USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem
ve věci

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 10. 2018, č. j. CPR-31727-2/ČJ-2018-930310-V261,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ing. Jakubu Backovi, advokátovi, se nepřiznává odměna za zastupování žalobce a náhrada hotových výdajů.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou dne 1. 11. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne
   16. 10. 2018, č. j. CPR-31727-2/ČJ-2018-930310-V261, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, ze dne 16. 9. 2018, č. j. KRPU-16792-42/ČJ-2018-040022. Tímto rozhodnutím bylo žalobci podle
   § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1 a 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uloženo správní vyhoštění a doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, byla stanovena na jeden rok. Žalobce v žalobě současně požádal
   o ustanovení zástupce z řad advokátů Mgr. Ing. Jakuba Backy za účelem hájení jeho práv.
2. Soud usnesením ze dne 2. 11. 2018, č. j. 41 A 18/2018-20, ustanovil zástupcem žalobce pro toto soudní řízení Mgr. Ing. Jakuba Backu, advokáta. Soud současně žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce vyzval k odstranění vad žaloby, tj. aby v souladu s § 71 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), uvedl, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů žalobce napadá žalobou napadené rozhodnutí, a také návrh výroku rozsudku. Ke splnění těchto povinností stanovil soud lhůtu do 5. 11. 2018. Toto usnesení bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 2. 11. 2018, žalobci dne 6. 11. 2018. Dne 12. 11. 2018 podal právní zástupce žalobce doplnění žaloby.
3. Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že „[ž]aloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.“ Podle § 71 odst. 2 věty třetí s. ř. s. přitom platí, že žalobce může rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby, která je v souladu s § 72 odst. 1 s. ř. s. dvouměsíční a plyne ode dne, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem.
4. K problematice žalobních bodů existuje bohatá judikatura Nejvyššího správního soudu, podle které „[u]platnění alespoň jednoho projednatelného žalobního bodu nepředstavuje podmínku řízení [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], ale zvláštní náležitost žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) uvedeného zákona. Absence takovéto náležitosti se odstraňuje postupem dle § 37 odst. 5 téhož zákona. Soud pro odstranění této vady stanoví lhůtu odpovídající zbývající části lhůty pro podání žaloby. Soud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů (§ 37 odst. 5 s. ř. s.) vždy, je-li se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu doplnit včas. Neuplatní-li žalobce ve lhůtě pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.), soud žalobu odmítne podle § 37 odst. 5 téhož zákona“ (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, publ. pod č. 3733/2018 Sb. NSS, nebo také starší rozsudky téhož soudu ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 Azs 9/2003-40, publ. pod č. 113/2004 Sb. NSS, a ze dne 11. 3. 2010, č. j. 7 As 15/2010-56, všechny dostupné na www.nssoud.cz).
5. V projednávané věci podal žalobce dne 1. 11. 2017 žalobu, která neobsahovala žádné žalobní body. Vzhledem k tomu, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne
   23. 10. 2018, jak vyplývá z doručenky, kterou soudu na jeho žádost předložil žalovaný, a to ve formě barevného skenu, desetidenní lhůta pro podání žaloby (§ 172 odst. 2 zákona o pobytu cizinců), resp. pro uplatnění alespoň jednoho žalobního bodu ve smyslu citované judikatury, by uplynula dne 2. 11. 2018. V okamžiku podání žaloby tudíž z této lhůty zbýval pouhý jeden den.
6. Soud nepřehlédl, že podle § 35 odst. 9 věty třetí s. ř. s. lhůta pro podání žaloby neběží od podání žádosti o ustanovení zástupce do právní moci rozhodnutí o ní. Usnesení zdejšího soudu ze dne
   2. 11. 2018, jímž byl žalobci ustanoven právní zástupce, nabylo právní moci dne 6. 11. 2018, kdy bylo doručeno žalobci. Zbývající jeden den lhůty pro podání žaloby proto uplynul dne
   7. 11. 2018. Doplnění žaloby podal právní zástupce žalobce až dne 12. 11. 2018, tj. po uplynutí předmětné lhůty, a proto v souladu s § 71 odst. 2 třetí větou s. ř. s. nelze k žalobním bodům
   v něm obsaženým přihlížet.
7. Vycházeje z citované judikatury Nejvyššího správního soudu zdejší soud konstatuje, že žalobce ve lhůtě pro podání žaloby, tj. nejpozději do 7. 11. 2018, neuplatnil žádný žalobní bod, a proto jeho žaloba není projednatelná. Zároveň soud poukazuje na obecně platnou zásadu „neznalost zákona neomlouvá“ a zdůrazňuje, že právní zástupce žalobce by si tím spíš měl být vědom toho, že rozšířit žalobu o nové žalobní body lze jen ve lhůtě pro podání žaloby, což ovšem neučinil.
8. Soud uzavírá, že žalobce neuplatnil ve lhůtě pro podání žaloby žádný žalobní bod, jeho žaloba není projednatelná, a proto ji soud v souladu s citovanou judikaturou odmítl podle § 37 odst. 5
   s. ř. s. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
9. Právnímu zástupci žalobce Mgr. Ing. Jakubu Backovi, advokátovi, který byl žalobci ustanoven usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 11. 2018, č. j. 41 A 18/2018-20, nepřiznal soud odměnu za zastupování žalobce a náhradu hotových výdajů, neboť právní zástupce v důsledku nedodržení lhůty stanovené předmětným usnesením ani lhůty pro podání žaloby vyplývající ze zákona způsobil, že žaloba nemohla být věcně projednána, čímž zmařil účel, pro který byl ustanoven.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 3. prosince 2018

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v.r.

samosoudce