U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci
žalobců: a) d,, a.s., IČO: x
sídlem x
b) AC M. C. R. s.r.o., IČO: x
sídlem x
zastoupeni advokátem Mgr. Bc. Pavlem Kozelkou
sídlem Velké náměstí 7/12, 397 01 Písek
proti
žalovanému: Městský úřad Český Brod
sídlem Husovo náměstí 70, 282 01 Český Brod
o žalobách na ochranu před nezákonným zásahem a o návrhu na zrušení opatření obecné povahy žalovaného ze dne 30. 7. 2018, č. j. MUCB 48361/2018/Ka, sp. zn. S-MUCB 44145/2018,
takto:
- Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy žalovaného ze dne 30. 7. 2018, č. j. MUCB 48361/2018/Ka, sp. zn. S-MUCB 44145/2018, se vylučuje k samostatnému řízení.
- Žaloby na ochranu před nezákonným zásahem se odmítají.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalobci se žalobou odeslanou soudu dne 5. 11. 2018, domáhají (ad 1 a 2) podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) určení, že zásah žalovaného vůči každému z nich realizovaný dne 3. 9. 2018 a spočívající v úpravě provozu na silnici č. II/113, III/10169 a III/10163 dopravními značkami, jimiž byl znemožněn vjezd nákladních vozidel nad 12 tun na citované úseky silnic do jejich provozoven v H. a P. je nezákonný. V této souvislosti žalobci (ad 4) žádají, aby soud žalovanému současně uložil povinnost obnovit faktický stav před zásahem, tj. odstranit shora popsanou úpravu provozu dopravními značkami.
- V další části svého podání se pak žalobci domáhají (ad 3) toho, aby soud zrušil zrušení opatření obecné povahy žalovaného ze dne 30. 7. 2018, č. j. MUCB 48361/2018/Ka, sp. zn. S-MUCB 44145/2018, a to ke dni, který bude určen jako počet dní potřebných k odstranění vady propustku podle znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce, které budou přičteny ke dni 3. 9. 2018, kdy žalovaný na silnici č. II/113, III/10169 a III/10163 dopravními značkami znemožnil vjezd nákladních vozidel nad 12 tun na citované úseky silnic do jejich provozoven.
- V této věci žalobci jednou žalobou zahájili dvě různá řízení, jedno podle § 79 s. ř. s., druhé podle § 101a s. ř. s. S možností spojení takových věcí ke společnému projednání § 39 odst. 1 s. ř. s. nepočítá a ostatně takové společné projednání věcí je i krajně nevhodné, mj. z důvodu odlišného procesního režimu projednání těchto žalob (lhůty pro vydání rozhodnutí soudu, způsob určení pasivně legitimované procesní strany, rozhodný skutkový stav, koncentrace návrhových bodů apod.). Z uvedeného lze dovodit vedle nepřípustnosti spojení těchto věcí usnesením předsedy senátu též nepřijatelnost jejich objektivní kumulace v podané žalobě. V takové situaci, má-li být zachováno právo žalobců na spravedlivý proces (tj. nemá-li soud odmítnout žalobu jako celek z důvodu nepřípustné kumulace návrhů), je třeba interpretovat ustanovení § 39 odst. 2 s. ř. s. tak, že vedle tam výslovně uvedené možnosti vyloučit jednotlivá společně napadená rozhodnutí správních orgánů k samostatnému řízení, je možné vyloučit k samostatnému řízení také souběžně podané žaloby různého druhu, jež se ke společnému projednání nehodí.
- K takové situaci došlo i v tomto případě, a proto předsedkyně senátu rozhodla o tom, že se návrh žalobců na zrušení opatření obecné povahy žalovaného ze dne 30. 7. 2018, č. j. MUCB 48361/2018/Ka, sp. zn. S-MUCB 44145/2018, vylučuje k samostatnému řízení.
- V návaznosti na to se soud musel zabývat dále otázkou, zda jsou splněny procesní podmínky pro meritorní projednání žalob na ochranu před nezákonným zásahem, které zůstaly předmětem tohoto řízení.
- Soud přitom musí konstatovat, že podané žaloby nejsou přípustné.
- Ustanovení § 85 s. ř. s., podle nějž je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky (to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný), zahrnuje vedle vyčerpání dostupných opravných prostředků před správním orgánem i nutnost posouzení, zda se žalobci nemohli proti označenému zásahu bránit podáním jiného žalobního typu. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem má totiž v systému žalob a jiných návrhů projednávaných správními soudy roli subsidiární. Je uplatnitelná pouze tam, kde pro řešení sporu s orgány veřejné správy není procesní úpravou vytvořen jiný, „na míru šitý“ žalobní typ, který přiléhavěji vystihuje specifika toho kterého aktu veřejné správy a umožňuje přesněji a účinněji cílit ochranu poskytovanou soudem.
- V případě nyní podaných žalob na ochranu před nezákonným zásahem je přitom takovým specifickým procesním režimem, který ostatně žalobci pod bodem III žalobního petitu též souběžně využili, návrh na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a s. ř. s. (srov. obdobně např. závěry vyslovené rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2012, č. j. 1 Aps 7/2012-50, publikovaném pod č. 2752/2013 Sb. NSS).
- Nezákonný zásah totiž žalobci v podstatě spatřují v umístění dopravních značek, kterými byl zakázán průjezd nákladních vozidel nad 12 tun přes propustek umístěný na silnici III/10169 mezi obcemi Hradešín a Masojedy a kterými jsou řidiči upozorňováni na tento zákaz též před nejbližšími křižovatkami se silnicí III/10169. Jak však plyne z citace napadeného opatření obecné povahy, jeho obsahem bylo právě stanovení takové přechodné úpravy provozu na silnicích č. II/113, III/10169 a III/10163 ve smyslu ustanovení § 77 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Vlastní umístění dopravních značek v terénu tak nepředstavovalo nějaký samostatný akt žalovaného, nýbrž bylo prostou realizací povinností uložených tímto opatřením obecné povahy. Povinnostem takto uloženým se tudíž musí žalobci bránit podáním návrhu na zrušení opatření obecné povahy, který je k tomu specificky určen, a nikoliv žalobou na ochranu před nezákonným zásahem v podobě umístění dopravních značek v terénu, protože tímto umístěním sama o sobě rozporovaná povinnost uložena nebyla.
- Žaloby na ochranu před nezákonným zásahem jsou z tohoto důvodu tedy podle § 85 s. ř. s. nepřípustné. Soud je proto podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.
- O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.)
Praha 8. listopadu 2018
Olga Stránská v. r.
předsedkyně senátu