USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci

žalobkyně: M. M., 
bytem K C., N. J. 
zastoupená advokátem JUDr. Jiřím Obršlíkem, 
sídlem Havlíčkova 1735, Beroun,

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, 
sídlem Zborovská 11, Praha 5,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2018, č. j. 116249/2018/KUSK,

takto:

1. Žaloba se odmítá.

2. Věc se postupuje k vyřízení odvolání Ministerstvu financí.

3. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

4. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 12. 11. 2018 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2018, č. j. 116249/2018/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), změněno předchozí rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2018, č. j. 012889/2018/KUSK, o odvolání žalobkyně (dále jen „rozhodnutí o odvolání“). Rozhodnutím o odvolání žalovaný původně zrušil platební výměr Obecního úřadu Nový Jáchymov ze dne 6. 11. 2017, č. j. 1092/17/OÚ (dále jen „platební výměr“), kterým byl žalobkyni vyměřen místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace ve výši 108 319 Kč za pozemky p. č. X a X v k. ú. N. J. Napadeným rozhodnutím žalovaný své dřívější rozhodnutí o odvolání změnil tak, že odvolání žalobkyně proti platebnímu výměru zamítl a platební výměr potvrdil.

2. Žalobkyně současně navrhla, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek.

3. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je žaloba přípustná.

4. Podle § 68 odst. a) s. ř. s. „[ž]aloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.“

5. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. „[n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.“

6. Podle § 46 odst. 5 s. ř. s. „[p]odal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.“

7. Z napadeného rozhodnutí plyne, že je žalovaný vydal v přezkumném řízení, jehož provedení bylo nařízeno podle § 212 odst. 1 a § 122 odst. 1 daňového řádu rozhodnutím Ministerstva financí, č. j. MF‑13877/2018/3903-6. Podle § 109 odst. 1 daňového řádu obecně platí, že příjemce rozhodnutí se může odvolat proti rozhodnutí správce daně, ledaže zákon stanoví jinak. V případě rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení podle § 123 odst. 5 daňového řádu zákon podání odvolání nevylučuje, a proto se proti němu lze odvolat. To potvrzuje i odborná literatura (srov. Kaniová, L. Komentář k § 123 daňového řádu. In: Baxa, J. a kol. Daňový řád. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2011) a rozhodovací praxe správních soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2018, č. j. 6 Afs 65/2018 – 22, či ze dne 24. 1. 2018, č. j. 6 Afs 215/2017 – 40, dostupné na www.nssoud.cz). Navzdory poučení obsaženému v napadeném rozhodnutí proti němu tedy lze podat řádný opravný prostředek [odvolání podle § 108 odst. 1 písm. a) daňového řádu]. Z obsahu žaloby je bez jakýchkoliv pochyb zřejmé, že žalobkyně tento opravný prostředek nevyčerpala, neboť se výslovně domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, které také jako napadené označila, proti kterému směřují žalobní body, a vůči němuž se domáhá přiznání odkladného účinku. Žaloba je proto podle § 68 odst. a) s. ř. s. nepřípustná a soud ji prvním výrokem podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.

8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla nesprávně poučena, že se proti napadenému rozhodnutí nelze odvolat, rozhodl soud druhým výrokem podle § 46 odst. 5 s. ř. s. o postoupení věci Ministerstvu financí jakožto správnímu orgánu příslušnému k projednání odvolání proti napadenému rozhodnutí (§ 114 odst. 1 daňového řádu ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky). Soud zdůrazňuje, že při posouzení včasnosti odvolání bude Ministerstvo financí povinno vycházet z § 46 odst. 5 věty poslední s. ř. s., podle které byl-li návrh podán včas u soudu (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), platí, že opravný prostředek byl podán včas.

9. Ve vztahu ke třetímu výroku lze uvést, že podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle § 10 odst. 5 zákona o soudních poplatcích v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé. Žaloba byla odmítnuta před vydáním rozhodnutí o věci samé, soud tedy rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle které žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

11. Vzhledem k tomu, že soud žalobu odmítl ve lhůtě podle § 73 odst. 4 s. ř. s., nerozhodoval již o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 5. prosince 2018

Mgr. Jitka Zavřelová , v. r.
předsedkyně senátu