USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Václava Trajera ve věci

žalobce: D.  K., narozený dne „X“,

  t. č. ve VTOS Věznice Vinařice, se sídlem Hlavní 245, 273 07  Vinařice,

proti

žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Nové Sedlo,

  se sídlem Hlavní 2, 438 01  Žatec - Nové Sedlo,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 12. 2016, č. j. VS-3423/1670+1671/ČJ-2016-801932,

takto:

1. Žaloba se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 7. 6. 2018 ve znění jejího doplnění ze dne 12. 7. 2018 domáhal přezkoumání rozhodnutí Věznice Nové Sedlo ze dne 6. 12. 2016, č. j. VS-3423/1670+1671/ČJ-2016-801932, kterým mu byl uložen nepodmíněný kázeňský trest - umístění do uzavřeného oddělení na 6 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, neboť dne 22. 11. 2016 v čase 12:50 hodin použil tísňový hlásič v prostorech oddělení ubytovny L5, když byl vybízen k vyjádření se a podepsání na tiskopisy o jiném jeho kázeňském řízení. Tentýž den pak v čase 19:23 hodin použil tísňový hlásič opětovně, tentokrát na cele č. 4, kde byl umístěn pro výkon kázeňského trestu, čímž se dopustil porušení ust. § 28 odst. 1) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“), a také se provinil proti znění čl. 20 odst. 11 písm. f) Vnitřního řádu věznice.

Podle ust. § 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Soudní ochrana ve správním soudnictví tedy nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení.

Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v ust. § 5 s. ř. s. rozvádí ust. § 68 písm. a) s. ř. s., podle kterého je žaloba nepřípustná tehdy, pokud žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný.

Z podané žaloby včetně přiloženého žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 6. 12. 2016, které na výzvu soudu předložila žalovaná, soud zjistil, že žalobce vůči žalobou napadenému rozhodnutí nepodal řádný opravný prostředek - tj. stížnost ve smyslu ust.  § 52 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, přestože toto rozhodnutí obsahovalo náležité poučení o možnosti podat proti němu stížnost a přestože mu toto rozhodnutí bylo řádně doručeno již dne 6. 12. 2016.

V důsledku shora uvedených skutečností byl proto soud nucen uzavřít, že žaloba je podle ust. § 68 písm. a) s. ř. s. nepřípustná, když žalobce, ačkoliv mu v tom nic nebránilo, nevyčerpal řádné opravné prostředky vůči žalobou napadenému rozhodnutí ze dne 6. 12. 2016. Proto soud žalobu pro nepřípustnost podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. v návaznosti na ust. § 68 písm. a) s. ř. s. ve výroku I. usnesení odmítl. Tento závěr soudu koresponduje s konstantní judikaturou správních soudů v této otázce včetně Nejvyššího správního soudu (srov. např. jeho rozsudek ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, který je publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 672/2005 a na www.nssoud.cz).

Z důvodu odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku II. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobcem uhrazen.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 29. listopadu 2018

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v.r.

předsedkyně senátu