USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Mgr. Václava Trajera ve věci

žalobce: Ing. T. W., narozený „X“,

bytem „X“,

zastoupený JUDr. Janem Walterem, advokátem,

sídlem Volyňských Čechů 837, 438 01  Žatec,

proti

žalovanému:  Městský úřad Vejprty, stavební úřad,

sídlem Tylova 870/6, 431 91  Vejprty,

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 1 000 Kč. Částka 1 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 600 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce podal včasnou žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve smyslu ust. § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kterou se domáhal, aby soud vyslovil, že žalovaný je povinen vydat rozhodnutí na základě jeho žádosti ze dne 18. 8. 2017 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), o poskytnutí fotografií pořízených žalovaným při kontrolní prohlídce stavby „Pila Kovářská č. p. „X“ Kovářská“ dne 21. 6. 2017, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku soudu. Současně se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení.

Žalobce podal svou žalobu poté, co nebyl úspěšný při uplatnění ochrany před nečinností u nadřízeného orgánu žalovaného, Krajského úřadu Ústeckého kraje, a to prostřednictvím stížnosti ze dne 6. 9. 2017 ve smyslu § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím.

Podáním ze dne 30. 10. 2018, které soud obdržel tentýž den, ovšem žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vzal výslovně předmětnou žalobu zpět s odůvodněním, že předchozího dne mu žalovaný vyžádanou informaci zaslal, čímž byla jeho žádost o informace vyřízena, a odpadl tak předmět tohoto sporu. Zároveň žalobce opětovně vznesl požadavek, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady za předmětné soudní řízení, neboť vzal žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného, jenž splnil svoji zákonnou povinnost až po zahájení řízení.

Protože projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s ust. § 47 písm. a) s. ř. s. ve výroku I. usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil.

Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl výrokem II. usnesení o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen ve výši 2 000 Kč, toliko ve výši 1 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu dle ust. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Výrok III. usnesení o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 větu druhou s. ř. s., podle níž má navrhovatel (žalobce) proti odpůrci (žalovanému) právo na náhradu nákladů řízení, vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce. V daném případě je s ohledem na vyjádření právního zástupce žalobce, které je obsaženo v jeho podání ze dne 30. 10. 2018 a které bylo soudem již citováno výše, naprosto zřejmé, že žalobce vzal podanou žalobu zpět právě z důvodu pozdějšího chování žalovaného, který zaslal žalobci na základě jeho žádosti o poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím požadované fotografie, takže dané soudní řízení se tímto stalo bezpředmětným.

S přihlédnutím k této skutečnosti má soud za to, že nastala situace předvídaná ust. § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., v důsledku čehož žalobci vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení vůči žalovanému. Z tohoto důvodu soud ve výroku III. usnesení uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 14 600 Kč, kterou představuje částka 1 000 Kč za nevrácenou část soudního poplatku, dále pak částka 12 400 Kč za čtyři úkony právní služby JUDr. Jana Waltera po 3 100 Kč podle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), a to převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d), repliky k vyjádření žalovaného ze dne 20. 12. 2017 a ze dne 11. 10. 2018 - § 11 odst. 1 písm. d); dále částka 1 200 Kč za čtyři s tím související režijní paušály po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT. Zpětvzetí žaloby soud nepovažoval vzhledem k jeho obsahu a nenáročnosti za důvodně vynaložený náklad právního zastoupení, a proto náhradu nákladů řízení za tento úkon právního zastoupení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 15. ledna 2019

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r.

předsedkyně senátu