[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a JUDr. Hany Pipkové ve věci

žalobce: P. T.

zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4,

proti

žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí, 2, Praha 1,

o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

t a k t o:

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

1. Žalobce podanou žalobou brojí proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp.zn. S-MHMP 1490561/2014/Hnm.

2. Rozsudkem ze dne 26. 5. 2016, č. j. 8A 6/2016-65, Městský soud v Praze (dále též jen „soud“) uložil žalovanému, aby ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku vydal ve věci rozhodnutí. Takto soud rozhodl po té, co dospěl k závěru, že v uvedeném řízení byl žalobce rozhodnutím ze dne 29. 10. 2014, č. j. MHMP 1546577/2014/Hnm shledán vinným přestupkem, spočívajícím v tom, že dne 16. 10. 2014 na Praze 7, v ulici Ortenovo náměstí v místě s nejvyšší dovolenou rychlostí 50 km v hodině, řídil vozidlo tovární značky AUDI Q7, reg. zn. x rychlostí 69 km v hodině, tímto jednáním se měl dopustit porušení povinnosti uložené § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (dále jen „zákon o silničním provozu“) a naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu.

3. Proti rozhodnutí žalobce podal odpor, o kterém v době rozhodnutí soudu nebylo rozhodnuto. Odpor za žalobce podala zmocněnkyně K. Z., na základě plné moci ze dne 4. 11. 2014. Žalovaný pouze oznámil žalobci přípisem ze dne 21. 11. 2014, č. j. MHMP 1664558/2014 HNm, že příkaz nabyl právní moci. Městský soud v Praze spatřoval v postupu žalovaného nečinnost, s tím, že pokud měl žalovaný za to, že podaný odpor je podán vadně, nesprávně nebo osobou o níž není jisté, že je řádným zástupcem účastníka řízení (žalobce) měl na tuto skutečnost procesně vhodným způsobem reagovat a vést žalobce k tomu, aby vady tohoto podání byly odstraněny.

4. Ke kasační stížnosti žalovaného Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 20. 7. 2017, č. j. 2As 179/2016-74, rozsudek zdejšího soudu zrušil a vrátil k dalšímu řízení.

5. Nejvyšší správní soud vytýká napadenému rozsudku nepřezkoumatelnost, pro nejednoznačnost vysloveného závazného právního názoru spočívající v absenci posouzení rozhodné otázky přípustnosti zastoupení nezletilou osobou.

6. Pro posouzení věci je klíčové, zda podání odporu nezletilou zmocněnkyní vyvolává následky spojené s podáním řádného a včasného opravného prostředku.

7. Jak soud ověřil z připojeného správního spisu příkaz o uložení pokuty ze dne 29. 10. 2014, č. j. MHMP 1546577/2014/Hnm, byl doručen žalobci dne 3. 11. 2014. Podáním daným na poštu dne 12. 11. 2014, došlým žalovanému dne 14. 11. 2014 K. Z., jako zmocněnec podala v právní věci žalobce odpor. Součástí podání byla též plná moc datovaná dnem 4. 11. 2014, udělená zmocněnkyni žalobcem.

8. Podle § 87 odst. 4, odst. 5 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném v době podání sporného odporu (dále jen „zákon o přestupcích“),

Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.

Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného rozhodnutí.  

9. Podle § 51 zákona o přestupcích, není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na řízení o přestupcích obecné předpisy o správním řízení.

10. Podle § 33 odst. 1, věta prvá a druhá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, účinného v době podání sporného odporu (dále jen „správní řád“), účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí.

11. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že udělená plná moc splňuje formální náležitosti, kladené na tento typ právního jednání obecnou úpravou § 441 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Udělením plné moci vzniká smluvní zastoupení a to vždy na základě shodné vůle dvou stran. Aby smluvní zastoupení vzniklo je nezbytné plné svéprávnosti obou jednajících osob. K tomu se již vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 7. 2017, č. j. 5 As 227/2015 – 64, a ze dne 23. 2. 2016, čj. 8 As 6/2016-34. Účastník se může dát zastoupit pouze osobou, která je plně svéprávná, „Nezletilou osobu nelze platně zmocnit k zastupování účastníka správního řízení (viz výše citovaný rozsudek č. j. 1 As 33/2016 - 36) a na neplatně udělené zmocnění je nutné nahlížet, jako by nevzniklo. Podobně je třeba nahlížet i na úkony, které byly v rámci tohoto neplatného zastupování učiněny. Ustanovení § 34 odst. 4 správního řádu se vztahuje pouze na platné právní úkony, které za účastníka řízení učinila jiná plně svéprávná osoba než procesní zástupce. Pokud takový úkon učinila osoba procesně nezpůsobilá, jedná se o úkon od počátku neplatný a nelze jej ‚vzkřísit‘ konvalidací dle § 34 odst. 4 správního řádu.“

12. Z uvedeného vyplývá, že na udělenou plnou moc je třeba pohlížet jako na právní úkon neplatný, K. Z. nebyla zmocněnkyní žalobce a proto odpor, který proti příkazu o uložení pokuty ze dne 29. 10. 2014, č. j. MHMP 1546577/2014/Hnm, podala, nemohl vést k zákonem předvídanému následku – zrušení tohoto příkazu. Žalovaný není proto nečinný a soud žalobu z uvedených důvodů jako nedůvodnou zamítl. 

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s. ve věci plně úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení, jelikož mu však nad rámec jeho úřední povinnosti nálady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 30. listopadu 2018

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu