č. j. 22 A 152/2016 - 131

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci

 

žalobce:  Služby Bruntál s.r.o.

sídlem Slovenská 79/4, 792 01  Bruntál

zastoupený obecným zmocněncem J. M.

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28.října 117, 702 18  Ostrava

 

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15.9.2016 č.j. MSK 93097/2016, ve věci zastavení územního řízení

 

takto:

 

I. Návrhy žalobce na přerušení řízení, spojení tohoto řízení s řízením sp.zn. 22 A 46/2016 a na přistoupení dalších účastníků do řízení se zamítají.

 

II.  Žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobce brojil proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Bruntál (dále jen „stavební úřad“) ze dne 20.5.2016 č.j. MUBR/36851-16/sch-Výst.10600/2015/Sch, jímž bylo zastaveno územní řízení ve věci umístění záměru „Brownfields, revitalizace průmyslové zóny: Bruntál, Vodárenská 1554/8...“.
  2. Podáními doručenými ve lhůtě pro podání žaloby žalobce namítl „nedostatky skutkových zjištění ze správního řízení“, rozpor „všech změn původního územního rozhodnutí“ s vyhláškami, se stavebním zákonem, se zákonem o veřejném zdraví atd. (str.3-6 žaloby), že žalovaný neodůvodnil „obsah, kompletního stavební spis od roku 1973, aby mohl rozhodnout na základě spolehlivě zjištěného a odůvodněného stavu věci“. Dále namítl, že doručil „do stavebních spisů sp.zn. Výst.10600/2015/sch,-sp.zn. Výst.2460/2016/sch,-sp.zn. Výst.2934/2016/sch.,“ dostatečné podklady a rozhodnutí žalovaného ze dne 23.3.2016 je proto nepřezkoumatelné. Část žaloby na str.13-36 brojí proti „omezení OOP“, přičemž žalobcovo další podání, došlé soudu dne 31.10.2016 (adresováno v záhlaví Městskému úřadu Bruntál) se týká územního plánu Města Bruntálu a končí návrhem, aby kromě zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 15.9.2016 byly zrušeny „dotčené části Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje ze dne 22.10.2010 a dotčené části OOP města Bruntál z 21.9.2010“. Dále žalobce namítl, že nebylo rozhodnuto o jeho námitce podjatosti vůči pracovníkovi stavebního úřadu, a že v podání z 25.4.2016 uplatnil námitky systémové podjatosti všech zaměstnanců žalovaného, o těchto námitkách nebylo rozhodnuto před vydáním rozhodnutí o věci samé.
  3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě přesvědčivě zjištěného skutkového stavu.
  4. Krajský soud rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 15.2.2018 č.j. 22 A 152/2016-59, tento rozsudek byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 10.10.2018 č.j. 6 As 75/2018-83.
  5. Krajský soud nařídil ve věci jednání na 19.12.2018, to se však neuskutečnilo, neboť téhož dne ráno telefonovala soudu osoba, která se představila jako zástupce žalobce J. M., s tím, že cestou k soudu měla dopravní nehodu, čeká na odtahovou službu a nemůže se dostavit. Na výzvu soudu předložil poté žalobce plnou moc pro zmocněnce J.M. a zakázkový list BP Autosport s.r.o. z 19.12.2018 pro zákazníka Služby Bruntál s.r.o. Soud vyhodnotil tento doklad jako nedostatečný k prokázání telefonického tvrzení zmocněnce žalobce o dopravní nehodě, když zakázkový list není adresován zmocněnci žalobce a provedené práce nasvědčují spíše rutinní výměně pneumatik (prodej 4 pneu 6 000 Kč, přezouvání 500 Kč, oprava plastů 350 Kč) než odstraňování následků dopravní nehody. Soud nařídil jednání na 9.1.2019, žalobce podáním došlým soudu 28.12.2018 požádal o odročení z důvodu, že jeho zmocněnec se musí dostavit dne 8.1.2019 v 10 hodin do Prahy na Ministerstvo pro místní rozvoj, což doložil výzvou ministerstva z 12.12.2018. Tento důvod soud nepovažoval za důležitý ve smyslu § 50 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), což také žalobci a jeho zmocněnci sdělil (doručeno oběma 7.1.2019), neboť nešlo o kolizi jednání v rámci 1 dne a vzdálenost míst jednání reálně umožňovala, aby se zmocněnec do druhého dne přesunul k dalšímu jednání.
  6. V den jednání 9.1.2019 byly soudu doručeny další žalobcovy procesní návrhy. Jednak žalobce trval na tom, že jím sdělený důvod pro odročení jednání je důležitý (k tomu se soud vyjádřil již výše), dále uvedl nový důvod pro odročení jednání a zároveň pro přerušení řízení, a to, že           u Ministerstva pro místní rozvoj probíhá „řízení ve věci, přezkumu a zrušení omezení OOP v němž je řešena otázka, která má význam pro rozhodnutí soudu (v této věci), v dotčené části území u pozemků a staveb žalobce, ve kterém současně MMR rozhoduje o systémové podjatosti při přezkumu územního a vyvlastňovacího řízení žalovaného a odpůrce.“ K tomu soud uvádí, že tato formulace je příliš obecná na to, aby z ní mohl soud získat informace k porovnání s předmětem řízení vedeného soudem. Pokud řízením u MMR mínil žalobce již výše zmíněnou výzvu z 12.12.2018, pak z ní se podává, že žalobce doručil ministerstvu rozsáhlá a těžko identifikovatelná podání, proto byl žalobce (případně jeho zástupce) předvolán k objasnění podání. Soud za těchto okolností vyhodnotil návrh na odročení jednání a také na přerušení řízení jako nedůvodné. Žalobce dále navrhl spojení tohoto řízení s věcí, vedenou u zdejšího soudu pod sp.zn. 22 A 46/2016 „v zájmu hospodárnosti řízení“. Citovaná věc sp.zn. 22 A 46/2016 se sice týká týchž účastníků, avšak věcně nesouvisí, když tam je předmětem řízení přezkum ve věci zamítnutí žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, kdežto zde je předmětem přezkumu rozhodnutí o zastavení řízení (týkající se umístění záměru „Brownfields“). Soud proto neshledal důvod pro spojení obou věcí. A konečně žalobce navrhl, aby do řízení přistoupili na straně žalovaného Město Bruntál a Ministerstvo pro místní rozvoj, a to „s ohledem na výše uvedené skutečnosti“. K tomu soud především uvádí, že přistoupení dalších účastníků do řízení je institutem občanského soudního řízení, nikoli s.ř.s. Z žalobcova podání zároveň není vůbec zřejmé, proč by v tomto soudním řízení mělo figurovat Město Bruntál či Ministerstvo pro místní rozvoj. K žalobcovým podáním ministerstvu se soud také již vyjadřoval výše. Ani tento návrh tedy soud neshledal důvodným.
  7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s.ř.s.), vázán přitom názorem NSS uvedeným ve zrušujícím rozsudku, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  8. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce podal žádost ohledně umístění záměru „Brownfields, revitalizace průmyslové zóny“, stavební úřad rozhodl, že bude provedeno územní řízení (žadatel nedoložil závazná stanoviska dotčených orgánů, souhlasy účastníků se společnou hranicí atd., takže nebylo možno rozhodnout ve zjednodušeném řízení). Stavební úřad vyzval žalobce k doplnění údajů a podkladů, stanovil mu k tomu lhůtu a řízení přerušil. Dne 20.5.2016 rozhodl stavební úřad o zastavení řízení podle § 66 odst.1 písm.c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), když žalobce nedoplnil náležitosti žádosti a v řízení nebylo možno pokračovat. Stavební úřad se v rozhodnutí zabýval námitkou podjatosti vznesenou žalobcem a vyhodnotil ji jako opožděnou. O žalobcově odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím 15.9.2016.
  9. Soud předesílá, že žaloba je na samé hranici projednatelnosti, když žalobcova podání jsou sice velmi obsáhlá, ale z převážné části zmatečná.  Námitka nedostatečného zjištění skutkového stavu je příliš obecná na to, aby se jí mohl soud zabývat, námitka rozporu „všech změn původního územního rozhodnutí“ se zcela míjí s předmětem tohoto přezkumu (procesní rozhodnutí            o zastavení řízení pro neodstranění vad). Také námitka ve vztahu k rozhodnutí žalovaného z 23.3.2016 (a k podkladům doručeným údajně žalobcem do stavebních spisů uvedených spisových značek) nemá nic společného se správním řízením v této věci, jedná se o zcela jiná řízení, jak soud zjistil již jen porovnáním spisových značek a data rozhodnutí žalovaného.
  10.                      K žalobcově námitce podjatosti směřující vůči pracovníkovi stavebního úřadu soud zjistil, že žalobce uplatnil námitku v podání ze dne 25.4.2016 (doručena stavebnímu úřadu 29.4.2016) a byla vyhodnocena jako opožděná, tudíž o ní v souladu s § 14 odst.2 správního řádu a judikaturou (srov.např. rozsudek NSS ze dne 30.1.2013 č.j.1 As 89/2010-152) nebylo rozhodováno samostatným usnesením a správní orgány se jí zabývaly v odůvodnění svých rozhodnutí.            O žalobcově námitce podjatosti vůči pracovníkovi stavebního úřadu tedy bylo rozhodnuto.
  11.                      K žalobcově námitce, že „žalovaný neodůvodnil obsah, kompletního stavební spis od roku 1973“, soud poukazuje na str.7 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde žalovaný vyjmenoval dobové dokumenty, které žalobce předložil (projektová dokumentace „otevřené kolny na stroje“ z roku 1975 atd.) a vyjádřil se také k jejich použitelnosti v probíhajícím řízení (…žádným způsobem nevypovídají o skutečném záměru žadatele…naopak zvýšil pochybnosti o předmětu podané žádosti…). Tuto žalobní námitku proto soud považuje za nedůvodnou. 
  12.                      Pokud jde o str.13-36 žaloby, kde žalobcovy námitky směřují vůči územnímu plánu Města Bruntálu a dalším nástrojům územního plánování, soud znovu připomíná, že předmětem přezkumu v této věci je procesní rozhodnutí o zastavení řízení pro neodstranění vad, správní orgány nerozhodovaly meritorně o žádosti, takže vůbec neposuzovaly a ani neměly posuzovat případný soulad žalobcova záměru s územně plánovací dokumentací, proto ani přezkum soudem se netýká a nemůže týkat namítaného „omezení OOP“.
  13.                      Pokud jde o žalobcovu námitku, že před vydáním rozhodnutí o věci samé nebylo rozhodnuto     o jeho námitce systémové podjatosti vůči všem pracovníkům žalovaného, zde soud odkazuje na rozsudek NSS ze dne 10.10.2018 č.j. 6 As 75/2018-83, který se touto otázkou konkrétně a pečlivě zabýval, a dospěl k závěrům, k nimž krajský soud nemá co dalšího dodat: Tato námitka (systémové podjatosti všech pracovníků žalovaného – pozn. soudu) byla vznesena zcela obecně bez uvedení jakéhokoliv srozumitelného důvodu, a žalobce ji o takový důvod nedoplnil ani na výzvu stěžovatele (tj. žalovaného – pozn. soudu). …žalovaný se tudíž nedopustil vytýkané vady řízení spočívající v tom, že námitka žalobce nebyla předložena nadřízenému dle § 14 odst.2 správního řádu.
  14.                      S ohledem na výše uvedené soud neprováděl žádné další dokazování a zamítl žalobu pro nedůvodnost v souladu s § 78 odst.7 s.ř.s.
  15. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, který má v souladu s  § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nad běžnou úřední činnost nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

 

 

Poučení:

 

 

Proti výroku I. tohoto rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky.

 

Proti výrokům II. a III. tohoto rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky. To neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu nebo uplatňuje-li stěžovatel stížní body, které napadají závěry o otázkách, k nimž se Nejvyšší správní soud v předcházejícím zrušovacím rozsudku dosud nevyjadřoval - v tom případě je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

 

  

 

Ostrava 9. ledna 2019

 

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje