USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci

žalobce:  V. N.

proti

žalovanému:  Policie ČR, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje

odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort

sídlem Věkoše 416, 503 41 Hradec Králové

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2018, č. j. KRPH-110555-31/ČJ-2018 050022-SV, 

takto:

1.   Žádost žalobce o ustanovení zástupce se zamítá.
2.   Žaloba se odmítá.
3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

 Žalobce napadl v záhlaví specifikované rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl o jeho zajištění za účelem správního vyhoštění podle § 124 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Dobu zajištění žalovaný stanovil na 60 dnů od okamžiku omezení osobní svobody žalobce.

 Žalobce v blanketní žalobě toliko požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů k hájení jeho práv.

 Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul závěry, k nimž dospěl v napadeném rozhodnutí. Dále poukázal na skutečnost, že žalobce dne 27. 11. 2018 požádal o udělení mezinárodní ochrany a že Ministerstvo vnitra z tohoto důvodu následně rozhodlo o jeho zajištění podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalovaný proto dne 30. 11. 2018 vydal příkaz k ukončení zajištění žalobce [s ohledem na § 127 odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců]. Žalovaný proto navrhl, aby soud rozhodl o zastavení řízení o žalobě podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců.

 Krajský soud rozhodl o podané žalobě v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). O žalobě rozhodl, v souladu s § 172 odst. 5 zákona o pobytu cizinců, bez nařízení jednání.

 Krajský soud předně podotýká, že není důvod zastavit řízení o podané žalobě. Zajištění žalobce (na základě žalobou napadeného rozhodnutí) již sice bylo ukončeno a § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců stanoví: „V případě, že je zajištění cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, soud řízení o žalobě zastaví (…)“. Citované ustanovení zákona o pobytu cizinců je ale neaplikovatelné pro jeho rozpor s právem Evropské unie (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2017, č. j. 6 Azs 320/2017 – 20).

 Dále se krajský soud zabýval žádostí žalobce o ustanovení zástupce.

 Podle § 35 odst. 9 s. ř. s. může soud navrhovateli (žalobci), u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. má právo na osvobození od soudních poplatků účastník, který soudu doloží, že nemá dostatečné prostředky. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.

 Krajský soud dospěl k závěru, že nyní posuzovaná žaloba zjevně nemůže být úspěšná, a tak zamítl žádost o ustanovení zástupce (výrokem I. tohoto usnesení). Důvodem je skutečnost, že podaná žaloba nemá všechny zákonem požadované náležitosti, přičemž tuto vadu již není možné odstranit.

 Podle § 71 odst. 1 s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku.

 Krajský soud konstatuje, že žaloba podaná v nynější věci není způsobilá k řádnému projednání, neboť neobsahuje žádný žalobní bod a odůvodnění, zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, zejména jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, hodnocení a závěrů se měl vůči žalobci správní orgán dopustit v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí nebo rozhodnutím samotným. Krajský soud nicméně nevyzýval žalobce k doplnění žaloby, neboť již není možné žalobu ve lhůtě pro podání žaloby doplnit. Žalobce podal žalobu k poštovní přepravě 20. 12. 2018, tedy poslední den lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného (rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 20. 11. 2018 a lhůta pro podání žaloby činila, dle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, 30 dnů). Krajský soud žalobu obdržel dne 21. 12. 2018. Žalobce sice požádal o ustanovení zástupce, patrně tak předpokládal, že bude moci žalobu doplnit jeho prostřednictvím. To však již není možné, neboť žalobu proti rozhodnutí správního orgánu lze rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby (§ 71 odst. odst. 2 s. ř. s.).

 Za těchto okolností je třeba žalobu bez dalšího odmítnout podle § 37 odst. 5 s. ř. s., což krajský soud učinil výrokem II. tohoto usnesení (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017 – 31).

 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrokem III.) v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž v případě, kdy dojde k odmítnutí žaloby, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

Hradec Králové 4. ledna 2019

Mgr. Tomáš Blažek, v. r.

samosoudce