[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a Mgr. Jany Jurečkové ve věci

o žalobě proti rozhodnutí policejního prezidenta ze dne 2. 3. 2015, č. j. PPR-18561-12/ČJ-2014-990131,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí  policejního prezidenta ze dne 2. 3. 2015, kterým bylo rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech kázeňských č. j. PPR-18561-8/ČJ-2014-990131 ze dne 15. 9. 2014 podle ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu ve spojení s ustanovením  § 77 odst. 1 správního řádu prohlášeno nicotným.
2. Policejní prezident v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobce byl rozhodnutím ředitele Pyrotechnické služby ve věcech kázeňských č. 6/2014 ze dne 9. 5. 2014 uznán vinným ze spáchání pěti kázeňských přestupků a byl mu uložen kázeňský trest snížení základního tarifu o 15 % na dobu tří měsíců. Prvostupňové rozhodnutí bylo zmocněnci žalobce Mgr. A. L. doručeno dne 11. 5. 2014 a dne 26. 5. 2014 žalobce doručil telefaxem řediteli Pyrotechnické služby podání označené „Odvolání proti rozhodnutí České republiky – Policie České republiky, ředitele Pyrotechnické služby ve věcech kázeňských, číslo 6/2014 ze dne 9. 5. 2014“, v němž avizoval, že toto odvolání blíže doplní ve lhůtě 14 dní, což se však nestalo.
3. Žalovaný nadto konstatoval, že telefaxem zaslané podání nebylo doplněno ani způsobem požadovaným v ust.  § 175 odst. 1 zákona o služebním poměru. Dokument označený jako odvolání proti rozhodnutí  ředitele Pyrotechnické služby ve věcech kázeňských je proto právně bezvýznamný, a odvolání tedy nebylo vůbec podáno. Jelikož rozhodnutí ředitele Pyrotechnické služby bylo zmocněnci žalobce doručeno dne 11. 5. 2014, stalo se uplynutím zákonné 15denní lhůty dnem 27. 5. 2014 pravomocným a vykonatelným. První náměstek policejního prezidenta tudíž neměl pravomoc rozhodovat jako odvolací orgán.
4. Policejní prezident jako služební funkcionář nadřízený prvnímu náměstkovi policejního prezidenta proto dospěl k závěru, že rozhodnutí je nicotné, neboť na základě výše uvedeného byl první náměstek policejního prezidenta k vydání takového rozhodnutí absolutně věcně nepříslušný.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

5. Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobce namítl, že rozhodnutí spočívá na nesprávně zjištěném skutkovém stavu,  na nesprávném právním posouzení a v řízení došlo k podstatným porušením procesních předpisů, což mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci.
6. Žalobce uvedl, že rozhodnutím prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech kázeňských ze dne 15. 9. 2014 bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí ředitele Pyrotechnické služby ve věcech kázeňských č. 6/2014, s odůvodněním, že žalobce písemnost nazvanou „odvolání“ doručil pomocí telefaxu a e-mailu, aniž by ji do 3 dnů podle ust. § 175 dost. 1 zákona o služebním poměru doplnil písemně nebo ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem.
7. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu k Městského soudu v Praze, který o ní rozhoduje pod sp.zn. 11 Ad 25/2014, přičemž jednou ze žalobních námitek je tvrzení, že žalobce své písemné podání doplnil ve třídenní lhůtě prostřednictvím svého předchozího zmocněnce.
8. Žalobci je známo, že odvolání bylo postoupeno ministrovi vnitra jako podnět k zahájení přezkumného řízení, avšak žalobce dosud nebyl vyrozuměn o jeho vyřízení. Proto pouze spekuluje, že vydání napadeného rozhodnutí souvisí s vyřizováním tohoto podnětu.
