[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci

žalobce: ……….

 se sídlem náměstí ……….

 zastoupený JUDr. Petrem Ritterem

 advokátem se sídlem AK Ritter-Šťastný, Riegrova 12, 779 00 Olomouc

proti

žalovanému:  Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

 se sídlem Kounicova 688/26, 602 00 Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2017, č. j.:  UDH-SPR-PS-10/2017-4

takto:

I.                         Žaloba se zamítá.

II.                         Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.      Včas podanou žalobou žalobce napadal rozhodnutí žalovaného vydané dne 15. 11. 2017 pod č. j. UDH-SPR-PS-10/2017-4, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 16h odst. 1 písm. b) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR a za to mu byla uložena pokuta ve výši 20.000 Kč a dále povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.

2.      S tímto rozhodnutím žalobce nesouhlasí.

3.      V žalobě uvedl, že žalovaný ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce spáchal shora uvedený přestupek v tom směru, že v Prostějovských radničních listech, což je periodikum statutárního města Prostějova, byl v č. 9, ročník 2017, dne 27. 9. 2017, na straně 13 uveřejněn příspěvek tohoto znění: „Tak, jak se žije a bude žít v Prostějově, neovlivňuje jen naše městské zastupitelstvo, ale také další úrovně rozhodování v České republice. V druhé polovině října nás čekají sněmovní volby a budeme rozhodovat o našich zástupcích v Poslanecké sněmovně. Pojďme proto volit v co nejvyšším počtu, abychom rozhodli o naší budoucnosti a prosadili do sněmovny maximum kandidátů z našeho města“. V místě, kde bývá obvykle uveden podpis autora, bylo uvedeno: klub ODS. Vedle příspěvku navíc byly umístěny fotografie M. S. a T. B. Žalovaný dospěl k závěru, že oba autoři tím, že zadali zveřejnění své výzvy v době probíhající volební kampaně do periodika územního samosprávného celku, vedli volební kampaň ve prospěch ODS, což bylo dle mínění žalovaného stvrzeno i tím, že pod článek se tito autoři nepodepsali svými jmény, a tím byla dle závěru žalovaného naplněna skutková podstata shora popsaného přestupku.

4.      S tímto závěrem žalovaného žalobce nemůže v žádném případě souhlasit. Je pravdou, že ust. § 16 odst. 4 věta poslední zákona č. 247/1995 Sb., stanoví, že nelze k volební kampani využívat komunikační média kraje nebo obce. Z předmětného článku však v žádném případě nevyplývá a nelze dovodit, že by se jednalo o vedení volební kampaně. Především je nutné definovat pojem „volební kampaň“. Podle obecné definice je cílem volební kampaně organizované úsilí politických stran nebo kandidátů přesvědčit potencionální voliče, aby podporovali předložený program politické strany ve volbách. Pokud jde o obsah volební kampaně, je nezbytné brát v úvahu především nález pléna Ústavního soudu č. j. Pl. ÚS 74/03 ze dne 26. 1. 2005, kde je uvedeno, že: „Pokud jde o obsah volební kampaně, je si Ústavní soud vědom, že v jejím průběhu jsou voličům často velmi emocionálně a vyostřenou formou předkládány argumenty, které mají ovlivnit jejich volební chování a rozhodnutí, koho budou volit“.

5.      Z výkladu citované definice, jakož i ze stanoviska Ústavního soudu lze dojít k naprosto jednoznačnému závěru, že předmětný článek v Prostějovských radničních listech obecně uznávaná kritéria pro volební kampaň nenaplňuje. Obsah článku ani v nejmenším nenavádí potencionální voliče k tomu, aby podporovali program klubu ODS. Už vůbec se tak nedělo emocionálně či vyostřenou formou. Obsahem článku je toliko výzva autorů, aby se občané v co největší míře zúčastnili, přičemž zde není náznak ani toho, že by v této souvislosti měli podporovat stranu, které jsou autoři článku členy. Navíc skutečnost, že autoři článku jsou členy klubu ODS, je všeobecně známa a žádná nová informace, která by byla s to ovlivnit čtenáře v tom směru, koho mají volit, v článku v tomto směru nezazněla.

6.      Je tedy zcela evidentní, že nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty přestupku, z něhož je žalobce uznán vinným, navrhoval proto, aby soud vydal rozsudek, kterým napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2017 zruší jako nezákonné.

7.      V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že je přesvědčen, že argumentace žalobce stran obsahu volební kampaně nemá oporu v platné právní úpravě. Definici volební kampaně nově (s účinností od 1. 1. 2017) přináší ust. § 16 odst. 1 volebního zákona, podle něhož se volební kampaní rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí, koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta.

8.      Podle této definice tedy nemusí být volební kampaní nutně organizované úsilí politických stran nebo kandidátů s cílem přesvědčit potencionální voliče, aby podporovali předložený program politické strany ve volbách, a už vůbec se tak nemusí dít emocionálně a vyostřenou formou. Pojem „jakákoliv propagace“ je velice široký a může zahrnovat jakékoliv formy veřejných sdělení, která jsou způsobilá ovlivnit rozhodování voličů ve prospěch konkrétní kandidující politické strany, politického hnutí nebo jejich kandidátů, pokud za ně byla poskytnuta nebo se obvykle poskytuje úplata.

9.      Text zveřejněného příspěvku sice výslovně neobsahuje výzvu, aby voliči volili ODS, nicméně nelze důvodně očekávat, že výzva klubu zastupitelů ODS reprezentovaného paní M. S. a panem T. B., který sám kandidoval do Poslanecké sněmovny jako č. 8 na kandidátní listině ODS, k tomu, aby občané přišli k volbám v co nejvyšším počtu, a aby tak prosadili do sněmovny maximum kandidátů ze Statutárního města Prostějova, byla míněna tak, aby občané volili kandidáty z jiných politických stran než z ODS. Je rovněž třeba si uvědomit, že i samotnou fotografii kandidáta ve spojení s jeho jménem a názvem či zkratkou politické strany, za kterou kandiduje, je třeba považovat za propagaci kandidáta ve smyslu § 16 odst. 1 volebního zákona. Konec konců velké množství volebních materiálů (např. různých letáků, odznáčků apod.) obsahuje pouze tyto informace, které mohou minimálně podprahově působit na adresáty těchto sdělení. Úřad má za to, že příspěvek zveřejněný v Prostějovských radničních listech má povahu volební propagace, za kterou se obvykle poskytuje úplata a byl tak naplněn i tento zákonný znak volební kampaně ve smyslu § 16 odst. 1 volebního zákona.

10.  Podle důvodové zprávy k novele volebního zákona „nebudou považovány za volební kampaň informace týkající se obce, zastupitelů obce a jiných osob veřejného života, kdy se prezentují jimi řízené instituce či činnost orgánů obce i v době kandidatury těchto osob“. Jedná se typicky o pozitivní prezentaci činnosti veřejných institucí a jejich představitelů, ať už v místních periodicích nebo v tiskových zprávách, která by jinak v době volební kampaně měla charakter propagace kandidáta. V otištěném příspěvku však nebyla prezentována činnost orgánu města nebo jejich představitelů; jeho obsah jednoznačně směřoval k aktivizaci voličů v nadcházejících volbách a při splnění dalších zákonných znaků šlo o volební kampaň ve smyslu § 16 odst. 1 volebního zákona.

11.  Je tedy zřejmé, že pokud žalobce jakožto vydavatel Prostějovských radničních listů coby komunikačního média města umožnil jeho využití k volební kampani ODS a jejího kandidáta pana T. B., dopustil se přestupku podle § 16h odst. 1 písm. b) volebního zákona.

12.  Na základě shora uvedených skutečností žalovaný navrhoval, aby soud předmětnou žalobu jako nedůvodnou zamítl dle ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“).

13.  Pokud jde o napadené rozhodnutí ze dne 15. 11. 2017, tímto rozhodnutím žalovaný uznal Statutární město Prostějov vinným ze spáchání přestupku podle § 16h odst. 1 písm. b) volebního zákona, kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 16 odst. 4 volebního zákona umožnil v Prostějovských radničních listech, zpravodaji města Prostějova, č. 9, ročník 2017, dne 27. září 2017 na str. 13 zveřejnění písemného vyjádření k probíhající volební kampani do Poslanecké sněmovny paní M. S. a panu T. B. za klub ODS. Za přestupek se obviněnému podle § 16 odst. 5 písm. a) volebního zákona a podle § 46 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ukládá jako správní trest pokuta ve výši 20.000 Kč a dále byl žalobce zavázán k povinnosti uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.

14.  V odůvodnění rozhodnutí byl citován otištěný příspěvek (jeho text se přesně shoduje s textem, který je uveden v žalobě).

15.  Z odůvodnění pak vyplynulo, že žalovaný věc právně zhodnotil takto:

16.  Podle § 16 odst. 1 volebního zákona se volební kampaní rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytne úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí, koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta.

17.  Podle § 16 odst. 3 volebního zákona volební kampaň podle tohoto zákona začíná dnem vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky a končí dnem vyhlášení celkových výsledků voleb do Parlamentu České republiky.

18.  Zásadním faktem pro nalezení řešení tohoto případu je posouzení, zda písemné vyjádření paní M. S. a pana T. B. za klub ODS uveřejněný v Prostějovských radničních listech, zpravodaji města Prostějova, č. 9, ročník 2017, dne 27. září 2017 na str. 13 zveřejnění naplňuje znaky volební kampaně ve smyslu výše uvedeného ust. § 16 odst. 1 volebního zákona, konkrétně, zda jde o propagaci Občanské demokratické strany, jako kandidující politické strany, anebo, jak tvrdí obviněný, prostřednictvím svého právního zástupce, že jde pouze o výzvu občanů města Prostějova, aby přišli volit v co nejvyšším počtu.

19.  V odůvodnění je pak ocitován otištěný příspěvek, a uvedeno dále, že v místě, kde je obvykle uveden podpis autora, je uvedeno: klub ODS, navíc jsou vedle příspěvku umístěny fotografie paní M. S. a pana T. B.

20.  Úřad respektuje úmysl zákonodárce vyjmout z volební kampaně informace o činnosti představitelů územních samosprávních celků vyjádřeného v důvodové zprávě k novele volebního zákona, konkrétně zákona č. 322/2016 Sb. (ten byl již citován ve vyjádření k žalobě).

21.  Úřad považuje za důležité rozlišit mezi pojmem „propagace kandidáta kandidující politické strany“ užívaného v § 16 odst. 1 volebního zákona na straně jedné, a pojmu „informace o činnosti obce (kraje) a jejich orgánů či zastupitelů“ zmíněného v důvodové zprávě na straně druhé.

22.  Propagaci lze chápat jako komunikaci mezi subjektem nabízejícím určitý produkt, v tomto případě politickou stranu a jejími zákazníky, v tomto případě potencionálními voliči. Účelem propagace je uvést propagovaný produkt ve známost mezi cílovou skupinu zákazníků. Účelem propagace kandidáta politické strany je marketingovými formami uvést jeho jméno a politické názory a cíle do podvědomí širšího okruhu osob s cílem přesvědčit je, aby tyto osoby ve volbách daly svůj hlas této straně, resp. jejímu kandidátovi.

