č. j. 18 A 10/2018 - 56
|
|
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci
žalobce: D.L.
zastoupený Mgr. Václavem Voříškem, advokátem
se sídlem Ledčická 649/15, 184 00 Praha 8
proti
žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje,
se sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2018 č. j. MSK 84886/2017, sp. zn. DSH/18555/2017/Blá, o správním deliktu,
takto:
Odůvodnění:
1. Rozhodnutím ze dne 31. 1. 2018 č. j. MSK 84886/2017, sp. zn. DSH/18555/2017/Blá žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a chytrého regionu zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Ostravy č. j. SMO/192759/17/DSČ/Krp, sp. zn. S-SMO/175307/16/DSČ ze dne 22. 5. 2017 ve věci správního deliktu podle ust. § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterým bylo rozhodnuto, že žalobce jako provozovatel motorového vozidla Škoda, RZ X v rozporu s ust. § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu dne 6. 5. 2016 v 12:51 hodin v Moravské Ostravě, v křižovatce řízené tříbarevnou světelnou signalizací, Sokolská třída - Českobratrská, po ulici Českobratrská, ve směru jízdy od Fifejd vlevo na ulici Sokolská třída, ve směru k Přívozu nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, když se blíže neustanovený řidič dopustil jednání vykazujícího znaky přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona o silničním provozu v souvislosti s porušením ust. § 4 písm. c) zákona o silničním provozu v návaznosti na ust. § 70 odst. 2 písm. a) téhož zákona tím, že ve výše uvedené křižovatce nerespektoval signál S2a-signál se směrovou šipkou s červeným světlem „Stůj“, pro shora uvedený směr jízdy, jenž svítil již po dobu 6,2 sec., před křižovatkou nezastavil a ačkoli byl povinen zastavit vozidlo před křižovatkou, do křižovatky vjel. Za shora uvedený správní delikt byla žalobci uložena podle ust. § 125f odst. 3 zákona o silničním provozu pokuta ve výši 2 500 Kč. Současně mu byla uložena povinnost zaplatit náklady spojené s projednáním správního deliktu paušální částkou 1 000 Kč.
2. Žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného podal včasnou žalobu, ve které uplatnil celou řadu žalobních námitek, které podřadil pod tyto okruhy: 1) absence formy zavinění ve výroku rozhodnutí, 2) jednání nebylo zjištěno automatizovaným technickým prostředkem bez obsluhy, 3) neexistence „správního deliktu dle ustanovení § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu“, 4) zavinění, 5) sankce – neuvedení ustanovení, dle kterého bylo rozhodováno, 6) sankce – nepřihlédnutí k možnosti mimořádného snížení, 7) nestanovení času přestupku, 8) protiústavnost, 9) nevypořádání argumentů obsažených v odvolání, 10) rozhodování úřední osoby, o jejíž nepodjatosti existují pochybnosti, 11) absence oprávnění obecní policie ke zjištění přestupku a 12) nesouhlas svůj a svého právního zástupce se zveřejňováním osobních údajů žalobce a právního zástupce na webu Nejvyššího správního soudu a návrh anonymizace rozhodnutí věci.
3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Ve svém písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 11. 6. 2018 popíral oprávněnost všech shora uvedených žalobních bodů a také odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí.
4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2018 č. j. MSK 84886/2017, sp. zn. DSH/18555/2017/Blá, připojeného správního spisu žalovaného téže spisové značky, jakož i z připojeného správního spisu Magistrátu města Ostravy, sp. zn. S-SMO/175307/16/DSČ a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného v souladu s ustanovením § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.
5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně vzal v daném případě krajský soud za prokázány následující skutečnosti:
- z oznámení k zahájení řízení ve věci přestupku ze dne 9. 5. 2016, že řidič motorového vozidla tov. zn. Škoda, RZ X, byl podezřelý ze spáchání přestupku dne 6. 5. 2016 ve 12:51 hodin na křižovatce Českobratrská-Sokolská třída v Moravské Ostravě, od Fifejd směr Přívoz tím, že s uvedeným vozidlem nezastavil na signál, který přikazuje zastavit. Svým jednáním porušil ust. § 4 písm. b) a c) zákona o silničním provozu. K tomuto oznámení je připojen záznam na CD, fotografie uvedeného jednání a dále se v tomto oznámení uvádí, že provozovatel vozidla je žalobce;
- z osvědčení ev. č. UR 12001 ze dne 29. 10. 2012, že N. H. je způsobilá ke zpracování přestupkových dokumentů zařízení UnicamREDLIGHT;
- z výzvy k uhrazení určené částky ze dne 10. 5. 2016, č. j. SMO/177862/16/DSČ/Krp, že správní orgán I. stupně vyzval žalobce, jakožto provozovatele motorového vozidla Škoda, RZ X, k uhrazení částky 1 000 Kč, neboť jednání vykazuje znaky přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod zákona o silničním provozu v souvislosti s porušením ust. § 4 písm. c) téhož zákona v návaznosti na ust. § 70 odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu;
- z plné moci ze dne 18. 5. 2016, že žalobce zmocnil společnost ODVOZ VOZU s.r.o. k zastupování ho ve správním řízení;
- z přípisu nazvaného sdělení údajů potřebných k určení totožnosti řidiče vozidla, který byl správnímu orgánu I. stupně doručen dne 25. 5. 2016, že zmocněnec žalobce sdělil tomuto orgánu, že žalobcem provozované vozidlo řídil v předmětný čas uvedený ve výzvě pan F. S., nar. X, trvale bytem K. 12, 2130 M., R., doručovací adresa D. 13, B.;
- z výzvy ze dne 31. 5. 2016, že správní orgán I. stupně vyzval F.S. ke sdělení, zda v předmětnou dobu řídil motorové vozidlo Škoda, RZ X. Tato výzva se správnímu orgánu I. stupně vrátila s informací, že jmenovaný je na uvedených adresách neznámý a nemá schránku;
- z odložení věci ze dne 2. 8. 2016, že správní orgán I. stupně odložil shora uvedený přestupek, neboť ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující zahájení přestupkového řízení proti konkrétní osobě;
- dne 2. 8. 2016 vydal správní orgán I. stupně příkaz ve věci správního deliktu podle ust. § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, kterého se dopustil žalobce jako provozovatel motorového vozidla Škoda, RZ X. Proti tomuto příkazu podal dne 11. 8. 2016 zmocněnec žalobce odpor;
- z vyrozumění o provedení úkonu ve smyslu ust. § 36 odst. 3 a ust. § 51 odst. 2 správního řádu ze dne 19. 9. 2016, že zmocněnec žalobce byl správním orgánem I. stupně vyrozuměn o provedení důkazů mimo ústní jednání;
- z protokolu ze dne 26. 9. 2016, že tento den byl posledním dnem k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, přičemž se žalobce ani jeho zmocněnec nedostavili;
- dne 10. 10. 2016 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o správním deliktu žalobce. Proti tomuto rozhodnutí podal zmocněnec žalobce blanketní odvolání doručené správnímu orgánu dne 31. 10. 2016 a dne 7. 11. 2016;
- z výzvy k doplnění podání ze dne 8. 11. 2016, že správní orgán I. stupně vyzval zmocněnce žalobce k doplnění podaného odvolání ve lhůtě 5 dnů;
- dne 21. 3. 2017 vydal žalovaný rozhodnutí č. j. MSK 152010/2016, kterým zrušil rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 10. 10. 2016 a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť dle žalovaného dokazování bylo provedeno mimo stanovenou dobu pro seznámení se žalobce s podklady rozhodnutí a vyjádření se k nim, přičemž v rámci tohoto seznámení měly být provedeny mimo ústní jednání důkazy;
- z vyrozumění o provedení úkonu ve smyslu ust. § 36 odst. 3 a ust. § 51 odst. 2 správního řádu ze dne 11. 4. 2017 a ze dne 4. 5. 2017, že zmocněnec žalobce byl správním orgánem I. stupně vyrozuměn o provedení důkazů mimo ústní jednání;
- z protokolu ze dne 17. 5. 2017, že tento den byl posledním dnem k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, přičemž se žalobce ani jeho zmocněnec nedostavili;
- dne 22. 5. 2017 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o správním deliktu žalobce.
6. Součástí správního spisu správního orgánu I. stupně je blanketní odvolání zmocněnce žalobce, které bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno dne 13. 6. 2017. Výzvou ze dne 15. 6. 2017 správní orgán I. stupně vyzval zmocněnce žalobce k doplnění odvolání, které bylo následně doplněno dne 2. 11. 2017, 13. 12. 2017 a 22. 12. 2017. O odvolání žalobce, jak shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.
7. Krajský soud se zabýval žalobní námitkou žalobce, že přestupek byl zjištěn obecní policií, ač ta k jeho oznámení nebyla oprávněna. Zákon strážníky omezuje, resp. stanoví, že dohlížet na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích smí jen v rozsahu stanoveném zákonem; dle § 2 odst. d) zákona o obecní policii. Zákon o policii ani jiný zvláštní předpis nestanoví obecní policii právo dohlížet na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích v rozsahu monitorování a zjišťování přestupků spočívajících v nezastavení před křižovatkou v případech, kdy je tak řidič dle tříbarevné světelné signalizace povinen, ani pro provozování automatizovaných technických prostředků ke zjišťování takového protiprávního jednání.
8. Podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 5. zákona o silničním provozu, ve znění do 30. 6. 2017, fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích v rozporu s § 4 písm. b) a c) nezastaví vozidlo na signál, který jí přikazuje zastavit vozidlo nebo na pokyn „Stůj“ daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou.
9. Podle ust. § 2 písm. d) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění do 30. 6. 2017, obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona se podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
10. Podle ust. § 24b odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu.
11. Podle ust. § 86 písm. d) bod 2. zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění od 20. 2. 2016 do 31. 7. 2016, v blokovém řízení mohou projednávat obecní policie přestupky podle zákona o silničním provozu spáchané nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti, porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní komunikaci, pohybem chodce nebo osoby na osobním přepravníku se samovyvažovacím zařízením nebo obdobném zařízení na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích a porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel.
12. S ohledem na shora citované zákonné ustanovení § 86 písm. d) bod 2. zákona č. 200/1990 Sb. obecní policie v roce 2016 vůbec nemohla projednat přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona o silničním provozu. Projednat přestupky spočívající v porušení povinnosti zastavit vozidlo na signál, který přikazuje zastavit vozidlo, bylo zcela mimo působnost obecní policie (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2018, č. j. 10 As 15/2018-36). Ve vyjádření výrobce zařízení na ulici Českobratrská v Ostravě ze dne 27. 7. 2018, které zdejšímu soudu doručil žalovaný, se uvádí, že „zařízení Unicam obsahuje rychloměr pro dokumentování přestupku překročení maximální povolené rychlosti a podléhá certifikátu pro stanovená měřidla Unicam SPEED a je podle zákona pravidelně metrologicky ověřováno“ a dále se v tomto vyjádření podává, že „součástí rychloměru je také rozšíření pro dokumentaci přestupku jízdy na červenou a dokumentaci průjezdů vozidel pro potřeby pátrání po kradených vozidlech“. Z tohoto vyjádření je tedy zřejmé, že zařízení Unicam má tři hlavní funkce, a to dokumentaci přestupku překročení maximální povolené rychlosti, přestupku jízdy na červenou a dokumentaci průjezdů vozidel pro potřeby pátrání po kradených vozidlech. Krajský soud se nemůže ztotožnit s názorem žalovaného, že by dokumentace „jízdy na červenou“ byla pouze doplňkovou funkcí, neboť z výše uvedeného vyjádření ze dne 27. 7. 2018 toto nevyplývá, ba naopak je nutné považovat všechny tři funkce zařízení Unicam za hlavní – se stejnou důležitostí a významem. Protože přestupky spočívající v „jízdě na červenou“ byly v roce 2016 zcela mimo působnost obecní policie [§ 2 písm. d) zákona o obecní policii ve spojení s dalšími ustanoveními téhož nebo zvláštních zákonů], nemohla obecní policie využívat kamerový systém (zařízení Unicam) za účelem monitorování těchto přestupků. Ve smyslu § 24b odst. 1 zákona o obecní policii totiž nebylo a nemohlo být takovéto monitorování potřebné pro plnění úkolů obecní policie. Důkazy týkající se přestupku „jízdy na červenou“ z takovéhoto systému vzešlé jsou tedy nezákonné a procesně nepoužitelné (srov. již uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2018, č. j. 10 As 15/2018-36).
13. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud proto žalobu žalobce shledal jako důvodnou a napadené rozhodnutí žalovaného i správního orgánu I. stupně v souladu s ust. § 78 odst. 1 a 3 s.ř.s. pro vady řízení zrušil a věc žalovanému podle odst. 4 téhož ustanovení vrátil k dalšímu řízení. Soud rozhodl bez jednání se souhlasem účastníků řízení podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. Jelikož obě rozhodnutí byla zrušena pro výše uvedenou vadu v řízení, nezabýval se krajský soud dalšími žalobními námitkami žalobce.
14. V souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. zavázal krajský soud žalovaného k náhradě nákladů řízení žalobci představující náklady právního zastoupení žalobce advokátem v rozsahu 3 úkonů právní pomoci po 3 100 Kč a 3 režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., což činí celkem 10 200 Kč. S připočtením soudního poplatku ve výši 3 000 Kč za podanou žalobu činí pak celková náhrada nákladů 13 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
Ostrava 14. února 2019
JUDr. Petr Indráček
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.