[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph. D. ve věci

žalobce: M. B.

zastoupen advokátem doc. JUDr. Alexandrem Királym, Ph. D.

sídlem Ludvíka Podéště 1883/5, Poruba, 708 00  Ostrava

proti

žalovanému: Magistrát města Ostravy

sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00  Ostrava

o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 9. 4. 2018, č. j. PŘ-ODV-6/2018, SMO/176640/18/Vnitř./Pus, ve věci nahlédnutí do spisu,

takto :

1. Rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 9. 4. 2018, č. j. PŘ-ODV-6/2018, SMO/176640/18/Vnitř./Pus se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228  Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám doc. JUDr. Alexandra Király, Ph. D., advokáta se sídlem Ludvíka Podéště 1883/5, Poruba, 708 00  Ostrava.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 10. 5. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 9. 4. 2018 č. j. PŘ-ODV-6/2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“) a rozhodnutí Úřadu Městského obvodu Poruba (dále jen „správní orgán I. stupně“) z 1. 2. 2018 č. j. POR7096/2018/KRYK. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný v rozporu s ustanovením § 37 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) nevyzval žalobce k odstranění vad jeho odvolání, které nebylo odůvodněno, a rozhodl bez dalšího napadeným rozhodnutím. Žalobce v odvolání uvedl, že mu byla dne 5. 2. 2018 doručována doporučená psaní, při doručování nebyl zastižen, a ačkoliv byl poučen tak, že po uplynutí lhůty pro vyzvednutí budou tyto zásilky vloženy do domovní schránky, zásilky mu dodány nebyly. Žalobce pouze předpokládal, že odesílatelem byl správní orgán I. stupně, a z procesní opatrnosti z důvodu zachování lhůt podal odvolání. Podle žalobce žalovaný nepostupoval v souladu s právními předpisy, neboť byl povinen k doplnění blanketního odvolání žalobce vyzvat; žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2010 č. j. 9 As 61/2009-63 a rozsudek Městského soudu v Praze z 14. 4. 2011 č. j. 9 Ca 102/2009-30.

2. Dále žalobce namítal, že žalovaný posoudil věc nesprávně a se žádostí žalobce o nahlédnutí do spisu se v napadeném rozhodnutí nevypořádal. Žalobce je a byl osobou přímo postiženou spácháním přestupku a má za to, že měl právo znát identitu osoby, která protiprávně zasahovala do jeho soukromí, jeho osobní cti a důstojnosti a pomlouvala ho. Tyto důvody považuje za dostatečné k prokázání právního zájmu k nahlédnutí do spisu. Neznalost spisu mu nadto brání adekvátně procesně reagovat.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že z podání, které bylo správnímu orgánu I. stupně od žalobce doručeno, je zřejmé, že žalobce se odvolal proti usnesení, kterým mu bylo odepřeno nahlédnutí do spisu. Důvody, na jejichž základě žalobce dovozoval jím tvrzený právní zájem pro nahlédnutí do spisu, přitom žalobce již uvedl do protokolu u správního orgánu I. stupně dne 31. 1. 2018. Žalovaný proto usnesení správního orgánu I. stupně věcně přezkoumal v plném rozsahu ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu, a to jak z hlediska jeho souladu s právními předpisy, tak z důvodu veřejného zájmu, i z hlediska věcné správnosti. Dospěl přitom k závěru o nedůvodnosti odvolání. Žalovaného žádným způsobem na jeho právech nezkrátil, neboť nedošlo k tomu, že by nebyl zjištěn skutkový stav, jak žalobce tvrdí. Správní orgán ve správním řízení totiž nemá za povinnost zjistit skutečný stav věci, ale stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Přesně tak žalovaný postupoval.

4. Co se týče námitek věcných, žalovaný zopakoval svou argumentaci z napadeného rozhodnutí.

5. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.

6. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že dne 31. 1. 2018 se žalobce dostavil ke správnímu orgánu I. stupně a domáhal se nahlédnutí do spisu sp. zn. S_POR 5846/2018/0080. Uvedl, že se dostavil po předcházejících telefonických domluvách z 29. 1. 2018 a 30. 1. 2018, přičemž svůj zájem odůvodnil tím, že je účastníkem řízení, poškozeným, kdy věc po zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem byla skončena odevzdáním věci k projednání přestupku správnímu orgánu I. stupně. Po celou dobu přípravného trestního řízení mu jako poškozenému právo nahlédnutí do spisu svědčilo a nevidí důvod, proč by je neměl mít i nyní. Současně podal stížnost na nesprávný úřední postup a ochranu před nečinností. Správní orgán I. stupně sdělil žalobci, že nahlížení do spisového materiálu mu bude umožněno či případné usnesení o odepření nahlížet do spisového materiálu bude vyhotoveno tentýž den v době od 15 do 17 hod. a nedostaví-li se, bude mu usnesení zasláno na místo trvalého bydliště. Dne 1. 2. 2018 rozhodl správní orgán I. stupně tak, že žalobci odepřel nahlédnout do spisu sp. zn. S_POR5846/2018/0080 z důvodu, že žalobce není v postavení účastníka řízení ani osobou se zvláštními procesními právy v přestupkové věci, přičemž svůj právní zájem předestřel pouze obecně.

