U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci

žalobce:  V. J. 
bytem X 
zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Mazůrkem 
sídlem Týnská 1053/21, Praha 1

proti

žalovanému  Finanční úřad pro Středočeský kraj 
sídlem Na Pankráci 1685/17, Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2018, č. j. 4407885/18/2115-50522-203074,

takto:

1. Žaloba se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1      Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 14. 11. 2018 žalobce napadá shora označené rozhodnutí žalovaného, jímž bylo podle § 113 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), zamítnuto jako opožděné jeho odvolání proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 9. 2018, č. j. 3962352/18/2115-50522-205648, o dodatečném doměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období března 2014 a odvolací řízení bylo zastaveno.

2      Žalobce uvedl, že v rámci svého podání vyčerpal všechny dostupné opravné prostředky, neboť podal proti rozhodnutí o dodatečném doměření daně odvolání, které bylo zamítnuto a odvolací řízení bylo zastaveno. Podal rovněž prostřednictvím svého zmocněnce v daňovém řízení žádost o navrácení zmeškané lhůty, avšak tato žádost byla rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 10. 2018, č. j. 4526947/18/2115-50522-205648, zamítnuta. Žalobce se dále dovolává § 65 odst. 2 s. ř. s., neboť s ohledem na extrémně vysokou částku, které se doměření daně týká, by nemožnost dovolávat se soudního přezkumu znamenala nepřiměřený zásah do práv žalobce a porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod uveřejněné pod č. 2/1993 Sb. Dále pak žalobce v rámci žaloby obsáhle vyvrací důvody, které vedly žalovaného k zamítnutí žalobcovy žádosti o navrácení lhůty.

3      Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení, jejichž naplnění je nezbytným předpokladem k tomu, aby napadené rozhodnutí mohlo být meritorně přezkoumáno.

4      Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

5      Žalobce napadá rozhodnutí správce daně prvního stupně, kterým bylo v souladu s § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí téhož správce daně a odvolací řízení bylo zastaveno. Proti takovému rozhodnutí lze však v souladu s § 109 odst. 1 první větou daňového řádu podat odvolání, o čemž byl ostatně žalobce v napadeném rozhodnutí řádně poučen. Daňový řád mu tedy bezpochyby umožňuje bránit se napadenému rozhodnutí řádným opravným prostředkem. Žalobce je přitom před podáním žaloby povinen odvolání nejen podat, ale též vyčkat, než o něm příslušný orgán rozhodne. Teprve rozhodnutím odvolacího orgánu o odvolání je podmínka vyčerpání řádných opravných prostředků naplněna (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2004, č. j. 3 Ads 58/2003 – 32, dostupný na www.nssoud.cz). Žaloba směřující přímo proti napadenému rozhodnutí je tedy v daném případě nepřípustná.

6      Zcela nepřípadný je i odkaz žalovaného na § 65 odst. 2 s. ř. s., neboť uvedené ustanovení pouze rozšiřuje žalobní legitimaci nad rámec § 65 odst. 1 s. ř. s. také na osoby teorií označované za zájemníky, tj. osoby, které podle procesní úpravy řízení, z nějž rozhodnutí správního orgánu vzešlo, byly oprávněny v řízení vystupovat v pozici účastníka, třebaže v tomto řízení vůbec nemohla být zasažena jejich právní sféra. Žalobce je však v pozici osoby aktivně procesně legitimované podle § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť tvrdí, že byl na svých právech přímo zkrácen napadeným rozhodnutím žalovaného. Nic to ale nemění na tom, že osoby aktivně procesně legitimované jak podle § 65 odst. 1 s. ř. s., tak i podle odst. 2 téhož ustanovení musejí před podáním žaloby vyčerpat řádné opravné prostředky, které zákon připouští.

7      Pokud jde o žalobcovy námitky, jimiž brojí proti zákonnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2018, č. j. 4526947/18/2115-50522-205648, jímž byla zamítnuta jeho žádost o navrácení lhůty v předešlý stav, je třeba uvést, že takové rozhodnutí není samostatně soudně přezkoumatelné, neboť má charakter předběžného rozhodnutí ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s. (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2017, č. j. 5 Afs 136/2016 - 36, a ze dne 31. 7. 2008, č. j. 9 As 88/2007 - 49, publ. pod č. 1881/2009 Sb.NSS). Toto rozhodnutí tak může být soudem přezkoumáno až v rámci případného řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí odvolacího orgánu (§ 75 odst. 2 věta druhá s. ř. s). S ohledem na zásadu subsidiarity soudního přezkumu (§ 5 s. ř. s.) nepřísluší soudu, aby za současného stavu přezkoumával zákonnost tohoto předběžného rozhodnutí a jakkoliv zasahoval do činnosti finančních orgánů do doby právní moci konečného rozhodnutí ve věci samé.

8      Ze shora uvedených důvodů tedy soudu nezbylo, než žalobu odmítnout pro nepřípustnost [§ 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s.].

9      O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha      21. listopadu 2018

Olga Stránská, v. r.

předsedkyně senátu