USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a
soudců JUDr. Ivony Šubrtové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci
navrhovatele: P. J. K.
za účasti: 1) Městského úřadu Jilemnice
Masarykovo náměstí 82, 514 01 Jilemnice
2) České strany sociálně demokratické
zastoupené zmocněncem M. W.
bytem N. S. 616, L. 25 – V.
3) Hnutí Nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst
zastoupeného zmocněncem Ing. A. M.
bytem J. B. 940, J.
4) Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové
zastoupené P. V.
N. 337, J.
5) Občanské demokratické strany
zastoupené zmocněncem Mgr. V. K.
bytem J. n. N. 48
6) Sdružení nezávislých kandidátů Jilemnice
zastoupené zmocněnkyní J. E.
bytem B. u Č. 33
7) Sboru dobrovolných hasičů Jilemnice zastoupení E. R.
S. 624, J.
8) Starostů pro Liberecký kraj
zastoupení zmocněnkyní E. V.
bytem P. H. 281/5, P. 5
9) Svobody a přímé demokracie – Tomio Okamura (SPD)
zastoupené zmocněnkyní Z. V.
Ch. 179/11, L. 5
v řízení o návrhu na neplatnost hlasování do zastupitelstva obce Jilemnice, konaných ve
dnech 5. a 6. října 2018,
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel se včas podaným návrhem ze dne 17. 10. 2018, nadepsanému krajskému soudu
doručeným dne 18. 10. 2018, domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování při volbách
do obecního zastupitelstva obce Jilemnice, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018. Návrh
odůvodnil následujícím způsobem (vzhledem k jeho obsahu je dále citován v celém rozsahu):
„Dne 5. 10. 2018 jsem se zúčastnil komunálních voleb v Jilemnici ve volebním okrsku č. 2 (dům
s pečovatelskou službou). Nevolil jsem všech 17 kandidátů, ale jen některé. To zn., že jsem dal preferenční
hlasy. Volební systém je špatný v tom, že nevolím-li plný počet kandidátů, může následně při sčítání hlasů
kdokoliv v mé listině zakřížkovat další potřebný počet hlasů proti mé vůli tak, aby byla moje listina platná či
neplatná.
Protože jsou zde jisté indicie a pochybnosti o regulérnosti voleb, rád bych za mé přítomnosti chtěl na oprávněném místě – úřadu oprávněnými osobami dohledat moji volební listinu a zkontrolovat „moje“ křížky.
V případě volebního obvodu Jilemnice a volebního okrsku č. 2 to rozhodně nebude složité a ani časově náročné.“
Navrhovatelův návrh na neplatnost hlasování do zastupitelstva obce Jilemnice zaslal krajský
soud k vyjádření všem účastníkům řízení, respektive jejich zmocněncům uvedeným v záhlaví
tohoto rozhodnutí. Možnosti vyjádřit se k němu využil pouze Městský úřad Jilemnice, který
k němu ve svém podání ze dne 19. 10. 2018 uvedl toto: „Případné tvrzení navrhovatele, že jeho
hlasovací lístek někdo při sčítání zfalšoval, je podle našeho názoru neprokazatelné. Dále navrhovatel uvádí, že
má jisté indicie a pochybnosti o regulérnosti hlasování. Jelikož je ovšem blíže nespecifikoval, nemůžeme se k nim
vyjádřit. Městský úřad Jilemnice nenachází důvod neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva obce
Jilemnice konaných ve dnech 5. – 6. 10. 2018.“
Krajský soud přezkoumal shora uvedený návrh podle § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, v platném znění (dále jen „s.ř.s.”), a to bez jednání, které není třeba nařizovat a
dospěl k následujícím zjištěním a právním závěrům.
Dle § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých
zákonů, v platném znění (dále jen „volební zákon“), podáním návrhu na neplatnost hlasování, na
neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá
osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i
každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto
zastupitelstva (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení
výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Dle odst. 2 téhož ustanovení může
návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení
tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.
Dle § 90 odst. 1 s.ř.s., se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická
strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických
stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o
neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
V předmětné věci navrhovatel uplatnil v podstatě obavu, zda jeho volební lístek „neposloužil“ k
udělení hlasů i dalším kandidátům, než těm, které na volebním lístku zakřížkoval, když jím
označených kandidátů bylo méně, než volených členů zastupitelstva. Těch bylo v obci Jilemnice
celkem 17, přičemž navrhovatel neuvedl, kolika kandidátům hlas dal, kolik jich „zakřížkoval“.
Uvádí-li však navrhovatel, že volil pouze některé z kandidátů, lze z této argumentace dovodit,
že volil z celkového počtu zastupitelů alespoň 2 kandidáty na volebním lístku. A protože
nemohl dát žádnému z kandidátů více, jak jeden hlas, mohlo by být uvedeným a navrhovatelem
ničím nedoloženým způsobem zvýhodněno maximálně zbývajících 15 kandidátů.
Shodu s prvopisem potvrzuje I. S.
Z výsledků voleb v obci Jilemnice je zřejmé, že Česká strana sociálně demokratická získala
1 986 hlasů, Hnutí Nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst získalo 6 176 hlasů,
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová získala 2 772 hlasů, Občanská
demokratická strana získala 6 902 hlasů, Sdružení nezávislých kandidátů Jilemnice získalo 4 474
hlasů, Sbor dobrovolných hasičů Jilemnice získal 5 002 hlasů, Starostové pro Liberecký kraj
získali 4 081 hlasů, volební strana Svobody a přímé demokracie – Tomio Okamura (SPD)
získala 2 646 hlasů a Komunistická strana Čech a Moravy získala 1 387 hlasů. Z uvedeného
výčtu je zřejmé, že rozdíly ve volebních ziscích mezi jednotlivými stranami jsou v řádu stovek
hlasů, takže i kdyby „kdokoliv“, jak navrhovatel uvádí, na jeho volebním lístku zakřížkoval –
navolil další kandidáty, případně jeho lístek zneplatnil, nemohlo by to mít na výsledky
komunálních voleb v obci Jilemnice konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 žádný vliv.
Dlužno ovšem zdůraznit, že navrhovatel pouze spekuloval, co vše by bylo možno s jeho
volebním lístkem teoreticky ještě provést po jeho vhození do volební urny. Nepředložil však
v tomto směru žádné důkazy, a to ani náznakem, že by se tak stalo. Zmiňoval totiž jen nějaké
„jisté indicie a pochybnosti“, aniž by je jakkoliv konkretizoval či doložil. Krajský soud sám pak nic
takového nezjistil a krom toho si takovou situaci ani nedovede dost dobře představit. Volební
zákon má totiž instrumenty na to, aby k něčemu podobnému nemohlo dojít.
Na pořádek ve volební místnosti totiž dohlíží okrsková volební komise a je to právě ona, která
zajišťuje a dozírá na průběh hlasování a sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku
hlasování (viz § 16 volebního zákona). Tedy zabezpečuje a je pojistkou toho, aby se něco
podobného, jak o tom navrhovatel spekuluje, nestalo. Kdo může být členem okrskové volební
komise upravuje § 17 odst. 1 volebního zákona. Z pohledu navrhovatelovy volební stížnosti je
pak zásadní odstavec 2. citovaného ustanovení, podle něhož může každá volební strana,
jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, delegovat jednoho
člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém
se do příslušného zastupitelstva volí. Nemůže být pochyb o tom, že jejich prostřednictvím je
zajištěna objektivita voleb, že si zástupci jednotlivých volebních stran správnost sčítání hlasů
pohlídají.
Ne v neposlední řadě je legitimita voleb i do zastupitelstva obce zajištěna trestním zákonem č.
40/2009 Sb., jeho ustanovením § 351, nazvaným „Maření přípravy a průběhu voleb a referenda“,
podle něhož (mimo jiné), kdo padělá údaje v dokumentu souvisejícím s volbami, kdo vědomě
nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování, nebo kdo jinak hrubým způsobem maří
přípravy nebo průběh voleb do zastupitelstva územního samosprávného celku, bude potrestán
odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Pokud pak navrhovatel vyjádřil v návrhu přání, že by „rád“ chtěl dohledat svoji volební listinu a
zkontrolovat své křížky, neshledal krajský soud tento požadavek vzhledem k výše uvedenému
za potřebný. Nehledě na to, že navrhovatel neuvedl, že by si svůj volební lístek označil, a tak by
bylo jeho dohledání nemožné, respektive neprůkazné. Jak již ovšem uvedeno vpředu, volební
lístek navrhovatele, ať již by byl započítán v jakékoliv podobě, nemohl výsledky předmětných
komunálních voleb ovlivnit. Kolik se rozhodl navrhovatel volit kandidátů, byla jen jeho věc a
nelze spatřovat porušení volebního zákona jen v tom, že nevyužil svých možností v celém
rozsahu.
Krajský soud proto vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že volební zákon v ustanovení § 60
odst. 2 zužuje možné volební vady na porušení ustanovení tohoto zákona „způsobem, který hrubě
ovlivnil výsledky hlasování“. Úprava soudního přezkumu voleb je přitom založena na předpokladu
objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru. Tu ovšem
nelze vykládat jako pouhou abstraktní možnost, jak to učinil navrhovatel. Pro volební
soudnictví platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů.
Shodu s prvopisem potvrzuje I. S.
V přezkoumávané věci navrhovatel nepředložil důkazy k jejímu vyvrácení. Proto krajský soud návrh bez jednání podle § 90 odst. 3 s.ř.s. jako nedůvodný zamítl.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. Dle něj nemá žádný
z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda právo na
náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Krajského soudu v Hradci
Králové (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).
Kasační stížnost ve věcech volebních a ve věcech místního referenda je nepřípustná ( § 104
odst. 1 s. ř. s. ).
V Hradci Králové dne 25. října 2018
JUDr. Jan Rutsch v. r.
Předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje I. S.