9. Pokud jde o vady napadeného rozhodnutí – kromě nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů - žalobce namítl, že žalovaná zatížila rozhodnutí vadou řízení spočívající v tom, že žalobce vůbec nebyl seznámen s podklady pro rozhodnutí, což je v rozporu s ust. § 174 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. V této souvislosti žalobce uvedl, že nechápe, proč žalovaná vydává rozhodnutí, která se navzájem popírají. Žalobou napadené rozhodnutí navíc ani nerespektuje právní řád a ustálenou judikaturu správních soudů. Žalovaná tedy porušila práva žalobce, když jej neseznámila s žádným podkladem a ani před vydáním rozhodnutí mu neumožnila se jakkoliv vyjádřit. Z tohoto pohledu je  žalobou napadené rozhodnutí navíc i překvapivé.
10. V souvislosti s tím žalobce dále uvedl, že žalovaná mu brání v nahlížení do spisu po skončení řízení a usurpuje si tak práva, které v zákoně nejsou nikde v zákoně, a to pouze k tomu, aby zabránila žalobci v uplatňování jeho práv. Přestože zákon nikde nestanoví oprávnění žalované neumožnit účastníkovi nahlédnout do spisu, žalovaná takto postupuje, ačkoliv nahlížení do spisu po skončení řízení je právem účastníka řízení a mimo žalované je umožňováno všemi orgány veřejné moci.
11. Pokud jde o nerespektování judikatury správních soudů, žalobce zde odkázal na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku sp. zn. 3 Ads 79/2011, z něhož vyplývá potřeba podpůrného použití správního řádu na základě ust. § 1 odst. 2 i pro řízení ve věcech služebního poměru podle zákona č. 361/2003 Sb.
12. Žalobce poukázal na to, že ustanovení zákona o služebním poměru výslovně neupravují postup v případě opožděného odvolání, takže je na místě použít ust. § 92 odst. 1 správního řádu, podle kterého shledá-li odvolací správní orgán předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.
13. Vzhledem k těmto ustanovením měl žalobce za to, že pokud byla žalovaná přesvědčena, že v tomto případě bylo odvolání opožděné (což žalobce sporuje), pak rozhodnutí  prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech kázeňských, č.j.: PPR-18561-8/ČJ-2014-990131, ze dne 15.9.2014, kterým zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele Pyrotechnické služby ve věcech kázeňských č. 6/2014 ze dne 9.5.2014, bylo vydáno v souladu s výše citovanými ustanoveními.
14. Žalobce proto nechápal, proč prvotní postup žalované, který by za určitých podmínek mohl být v souladu se zákonem (pokud by odvolání bylo podáno opožděně anebo nebylo podáno), žalovaná následně prohlašuje za nicotné a vytváří složité právní konstrukce, které jsou v rozporu s ustanoveními zákona. Navíc tento postup je zaměřen proti žalobci a má ho zatěžovat, a to jak po finanční stránce, tak i ostatních stránkách.
15. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nicotnost rozhodnutí  prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech kázeňských, č.j.: PPR-18561-8/ČJ-2014-990131, ze dne 15. 9. 2014 byla vyslovena z moci úřední, a to na základě podnětu nadřízeného správního orgánu. Žalovaný při svém postupu subsidiárně použil správní řád. Pokud žalobce v žalobě popisoval, jak je třeba postupovat v případě opožděného odvolání, žalovaný poukázal na to, že tato argumentace nesměřuje proti napadenému rozhodnutí. Postupem žalovaného bylo odstraněno rozhodnutí, které vůbec nemělo být vydáno, jelikož v důsledku žalobcova pochybení nebylo odvolání vůbec podáno.
16. Při jednání soudu dne 16. října 2018 setrvali účastníci na svých skutkových i právních stanoviscích. Zástupkyně žalobce navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Pověřená zástupkyně žalovaného navrhla zamítnutí žaloby.

III.

Posouzení žaloby

17. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho  vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
18. Z obsahu správního spisu vyplývá, že ředitel Pyrotechnické služby vydal dne 9. 5. 2014 rozhodnutí ve věcech kázeňských číslo 6/2014, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání celkem pěti kázeňských přestupků porušení základních povinností příslušníka uvedených v ust. § 45 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 46  odst. 1 zákona o služebním poměru, a současně rozhodl o zastavení řízení o dalších dvou  kázeňských přestupcích.
