č. j. 22 A 59/2017 - 57

USNESENÍ

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka v právní věci

 

žalobců: a) nezl. T.F. P.

zastoupený zákonnou zástupkyní PhDr. H. P.

 

b) PhDr. H. P.

proti

žalovanému: Mendelovo gymnázium Opava, příspěvková organizace

sídlem Komenského 5, 746 01  Opava

zastoupený advokátem Mgr. ICLic. Štěpánem Šťastníkem

sídlem Olomoucká 153/25,  746 01  Opava

 

ve věci žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu

 

takto:

 

  1. V řízení se pokračuje.
  2. Žaloba se odmítá.
  3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Podanou žalobou se žalobci domáhali soudní ochrany proti nezákonnému zásahu ředitele žalovaného jako správního orgánu a vydání rozsudku: Zásah správního orgánu Mendelova gymnázia, Opava, příspěvkové organizace, jednajícího ředitelem P. P., spočívající v poskytnutí nesprávných podkladů Gymnáziu Olgy Havlové, Ostrava-Poruba ke stanovení obsahu a rozsahu komisionální  zkoušky žalobce z jazyka českého dne 21. 2. 2017 podle Tematického plánu Mgr. H. G. pro 1. A MGO ve šk. r. 2016/2017, byl nezákonný.

 

  1. Petit v citované podobě byl upraven podáním žalobců doručeným krajskému soudu dne 18. 9. 2017.

 

  1. V odůvodnění žaloby žalobci uvedli, že rozsah komisionálního přezkoušení žalobce a) z jazyka českého dne 21. 2. 2017 byl stanoven v rozporu s probraným učivem zaznamenaným v třídní knize pro třídu 1. A.

 

  1. Podle ust. § 82 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

 

  1. Usnesením krajského soudu ze dne 30. 1. 2018 č. j. 22 A 59/2017-42 bylo řízení přerušeno do vydání rozhodnutí ve věci vedené Okresním soudem v Opavě pod sp. zn. 14 P 214/2015 o schválení podání žaloby nezletilým žalobcem a). Jelikož krajský soud dospěl k závěru, že posuzovaná žaloba nespadá do pravomoci správních soudů (v podrobnostech níže), rozhodl o pokračování v řízení.

 

  1. Krajský soud se primárně zabýval otázkou, zda se žalobci mohou úspěšně bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle ust. § 82 s. ř. s., který spatřují v tom, že ředitel žalovaného poskytl Gymnáziu Olgy Havlové nesprávné podklady ke stanovení obsahu a rozsahu komisionální zkoušky žalobce z jazyka českého.

 

  1. Při posouzení přezkumné pravomoci správního soudu ve věci žalobce vycházel krajský soud z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 21. 5. 2008 č. j. 4 Ans 9/2007-197, publikovaného ve Sb. NSS pod č. 1717/2008, v němž NSS vymezil, že rozsah přezkumné pravomoci soudů ve správním soudnictví vymezuje na zákonné úrovni soudní řád správní, konkrétně ust. § 4 ve spojení s § 2 s. ř. s. Zákonná definice obsahuje tři prvky - 1) jedná se o orgán moci výkonné či jiný z typu orgánů v definici uvedených; 2) tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob; 3) toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy.

 

  1. Podle ust. § 69 odst. 9 zák. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění (dále jen „školský zákon“), má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka z daného předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

 

  1. Podle ust. § 69 odst. 11 věty prvé školského zákona, v odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odst. 9 na jiné střední škole.

 

  1.                      Předmětem činnosti žalovaného je poskytování vzdělávání a výchovy (§ 1 a § 7 odst. 3 školského zákona). V rámci této kompetence žalovaný činil úkon, který žalobci označili za nezákonný zásah, tj. poskytnutí nesprávných podkladů ke stanovení rozsahu komisionální zkoušky žalobce a) z jazyka českého. Podle názoru krajského soudu však žalovaný tento úkon nečinil jako správní orgán, ale jako škola (gymnázium) poskytující vzdělávání a výchovu.

 

  1.                      Dle žalobního tvrzení se nezákonného zásahu dopustil ředitel školy tím, že poskytl nesprávné podklady ke stanovení obsahu a rozsahu učební látky ke komisionální zkoušce žalobce z jazyka českého.

 

  1.                      Postavení správního orgánu v oblasti školství, jež se řídí školským zákonem, má ve smyslu ust. § 165 odst. 2 školského zákona ředitel školy. Případy, kdy ředitel školy rozhoduje jako správní orgán v oblasti státní správy, jsou taxativně vymezeny ust. § 165 odst. 2 písm. a) – k) školského zákona. Případy zde vyjmenované představují rozhodování o právech a povinnostech žáků nebo studentů. Jiné úkony a postupy ředitele školy, a to nejen vůči žákům a studentům, ale související i s dalšími záležitostmi, týkajícími se chodu školy, jakož i vztahů navenek, jsou rámcově upraveny ust. § 164 školského zákona, vymezujícím kompetence ředitele školy a školského zařízení.

 

  1.                      Z ust. § 6 odst. 4 vyhl. č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění (dále jen „vyhl. č. 13/2005 Sb.“), plyne, že podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy. V posuzované věci se sice konala komisionální zkouška v souladu s ust. § 69 odst. 11 školského zákona na jiné škole (Gymnázium Olgy Havlové v Ostravě-Porubě), ale z logiky věci ředitel žalovaného poskytl podklady určující obsah a rozsah komisionální zkoušky. Shora citované ust. § 6 odst. 4 vyhl. č. 13/2005 Sb. obsahuje odkaz na ust. § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona, tj. na kompetence ředitele školy a školského zařízení, rozhodovat ve všech záležitostech, týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak. Postup ředitele školy a školského zařízení dle tohoto zákonného ustanovení je tedy postupem při poskytování vzdělávání a školských služeb.

 

  1.                      Ve smyslu ust. § 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s. se však lze domáhat ochrany ve správním soudnictví před nezákonným zásahem, jehož se dopustil správní orgán, nikoliv subjekt poskytující výchovu a vzdělávání, příp. školské služby. Na základě uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že předmětná žaloba není projednatelná správními soudy podle s. ř. s.

 

  1.                      Žalobci se podanou žalobou domáhají posouzení, zda podklady poskytnuté ředitelem žalovaného ke komisionálnímu přezkoušení žalobce a) byly v rozporu s obsahem třídní knihy.

 

  1.                      Kontrolní činností ve školách a školských zařízeních, na něž dopadá školský zákon, se zabývá Česká školní inspekce, která svou činnost provádí mimo jiné také na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají do její působnosti. Hlavní úkoly České školní inspekce ve školách a školských zařízeních, na něž dopadá školský zákon, jsou upraveny v ust. § 174 odst. 2 písm. a) – e) školského zákona. Dle ust. § 174 odst. 2 písm. b) školského zákona Česká školní inspekce zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání ... a podle písm. d) téhož ustanovení vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb. Žalobkyni nic nebrání, aby se obrátila se stížností podle ust. § 174 odst. 6 školského zákona na Českou školní inspekci jakožto kontrolní orgán. Na základě stížnosti prošetřuje Česká školní inspekce jednotlivá tvrzení uvedená ve stížnosti a výsledek šetření předává zřizovateli k dalšímu řízení. Zřizovatel pak má povinnost informovat Českou školní inspekci o vyřízení stížnosti a o případných opatřeních přijatých k nápravě. Pro postup České školní inspekce platí zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění (dále jen „kontrolní řád“). Při kontrole se postupuje podle správního řádu (§ 28 kontrolního řádu). Proti postupu České školní inspekce jako orgánu státní správy na úseku školství se pak může žalobkyně domáhat soudní ochrany.

 

  1.                      Na základě shora uvedených právních závěrů krajský soud žalobu odmítl v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení, a to pravomoci správních soudů (srov. přiměřeně rozsudek NSS ze dne 26. 11. 2015 č. j. 9 As 207/2015-46). O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., když žaloba byla odmítnuta.

 

  1.                      Jelikož byla žaloba odmítnuta pro nedostatek pravomoci soudu, soud se již nezabýval návrhem žalobců na ustanovení právního zástupce.

 

Poučení:

 

Proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Ostrava 8. listopadu 2018

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje M. V.