č. j. 8 A 158/2018‑ 12-15

 

USNESENÍ

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a Mgr. Jany Jurečkové ve věci

 

navrhovatele: Volební strana SORS, SDRUŽENÍ OBČANŮ ZA ROZVOJ SUCHDOLA,

jednající zmocněncem M. Š.

 

proti:   Úřad městské části Praha - Suchdol

   sídlem Suchdolské 734/3, 165 00 Praha – Suchdol

 

za účasti: 1) volební strana ŽIJEME PRO SUCHDOL

 jednající zmocněncem JUDr. K. Z.

 

 2) volební strana SDRUŽENÍ OBČANŮ SUCHDOLA (SOS)

 jednající zmocněncem RNDr. A. H.6

 

o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva Městské části Praha - Suchdol konaných ve dnech 5. 10. 2018 a 6. 10. 2018,

takto:

 

  1. Návrh se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Návrhem ze dne 19. 10. 2018 podaným u Městského soudu v Praze brojil navrhovatel proti volbám do Zastupitelstva Městské části Praha - Suchdol, neboť jsou dle něho neplatné.
  2. Blíže navrhovatel uvedl, že ve volebním okrsku č. 49003 mohlo dojít k nesprávnému sečtení a započítání odevzdaných hlasů, a tím k ovlivnění celkových výsledků voleb. Průměrný počet hlasů v ostatních volebních okrscích pro volební stranu SDRUŽENÍ OBČANÁ SUCHDOLA (SOS) činil 4780 hlasů, ve volebním okrsku č. 49003 činil 6989, tedy o cca 2200 hlasů více. Volební zmocněnec SORS obdržel od členky volební komise ve volebním okrsku č. 49003 paní B. sdělení, že tato měla dostat od předsedy volební komise nesprávný pokyn k započítání jednotlivých hlasů, a to tak, že pokud je na hlasovacím lístku označen křížkem pouze 1 kandidát, tak se má započítat lístek pro celou stranu, což činí rozdíl 14 hlasů na 1 hlasovací lístek.
  3. Dále uvedl, že s ohledem na skutečnost, kdy rozdíl mezi 11 zvoleným kandidátem za SDRUŽENÍ OBČANŮ SUCHDOLA (SOS) a třetím (nezvoleným) zastupitelem za SORS činí 0,3 % hlasů, tedy celkem cca 130 hlasů (13 hlasovacích lístků), lze se domnívat, že uvedený nesprávný postup při započítávání hlasů mohl mít za následek jiné složení zastupitelského sboru.
  4. Úřad městská části ve vyjádření ze dne 24. 10. 2018 navrhl zamítnutí shora uvedeného návrhu. Dále uvedl, že členům volební komise bylo zajištěno školení Českého statistického úřadu, které se konalo dne 13. 9. 2018. Dále byli členové informování o možnosti zhlédnutí instruktážního filmu k volbám, který byl uveřejněn na serveru Volby.cz.
  5. Dále uvedl, že v okrsku č. 49003 bylo odevzdáno 659 obálek s 9329 platnými hlasy, což je nejvíce ze všech okrsků a odkázala na údaje na webu ČSÚ – volby. Dále uvedl tabulku s počtem vydaných obálek, odevzdaných obálek, počtem platných hlasů a počtem platných hlasů pro SOS, ze které vyplývá, že nejvyšší počet hlasů pro SOS v okrsku 49003 koresponduje s nejvyšším počtem odevzdaných platných hlasů.
  6. K tvrzení členky komise o špatném započítávání hlasů v okrsku č. 49003 úřad městské části uvedl, že v případě uvedené metodické chyby by došlo ke stejnému chybnému započítávání hlasů i u ostatních volebních stran. Konečně uvedl, že paní B. byla nominována sdružením SORS, při zápisu výsledků hlasování okrskové komise žádnou námitku nepodala a zápis podepsala bez výhrad.
  7. Městský soud v Praze vycházel z následující právní úpravy a posoudil věc takto:
  8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je též volební zákon.
  9. Podle § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „volební zákon“) podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.
  10. Podle § 60 odst. 3 volebního zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.
  11. Městský soud v Praze se nejprve zabýval otázkou legitimace navrhovatele k podání předmětného návrhu, přičemž shledal, že navrhovatel je aktivně legitimován k podání návrhu dle § 90 odst. 1 s. ř. s. a dle § 60 odst. 1 volebního zákona, neboť navrhovatel je volební stranou, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do předmětného zastupitelstva.
  12. Soud především konstatuje, že při posouzení volební dokumentace ve volebním okrsku č. 49003, musel vycházet z důvodů uvedených v podání návrhu, podle kterých měla být porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb ve smyslu § 60 odst. 3 zákona o volbách.
  13. Při přezkumu výsledků voleb soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 82/2006 – 51 nebo č. j. Vol 67/2010 – 47). Zároveň ale Nejvyšší správní soud připustil, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 82/2006 – 51).
  14. Jak vyplývá ze závěrů Ústavního soudu vyjádřených v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, č. 140/2005 Sb., které citoval rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, č. j. 44 A 105/2010-58, platí i pro hodnocení práce okrskových volebních komisí, které jsou vázány slibem, vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, přičemž je povinností a současně oprávněním toho, kdo volební pochybení namítá, předložit důkazy k jejímu vyvrácení. Jak ovšem uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, Vol 82/2006, „striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.“ Nejvyšší správní soud v citovaném usnesení ještě uvedl, že „funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky“. Krajský soud proto posuzoval, zda navrhovatel soudu předložil dostatečné důkazy, resp. zda tu jsou takové indicie, z nichž by plynuly pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. (…)“
  15.  Navrhovatel uvedl dvě skutečnosti, z nichž dovozuje, že mohlo dojít ke zvolení nesprávného kandidáta.
  16.  První skutečností je, že ve volebním okrsku č. 49003 dostala volební strana SDRUŽENÍ OBČANU SUCHDOLA (SOS) cca o 2200 hlasů více než činil průměr v ostatních volebních okrscích.
  17. K uvedené námitce soud konstatuje, že dle výsledků voleb uveřejněných Českým statistickým úřadem volební strana SDRUŽENÍ OBČANU SUCHDOLA (SOS) ve volebním okrsku č. 49003 dostala 6989 hlasů při celkovém počtu odevzdaných platných hlasů 9329; ve volebním okrsku č. 49001 dostala 4398 hlasů při celkovém počtu odevzdaných platných hlasů 7063; ve volebním okrsku č. 49002 dostala 5811 hlasů při celkovém počtu odevzdaných platných hlasů 8838; ve volebním okrsku č. 49004 dostala 4507 hlasů při celkovém počtu odevzdaných platných hlasů 7202; ve volebním okrsku č. 49005 dostala 4414 hlasů při celkovém počtu odevzdaných platných hlasů 6842. Z uvedeného je zřejmé, že volební strana SDRUŽENÍ OBČANŮ SUCHDOLA (SOS) dostala ve volebním okrsku č. 49003 sice více hlasů než v ostatních okrscích, avšak v dotčeném okrsku bylo rovněž celkově odevzdáno více platných hlasů, tedy je zřejmé, že budou vyšší i absolutní čísla odevzdaných hlasů.
  18. Dále zde soud konstatuje, že počet hlasů, které obdržela volební strana SDRUŽENÍ OBČANŮ SUCHDOLA (SOS) v okrsku č. 49003 koresponduje s počtem celkově odevzdaných hlasů v tomto okrsku, a jejich poměr se nijak hrubě neliší od poměru v ostatních okrscích, když tento rozdíl je cca 11 %.  Soud tedy neshledal, že by tato skutečnost byla bez dalšího takovou indicií ve smyslu výše citované judikatury, která by odůvodňovala k přistoupení přepočtení hlasů.
  19. K druhé tvrzené skutečnosti, tedy že v okrsku č. 49003 došlo k metodické chybě při započítávání hlasů, soud konstatuje, že shledal za nadbytečné za tímto účelem přistoupit k výslechu paní B., jak navrhoval navrhovatel, neboť pakliže by navržená svědkyně potvrdila tvrzení navrhovatele, musel by soud přistoupit k přepočtení hlasů, a proto soud shledal i s ohledem na dvacetidenní lhůtu stanovenou k rozhodnutí ve věci za účelnější přistoupit rovnou k přepočtení hlasů.
  20. Následně tedy soud přistoupil k přepočtení hlasů, přičemž dospěl ke shodnému výsledku jako volební komise. Soud tedy konstatuje, že nedošlo k pochybení při sčítání hlasů volební komisí.
  21. Jelikož soud neshledal, že by došlo k jakémukoli porušení volebního zákona, návrh jako nedůvodný zamítl.
  22. O návrhu soud rozhodl v zákonem stanovené lhůtě dvaceti dnů běžící ode dne, kdy byl návrh podán u soudu, a to bez nařízení jednání (§ 90 odst. 3 s. ř. s.). 
  23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 93 odst. 4 soudního řádu správního, podle něhož právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků nárok.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná (§ 104 odst. 1 soudního řádu správního).

Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu, tj. dne 6. listopadu 2018 (§ 93 odst. 5 věta druhá soudního řádu správního).

Praha dne 6. listopadu 2018

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.