[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

žalobce:  Ing. M. Š.,

zastoupeného JUDr. Milanem Čichoněm, advokátem sídlem 708 00 Ostrava – Poruba, Hlavní třída 1196,

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25,

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5.12.2017, o invalidní důchod

takto:

 I.  Rozhodnutí žalované ze dne 5.12.2017  se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na nákladech řízení částku 12.806,76 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 26.9.2017 č. j. R-26.9.2017-428/X ze dne 26.9.2017, kterým žalobci byla snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 26.9.2017 bylo potvrzeno.
2. Žalobce namítal, že posudková lékařka se nepřesvědčila o jeho skutečném zdravotním stavu, postižení a jeho dopadu na každodenní aktivity a bez jeho přítomnosti rozhodla o snížení stupně invalidity z III. na II. stupeň. Při posuzování zdravotního stavu nebylo přihlédnuto k ust. § 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Jeho zdravotní stav byl podhodnocen. Zdůraznil, že je po velmi těžkém úrazu s mnohými komplikacemi, které mu každodenně stěžují život. Poukázal na to, že je po amputaci jedné horní končetiny, trpí silnými bolestmi hlavy, stav se komplikuje postižením oka a ucha. Jsou mu nasazovány velmi silné léky a dle sdělení odborného lékaře jsou dalším stupněm opiáty. S takovým zdravotním stavem není možné pracovat v administrativě v plném pracovním úvazku. Pokud by hodnocení bylo provedeno správně podle platných právních předpisů a v souladu se zdravotní dokumentací, pak by muselo být dospěno k závěru, že zdravotní stav odpovídal invaliditě III. stupně. Žalobce vyslovil názor, že rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu.
3. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Kromě jiného uvedla, že v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je ve správním řízení vázána posudkem lékaře. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 27.11.2017 vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem žalované, který invaliditu žalobce posoudil ve smyslu § 5 písm. i) a § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., a to tak, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění a ve svém posudkovém  zhodnocení dospěl k závěru, že žalobce je invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, přičemž se nadále jedná o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 60 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XV., oddíl A, položce 7c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 %. Dle názoru žalované uvedený posudek splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Žalovaná navrhla s ohledem na námitky žalobce důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR.
4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalované, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
5. Krajský soud předně konstatuje, že přezkoumává-li k žalobě správní rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání, zániku. Tento posudek je tedy v přezkumném soudním řízení stěžejním. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovými komisemi MPSV ČR.
6. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 18.7.2018, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že na základě podkladů, které měla posudková komise k dispozici, přičemž jednotlivé podklady jsou v posudkovém zhodnocení vyjmenovány, a posudek také obsahuje zjištění z některých  lékařských nálezů, učinila závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 5.12.2017, tj. k datu vydání napadeného rozhodnutí, je zdravotní postižení uvedené v kap. XV., oddílu A, položce 7c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy  z rozmezí 50 – 60 % stanovila horní hranici 60 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. Posudková komise stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stav po polytraumatu ze dne 7.5.2012 se závažnými posttraumatickými následky a  uvedla, že dominuje stav po amputaci levé horní končetiny (nedominantní) v ramenním kloubu s přetrvávajícími fantomovými bolestmi a vzhledem k dalším zdravotním postižením stanovila pokles pracovní schopnosti na horní hranici procentního rozpětí, tj. 60 % bez nutnosti dalšího navyšování této horní hranice. Dále konstatovala, že u žalobce se jedná o těžkou funkční poruchu po polytraumatu, dovodila, že  zdravotní postižení není takového stupně  závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle kap. XV., oddílu A, položky 7d – zvlášť těžké poruchy – přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Učinila závěr, že u žalobce se jedná o invaliditu II. stupně a že žalobce je schopen nadále práce jako administrativní pracovník s vyloučením těžké fyzické práce s nutností bimanuální manipulace, s vyššími nároky na zrakové funkce, ve výškách. Je schopen práce s podstatně menšími nároky na tělesné a smyslové schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě se snížením alespoň o polovinu. Posudková komise vyslovila souhlas s posudkovým závěrem lékaře ČSSZ v námitkovém řízení, který rovněž dospěl k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobce činí 60 % a ke stejné hodnotě dospěl i lékař OSSZ, který však nesprávně hodnotil pokles pracovní schopnosti v kap. XV., oddílu A, položce 1 přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., neboť se nejedná o funkční poruchy po úrazech hlavy, klenby nebo baze lební, mozku, v této položce uvedené, ale jedná se o funkční poruchy po polytraumatu, které dle posudkové komise správně hodnotil lékař ČSSZ v námitkovém řízení dle položky 7c, oddílu A, kap. XV., přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění. K námitkám v žalobě posudková komise uvedla, že dle objektivních lékařských nálezů z vyšetření žalobce na odborných ambulancích je prokazatelné, že zdravotní stav se od polytraumatu ze dne 7.5.2012 již stabilizoval, došlo k regresi (ústupu) poúrazových následků, jak je citováno např. v neurologickém nálezu ze dne 11.12.2017 a nejvíce dominují fantomové bolesti po amputaci levé horní končetiny v ramenním kloubu. Dle posudkové komise žalobce správně uvádí, že s tímto zdravotním postižením není možné pracovat v administrativě v plném pracovním úvazku. Zdravotní postižení mu umožňuje při stanovení invalidity II. stupně práci v rozsahu a intenzitě alespoň o polovinu nižším, vhodné je pracovní zařazení v rozsahu 4 hodin. Posudek obsahuje rovněž diagnostický souhrn, v němž je uvedeno, že se u žalobce jedná o stav po polytraumatu (7.5.2012) při autonehodě – stav po amputaci levé horní končetiny v rameni, stav po traumaticko – hemorhagickém šoku, akutní respirační insuficienci, tenzním pneumothoraxu vlevo, tracheostomii, po kraniocerebrálním traumatu s regredujícím inhibičním organickým psychosyndromem (prokrvácená kontuze v oblasti mesencefala, horního kmene a tureckého sedla, subarachnoidální krvácení, drobný subdurální hematom okcipitálně vlevo, fraktura baze lební s pneumocefalem a otolikvoreou, s periferní parésou n. VII. vlevo při fraktuře pyramidy vlevo, s posttraumatickou parésou n. VI. vpravo), po lehčí trakční lézi brachiálního plexu vpravo, stav po transpoziční operaci paralytického strabismu s trvající diplopií, chronický vertebrogenní algický syndrom LS páteře s regredovaným iritačně – zánikovým kořenovým syndromem S1 vlevo při herniaci L5/S1, periferní paréza n. VII. vlevo, hypacusis mixta bill. – celková ztráta sluchu dle Fowlera 10,625 %, poruchy přizpůsobení.
7. U jednání soudu dne 21.8.2018 žalobce zpochybnil správnost závěrů PK MPSV ČR v Ostravě, zdůraznil, že není schopen samostatného výkonu administrativní práce. Informace o tom, že pracuje samostatně, nejsou pravdivé a nejsou ani správná zjištění, co se týká pracovní činnosti a jeho pracovního zařazení. Zdůraznil, že trpí závažnými zdravotními komplikacemi v důsledku poúrazového stavu vidí dvojitě, trpí ztrátou sluchu, silnými bolestmi hlavy, které neumožňují plynulý a pravidelný výkon pracovní činnosti. Pracuje ve firmě strýce, který mu toleruje nepravidelný výkon pracovní činnosti, náhradní pracovní volno, v žádném případě s ohledem na zdravotní stav není schopen soustavné výdělečné činnosti po dobu 4 hodin, jak tvrdí ve svých závěrech posudková komise. Žalobce rovněž zdůraznil, že posudková komise jednala v jeho nepřítomnosti, přestože na své účasti a zástupce trval. Posudkové komisi byla zaslána řádná omluva se sdělením, že je nemocen a zástupce má dovolenou. Poznamenal, že se chtěl před posudkovou komisí ke všem skutečnostem ohledně jeho zdravotního stavu vyjádřit, což mu postupem posudkové komise bylo znemožněno. Žalobce dále uvedl, že dle jeho názoru posudková komise vycházela z neúplných informací o jeho zdravotním stavu a vyslovil i pochybnosti o tom, zdali disponovala kompletní zdravotnickou dokumentací.
8. Krajský soud v daných souvislostech odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu např. rozsudek č. j. 5 Ads 34/2003-82, 5 Ads 22/2003-48. V těchto rozhodnutích k předmětnému posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí vyžadovanému v přezkumném soudním řízení, jakožto stěžejnímu důkazu, na nějž je soud při nedostatku odborné erudice odkázán, kromě jiného uvedl, že je proto zapotřebí klást zvýšený důraz na jeho jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost. Posudek, který se zpracovává v řízení o žalobě proti rozhodnutí o invalidním důchodu, lze však považovat za úplný a přesvědčivý jen v případě, že se v něm posudková komise vypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, přihlédne k potížím udávaným žalobcem a tyto své posudkové závěry jednoznačně a konkrétně zdůvodní. Nejvyšší správní soud také uvedl, že případné chybějící či nepřesně formulované náležitosti posudku způsobující jeho nepřesvědčivost nebo neúplnost přitom nemůže soud nahradit vlastní úvahou, jelikož pro to nemá potřebnou odbornou erudici.
9. Soud na základě námitek žalobce přednesených u jednání a i s ohledem na obsah předmětného posudku, v němž dle názoru soudu posudkové závěry nebyly zcela jednoznačně a konkrétně zdůvodněny, posudková komise se nevypořádala se všemi rozhodnými skutečnostmi ohledně zdravotního stavu žalobce, zejména s následky v souvislosti s anatomickou ztrátou levé horní končetiny a s tím, že se jedná o stav trvalý, a ani s ostatními poúrazovými postiženími. Soudem byl proto vyžádán srovnávací posudek u Posudkové komise MPSV ČR v Brně. Tato komise vypracovala posudek dne 6.12.2018. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen a při jednání byl vyšetřen přítomnými lékaři. Předsedkyní komise byla MUDr. K. H., další lékařkou byla MUDr. D. Š. s odborností neurologie. Posudek kromě jiného obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění z lékařských nálezů a posudkové zhodnocení, v němž posudková komise MPSV ČR v Brně uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí je zdravotní postižení uvedené v kap. XV., oddílu B, položce 1a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění – anatomická ztráta jedné končetiny bez možnosti kompenzace funkce protézou. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila v rozsahu 70 %. Posudková komise uvedla, že na rozdíl od předchozích posouzení lékařem ČSSZ z 27.11.2017 a PK MPSV ČR v Ostravě nejzávažnějším následkem dopravní nehody ze 7.5.2012 je amputační (anatomická) ztráta levé (nedominantní) horní končetiny v ramenním kloubu s přetrvávajícími fantomovými bolestmi. Funkční oprotézování vzhledem k exartikulaci v ramenním kloubu není a do budoucna nebude možné. Dle závěru posudkové komise ostatní poúrazová postižení (dvojité vidění po transpoziční operaci paralytického strabismu, kvadrupyramidová symptomatologie, nedoslýchavost, vertebrogenní algický syndrom, poúrazový organický psychosyndrom v regresi) možno hodnotit jako lehká. Všechna výše uvedená ostatní poúrazová zdravotní postižení by mohla vést k navýšení poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 %. Posudková komise dovodila, že nicméně na druhou stranu musí zohlednit to, že žalobce má vysokoškolské vzdělání a toto mu umožňuje dobře využívat své dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti. Poukázala na to, že dle doložené dokumentace a výpovědi při jednání posudkové komise žalobce pracuje jako pomocný administrativní pracovník. Pokles jeho pracovní schopnosti bude tedy o 10 % nižší, než je míra poklesu pracovní schopnosti u rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a stanovila tedy míru poklesu pracovní schopnosti na 70 %. Posudková komise zdůraznila, že se jedná o stav trvalý, bez možnosti funkčního oprotézování horní končetiny. Do budoucna je možné řešit pouze fantomové bolesti riskantní neurochirurgickou operací v oblasti krční míchy. Poznamenala, že žalobce se zatím pro tento zákrok nerozhodl. Dle posudkového závěru k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., následkem úrazu ze dne 7.5.2012. Šlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %.
10. Krajský soud v dané věci vycházel ze srovnávacího posudku PK MPSV ČR v Brně, který shledal za dostatečně úplný a ve svých závěrech přesvědčivý k tomu, aby se stal podkladem pro posouzení stupně invalidity. S ohledem na výše uvedená zjištění ze srovnávacího posudku dospěl soud k závěru, že došlo k vadě řízení před správním orgánem, kterou soud spatřuje v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci, pro kterou v souladu s ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. přezkoumávané rozhodnutí žalované zrušil. Žalovaná vycházela při svém rozhodnutí z nesprávných posudkových závěrů, což mělo za následek i nesprávné stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce a v důsledku toho také nesprávné posouzení zákonných podmínek invalidity, čehož se žalobce také dovolával. K datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobce jednalo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 % a byl tedy invalidní podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a šlo o invaliditu III. stupně.
11. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobci zcela náklady řízení částkou 12.806,76 Kč a uložil žalované povinnost zaplatit tyto náklady řízení k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř., zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění (aplikovaného na základě § 64 s.ř.s.), a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění (aplikovaného na základě § 64 s.ř.s.). Náklady řízení sestávají z nákladů právního zastoupení, a to z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby po 1.000 Kč podle § 9 odst. 2, § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zastoupení u jednání 21.8.2018, 11.9.2018 a 20.12.2018, zastoupení žalobce u jednání Posudkové komise MPSV ČR v Brně), 6 režijních paušálů po 100 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky k jednotlivým úkonům právní služby, náhrady za ztrátu času podle § 14 odst. 3 téže vyhlášky v rozsahu 8 půlhodin po 100 Kč v souvislosti s cestou zástupce žalobce z Ostravy do Brna a zpět dne 6.12.2018 k jednání posudkové komise – celkem 800 Kč a náhrady jízdného 1.984,10 Kč v souvislosti s cestou zástupce k jednání posudkové komise dne 6.12.2018 na trase z Ostravy do Brna a zpět osobním automobilem značky Seat, RZ X s kombinovanou spotřebou 5,6 l/100 km nafty, ceně nafty dle vyhlášky 29,80 Kč/l, náhradě 4 Kč/1 km a při ujetí celkem 350 km. Výše náhrady jízdného byla vypočtena dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. K odměně a náhradám je nutno připočíst i 21 % DPH z částky 10.584,10 Kč, což je 2.222,66 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem této daně. Náklady řízení tak činí celkem 12.806,76 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 20.12.2018

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně