64 A 14/2018 - 28
USNESENÍ
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci
navrhovatele: Sdružení nezávislých kandidátů „Za další rozvoj obce“
jednající zmocněncem M. C., bytem ……………….
proti odpůrci: Magistrát města Prostějova
sídlem nám. T. G. Masaryka 130/14, Prostějov
za účasti: I. ROVNĚ
jednající zmocněncem O. P., bytem ………….
II. PRO SLATINKY
jednající zmocněncem V. Z., bytem ……………..
o návrhu na neplatnost hlasování v rámci voleb do Zastupitelstva obce Slatinky konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Navrhovatel podal u zdejšího soudu návrh, v němž napadl volby do Zastupitelstva obce Slatinky konané ve dnech 5. a 6. 10. 2018. Voličům byly okrskovou volební komisí předány úřední obálky pro volby do zastupitelstva a do Senátu Parlamentu České republiky, tj. obálky šedé a žluté. Okrsková volební komise ve volební místnosti voliče ústně informovala o tom, že do žluté obálky má být vkládán šedý hlasovací lístek (pro volby do zastupitelstva) a do šedé obálky má být vkládán žlutý hlasovací lístek (pro volby do senátu), tedy opačně než bylo uvedeno v materiálu Ministerstva vnitra „Informace o způsobu hlasování“. Na místě byl podle navrhovatele neobvyklý ruch způsobený neustálými pokyny členů okrskové volební komise ohledně odlišného způsobu hlasování (pokud jde o používání obálek), několik voličů údajně přiznalo, že si není jisto, do jaké barvy obálky svůj hlasovací lístek vložilo, někteří voliči údajně „neuvěřili“ okrskové volební komisi a lístky vkládali podle materiálu Ministerstva vnitra „Informace o způsobu hlasování“. Z toho navrhovatel dovozuje, že došlo ke hrubému ovlivnění výsledku hlasování a výsledku voleb; není jasný „počet neplatných obálek“ a „počet neplatných hlasů“, navrhovatel matematickou úvahou dovozuje, že mandát při dodržení správného postupu při vkládání hlasovacích lístků do obálek mohl získat i jeho další – v pořadí druhý – kandidát. Svoje pochybnosti navrhovatel dokládá i porovnáním počtu platných hlasů v těchto volbách s počtem platných hlasů ve volbách do zastupitelstva obce v roce 2014 a v roce 2015. Proto se navrhovatel (podle textu návrhu) domáhá vyslovení neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby kandidáta, resp. (podle petitu návrhu) vyslovení neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování. Návrh byl podán včas a zdejší soud nedovodil žádný důvod jeho nepřípustnosti.
2. Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu potvrdil, že o skutečnosti, že okrsková volební komise zaměnila úřední obálky, byl informován, avšak až následně dne 8.10.2018. Situaci na místě, v době konání voleb, řešil Krajský úřad Olomouckého kraje; ten prováděl dne 6.10.2018 kontrolu. Pokyn okrskové volební komise o vkládání žlutých hlasovacích lístků do šedých obálek a šedých hlasovacích lístků do žlutých obálek tedy potvrzuje i odpůrce. Věcně shodně jako navrhovatel (a odpůrce) se k této otázce vyjádřil i účastník ROVNĚ.
3. Zdejší soud si nechal od Obecního úřadu Slatinky předložit volební dokumentaci. Po jejím otevření zjistil, že obsahuje dva modré igelitové sáčky označené „Odevzdané obálky do obecného zastup“, přes modrý igelit bylo vidět, že obálky jsou šedé, a „Odevzdané obálky do Senátu“, přes modrý igelit bylo vidět, že obálky jsou žluté. Dále volební dokumentace obsahovala pět velkých papírových obálek označených „Platné hlasy volby do senátu“, „Neplatné hlasy volby do senátu“, 2x „Platné hlas. lístky do ob. zastupitelstva“ a „Neplatné hlasy volby do ob. zastupitelstva“. Dále byl součástí volební dokumentace záznam o kontrole při konání voleb (provedené Krajským úřadem Olomouckého kraje dne 6.10.2018), výpis ze stálého seznamu voličů pro volby do senátu (2x, z toho jednou s razítkem Obecního úřadu Slatinky) a pomocné sčítací archy pro sčítání hlasů do zastupitelstva.
