[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a JUDr. Hany Pipkové ve věci

žalobkyně: Mgr. S. W.

zastoupené JUDr. Janem Walterem, advokátem se sídlem Volyňských Čechů 837, Žatec,

proti

žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 4, Praha 2,

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,

t a k t o:

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

1. Žalobkyně se podanou žalobou, došlou soudu dne 4. 5. 2018, domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřuje v odepření poskytnutí informací vyžádaných podle zákona                č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“). Žalobkyně navrhuje, aby soud uložil žalovanému vydat do 15 dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí o žádosti žalobkyně o poskytnutí informací ze dne 16. 3. 2018.

2. Jak v podané žalobě uvedla, dne 16. 3. 2018 žalobkyně podala u žalovaného jako povinného subjektu žádost o poskytnutí záznamů o počtu různých nákladních automobilů (s dlouhou soupravou, krátkou soupravou), které slouží k dovozu surového dřeva do pilařského závodu Pila Kovářská společnost Daben Kovářská s.r.o. Žalobkyni bylo při tom známo z dokumentu žalovaného ze dne 24. 1. 2018, č. j. MZDR 46499/2017-12/OVZ, že žalovaný touto informací disponuje. Zdroj, ze kterého žalovaný tuto informaci zjistil a kde je případně dále zaznamenaná není žalobkyni známo a právě objasnění těchto skutečností bylo důvodem podání žádosti. Lhůta k vyřízení žádosti uplynula dne 2. 4. 2018.

3. Jelikož v zákonné lhůtě žalovaný žádost žalobkyně nevyřídil, podala dne 9. 4. 2018 proti nečinnosti žalovaného stížnost.

4. Žalovaný dne 13. 4. 2018 sdělil žalobkyni přípisem č. j. MZDR 12169/2018-3MIN/KAN, doručeným žalobkyni dne 16. 4. 2018, že žádost podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. odložil. Na postup žalovaného podala žalobkyně dne 4. 5. 2018 k ministru zdravotnictví stížnost, neboť postup žalovaného pokládala za nesprávný.

5. Dne 4. 5. 2018 (v 16. 02 hod., po podání žaloby) žalovaný zaslal žalobkyni přípis č. j. MZDR 12169/2018-5/MIN/KAN, jímž žalovaný sdělil žalobkyni, že vyžádanou informací nedisponuje. Žalovaný žádost žalobkyně nevyřídil a ani jí neodmítl. Na podání žalobkyně, v němž upozornila, že její stížnost ze dne 17. 4. 2018 nebyla ještě vyřízena, již žalovaný nereagoval.

6. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalovaný uvedl, že žádost žalobkyně byla vyřízena přípisem ze dne 13. 4. 2018, č. j. MZDR 12169/2018-3MIN/KAN, jímž byla současně vyřízena i stížnost žalobkyně ze dne 9. 4. 2018. Na sdělení žalovaného reagovala žalobkyně podáním ze dne 17. 4. 2018, kterou žalovaný vyřídil sdělením ze dne 4. 5. 2018, č. j. MZDR 12169/2018-5/MIN/KAN, jímž žalobkyni poskytl doplňující informace. Podání žalobkyně ze dne 17. 4. 2018 žalovaný nepokládá za stížnost, ale za doplnění předchozí žádosti a má za to, že veškerá podání žalobkyně byla řádně a v přiměřené lhůtě vyřízena. Nečinnost žalovaného proto nelze shledat.

7. Z obsahu připojeného správního spisu se podává, že žalobkyně dne 16. 3. 2018 požádala žalovaného o poskytnutí záznamu o počtu různých nákladních automobilů (s dlouhou soupravou, krátkou soupravou), které slouží k dovozu surového dřeva do pilařského závodu Pila Kovářská společnost Daben Kovářská s.r.o.

8. Žalobkyně dne 9. 4. 2018 podala ministru zdravotnictví prostřednictvím žalovaného stížnost na postup při vyřizování žádosti s tím, že v zákonné lhůtě nebylo její žádosti vyhověno.