23.  Naproti tomu dle názoru Úřadu, informace o činnosti územního samosprávného celku a jeho představitelů, která není volební kampaní, je nutno chápat v užším smyslu jako prostou informaci o tom, co se v obci (městě, kraji) děje, jaké služby zajišťuje veřejná správa občanů, jakých akcí se představitelé obcí a měst zúčastnili apod. Z tohoto pohledu neobstojí prohlášení právního zástupce obviněného, že z příspěvku obou jmenovaných zastupitelů města Prostějova v žádném případě nevyplývá, že by se jednalo o propagaci konkrétní politické strany … Skutečnost, že oba jmenovaní zastupitelé jsou členy klubu ODS, je obecně známá …

24.  Úřad nabyl přesvědčení, že právě díky tomu, že paní M. S. a pan T. B., veřejnosti známí jako zastupitelé za ODS tím, že zadali zveřejnění jejich výzvy právě v době probíhající volební kampaně, vedli volební kampaň ve prospěch ODS, což je stvrzeno i tím, že pod článek se tito autoři nepodepsali svými jmény, ale jako klub ODS.

25.  Obviněný pak spáchal přestupek dle § 16h odst. 1 písm. b) volebního zákona tím, že v rozporu s § 16 odst. 4 volebního zákona umožnil v Prostějovských radničních listech, zpravodaji města Prostějova, č. 9, ročník 2017, dne 27. září 2017 na str. 13 zveřejnění písemného vyjádření k probíhající volební kampani do Poslanecké sněmovny paní M. S. a panu T. B. za klub ODS.

26.  Na základě výše uvedeného se považuje za prokázané, že obviněný spáchal přestupek podle § 16h odst. 1 písm. b) volebního zákona tím, že v rozporu s § 16 odst. 4 volebního zákona umožnil v Prostějovských radničních listech, zpravodaji města Prostějova, č. 9, ročník 2017, dne 27. září 2017 na str. 13 zveřejnění písemného vyjádření k probíhající volební kampani do Poslanecké sněmovny paní M. S. a panu T. B. za klub ODS.

27.  Pokud jde o výměru výše pokuty, v odůvodnění uvedeno, že při určení výměry pokuty Úřad přihlédl k povaze a závažnosti přestupku [§ 37 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky], a to konkrétně:

28.  a) k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen [§ 38 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky]

29.  Zájmem chráněný zákonem je v případě projednávaného jednání zájem na zabránění zneužití veřejných prostředků pro účely vedení volební kampaně a zájem na neutralitě a korektnosti komunikačních médií vydávaných obcemi nebo kraji (viz důvodová zpráva k novému volebnímu zákonu – zákon č. 322/2016 Sb.). Závažnost přestupku v obecné rovině se odráží v sazbě pokuty za přestupek, která činí 10.000 Kč až 100.000 Kč.

30.  b) k významu a rozsahu následků přestupku [§ 38 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky]

31.  Následek přestupku považuje Úřad spíše za závažný, protože ODS tak získala neoprávněnou výhodu oproti ostatním politickým stranám a politickým hnutím kandidujícím do Poslanecké sněmovny.

32.  c) k okolnostem spáchání přestupku [§ 38 písm. d) zákona o odpovědnosti za přestupky]

33.  Ve prospěch obviněného hovoří skutečnost, že se přestupku dopustil pouze jednorázově.

34.  Úřad neshledal žádné polehčující ani přitěžující okolnosti (§ 39 a § 40 zákona o odpovědnosti za přestupky).

35.  Úřad nabyl přesvědčení, že pokuta uložená ve výši 20.000 Kč (tj. při dolní hranici zákonné sazby v rozpětí 10.000 Kč až 100.000 Kč) dostatečně zohledňuje závažnost následků uvedeného přestupku a skutečnost, že obviněný spáchal přestupek jednorázově na straně jedné a význam zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen a preventivní funkci správního trestu na straně druhé.

36.  Krajský soud ve věci nařídil jednání na dne 14. 11. 2018.

37.  U tohoto soudního jednání zástupce žalovaného založil do spisu Prostějovské radniční listy, zpravodaj města Prostějov, č. 9, ročník 2017 z 27. 9. 2018, s odkazem na str. 13 tohoto periodika.

38.  Soudkyně u jednání z tohoto periodika přečetla „výzvu“, která je na str. 13 uvedeného periodika, a jejíž text je přesně takový, jak byl uveden v žalobě žalobce.

39.  U tohoto soudního jednání zástupce žalobce se odvolal na žalobu a dodal, že k podání žaloby došlo proto, že žalobce má za to, že pokud jde o obsah výzvy uveřejněné v Prostějovských radničních listech, ze strany žalovaného došlo k velmi extenzivnímu výkladu pojmu volební kampaň, tak jak je uvedena v § 16 odst. 1 volebního zákona. Provádění dalších důkazů nenavrhoval, neboť v této věci jde pouze o posouzení výkladu pojmu volební kampaň, tak jak je vymezena v ust. § 16.

40.  Zástupce žalovaného u soudního jednání uvedl, že odkazuje na odůvodnění svého rozhodnutí a písemné vyjádření k žalobě a dodal, že v daném případě se nemohlo jednat o anonymní výzvu občanů k účasti ve volbách, a to proto, že pod otištěným příspěvkem je uvedena konkrétní politická strana, přičemž jsou tam uvedena i dvě jména a fotografie těchto dvou osob. Pokud jde o muže, jehož jméno je v příspěvku uvedeno, je tam tedy i jeho fotografie a v případě tohoto muže šlo o kandidáta ve volbách do Poslanecké sněmovny za ODS. Pokud by s ohledem na důvodovou zprávu, která byla citována ve vyjádření žalovaného, nemělo jít o propagaci konkrétní politické strany, musely by v příspěvku být např. zveřejněny úspěchy, které byly ve městě Prostějově dosaženy za předchozí volební období, a to třeba i za přispění konkrétní politické strany. Pak by se jednalo o zcela jinou situaci, než která nastala v tomto případě, kdy šlo výslovně o volební kampaň ve prospěch ODS a jejího kandidáta, tedy o výzvu, aby voliči šli volit ve prospěch ODS, jakožto politické strany. Za této situace má žalovaný za to, že se zcela jednoznačně jednalo o volební kampaň, tak jak je popsána v ust. § 16 odst. 1 volebního zákona. Dále pak zástupce žalovaného uvedl, že v době volební kampaně se často občané setkávají se spoustou materiálů a výzev, kde není konkrétně uvedeno, kterou politickou stranu či hnutí by měl volič volit. Ani ve výzvě, která byla uveřejněna v Prostějovských radničních listech, není konkrétně uvedeno, že voliči by měli volit ODS. S ohledem na skutečnost, že pod výzvou je uvedeno klub ODS, jsou tam uveřejněny dvě fotografie a u nich uvedena dvě jména konkrétních osob z klubu ODS, přičemž uvedený muž byl kandidátem ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny, volič jednoznačně podprahově musí vnímat situaci tak, že by měl volit ODS. Nelze důvodně očekávat, že by zveřejněná výzva sledovala to, že by voliči měli volit politickou konkurenci.

41.  Zástupce žalobce pak uvedl, že pokud jde o uvedenou výzvu uveřejněnou v Prostějovských radničních listech, z této výzvy v žádném případě nevyplývá, že by voliči byli vyzýváni k tomu, aby volili konkrétní politickou stranu, tedy ODS.

42.  Posouzení věci krajským soudem.

43.  Žaloba není důvodná.

44.  Podle § 16 odst. 1 zákona č. 247/1996 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu nebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí, koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta.

45.  Podle § 16 odst. 4 tohoto zákona, pro volební kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic, popř. kandidátů při volbách do Senátu. K volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládána krajem nebo obcí.

46.  Podle § 16h odst. 1 písm. b) uvedeného zákona právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 16 odst. 4 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí.

47.  Podle § 16h odst. 5 písm. a) uvedeného zákona za správní delikt se uloží pokuta od 10.000 Kč do 100.000 Kč, jde-li o správní delikt podle odst. 1 nebo odst. 2 písm. a) nebo i).

48.  Krajský soud věc posoudil následovně. Dospěl ke stejnému závěru jako žalovaný, že v tomto případě se zcela jednoznačně jednalo o volební kampaň, tak jak je popsána v ust. § 16 odst. 1 zákona č. 247/1996 Sb. a k volební kampani bylo zcela jednoznačně využito komunikačního média obce Prostějov, tedy Prostějovských radničních listů, které jsou, jak jsou také označeny, zpravodajem města Prostějov, což je nepřípustné. Skutečně došlo ze strany města Prostějov ke spáchání správního deliktu podle § 16h odst. 1 písm. b) zákona č. 247/1995 Sb.

49.  To, že se jedná o volební kampaň, z uvedeného článku vyplývá. Vyplývá z něho, že se jedná o volební kampaň politické strany, Občanské demokratické strany, neboť pod příspěvkem je uvedeno klub ODS, článek začíná vytištěnými a zdůrazněnými jmény M. S. a T. B., což jsou členové Občanské demokratické strany. Navíc, jak žalovaný uvedl a žalobce nepopřel, v případě T. B. se jedná o kandidáta za ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny.

50.  Článek, jenž byl uveřejněn na str. 13 Prostějovských radničních listů, zpravodaji města Prostějova, č. 9, ročník 2017, 27. 9. 2017, je článkem, který byl otištěn v době probíhající volební kampaně voleb do Poslanecké sněmovny, neboť dle § 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., volební kampaň podle tohoto zákona začíná dnem vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky a končí dnem vyhlášení celkových výsledků voleb.

51.  Soud tedy věc posoudil tak, že se jednoznačně jedná o volební kampaň ve prospěch Občanské demokratické strany, neboť u článku otištěného v uvedeném periodiku je jednak pod tímto článkem uvedeno klub ODS, jsou tam otištěny dvě fotografie s plnými jmény obou osob (žena a muž), přičemž uvedený muž byl kandidátem za ODS ve volbách do Parlamentu České republiky.

52.  Soud se ztotožňuje se stanoviskem žalovaného, že se zcela jednoznačně jednalo o propagaci Občanské demokratické strany ve volbách do Parlamentu České republiky, jednoznačně to vyplývá z toho, že pod uvedeným článkem je sděleno klub ODS, obě osoby, jejichž fotografie jsou tam uveřejněny, jsou členy Občanské demokratické strany, přičemž jeden z nich, muž, pan T. B. byl kandidátem za Občanskou demokratickou stranu do Parlamentu České republiky. Soud uvádí, že dle jeho názoru musí volič podprahově uveřejněný článek vnímat tak, že je vyzýván k tomu, aby ve volbách do Parlamentu České republiky dal svůj „hlas“ Občanské demokratické straně.

53.  Soud se proto ztotožňuje zcela se stanoviskem žalovaného vyjádřené v odůvodnění jeho rozhodnutí. Dospěl proto k závěru, že žaloba důvodná není, a proto ji dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) zamítl.

54.  Soud uvádí, že stejně tak se ztotožňuje se stanoviskem žalovaného i ohledně výše uložené pokuty, která v tomto případě dle ust. § 16h odst. 5 písm. b) by mohla být uložena za daný správní delikt v rozsahu 10.000 Kč až 100.000 Kč. Pokuta ve výši 20.000 Kč je pokutou ve výši málo nad spodní hranici možného rozpětí, byla řádně žalovaným zdůvodněna, přičemž s tímto zdůvodněním se soud plně ztotožňuje, ale také s výší uložené pokuty.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. 

Brno 16. listopadu 2018

JUDr. Jana Kubenová v. r.

samosoudkyně