4. Modrý igelitový sáček s označením „Odevzdané obálky do obecného zastup“ obsahoval jen šedé obálky. Modrý igelitový sáček s označením „Odevzdané obálky do Senátu“ obsahoval jen žluté obálky. Po otevření obálky „Neplatné hlasy volby do ob. zastupitelstva“ zdejší soud zjistil, že se v ní nacházejí žluté hlasovací lístky pro volby do Senátu Parlamentu České republiky vždy s ručně psanou poznámkou „Neplatný hlas, vloženo ve špatné obálce“, celkem bylo takových hlasovacích lístků 21; navíc u jednoho žlutého hlasovacího lístku pro volby do senátu byl připojen i šedý hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva s poznámkou „Neplatný hlas, vloženo v jedné obálce“; celkem bylo tedy ve volební dokumentaci odděleně založeno 22 neplatných hlasovacích lístků pro volby do senátu, všechny byly neplatnými z důvodu použití nesprávné obálky (z toho v jednom případě z důvodu vložení hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva i do senátu v jedné obálce; v tomto jednom případě byl součástí obálky „Neplatné hlasy volby do ob. zastupitelstva“ i jeden hlasovací lístek šedý pro volby do zastupitelstva). Obálky samotné k těmto neplatným hlasovacím lístkům připojeny nebyly. Po otevření obálky „Neplatné hlasy volby do Senátu“ zdejší soud zjistil, že se v ní nachází jeden žlutý hlasovací lístek připojený k modré obálce s ručně psanou poznámkou „Neplatný hlas, vloženo v modré obálce“ a dále 22 šedých hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva vždy s ručně psanou poznámkou „Neplatný hlas, vloženo ve špatné obálce“. Obálky samotné k těmto neplatným hlasovacím lístkům připojeny nebyly. Po otevření obou obálek nadepsaných „Platné hlas. lístky do ob. zastupitelstva“ zdejší soud zjistil, že je v nich celkem 304 šedých hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva.
5. Ze shora uvedeného zdejšímu soudu plyne, že hlasování v jediném volebním okrsku, v němž se do Zastupitelstva obce Slatinky volilo, probíhalo nestandardně; je zřejmé, že podstatná část voličů skutečně vkládala šedé volební lístky (pro volby do zastupitelstva) do žlutých obálek (pro volby do senátu) a naopak. To odpovídá tvrzení navrhovatele, odpůrce i účastníka ROVNĚ a je to potvrzováno i obsahem „Záznamu o kontrole provedené při konání voleb do zastupitelstev obcí a 1. kola voleb do Senátu Parlamentu ČR konaných ve dnech 5. a 6. října 2018“ vyhotoveného z kontroly provedené dne 6.10.2018 v 9,15 hodin; v něm je uvedeno „…Ve volební místnosti jsou od zahájení hlasování v pátek 5.10.2018 od 14,00 hodin používány z rozhodnutí celé komise žluté úřední obálky pro volby do zastupitelstev obcí a šedé úřední obálky pro volby do Senátu PČR. Komise o této skutečnosti poučuje voliče, názorně je to vyvěšeno i za zástěnou. K této změně komise přistoupila v důsledku nedostatečného počtu šedých úř. obálek a většího počtu žlutých obálek a předpokladu vyšší volební účasti v komunálních volbách…“. Zároveň však volební dokumentace neprokazuje, že by opačné použití obálek bylo v průběhu hlasování bezvýhradně respektováno. Přestože v „Záznamu o kontrole provedené při konání voleb do zastupitelstev obcí a 1. kola voleb do Senátu Parlamentu ČR konaných ve dnech 5. a 6. října 2018“ je uvedeno, že „…Přesto, že jsou voličům vydávány volební úřední obálky obráceně, tento postup je prováděn od počátku hlasování, voliči jsou o tom důsledně informováni, je tak zajištěn jednotný postup pro celou dobu hlasování…“, volební dokumentací prochází celkem 22 hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva obce, které byly označeny jako neplatné výlučně z důvodu vložení do nesprávné obálky, a 1 hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva obce, který byl označen jako neplatný výlučně z důvodu jeho vložení do obálky společně se žlutým hlasovacím lístkem pro volby do senátu. Důsledná „záměna“ obálek po celou dobu hlasování tudíž nemohla být zajištěna – ať už se tak stalo nedůsledností okrskové volební komise při pokynech ve vztahu k voličům nebo snahou voličů o „správné“ vkládání hlasovacích lístků do obálek (ve 22 případech), eventuálně absolutní nejistotou voliče o tom, do jaké obálky má hlasovací lístek vložit (v 1 případě). Nelze tedy dovozovat, že by se hlasování v příslušném (jediném) volebním okrsku vyznačovalo „pouhou záměnou“ obálek zcela prokazatelně bez vlivu na výsledky hlasování. Vkládání hlasovacích lístků do obálek, jež byly z pohledu okrskové volební komise obálkami „špatnými“ (ve 22 případech), resp. společné vložení hlasovacího lístku pro volby do zastupitelstva obce i do senátu v jedné obálce (v 1 případě), totiž mohlo být vyvoláno právě rozhodnutím okrskové volební komise o odlišném používání obálek, resp. nejistotou voličů ohledně jejich „správného“ používání.
6. Pokud jde o samotné použití obálek (úředních obálek příslušné barvy), pak způsob, jakým okrsková volební komise jejich použití určila, není podle zdejšího soudu sám o sobě nutně nezákonný. Způsob hlasování (vkládání hlasovacího lístku do obálky) je v § 34 odst. 5 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách“), předepsán tak, že po úpravě hlasovacího lístku jej volič vloží do úřední obálky, kterou obdržel od okrskové volební komise. Úřední obálkou je tedy ta obálka, kterou volič obdrží od okrskové volební komise. Požadavky na obálky upravuje § 31 odst. 1 zákona o volbách (obálka musí být opatřena úředním razítkem) a § 31 odst. 2 zákona o volbách (Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Konají-li se volby do zastupitelstev obcí společně s jinými volbami, musí být úřední obálka pro volby do zastupitelstev obcí odlišná od obálky pro jiné volby.). Tyto požadavky dodrženy byly. Konkrétní barvu obálek zákon o volbách neupravuje. Navazující ministerská instrukce ohledně způsobu hlasování, z níž plynou příslušné barvy obálek, právním předpisem není. Přesto však má její dodržení význam; zajišťuje totiž jednotnost volebního aktu a garanci správnosti postupu ve vztahu k voličům. Odchýlila-li se v nyní posuzované věci okrsková volební komise svými pokyny od takto jednotných – byť zákonem neupravených – pravidel, mohlo to být pro voliče matoucí a mohlo to mít citelný vliv na postup při hlasování, a tím i jeho výsledek.
7. V situaci, kdy někteří voliči mohli respektovat pokyny okrskové volební komise ohledně použití barvy obálek (a také tyto pokyny respektovali, neboť většina z odevzdaných hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva obce byla vložena do žluté obálky – a tyto hlasovací lístky byly považovány za platné), ale někteří voliči si nemuseli být správností pokynu ohledně použití barvy obálek jisti a mohli namísto pokynů okrskové volební komise respektovat pokyny ministerské instrukce v důvěře, že jen takové použití obálky vyvolá platné hlasování, popř. v důsledku svého dojmu o zatemnění pravidel pro použití barvy obálky mohly nakonec oba hlasovací lístky vhodit v jedné obálce (k obojímu v posuzované věci došlo – takto vhozené hlasovací lístky byly považovány za neplatné), podle zdejšího soudu nemůže obstát závěr okrskové volební komise ohledně neplatnosti 23 hlasovacích lístků z důvodu nesprávného použití obálek (tu zdejší soud zcela odhlíží od chaotického vedení volební dokumentace, pokud jde o obsah igelitových sáčků a obálek, jež neodpovídá skutečnosti, neboť v igelitovém sáčku označeném „Odevzdané obálky do obecného zastup“ jsou založeny obálky šedé, přestože tam měly být žluté, v igelitovém sáčku „Odevzdané obálky do Senátu“ jsou založeny obálky žluté, přestože tam měly být šedé, v obálce „Neplatné hlasy volby do ob. zastupitelstva“ jsou založeny hlasovací lístky žluté, přestože tam měly být šedé, a v obálce „Neplatné hlasy volby do Senátu“ jsou kromě jednoho hlasovacího lístku žlutého připojeného k modré obálce založeny hlasovací lístky šedé, přestože tam měly být žluté – podstatný je totiž pro zdejší soud především celkový počet šedých hlasovacích lístků).
8. Za této situace – neobstojí-li závěr okrskové volební komise ohledně neplatnosti 23 hlasovacích lístků z důvodu nesprávného použití obálek – zdejší soud vážil, zda právě uvedené vede automaticky k nutnosti opakovat hlasování z důvodu celkového zatemnění volebního aktu bez možnosti jakékoli zpětné nápravy anebo zda lze tento stav na základě podrobné znalosti volební dokumentace zpětně napravit. Je-li najisto postaveno, že jediným důvodem dovozené neplatnosti 23 hlasovacích lístků bylo právě použití nesprávné obálky (vyjma jednoho případu se jednalo o „záměnu“ obálek, v jednom případě se jednalo o použití jedné obálky pro hlasování v obou souběžných volbách), pak zdejší soud považuje za nejspravedlivější a voličsky nejkorektnější vzniklý stav zpětně napravit, konkrétně pokládat i těchto 23 hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva obce za platné.
9. Zdejší soud si je vědom, že pokládat za platné hlasovací lístky pro volby do zastupitelstva obce, jež byly vloženy do žlutých i do šedých obálek (když zároveň bylo hlasováno ve volbách do senátu a voliči projevující úmysl účastnit se obojího hlasování převzali od okrskové volební komise obálku žlutou i šedou) může vyvolávat riziko spočívající v reálném umožnění voličům hlasovat ve volbách do zastupitelstva obce dvakrát: jeden hlasovací lístek by si volič mohl do volební místnosti přinést, druhý by mohl získat od okrskové volební komise a obdržel-li dvě obálky pro dvoje volby (do zastupitelstva obce a do senátu), mohl do obou obálek vhodit hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva. To by – započítávaly-li by se hlasy podle hlasovacích lístků vložených do žlutých i šedých obálek – mohlo nepochybně výsledek hlasování (opakovaným hlasováním jednoho voliče v týchž volbách) ovlivnit. V nyní posuzované věci však zdejší soud poté, co se podrobně seznámil se stavem a obsahem volební dokumentace, toto riziko vylučuje. Podle seznamu voličů účastnících se voleb do zastupitelstva obce (voliči vyznačení ve výpisu ze stálého seznamu voličů; tento výpis sice nebyl ze strany Obecního úřadu Slatinky předložen coby součást volební dokumentace, k výzvě zdejšího soudu však byl předložen dodatečně) bylo takových voličů 328, skutečný celkový počet odevzdaných žlutých obálek, jež podle okrskové volební komise byly vydávány pro volby do zastupitelstva obce, byl rovněž 328 a skutečný celkový počet odevzdaných hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva obce byl 327 (304 původně platných + 23 původně neplatných), tedy nikoli více než bylo vydáno (žlutých) obálek a nikoli více než bylo voličů, kteří k volbám přišli. Počet vydaných (žlutých) obálek tedy odpovídá počtu voličů účastnících se voleb do zastupitelstva obce a není nižší než počet odevzdaných hlasovacích lístků pro tyto volby. Uvedené počty ohledně vydaných a odevzdaných obálek odpovídají i údajům v zápisu o výsledku voleb (celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, i celkový počet odevzdaných úředních obálek je 328) i údajům v zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku (celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, i celkový počet odevzdaných úředních obálek je i zde uváděn jako 328).
10. Proto podle zdejšího soudu lze 23 hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva obce pokládat za platné a hlasy na nich uvedené pro jednotlivá uskupení a jejich kandidáty připočítat k výsledkům zjištěným okrskovou volební komisí původně bez zohlednění uvedených 23 hlasovacích lístků; tyto hlasovací lístky podle zdejšího soudu materiálně zřetelně vyjadřují vůli voličů, kterou zdejší soud pokládá za nezbytné respektovat a konkrétně uplatněné volební právo ochránit, a to právě v situaci, kdy formální nedostatky tohoto vyjádření vůle souvisejí výlučně s vkládáním hlasovacích lístků do obálek.
11. Podle § 40 odst. 4 zákona o volbách po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise sečte hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty. Počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti podle odstavce 5. Podle tohoto odstavce okrsková volební komise po posouzení hlasovacího lístku (§ 41 zákona o volbách) započte platný hlas pro kandidáta takto: a) jsou-li označeni pouze jednotliví kandidáti kterékoliv volební strany, obdrží hlas každý označený kandidát, b) je-li označena pouze volební strana, obdrží hlas každý kandidát této volební strany, nejvýše však tolik kandidátů v pořadí dle hlasovacího lístku, kolik činí počet volených členů zastupitelstva, c) je-li označena volební strana a zároveň jednotliví kandidáti ostatních volebních stran, obdrží nejdříve hlas každý jednotlivě označený kandidát ostatních volebních stran a poté v pořadí dle hlasovacího lístku tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu volených členů zastupitelstva a počtu jednotlivě označených kandidátů, d) ke kandidátům, kteří se kandidatury vzdali nebo byli odvoláni podle § 24 zákona o volbách, a k hlasům pro ně odevzdaným se nepřihlíží. Takto tedy zdejší soud ve vztahu k 23 hlasovacím lístkům, označeným okrskovou volební komisí jako neplatné z důvodu použití nesprávné obálky (nebo vložení obou hlasovacích lístků do jedné obálky), postupoval.
12. Z uvedených 23 hlasovacích lístků, označených jako neplatné z důvodu použití nesprávné obálky (nebo vložení obou hlasovacích lístků do jedné obálky), vyplývá přidělení hlasů jednotlivým uskupením a jejich kandidátům takto: 1. PRO SLATINKY – kandidát č. 1: 6 hlasů, kandidát č. 2: 5 hlasů, kandidát č. 3: 1 hlas, kandidát č. 4: 1 hlas, kandidát č. 5: 0 hlasů, kandidát č. 6: 4 hlasy, kandidát č. 7: 4 hlasy; 2. ROVNĚ – kandidát č. 1: 10 hlasů, kandidát č. 2: 9 hlasů, kandidát č. 3: 11 hlasů, kandidát č. 4: 8 hlasů, kandidát č. 5: 12 hlasů, kandidát č. 6: 9 hlasů, kandidát č. 7: 8 hlasů, kandidát č. 8: 4 hlasy, kandidát č. 9: 3 hlasy; 3. Sdružení nezávislých kandidátů „Za další rozvoj obce“ – kandidát č. 1: 9 hlasů, kandidát č. 2: 10 hlasů, kandidát č. 3: 10 hlasů, kandidát č. 4: 7 hlasů, kandidát č. 5: 11 hlasů, kandidát č. 6: 5 hlasů, kandidát č. 7: 8 hlasů.
13. Po připočtení hlasů na základě uvedených 23 „zplatněných“ hlasovacích lístků zdejší soud tedy zjistil, že celkem bylo ve volebním okrsku odevzdáno 2 146 hlasů takto:
1. PRO SLATINKY
|
|
|
|
kandidát | počet hlasů spočítaných původně | počet hlasů připočtených soudem | celkem |
1. | 96 | 6 | 102 |
2. | 82 | 5 | 87 |
3. | 46 | 1 | 47 |
4. | 42 | 1 | 43 |
5. | 40 | 0 | 40 |
6. | 76 | 4 | 80 |
7. | 58 | 4 | 62 |
|
|
|
|
celkem | 440 | 21 | 461 |
2. ROVNĚ
|
|
|
|
kandidát | počet hlasů spočítaných původně | počet hlasů připočtených soudem | celkem |
1. | 118 | 10 | 128 |
2. | 129 | 9 | 138 |
3. | 149 | 11 | 160 |
4. | 117 | 8 | 125 |
5. | 93 | 12 | 105 |
6. | 105 | 9 | 114 |
7. | 98 | 8 | 106 |
8. | 36 | 4 | 40 |
9. | 52 | 3 | 55 |
|
|
|
|
celkem | 897 | 74 | 971 |
3. Sdružení nezávislých kandidátů „Za další rozvoj obce“
|
|
|
|
kandidát | počet hlasů spočítaných původně | počet hlasů připočtených soudem | celkem |
1. | 114 | 9 | 123 |
2. | 120 | 10 | 130 |
3. | 91 | 10 | 101 |
4. | 79 | 7 | 86 |
5. | 96 | 11 | 107 |
6. | 71 | 5 | 76 |
7. | 83 | 8 | 91 |
|
|
|
|
celkem | 654 | 60 | 714 |
14. V souladu s § 45 odst. 1 zákona o volbách bylo tedy zjištěno, kolik hlasů bylo odevzdáno pro každého kandidáta na kandidátní listině a kolik pro každou kandidátní listinu. Dále byl zjištěn celkový počet platných hlasů pro všechny kandidátní listiny a zjišťováno, která z kandidátních listin získala méně než 5 % z celkového počtu platných hlasů poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného počtem jejích kandidátů, nejvýše však voleným počtem členů zastupitelstva (k takovýmto kandidátním listinám a hlasům pro ně odevzdaným se při dalším zjišťování výsledků voleb a přidělování mandátů již nepřihlíží); všechny kandidátní listiny hranici 5 % přesáhly. Následně byl dělen celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující kandidátní listina, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině. V souladu s § 45 odst. 2 zákona o volbách pak takto vypočítané podíly byly seřazeny podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce přiděleny; za každý podíl obsažený v této početní řadě získala kandidátní listina jeden mandát. Následně došlo k přidělování mandátů konkrétním kandidátům podle § 45 odst. 3, 4 a 5 zákona o volbách.
15. Pro každé uskupení byl tedy vypočítán tzv. přepočtený základ (počet platných hlasů v obci celkem se vydělí počtem volených členů zastupitelstva, tento výsledek se následně vynásobí počtem platných kandidátů dané kandidátní listiny, nejvýše však voleným počtem členů zastupitelstva), tedy 2 146/7=306,57; 306,57 x 7=2 146,00. Následně byl pro zjištění překročení hranice 5 % počet platných hlasů dělen tzv. přepočteným základem a násoben hodnotou 100, tedy 1. PRO SLATINKY: (461/2 146,00) x 100=21,48 %; 2. ROVNĚ: (971/2 146,00) x 100=45,24 %; 3. Sdružení nezávislých kandidátů „Za další rozvoj obce“: (714/2 146,00) x 100= 33,27 %. Po zjištění, že všichni postupují do skrutinia (po překročení hranice 5 %), byly podíly pro jednotlivá uskupení počítány tak, že se počet hlasů pro stranu postupně dělil čísly 1, 2, 3, 4, 5 atd. až do celkového počtu platných kandidátů uvedených na kandidátní listině, a to s tímto výsledkem: 1. PRO SLATINKY: 1 – 461,00, 2 – 230,50, 3 – 153,67, 4 – 115,25, 5 – 92,20, 6 – 76,83, 7 – 65,86; 2. ROVNĚ: 1 – 971,00, 2 – 485,50, 3 – 323,67, 4 – 242,75, 5 – 194,20, 6 – 161,83, 7 – 138,71, 8 – 121,38, 9 – 107,89; 3. Sdružení nezávislých kandidátů „Za další rozvoj obce“: 1 – 714,00, 2 – 657,00, 3 – 238,00, 4 – 178,50, 5 – 142,80, 6 – 119,00, 7 – 102,00. Tyto všechny podíly pak byly seřazeny sestupně v počtu odpovídajícím 7 mandátů takto: 971,0000 – ROVNĚ; 714,0000 – Sdružení nezávislých kandidátů „Za další rozvoj obce“; 485,5000 – ROVNĚ; 461,0000 – PRO SLATINKY; 357,0000 – Sdružení nezávislých kandidátů „Za další rozvoj obce“; 323,6667 – ROVNĚ; 242,7500 – ROVNĚ. Z toho plyne počet mandátů po připočtení hlasů podle 23 „zplatněných“ hlasovacích lístků takto: 1. PRO SLATINKY – 1 mandát; 2. ROVNĚ – 4 mandáty; 3. Sdružení nezávislých kandidátů „Za další rozvoj obce“ – 2 mandáty. Tento výsledek odpovídá původním výsledkům voleb.
16. Získané mandáty byly následně přidělovány následujícím kandidátům jednotlivých uskupení takto: 1. PRO SLATINKY: hranice pro změnu pořadí kandidáta 71,5 (461/7=65,85; 65 + 6,5 = 71,5), hranici překonali kandidáti č. 1, 2 a 6, u kterých rozhodoval o pořadí počet získaných hlasů, o pořadí ostatních rozhodovalo původní pořadí na kandidátní listině, zvoleným kandidátem je kandidát č. 1, náhradníky jsou kandidáti č. 2, 6, 3, 4, 5, 7; 2. ROVNĚ: hranice pro změnu kandidáta 117,7 (971/9=107,88; 107+10,7=117,7), hranici překonali kandidáti č. 1, 2, 3, 4, u kterých rozhodoval o pořadí počet získaných hlasů, o pořadí ostatních rozhodovalo původní pořadí na kandidátní listině, zvolenými kandidáty jsou kandidáti č. 3, 2, 1, 4, náhradníky jsou kandidáti č. 5, 6, 7, 8, 9; 3. Sdružení nezávislých kandidátů „Za další rozvoj obce“: hranice pro změnu pořadí kandidáta 112,2 (714/7=102,00; 102+10,2=112,2), hranici překonali kandidáti č. 1, 2, u kterých rozhodoval o pořadí počet získaných hlasů, o pořadí ostatních rozhodovalo původní pořadí na kandidátní listině, zvolenými kandidáty jsou kandidáti č. 2, 1, náhradníky jsou kandidáti č. 3, 4, 5, 6, 7. Tento výsledek rovněž odpovídá původním výsledkům voleb.
17. To vede zdejší soud k závěru, že zohlednění hlasů voličů podle 23 hlasovacích lístků, jež byly okrskovou volební komisí pokládány za neplatné, by nevedlo ke změně rozdělení mandátů. Zůstalo by zachováno původní rozdělení mandátů jednotlivým uskupením (volebním stranám), pořadí zvolených členů zastupitelstva i pořadí jejich náhradníků. Zdejší soud dodává, že tím spíše by zůstalo zachováno původní rozdělení mandátů jednotlivým uskupením (volebním stranám), pořadí zvolených členů zastupitelstva i pořadí jejich náhradníků v situaci, pokud by zdejší soud zohlednil hlasy voličů podle 22 hlasovacích lístků (tj. v případech, kdy voliči skutečně vkládali hlasovací lístky pouze „obráceně“ než by odpovídalo pokynu okrskové volební komise, to znamená šedé lístky do šedých obálek) a nikoli hlasy podle zbylého 1 hlasovacího lístku (tj. kdy volič vložil oba hlasovací lístky do jedné obálky).
18. Shora uvedený přepočet podle zdejšího soudu vede i k rozptýlení pochybností navrhovatele plynoucích z porovnání počtu platných hlasů v těchto volbách do zastupitelstva obce s počtem platných hlasů ve volbách do zastupitelstva obce v roce 2014 a v roce 2015.
19. Proto zdejší soud návrh bez jednání (§ 90 odst. 3 s.ř.s.) zamítl.
20. Pokud jde o náklady řízení, nemá na jejich náhradu žádný z účastníků řízení právo (§ 93 odst. 4 s.ř.s.).
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s.ř.s.).
Brno 7. listopadu 2018
Mgr. Milan Procházka, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
K. M.