19. Proti  tomuto rozhodnutí směřovalo odvolání ze dne 25. 5. 2014, jež bylo adresováno řediteli Pyrotechnické služby, jemuž bylo doručeno faxem a do intranetové schránky, jak vyplývá z jeho e-mailového sdělení ze dne 17. 6. 2014.
20. O odvolání rozhodl první náměstek policejního prezidenta ve věcech kázeňských č. j. PPR-18561-8/ČJ-2014-990131 ze dne 15. 9. 2014 tak, že je zamítl, neboť žalobce svou písemnost, označenou jako odvolání doručil pomocí technických prostředků -  telefaxem a e-mailem – a do 3 dnů tuto písemnost ve smyslu ust. § 175 odst. 1 věty druhé zákona o služebním poměru nedoplnil písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Odvolání bylo v písemné podobě, opatřené podpisem žalobce (odvolatele) doplněno až dne 15. 7. 2014. V důsledku tohoto jednání žalobce je skutečnost, že rozhodnutí ředitele Pyrotechnické služby nabylo právní moci, a odvolacímu orgánu nezbylo, než odvolání zamítnout. Vzhledem k tomu, že podání označené jako „odvolání“ lze chápat jako podnět k přezkoumání rozhodnutí, bylo toto podání postoupeno řediteli Pyrotechnické služby.
21. Policejním prezident pak dne 2. 3. 2015 vydal žalobou napadené rozhodnutí, kterým rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech kázeňských č. j. PPR-18561-8/ČJ-2014-990131 ze dne 15. 9. 2014 prohlásil   nicotným, vycházeje z toho, že žalobcovo podání označené jako „Odvolání proti rozhodnutí České republiky – Policie České republiky, ředitele Pyrotechnické služby ve věcech kázeňských, číslo 6/2014 ze dne 9. 5. 2014“, nebylo doplněno způsobem požadovaným v ust.  § 175 odst. 1 zákona o služebním poměru, tedy písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Podle policejního prezidenta je nutno na takové podání hledět jako na písemnost bez právního významu a je třeba konstatovat, že odvolání nebylo vůbec podáno. První náměstek policejního prezidenta tudíž neměl pravomoc rozhodovat jako odvolací orgán, jeho rozhodnutí je nicotné, neboť na základě uvedených skutečností byl první náměstek policejního prezidenta k vydání takového rozhodnutí absolutně věcně nepříslušný.
22. Městský soud v Praze uvážil o věci takto:
23. Podle ust. § 71 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat  žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.
24. Povinností žalobce tedy je v žalobě jasně a srozumitelně sdělit, z jakých skutkových a právních důvodů proti napadenému rozhodnutí brojí, tedy jaké vady mu vytýká a v čem tyto vady spatřuje. Soud při přezkumu je pak takto formulovanými žalobními body vázán a k jiným eventuálním vadám napadeného rozhodnutí není – až na výjimky – oprávněn přihlížet. Žalobce přitom nese odpovědnost za to, že jím uplatněné žalobní body  budou korelovat s obsahem napadeného rozhodnutí. To znamená, že uplatní-li v žalobě tvrzení, která se s napadeným rozhodnutím míjejí, nemůže být se svou žalobou úspěšný.
25. Městský soud má za to, že v projednávané věci jde převážně právě o takový případ.
26. Napadeným rozhodnutím policejního prezidenta bylo za nicotné prohlášeno rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech kázeňských č. j. PPR-18561-8/ČJ-2014-990131 ze dne 15. 9. 2014, a to s odkazem na ust. § 77 odst. 1 správního řádu.
27. Podle této normy nicotné je rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu.
28. Chtěl-li tedy žalobce dosáhnout zrušení tohoto rozhodnutí soudem,  bylo především na místě, aby tvrdil, že napadené rozhodnutí této normě odporuje, případně že je založeno na nesprávných (nepravdivých, neúplných) skutkových zjištěních. Žaloba však takto koncipována není.
29. Žalobce především namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, s tím, že z něj lze pouze spekulovat o tom, že jeho vydání spočívá v souvislosti s informací o vyřízení podnětu k zahájení přezkumného řízení. Doplnil, že mu není známo, a ani z napadeného rozhodnutí to nevyplývá,  na základě jakých skutečností žalovaná v jedné a téže věci vydává rozhodnutí, které je navíc v rozporu s právními předpisy.
30. Tuto námitku soud shledal nedůvodnou, protože napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů netrpí.
31. Policejní prezident v jeho odůvodnění dostatečně určitě a srozumitelně vyložil, že svůj výrok o nicotnosti rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech kázeňských ze dne 15. 9. 2014 založil na závěru, že žalobce nepodal řádné odvolání proti rozhodnutí ředitele Pyrotechnické služby ve věcech kázeňských ze dne 9. 5. 2014, resp. že je nepodal vůbec, a proto že nebylo v pravomoci prvního náměstka policejního prezidenta, resp. v jeho věcné příslušnosti, jako odvolacího orgánu, o takovém neexistujícím odvolání vůbec rozhodovat.
32. Žalobou napadené rozhodnutí je tedy dostatečně jasně a nesporně odůvodněno, když policejní prezident v něm vyložil, jaké skutečnosti jej k jeho vydání vedly.
33. Namítaná nepřezkoumatelnost pak nemůže vyplývat ani z toho, že žalovaná vydává rozhodnutí, která si protiřečí.
34. Prohlášení nicotnosti rozhodnutí podle ust. § 77 správního řádu je interním nápravným prostředkem, jenž umožňuje orgánům veřejné správy, resp. všem těch, které   rozhodují ve správním řízení, odstraňovat vadná rozhodnutí. Jelikož možnost omylu či nesprávnosti při rozhodování ve správním řízení není a nemůže být nijak vyloučena, existují kromě jiných též právě interní nápravné prostředky, které umožňují odstranit nesprávné či nezákonné, případně též nicotné rozhodnutí postupem v rámci činnosti správních orgánů. Jestliže tedy policejní prezident dospěl k závěru, že rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ze dne 15. 9. 2014 trpí vadou nicotnosti, využil své zákonné pravomoci a tuto nicotnost prohlásil.
35. Dále žalobce vytýkal procesní vadu spočívající v nerespektování ust. §174 zákona o služebním poměru, jež znamenala porušení žalobcova práva být seznámen s podklady pro rozhodnutí ještě před jeho vydáním.
36. Podle ust. § 174 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru účastník má právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům, ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout jejich doplnění.
37. Má-li účastník řízení podle zákona o služebním poměru právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, nesporně to znamená, že má především právo být s nimi seznámen. Pokud by tedy účastníkovi řízení nebyla dána možnost před vydáním rozhodnutí se seznámit s jeho podklady a ke způsobu jejich zjištění, a vyjádřit se k nim, popřípadě navrhnout jejich doplnění, jednalo by se o procesní vadu, která by mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí.
38. Z obsahu spisu předloženého žalovaným sice nelze zjistit, že by žalobce takovou možnost před vydáním napadeného rozhodnutí měl, a ani žalovaný nic takového  netvrdil, městský soud však dospěl k závěru, že tato procesní vada nezpůsobila nezákonnost napadeného rozhodnutí.
39. Podle ust. § 76 odst. 1 písm. c) správního řádu soud rozsudkem zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání, pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
40. Soud je proto povinen zkoumat, zda zjištěná procesní vada byla tak podstatným porušením ustanovení o řízení, že mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. 
41. Takový následek by mohlo mít nerespektování ust. § 174 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru za stavu, kdy správní orgán rozhodne ve věci na podkladě zjištění, která učinil mimo spolupráci s účastníkem řízení, jemuž proto nejsou takové podklady pro rozhodnutí vůbec známy.