9. Sdělením ze dne 13. 4. 2018, č. j. MZDR 12169/2018-3MIN/KAN, žalovaný ke stížnosti žalobkyně ze dne 9. 4. 2018 sdělil, že informace vyžádané žádostí ze dne 16. 3. 2018 se nevztahují k působnosti ministerstva, ministerstvo nevede záznamy o počtu jednotlivých typů nákladních automobilů sloužících k dovozu surového dřeva do prostor soukromého subjektu a není k tomu ani kompetentní. Z tohoto důvodu žalovaný žádost o poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. odložil. Současně žalovaný oznámil žalobkyni, že pokládá za vyřízenou též podanou stížnost ze dne 9. 4. 2018 formou autoremedury.

10. Dne 17. 4. 2018 žalobkyně podala stížnost, označenou jako „stížnost č. 2“ na postup žalovaného při vyřizování žádosti o informace. Žalobkyně trvala na vyřízení své žádosti s tím, že žalovaný nepochybně požadovanými informaci disponuje, což vyplývá z dokumentu žalovaného ze dne 24. 1. 2018, č. j. MZDR 46499/2017-12/OVZ, požadované informace jsou významné pro vyhodnocení vlivu hlukové zátěže na veřejné zdraví. Současně podala na postup žalovaného stížnost a podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. požádala ministra zdravotnictví, aby žalovanému přikázal žádost vyřídit.

11. Sdělením ze dne 4. 5. 2018, č. j. č. j. MZDR 12169/2018-5/MIN/KAN, se žalovaný vyjádřil k dokumentu ze dne 24. 1. 2018, č. j. MZDR 46499/2017-12/OVZ s tím, že dokument obsahuje údaj o počtu různých nákladních automobilů (s dlouhou soupravou, krátkou soupravou), které slouží k dovozu surového dřeva do pilařského závodu Pila Kovářská společnost Daben Kovářská s.r.o.; zjištěná frekvence 0-8 automobilů za měsíc nebyla uvedena na základě konkrétního listinného podkladu – záznamu ze sčítání automobilových souprav, ale uvedl ji v telefonickém rozhovoru jednatel společnosti. Žalovaný tedy sdělil tento údaj žalobkyni a uvedl, že má stížnosti žalobkyně nadále za bezpředmětné.

12. Žalobkyně se ke sdělení žalovaného vyjádřila dne 4. 5. 2018 v podání, v němž trvala na tom, aby její stížnost byla vyřízena některým ze způsobů podle § 16a odst. 5 nebo 6 zákona                  č. 106/1999 Sb., popřípadě aby byla předložena ministru zdravotnictví, který o stížnosti rozhodne některým ze způsobů podle § 16a odst. 6 písm. a), b) nebo c) zákona.

13. Podáním ze dne 7. 6. 2018 žalobkyně vyzvala ministra zdravotnictví, aby přistoupil k přijetí opatření proti nečinnosti k vyřízení stížnosti ze dne 17. 4. 2018. Podáním ze dne 10. 7. 2018 se žalobkyně obrátila přímo na ministra zdravotnictví s tím, že dosud nedošlo k vyřízení její stížnosti ze dne 17. 4. 2018. Přípisem ze dne 23. 7. 2018, č. j. MZDR 12169/MIN/KAN, sdělil žalovaný žalobkyni, že na její žádost již bylo reagováno sdělením ze dne 4. 5. 2018. Žalobkyně dne 24. 7. 2018 opětovně urgovala u ministra zdravotnictví vyřízení žádosti ze dne 7. 6. 2018 a přijetí opatření proti nečinnosti při vyřizování tzv. infostížnosti ze dne 17. 4. 2018.  

14. Podle ust. § 79 odst. 1 věty prvé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“)  ten, kdo  bezvýsledně  vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud  uložil  správnímu  orgánu  povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

15. Podle ust. § 81 odst. 1 a 2 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.

16. Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je na místě, pokud hmotné právo zakládá subjektivní nárok žalobce na vydání rozhodnutí ve věci samé či osvědčení, ale v řízení (již běžícím) dochází k průtahům, kdy správní úřad nekoná, nebo koná avšak s dlouhým časovým odstupem. Tzv. nečinnostní žaloba hraje roli pomyslného pomocného prostředku ochrany subjektivních práv v těch případech, kdy se nelze domáhat ochrany v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s.ř.s. Má povahu lex specialis vůči žalobě podle    § 65 a násl. s.ř.s. Nevztahuje se k přezkoumání již vydaného úkonu či učiněného zásahu správního orgánu, nýbrž slouží k poskytnutí ochrany proti nezákonné nečinnosti správního orgánu ve vymezených případech.

17. Základním východiskem a ústavním zakotvením ochrany proti nečinnosti je čl. 38 odst. 2 Listiny. Podle tohoto ustanovení „každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům“.

18. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen "rozhodnutí o odmítnutí žádosti"), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

19. Podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona, nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.

20. Podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli.

21. Žalobkyně podala žádost o poskytnutí informací dne 16. 3. 2018. Podle povahy vyžádané informace bylo na žalovaném, aby:

-          poskytl požadovanou informaci do 15 dnů od přijetí žádosti, nebo

-          rozhodl o odmítnutí žádosti ve lhůtě 15 dnů od přijetí žádosti, nebo

-          žádost odložil a tuto skutečnost sdělil žalobkyni do 7 dnů od přijetí žádosti.

22. Městský soud v Praze připomíná, že není oprávněn rozhodnout namísto správního orgánu, nesouhlas žalobkyně se způsobem vyřízení její žádosti nemůže být důvodem pro rozhodnutí soudu v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. V řízení je soud oprávněn pouze uložit povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení, a to ve stanovené lhůtě. Soudní ochrana proti nečinnosti je poskytována především proto, aby adresát veřejné moci nesetrvával ve stavu právní nejistoty za situace, kdy již příslušné úkony směřující ke změně jeho právního postavení byly jím samým či příslušným správním orgánem učiněny.

23. V projednávané věci žalobkyně v takové nejistotě není. Žalovaný byl povinen sdělit žalobkyni, že její žádost odložil ve lhůtě 7 dnů tedy do 23. 3. 2018. Zákonem stanovenou lhůtu nedodržel, žalobkyně podala dne 9. 4. 2018 důvodnou stížnost podle § 16a odst. 3 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb.

24. Podle § 16a odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

25. Zákonem stanovená lhůta 7 dnů uplynula dnem 16. 4. 2018. Sdělením ze dne 13. 4. 2018, č. j. MZDR 12169/2018-3MIN/KAN, žalovaný vyrozuměl žalobkyni, že žádost o poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., odložil, neboť informace vyžádané žádostí ze dne 16. 3. 2018 se nevztahují k působnosti ministerstva.

26. Podle § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona

a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

b) pro odvolací řízení a

c) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení ustanovení správního řádu; dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije.

27. Městský soud v Praze vychází z toho, že smyslem pouze omezeného a subsidiárního použití správního řádu při postupech podle zákona č. 106/1999 Sb. měla být menší formalizace oproti správnímu řádu (v komunikaci mezi žadatelem a povinným subjektem, resp. jeho nadřízeným orgánem), snazší právní ochrana před nedůvodným neposkytnutím informace, resp. nečinností povinných subjektů, kratší lhůty pro postup povinného subjektu a jeho nadřízeného orgánu oproti lhůtám známým ze správního řádu.

28. Podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání.

29. Žalovaný zjevně veden komentářem k zákonu č. 106/1999 Sb. dostupném v systému ASPI, sdělením ze dne 13. 4. 2018, č. j. MZDR 12169/2018-3MIN/KAN (ke stížnosti žalobkyně ze dne 9. 4. 2018), žalobkyni sdělil, že informace vyžádané žádostí ze dne 16. 3. 2018 se nevztahují k působnosti ministerstva, z tohoto důvodu žalovaný žádost o poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. odložil. Současně žalovaný oznámil žalobkyní, že pokládá za vyřízenou též podanou stížnost a to formou autoremedury.

30. Použití autoremedury podle citovaného ustanovení správního řádu není v souladu s principem omezení subsidiární aplikace správního řádu. Citovaný § 20 odst. 4 zákona                č. 106/1999 Sb. s aplikací § 87 správního řádu nepočítá.

31. Výkladový problém je způsoben nedůslednou koncepcí § 16a odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., který výslovně umožnuje povinnému subjektu, aby ve lhůtě 7 dnů stížnost nepředložil nadřízenému orgánu, ale žádosti buď zcela vyhověl, nebo vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Speciální úprava postupu povinného subjektu před předložením stížnosti nadřízenému orgánu vylučuje subsidiární použití § 87 správního řádu. Současně však vede k otázce, zda povinný subjekt musí předložit podanou stížnost nadřízenému orgánu, jsou-li splněny podmínky pro odložení žádosti, avšak povinný subjekt ve lhůtě 7 dnů žadatele o odložení žádosti nevyrozuměl, neboť jinou možnost § 16a odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. nenabízí.

32. Městský soud v Praze má za to, že nastíněný výklad by byl v rozporu s požadavkem snazší právní ochrany a menší formalizace řízení o poskytnutí informací. Východisko se nalézá v subsidiárním použití správního řádu v rozsahu připuštěném zákonem č. 106/1999 Sb. Shora citovaný § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. výslovně připouští použití ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů. V projednávané věci půjde konkrétně o zásadu hospodárnosti a flexibility zakotvenou v § 6 odst. 1 správního řádu. Požadavek na vyřizování věcí bez zbytečných průtahů odůvodňuje postup žalovaného, který stížnost žalobkyně nepředložil nadřízenému orgánu, ale sám napravil svůj předchozí vadný postup a ve lhůtě stanovené pro předložení věci, vyrozuměl žalobkyni o odložení její žádosti.

33. Postupem žalovaného byla odstraněna nečinnost správního orgánu a zároveň nedošlo k zásahu do práv žalobkyně, který by si vyžadoval zásah soudu. Městský soud v Praze proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Nad rámec uvedeného se sluší připomenout, že o žalobě na ochranu před nečinností správního orgánu soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s.ř.s.). Ne jen, že žalovaný ke dni vydání rozhodnutí nesetrvává v tvrzené nečinnosti, neboť žádost žalobkyně byla vyřízena dne 13. 4. 2018, ale žádosti žalobkyně bylo faktickým postupem žalovaného již i zcela vyhověno a to sdělením ze dne 4. 5. 2018, č. j. MZDR 12169/2018-5/MIN/KAN. Pokud, jak žalobkyně tvrdí, bylo smyslem podané žádosti zvědět zdroj, ze kterého žalovaný informaci zjistil a kde je případně dále zaznamenaná, sdělením žalovaného, že dokument ze dne 24. 1. 2018, č. j. MZDR 46499/2017-12/OVZ, obsahuje údaj o počtu různých nákladních automobilů (s dlouhou soupravou, krátkou soupravou), které slouží k dovozu surového dřeva do pilařského závodu Pila Kovářská společnost Daben Kovářská s.r.o. ve zjištěné frekvenci 0-8 automobilů za měsíc, což uvedl v telefonickém rozhovoru jednatel společnosti, jí byla požadovaná informace poskytnuta v plném rozsahu a zároveň byl i naplněn smysl podané žádosti.   

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s.ř.s., ve věci plně úspěšnému žalovanému nevznikly náklady řízení nad rámec jeho obvyklé činnosti a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 9. listopadu 2018

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu