíl hlasů postačující ke změně přidělení mandátů) důkazně podložené tvrzení, že neplatné hlasovací lístky (v tomto smyslu alespoň soud rozumí pojmu „špatné hlasovací lístky“ užitému navrhovatelem) nebyly i přes jejich existenci vykázány jako neplatné, ale patrně započteny mezi platně odevzdané hlasy, nebo že naopak platné hlasovací lístky byly neoprávněně vyřazeny mezi neplatné a hlasy v nich obsažené nebyly započteny. Navrhovatelovo tvrzení, že neplatné hlasovací lístky nebyly řádně vykázány, však není ničím prokázáno. Byť se navrhovatel odvolává na svou dceru, která byla členkou okrskové volební komise, její čestné prohlášení nepředložil. Soud v dané situaci alespoň vyzval všechny členy okrskové volební komise (s ohledem na krátkost lhůty, v níž musí soud návrh posoudit, elektronickou poštou), aby se k návrhu vyjádřili, jejich vyjádření však zcela shodně tvrzení navrhovatele popírají. Samotná dcera navrhovatele, byť i ji soud k vyjádření vyzýval, se ve stanovené lhůtě nevyjádřila.
21.                                                                                                                                                         Bezcenné jsou v tomto směru odkazy navrhovatele na údaj o počtu vydaných a odevzdaných obálek. Tento údaj a jeho srovnání mezi aktuálními a minulými komunálními volbami nic nevypovídá o počtu neplatných hlasovacích lístků, ale o tom, kolik voličů se po vydání úřední obálky okrskovou volební komisí rozhodlo vůbec nehlasovat (obálku vyhodili či si ji odnesli, aniž by ji použili k odevzdání hlasovacího lístku do volební urny), popř. se zmýlilo a použilo k odevzdání hlasovacího lístku jinou než úřední obálku. Pouze druhý zmíněný případ (který však od první varianty na základě vyhlášených výsledků voleb nelze odlišit) představuje současně i případ neplatného volebního lístku, zároveň však nejde o jedinou variantu neplatnosti hlasovacího lístku, protože neplatné jsou též hlasovací lístky řádně odevzdané v úřední obálce, v nichž bylo označeno více kandidátů, než je počet členů zastupitelstva, do nějž se volí, označující více než jednu volební stranu, neoznačující nikoho, přetržené či vložené do úřední obálky spolu s ještě jiným hlasovacím lístkem (srov. § 41 odst. 2 volebního zákona). Údaje uváděné navrhovatelem tak o započtení neplatných hlasů vůbec nic nevypovídají a navíc ani z časového srovnání není patrná žádná významná odchylka mezi jednotlivými volebními roky, která by mohla budit pochybnosti o správném zpracování výsledků hlasování. Je tedy třeba uzavřít, že navrhovatel své tvrzení nijak neprokázal, nehledě na to, že ani neuvádí, jak by chyba takto relativně malého rozsahu (údajně 3 až 5 hlasovacích lístků) ovlivnila výsledky voleb do té míry, že by ve skutečnosti získal mandát v zastupitelstvu někdo jiný.
22.                                                                                                                                               Také domněnky navrhovatele, že v důsledku zjištěné chyby probíhalo opakování sčítání ve stresu a mohlo kvůli tomu dojít k chybám a že okrsková volební komise nepostupovala v souladu s instruktážním videem ČSÚ, zůstaly neprokázány, protože byly vyjádřeními členek volební komise a zapisovatelky vyvráceny. Členky volební komise a zapisovatelka (ty, které se vyjádřily a které představují dvě třetiny z  osob přítomných sčítání hlasů) se shodly na tom, že díky vzájemné kontrole zjistily chybu způsobenou jednou z nich a tuto chybu odstranily opětovným přepočítáním, přičemž i při opakovaném sčítání postupovaly pečlivě a beze spěchu a dodržovaly postup zachycený v metodickém videu zpracovaném ČSÚ. Navrhovatel ani zde neuvádí, v jakém konkrétním jednání by měla odchylka od metodických pokynů ČSÚ spočívat a v jakém rozsahu by podle něj měly být takovým jednáním dotčeny vyhlášené výsledky voleb.
23.                                                                                                                                                         S ohledem na jasná, konkrétní a přesvědčivá vyjádření členek volební komise a zapisovatelky soud neměl důvod na základě nepodložených domněnek navrhovatele přistupovat k rozpečetění řádně zapečetěné volební dokumentace, kterou od obecního úřadu Kačice obdržel a ani provádět kontrolní sčítání odevzdaných hlasů, protože „indicie“ předkládané navrhovatelem jsou zcela nepřesvědčivé.
24.                                                                                                                                                         To platí i u třetí zmiňované indicie namítající nesprávné zjištění výsledků voleb na základě odevzdaných hlasů pro jednotlivé kandidáty (tak alespoň soud chápe pojem „absolutní hlasy“ užitý navrhovatelem). Tento „převod“ odevzdaných hlasů na obsazení mandátů v zastupitelstvu provádí na základě odevzdaných údajů o počtu hlasů postupem podle § 45 volebního zákona ČSÚ a není tedy prací okrskové volební komise. Samotné rozdíly mezi počtem hlasů získaných jednotlivými volebními stranami jsou přirozeným odrazem jejich popularity u voličů v obci, která se v rámci čtyřletého odstupu mezi jednotlivými volbami často posouvá, a to jak na základě výkonu odvedeného zvolenými zastupiteli v uplynulém volebním období a probíhající volební kampaně, tak i na základě aktuálních společenských témat, která mnohdy v minulých volbách úspěšní kandidáti ani nemohou ovlivnit. Samotná skutečnost, že v letošních volbách dosáhla prakticky drtivého vítězství volební strana SNK 002, zatímco před osmi lety byl volební výsledek podstatně odlišný, proto nemůže jakýmkoliv způsobem vyhlášené výsledky letošních voleb zpochybnit.
25.                                                                                                                                                         Pouze pro úplnost soud uvádí, že je krajně nepravděpodobné, že by volební výsledek v letošních volbách byl zasažen shodnou chybou jakou ve volbách minulých, v nichž nebyly započítány hlasy na základě volebních lístků, v nichž byla zakřížkována pouze volební strana, a to ani v té podobě, že by k takovému pochybení došlo výlučně vůči straně navrhovatele SNK 002. Zatímco v minulých volebních výsledcích (před jejich přepočtením soudem) připadalo na jednu odevzdanou úřední obálku pouze 3,37 hlasu při volbě 9 zastupitelů (což nutně i u vědomí faktu, že vedle tří stran s plně obsazenými kandidátními listinami kandidoval též jeden osamělý nezávislý kandidát a tedy v případě hlasů daných jen jeho volební straně zbylých 8 hlasů propadlo, bylo mimořádně nízké číslo), v roce 2018 připadá na jednu odevzdanou obálku cca 8,4 hlasu. Takový podíl v situaci, kdy jedna ze čtyř kandidátních listin byla obsazena jen 6 kandidáty, a tedy část hlasů daných jen pro danou volební stranu z 1/3 propadla, a kdy i z vyjádření členek volební komise vyplývá, že bylo odevzdáno též několik málo neplatných hlasů, je údajem zcela realistickým, který žádné pochyby o správnosti sečtení hlasů nevyvolává.
26.                                                                                                                                                         Zcela irelevantní se pak soudu jeví podpůrný poukaz navrhovatele na chybějící povolební veselí vítězné volební strany, resp. soudu také není jasné, o čem by to mělo ve vztahu k výsledkům voleb do Zastupitelstva obce Kačice vypovídat. Důvodný nakonec není ani poukaz na rodinný vztah členky okrskové volební komise A. N. ke kandidátům vítězné volební strany. Tento argument navrhovatele vychází z nepochopení pravidel pro složení okrskových volebních komisí.
27.                                                                                                                                                         Je třeba poukázat na to, že podle § 17 odst. 2 věty druhé a třetí volebního zákona může každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí, a teprve není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 15 písm. d) volebního zákona, jmenuje členy na neobsazená místa starosta. Volební komise tedy volební zákon koncipuje jako kolektivní orgán složený z osob s konkurujícím zájmem na výsledku voleb, které se navzájem při výkonu své pravomoci vzájemně kontrolují.
28.                                                                                                                                                         V případě, že by členové volební komise měli nějaké pochyby o správnosti započtení hlasů, bylo by v zájmu volebních stran, které je do této funkce delegovaly, aby na takové pochyby upozornili již v průběhu sčítání hlasů a v případě, že by nedošlo k nápravě (opakovanému přepočtu) namístě, aby na tuto skutečnost v zápise o průběhu a výsledku hlasování v příslušném volebním okrsku upozornili.
29.                                                                                                                                                         Samotný zájem některého z členů volební komise na výsledku voleb (jeho „podjatost“, lze-li v tomto případě ovšem takový přívlastek vůbec použít) tedy nepředstavuje jakoukoliv nezákonnost, naopak s faktem, že každý člen volební komise z povahy věci má určité politické přesvědčení či názor, zákon pracuje a počítá a k zamezení jeho potenciálních rizik využívá princip vzájemné kontroly osob s konkurujícím zájmem v kolektivním orgánu, jímž volební komise je.
30.                                                                                                                                                         S ohledem na shora uvedené argumenty tedy lze shrnout, že navrhovatel nebyl schopen přednést konkrétní a přesvědčivé indicie a ani nepředložil jakékoliv důkazy, které by umožňovaly uzavřít, že byla porušena ustanovení zákona takovým způsobem, že byl ovlivněn výsledek volby některého z odpůrců 2) až 10). Soud proto návrh jako nedůvodný zamítl.
31.                      O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., jež stanoví, že ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

Toto usnesení nabývá právní moci vyvěšením na úřední desce soudu bez ohledu na okamžik jeho doručení účastníkům řízení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Praha 6. listopadu 2018

Olga Stránská

předsedkyně senátu