7. Dne 5. 2. 2018 byla žalobci do schránky na adrese H. n. 732/15, P., O. 8, vložena výzva k vyzvednutí zásilky;  zásilky se nevyzvednuté vrátily odesílateli dne 20. 2. 2018. Dne 7. 3. 2018 podal žalobce správnímu orgánu I. stupně odvolání, ve kterém uvedl spisovou značku S_POR5846/2018/0080; dále uvedl, že navzdory poučení mu po uplynutí lhůty pro vyzvednutí nebyly zásilky podacích čísel x a x vloženy do domovní schránky, a vzhledem k tomu, že předpokládá, že odesílatelem byl správní orgán I. stupně a že se týkají spisové značky v odvolání uvedené, podává odvolání, aby nezmeškal žádnou lhůtu, a rovněž vyslovuje souhlas.

8. Správní orgán I. stupně dne 13. 3. 2018 žalovanému postoupil správní spis s odvoláním žalobce, o kterém žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že odvolání zamítl a napadené usnesení potvrdil; v něm se ztotožnil se závěrem správního orgánu I. stupně s důvody neumožnění nahlédnout do spisu, neboť v době, kdy žalobce požádal o nahlédnutí do spisu, u správního orgánu I. stupně přestupkové řízení zahájeno nebylo a správnímu orgánu I. stupně nezbylo, než žádost odvolatele o nahlédnutí do spisu posuzovat podle § 38 odst. 2 správního řádu, když za situace, kdy žalobce právní zájem nebo jiný vážný důvod neprokázal, správní orgán I. stupně žalobci nahlédnutí do spisu neumožnil.

9. Podle § 82 odst. 2 správního řádu musí mít odvolání náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že náležitosti odvolání jsou ve správním řádu explicitně vyjádřeny. Tedy každé podání, které má být posouzeno jako odvolání (přičemž správní orgán je dle § 37 odst. 1 správního řádu povinen posuzovat podání podle skutečného obsahu), musí vedle základních náležitostí každého podání stanovených v § 37 odst. 2 správního řádu obsahovat i specifikaci rozhodnutí, proti kterému směřuje, dále rozsah, v němž jej napadá, tj. uvedení výroků, které jsou napadány, a dále konkrétní skutečnosti, z nichž se dovozuje nesprávnost právního či skutkového posouzení věci nebo vady řízení (odvolací důvody).

10.                      Správní řád tak klade na účastníka řízení zvýšenou odpovědnost, neboť do jeho dispozice svěřil, v jakém rozsahu, a z jakých hledisek má být rozhodnutí správního orgánu I. stupně přezkoumáváno. Odvolání je podáním ve smyslu § 37 správního řádu, a proto nemá-li některou z náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 2 a § 82 odst. 2 správního řádu, je správní orgán povinen postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009 č. j. 1 As 4/2009 - 53).

11.                      V posuzované věci žalobcovo podání, označené jako odvolání, postrádá nejen specifikaci napadeného rozhodnutí, ale i uvedení rozsahu, v němž je podáno, a zejména chybí odvolací důvod. Žalovaný však o něm bez dalšího v rozporu s § 37 odst. 3 správního řádu rozhodl a rozhodl tedy za situace, kdy se mohl pouze domnívat, které rozhodnutí je napadáno, a neznal konkrétní námitky, které hodlal žalobce v doplnění svého odvolání uplatnit; to, že žalobce před správním orgánem I. stupně svou žádost o nahlédnutí do spisu odůvodnil, neznamená, že stejnou argumentaci chtěl přednést i v odvolání. Takový postup žalovaného považuje soud za nepřípustný a v rozporu s procesními pravidly, která jsou zakotvena v citovaných ustanoveních správního řádu, a vyplývají z ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces (obdobně Městský soud v Praze v rozsudku č. j. 1 Ad 60/2010-37 z 6. 6. 2011 nebo shora citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 4/2009 – 53).

12.                      Napadené rozhodnutí tak trpí vadou řízení spočívající v tom, že žalovaný rozhodoval o odvolání žalobce, aniž by znal jeho argumentaci, tedy aniž by znal odvolací důvod, a konečně i aniž by si ujasnil, proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje, což mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Krajský soud napadené rozhodnutí postupem podle § 76 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, ve kterém žalovaný nejprve pomůže žalobci odstranit vady jeho podání ze 7. 3. 2018, popř. ho k jejich odstranění vyzve, a směřuje-li toto podání proti prvostupňovému rozhodnutí, pak zjistí odvolací důvody a o nich následně rozhodne.

13.                      Za této situace se pro předčasnost krajský soud nezabýval věcnými námitkami proti napadenému rozhodnutí.

14.                      Žalobce žalobou navrhl zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, což je postup předvídaný ustanovením § 78 odst. 3 s. ř. s., krajský soud však pro tento postup neshledal důvod, a proto tak nepostupoval; o návrhu nerozhodl, neboť domáhat se zrušení rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které předcházelo napadenému rozhodnutí, není procesním právem žalobce (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2007, č. j. 1 As 60/2006 – 106). 

15.                      Vzhledem k tomu, že v řízení byl plně procesně úspěšný žalobce, vzniklo mu v souladu s ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, k jejichž náhradě soud žalovaného zavázal. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3 000 Kč, dále odměna ze zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 100 Kč, podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za dva úkony právní služby, příprava převzetí zastoupení a sepis žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky, dvakrát režijní paušál ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky, a dále DPH z těchto částek s výjimkou zaplaceného soudního poplatku podle § 57 odst. 2 s. ř. s. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobci prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jeho práva. Soud proto žalovaného k jejich zaplacení žalobci zavázal, a to k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve spojení s ust. § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný
podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Ostrava 15. ledna 2019

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu