USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci

 žalobkyně: R. E. A. D.

 proti

 žalovanému: Ministerstvo vnitra

 se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, poštovní schránka 21/OAM

 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2017, čj. OAM-130/ZA-ZA11-HA08-2017

takto:

1. Opatrovníkem žalobkyně pro toto řízení se ustanovuje Mgr. Aneta Bendová, advokátka se sídlem U Soudu 388, 503 00 Hradec Králové.
2. Řízení se zastavuje.
3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 6. 2018 domáhala přezkoumání a zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo řízení o její žádosti o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).

V průběhu řízení před soudem při doručování soudních písemností vyšlo najevo, že žalobkyně dne 17. 10. 2018 odešla z Pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí, kde jí bylo ukončeno ubytování, a její současné místo pobytu není známo. Tato skutečnost byla dne 21. 11. 2018 ověřena z databáze Ministerstva vnitra ČR.

Krajský soud dále sám provedl šetření ohledně místa pobytu žalobkyně. K jeho dotazu Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra soudu přípisem ze dne 26. 11. 2018 výše uvedenou skutečnost potvrdila s tím, že od 17. 10. 2018 nemá o pobytu žalobkyně žádné informace. Správa uprchlických zařízení současně sdělila, že v průběhu ubytování v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí žalobkyně odcházela na dlouhodobé opuštění střediska s udáním adresy K. 406/18, P. 10, která však není Ministerstvem vnitra ani Policií ČR dále ověřována. Stejnou skutečnost, tj. ukončení pobytu žalobkyně v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, potvrdilo i Ředitelství služby cizinecké policie přípisem ze dne 28. 11. 2018 a Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, přípisem ze dne 27. 11. 2018. Krajský soud se pokusil o doručení soudní písemnosti žalobkyni na adresu K. 406/18, P. 10, dokonce dvakrát (zásilka byla odeslána dne 26. 10. 2018 a dne 14. 12. 2018), avšak z této adresy se zásilka vždy vrátila zpět krajskému soudu nedoručená se sdělením pošty, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Vzhledem k uvedenému se tedy lze důvodně domnívat, že se žalobkyně ani na zmíněné adrese nezdržuje.

Na základě shora zjištěných skutečností ustanovil krajský soud žalobkyni opatrovníka z řad advokátů podle § 29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a to z důvodu jejího neznámého pobytu.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.

Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

K podmínkám postupu dle zmíněných ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, čj. 8 Azs 21/2009-91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, čj. 7 Azs 271/2004-58, Nejvyšší správní soud uvedl, že „ … nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit.“

Krajský soud v dané věci provedenými dotazy za účelem zjištění místa pobytu žalobkyně využil všechny dostupné možnosti. Přesto se současné místo pobytu žalobkyně, kam by bylo možno doručovat soudní písemnosti, zjistit nepodařilo. Posledním známým místem jejího pobytu bylo Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, kde jí však byl ukončen pobyt dne 17. 10. 2018. Aktuální místo pobytu žalobkyně není známo žalovanému, Správě uprchlických zařízení MV ani Ředitelství služby cizinecké policie. Pro úplnost lze dodat, že povinností žalobce je sdělit soudu adresu, na kterou mu lze doručovat (§ 37 odst. 3 s. ř. s.), přičemž tuto povinnost lze vztáhnout nejen k podání, jímž se řízení zahajuje, ale ve vztahu k celému řízení.

Vzhledem k tomu, že pobyt žalobkyně není znám, ustanovil jí soud podle § 29 odst. 3 o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s. opatrovníka, jemuž bude toto usnesení doručeno.

Ze shora uvedených důvodů krajský soud rozhodl o zastavení řízení dle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 Hradec Králové 8. ledna 2019

Mgr. Helena Konečná v. r.

samosoudkyně