č. j. 54 A 127/2018 - 32

 

 

 

 

 

USNESENÍ

       

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jan Čížka ve věci

žalobce: I. T., narozen X

plánovaně bytem X

zastoupen advokátem Mgr. Pavlem Čižinským

sídlem Baranova 1026/33, 130 00  Praha 3

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. OAM‑14712/ZM-2017

t a k t o:

 

  1. Řízení se zastavuje.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 650 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Pavla Čižinského.
  3. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou odeslanou dne 12. 7. 2018 Městskému soudu v Praze a následně jeho usnesením ze dne 25. 9. 2018, č. j. 9 A 157/2018-18, postoupenou Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému domáhal podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce ze dne 15. 5. 2017 o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 14. 8. 2017 Sb. (viz čl. II bod 1 zákona č. 222/2017 Sb.; dále jen „ zákon o pobytu cizinců“) vedeném pod sp. zn. OAM‑14712/ZM-2017.
  2. Dne 14. 11. 2018 soud obdržel podání, jímž žalobce vzal žalobu v celém rozsahu zpět z důvodu, že žalobci byla po podání žaloby zaměstnanecká karta předána.
  3. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení zastaví, jestliže vzal navrhovatel svůj návrh zpět.
  4. Protože žalobce vzal svůj návrh v plném rozsahu zpět, rozhodl soud v souladu s dispoziční zásadou vyjádřenou v citovaném ustanovení o zastavení řízení.
  5. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., podle níž, vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
  6. V tomto směru Krajský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 23. 3. 2011, č. j. 44 A 118/2010-23 (rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz), vyložil, že podmínkou aplikace § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. není důvodnost žaloby ve smyslu toho, zda by žalobce byl býval se svou žalobou úspěšný. Při rozhodování podle tohoto ustanovení je soud v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti povinen hodnotit, zda žalovaný po podání žaloby začal konat a vydal skutečně to rozhodnutí, jehož vydání žalobce svou žalobou žádal. Náhrada nákladů řízení tak může být přiznána jen tomu žalobci, který vzal žalobu zpět skutečně pro pozdější chování žalovaného.
  7. I v situaci, kdy soud shledá, že by žalobci jinak náleželo právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., lze aplikovat § 60 odst. 7 s. ř. s., podle něhož platí, že: „Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.“ Právě aplikací tohoto ustanovení lze zajistit, aby nebyla přiznána náhrada nákladů řízení tomu žalobci, který by – nebýt zastavení řízení pro zpětvzetí – nemohl být se svou žalobou úspěšný, a to například proto, že žalobce před podáním nečinnostní žaloby zjevně nevyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti, či o situace, kdy žalobce podává žalobu na ochranu proti nečinnosti v okamžiku, kdy ještě neuplynula lhůta stanovená pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, nebo nápadně krátce poté, co stanovená lhůta uplynula. Důvody pro aplikaci § 60 odst. 7 s. ř. s. přitom v mnoha případech budou plynout přímo ze soudního či správního spisu (viz již citované usnesení č. j. 44 A 118/2010-23).
  8. Z hlediska shora citovaných úvah soud musí konstatovat, že z obsahu zpětvzetí i z předloženého správního spisu plyne, že žaloba byla skutečně vzata zpět z důvodu, že žalovaný učinil úkon, jejž se žalobce svou žalobou dožadoval, až po podání žaloby (žalobce byl k převzetí zaměstnanecké karty vyzván a také ji převzal až dne 13. 8. 2018). Současně z obsahu správního spisu neplyne, že by žaloba byla podána zjevně bezdůvodně či by byla nepřípustná.
  9. Proto žalobci přísluší náhrada nákladů řízení, a to v celkové výši 9 650 Kč. Tato částka sestává z náhrady za nevrácenou část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměny advokáta ve výši 8 650 Kč. Odměna advokáta se skládá ze dvou úkonů právní služby po 3 100 Kč [příprava a převzetí věci a sepsání žaloby podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], jednoho úkonu právní služby po 1 550 Kč (zpětvzetí žaloby) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu a tří paušálních částek jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu.
  10.                      Soud zároveň rozhodl i o vrácení soudního poplatku a to po jeho snížení o 20 %, nejméně však 1 000 Kč, ve smyslu § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč tak vznikl žalobci nárok na vrácení částky 1 000 Kč. Tato částka mu bude vrácena ve smyslu § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů od právní moci výroku o vrácení přeplatku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha   19. listopadu 2018

Olga Stránská, v. r.

předsedkyně senátu 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.