42. V projednávané věc tomu tak ale nebylo. Policejní prezident vydal napadené rozhodnutí na základě těch zjištění, která byla ve spise již před rozhodnutím prvního náměstka policejního prezidenta ze dne 15. 9. 2014, a jež tedy byla žalobci známa, neboť právně první náměstek policejního prezidenta jimi své rozhodnutí odůvodnil. Policejní prezident před vydáním svého rozhodnutí žádné nové skutečnosti nezjišťoval, dokazování neprováděl a skutková zjištění tedy nijak nedoplňoval ani neměnil. Jediné, co změnil, byla jejich právní kvalifikace, když dospěl k závěru, že to, co  jeho první náměstek považoval za důvod pro zamítnutí odvolání, ho k takovému postupu neopravňovalo. Podklad pro rozhodnutí tedy zůstal tentýž, tak jak již byl žalobci znám.
43. Městský soud tedy konstatoval, že postup policejního prezidenta po formální stránce sice neodpovídal požadavkům ust. § 174  odst.  1 písm. b) zákona o služebním poměru, avšak že to nemělo za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.
44. Žalobce dále namítal, že žalovaná mu nedovoluje nahlížet do spisu i poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí a kdy je tedy řízení již ukončeno.
45. Tuto námitku soud neshledal důvodnou, neboť se nevztahuje k předmětu jeho přezkumu. Jestliže podaná žaloba směřuje proti vydanému rozhodnutí, je možno brojit i proti procením vadám, kterých se měl správní orgán při jeho vydání dopustit, neboť ty mohou mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Úkony, které správní orgán činí až poté, kdy bylo rozhodnutí vydáno, však nemohou mít na jeho zákonnost žádný dopad, a z přezkumu soudem na základě žaloby proti takovému rozhodnutí jsou z logiky věci vyloučeny.
46. Konečně žalobce namítal, že i v řízení ve věcech kázeňských podle zákona o služebním poměru není vyloučeno podpůrné použití správního řádu na základě ust. § 1odst. 2 správního řádu. Žalovaný tedy měl aplikovat ust. § 92 odst. 1 správního řádu, a žalobcovo odvolání – pokud je považoval za opožděné - měl posoudit jako podnět k přezkumnému řízení. 
47. Tuto námitku neshledal městský soud důvodnou, neboť nesměřuje vůči napadenému rozhodnutí. Jak je vyloženo výše, chtěl-li žalobce brojit proti rozhodnutí policejního prezidenta ze dne 2. 3. 2015, musel svými žalobními námitkami brojit právě a jen proti němu. Poslední citovanou námitkou však žalobce vytýká žalovanému to, že jeho (údajně) opožděné odvolání nebylo posouzeno jako podnět k přezkumnému řízení, a místo toho byl prvotní postup Policejního prezídia prohlášen za nicotný. Nic z toho však není tvrzením o tom, z jakých skutkových a právních důvodů žalobce proti napadenému rozhodnutí brojí.
48. Nad rámec těchto konstatování městský soud uvádí, že podle judikatury i doktríny správního práva procesního nicotnost nastává mimo jiné v důsledku nedostatku pravomoci, i pro nejtěžší vady příslušnosti. Pokud však za obvyklého chodu věci je první náměstek policejního prezidenta tím služebním funkcionářem, kterému je svěřena pravomoc rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím nižších služebních funkcionářů ve věcech kázeňských a je k takovému rozhodování věcně příslušný, pak lze jen obtížně dospět k závěru, že své rozhodnutí vydal, aniž by k tomu měl pravomoc nebo aniž by k tomu byl věcně příslušný. Jak je však vyloženo výše, vůči těmto skutečnostem žalobce žádnou žalobní námitku neuplatnil.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

49. Městský soud v Praze po přezkoumání věci dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji podle ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.
50. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce  úspěch ve věci neměl a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 16. října 2018

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu