USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka v právní věci

žalobce: nezl. T.F. P.

zastoupený zákonnou zástupkyní PhDr. H. P.

proti

žalovanému: Mendelovo gymnázium Opava, příspěvková organizace

sídlem Komenského 5, 746 01  Opava

ve věci žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal soudní ochrany proti nezákonnému zásahu ředitele žalovaného jako správního orgánu a vydání rozsudku: Zkouška před komisí žalobce T. F. P. z předmětu estetická výchova výtvarná konaná dne 28. 5. 2018 na Mendelově gymnázium, Opava, v rozsahu stanoveném přípisem ředitele školy ze dne 25. 4. 2018 zn. GMEN/0683/2018 proběhla v rozporu s obsahem školního vzdělávacího programu pro 2. ročník nižšího gymnázia Mendelova gymnázia, Opava pro předmět estetická výchova výtvarná, v rozporu s obsahem probíraného učiva za 2. pololetí školního roku 2017/2018 zaznamenaného ve třídní knize 2. A pro předmět estetická výchova výtvarná a v rozporu s právem žalobce na ochranu vlastnictví a majetkových poměrů dle ust. Čl. 11 Listiny základních práva a svobod, a proto se výsledek této zkoušky před komisí zrušuje a žák se za 2. pololetí šk. roku 2017/2018 z předmětu estetická výchova výtvarná nehodnotí.

2. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že pro předmět výtvarná výchova je stanoven rámcový vzdělávací plán a školní vzdělávací program. Rozsah učební látky, který byl žalobci stanoven pro komisionální zkoušení za 2. pololetí školního roku 2017/2018, není v souladu s rámcovým vzdělávacím plánem, školním vzdělávacím programem a probíranou látkou dle třídní knihy. V další části žaloby žalobce podrobně uvedl důvody svého tvrzení.

3. Podle ust. § 82 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

4. Krajský soud se primárně zabýval otázkou, zda se žalobce může úspěšně bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle ust. § 82 s. ř. s., který spatřuje v tom, že zkouška žalobce z předmětu estetická výchova výtvarná proběhla v rozporu s obsahem rámcového vzdělávacího plánu, školního vzdělávacího programu a v rozporu s obsahem probíraného učiva dle třídní knihy.

5. Při posouzení přezkumné pravomoci správního soudu ve věci žalobce vycházel krajský soud z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 21. 5. 2008 č. j. 4 Ans 9/2007-197, publikovaného ve Sb. NSS pod č. 1717/2008, v němž NSS vymezil, že rozsah přezkumné pravomoci soudů ve správním soudnictví vymezuje na zákonné úrovni soudní řád správní, konkrétně ust. § 4 ve spojení s § 2 s. ř. s. Zákonná definice obsahuje tři prvky - 1) jedná se o orgán moci výkonné či jiný z typu orgánů v definici uvedených; 2) tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob; 3) toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy.

6. Podle ust. § 69 odst. 9 zák. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění (dále jen „školský zákon“), má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka z daného předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

7. Předmětem činnosti žalovaného je poskytování vzdělávání a výchovy (§ 1 a § 7 odst. 3 školského zákona). V rámci této kompetence žalovaný činil úkon, který žalobce označil za nezákonný zásah, tj. komisionální zkoušení z označeného předmětu ve stanoveném rozsahu. Podle názoru krajského soudu však žalovaný tento úkon nečinil jako správní orgán, ale jako škola (gymnázium) poskytující vzdělávání a výchovu.

8. Dle obsahu žaloby se tvrzeného nezákonného zásahu dopustil ředitel školy tím, jak stanovil rozsah učební látky, z níž bude žalobce přezkoušen.

9. Postavení správního orgánu v oblasti školství, jež se řídí školským zákonem, má ve smyslu ust. § 165 odst. 2 školského zákona ředitel školy. Případy, kdy ředitel školy rozhoduje jako správní orgán v oblasti státní správy, jsou taxativně vymezeny ust. § 165 odst. 2 písm. a) – k) školského zákona. Případy zde vyjmenované představují rozhodování o právech a povinnostech žáků nebo studentů. Jiné úkony a postupy ředitele školy, a to nejen vůči žákům a studentům, ale související i s dalšími záležitostmi, týkajícími se chodu školy, jakož i vztahů navenek, jsou rámcově upraveny ust. § 164 školského zákona vymezujícím kompetence ředitele školy a školského zařízení.

10.                      Z ust. § 6 odst. 4 vyhl. č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění (dále jen „vyhl. č. 13/2005 Sb.“), plyne, že podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy. Citovaná právní úprava přitom obsahuje odkaz na ust. § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona, tj. na kompetence ředitele školy a školského zařízení, rozhodovat ve všech záležitostech, týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak. Postup ředitele školy a školského zařízení dle tohoto zákonného ustanovení je tedy postupem při poskytování vzdělávání a školských služeb.

11.                      Ve smyslu ust. § 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s. se však lze domáhat ochrany ve správním soudnictví před nezákonným zásahem, jehož se dopustil správní orgán, nikoliv subjekt poskytující výchovu a vzdělávání, příp. školské služby. Na základě uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že předmětná žaloba není projednatelná správními soudy podle s. ř. s.

12.                      Žalobce se podanou žalobou domáhá posouzení, zda při vymezení rozsahu přezkoušení byl dodržen rámcový vzdělávací plán a v návaznosti na něj školní vzdělávací program žalovaného a probrané učivo dle třídní knihy.

13.                      Kontrolní činností ve školách a školských zařízeních, na něž dopadá školský zákon, se zabývá Česká školní inspekce, která svou činnost provádí mimo jiné také na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají do její působnosti. Hlavní úkoly České školní inspekce ve školách a školských zařízeních, na něž dopadá školský zákon, jsou upraveny v ust. § 174 odst. 2 písm. a) – e) školského zákona. Dle ust. § 174 odst. 2 písm. c) školského zákona Česká školní inspekce zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem. Žalobci nic nebrání, aby se obrátil se stížností podle ust. § 174 odst. 6 školského zákona na Českou školní inspekci jakožto kontrolní orgán. Na základě stížnosti prošetřuje Česká školní inspekce jednotlivá tvrzení uvedená ve stížnosti a výsledek šetření předává zřizovateli k dalšímu řízení. Zřizovatel pak má povinnost informovat Českou školní inspekci o vyřízení stížnosti a o případných opatřeních přijatých k nápravě. Pro postup České školní inspekce platí zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění (dále jen „kontrolní řád“). Při kontrole se postupuje podle správního řádu (§ 28 kontrolního řádu). Proti postupu České školní inspekce jako orgánu státní správy na úseku školství se pak může žalobce domáhat soudní ochrany.

14.                      Na základě shora uvedených právních závěrů krajský soud žalobu odmítl v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení, a to pravomoci správních soudů (srov. přiměřeně rozsudek NSS ze dne 26. 11. 2015 č. j. 9 As 207/2015-46). O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., když žaloba byla odmítnuta.

15.                      Jelikož byla žaloba odmítnuta pro nedostatek pravomoci soudu, soud se již nezabýval návrhem žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ostrava 8. listopadu 2018

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu