[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci

 žalobkyně: E. Š.

 proti

 žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

  pracoviště Hradec Králové, Hradec Králové

 Slezská 839

 o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 19. 6. 2018, čj. 6953280785/46091

 VJ

takto:

1. Rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 19. 6. 2018, čj. 6953280785/46091-VJ se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.                 Vymezení věci

1. Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení v Hradci Králové (dále jen „ČSSZ“), zamítla svým rozhodnutím ze dne 19. 6. 2018 námitky žalobkyně, podané proti rozhodnutí ze dne 6. 3. 2018, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod, a to pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Orgán I. stupně těžil zejména z posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Hradci Králové (dále jen „OSSZ“), který uzavřel, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí 30 % a žalobkyně tak není invalidní.

2.              Žalobní argumentace

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že její zdravotní stav nebyl dostatečně zjištěn, uváděla, že posudkového lékaře při jednání dne 13. 6. 2018 vůbec nezajímalo, že má na ruce ortézu, že byla na pohotovosti a opět jí píchají injekce do ramene. Nebyla hodnocena její celková výkonnost, denní aktivity, neustálé zhoršování zdravotního stavu. Žalobkyně připojila lékařské zprávy revmatologické ordinace, oddělení urgentní medicíny FN v Hradci Králové, ortopedické kliniky FN, chirurgické kliniky, mammologické ordinace, kardioangiologické kliniky FN, neurologické kliniky FN.

3.            Jednání soudu

3. Dne 11. 2. 2019 jednal ve věci krajský soud, zejména konstatoval k důkazu posudek Posudkové komise Ministerstva práce a soc. věcí ČR v Hradci Králové ze dne 27. 11. 2018. Z uvedeného posudku plyne, že u žalobkyně se jedná o poškození levého ramene (impingement syndrom) – funkční omezení, stav po artroskopii (chirurgické ošetření) pravého ramene v 2/16 pro zánět obalů ramene a zánět dutiny pod nadpažkem s funkčním omezením, dále pak o víceetážový bolestivý páteřní syndrom – především krčně pažní syndrom na podkladě počínajících degenerativních změn meziobratlových plotének a zúžení průchodů kořenů obratli, bederně křížový syndrom bez kořenového dráždění. Dále se jedná o stav po redukční operaci obou prsou ze zdravotních důvodů v 11/14 s komplikovaným hojením a po dodatečném odstranění tuku a rekonstrukci dvorce bradavky levého prsu kožním štěpem z levého podbřišku v 11/17, stav po redukční operaci pravého prsu pro asymetrii v 5/18 s dobrým efektem. Diagnosticky dále uvedeny otoky a překrvení obou rukou při podezření na poruchy prokrvení a revmatologické onemocnění – vyloučeno, zánět šlachových pochev natahovačů pravého předloktí v 5/18 – ortéza – zlepšení, podezření na zánět zevního dolního výběžku pravé pažní kosti v 6/18 – stav po ozáření bez většího efektu. U žalobkyně je dále popsán vysoký krevní tlak korigovaný léčbou, přetrvávající suchý kašel u kuřačky při mnohočetné alergii – nelze vyloučit lehkou formu průduškového astmatu, stav po operaci kostní cysty na levé holenní kosti v 1998 – bez obtíží, po operaci pravého oka v dětství s následnou transplantací rohovky v 2011, po opakovaných gynekologických operacích a po laparoskopickém odstranění žlučníku v r. 2003.
4. Posudková komise v posudku po konstatování podkladových dokumentů, zejména neurologických, ortopedických nálezů, oddělení plastické chirurgie, nálezu revmatologického, interního a mammologického určila za hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně poškození levého ramene (impigement syndrom) – funkční omezení, stav po artroskopii pravého ramene v 2/16 pro zánět obalů ramene a zánět dutiny pod nadpažkem s funkčním omezením hybnosti obou horních končetin, toto onemocnění zařadila do kapitoly XV, oddíl B, pol. 3 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., míru poklesu pracovní schopnosti určila v horní hranici zdejšího procentního rozpětí ve výši 25 %. Pro páteřní potíže pak využila PK možnosti, dané § 3 odst. 1 cit. vyhlášky a provedla navýšení o 10 %, tedy na konečnou míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 35 %.
5. V pracovní rekomandaci PK vyjádřila možnost výkonu výdělečné činnosti jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti žalobkyně, v podstatně menším rozsahu a intenzitě v jejím oboru, není schopna manipulace a přenášení těžkých předmětů a jejich zvedání nad horizontálu. Své odlišné posudkové závěry pak PK odůvodnila obtížemi žalobkyně s ramenními klouby, kdy opakovaná ortopedická vyšetření a rovněž vyšetření při jednání komise prokazují, že je těžce omezena hybnost v obou ramenech, obě horní končetiny žalobkyně nezvedne ani do horizontály aktivně a ani pasivně nelze pro těžkou bolestivost, zadržování. Kromě toho má opakující se otoky celých horních končetin, více vpravo, vypadávají jí předměty z rukou, není schopna zvedat těžší břemena. Za rozhodující v tomto směru PK považuje nález ortopeda Doc. MUDr. Š., přednosty Ortopedické kliniky FN v Hradci Králové ze dne 2. 5. 2018. Zde popsaný stav plně koreluje s kritérii písmene b) výše cit. položky – středně těžké omezení hybnosti jednoho nebo dvou kloubů (15 – 25 %), vzhledem k tomu, že u žalobkyně jsou postižena obě ramena, PK využila horní hranici uvedeného rozpětí. Žalobkyně má dlouhodobě také páteřní obtíže postihující bederní a krční páteř, u krční páteře je uváděn krčně pažní syndrom, ale EMG vyšetřením nebylo prokázáno postižení nervů horních končetin. Postižení bederní páteře je charakterizováno bolestmi, omezenou hybností, ani zde ale nejsou prokázány známky kořenového dráždění s postižením nervů dolních končetin. Takto popsaný stav odpovídá kritériím na rozhraní písmene a) a b) položky 1, oddílu E v kapitole XIII (5 – 20 %), tedy je méně závažné než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, nicméně opodstatňuje využití § 3 odst. 1 vyhlášky a navýšení procentního poklesu míry pracovní schopnosti o 10 %. Ostatní zdravotní potíže nejsou více posudkově významné. Vzhledem k dosažené výši procentního poklesu pracovní schopnosti považovala PK žalobkyni za invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., a to od 2. 5. 2018, šlo o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v platném znění.
6. Při jednání soudu žalobkyně uvedla, že lékařské zákroky ji dovedly do špatně řešitelné situace, utíká jí jak doba pojištění, tak výdělky, není pro ni ani zásadním řešením v tomto směru invalidita prvního stupně. Všechna vyšetření si musela sama zabezpečit. Soud podal žalobkyni poučení o znění kap. XV, oddíl B, pol. 3 a též o principech zákona o důchodovém pojištění v problematice invalidity, žalobkyně poté navrhla zrušení napadeného rozhodnutí žalované a přiznání invalidního důchodu dle posudku PK MPSV Hradec Králové. Pověřená pracovnice žalované ponechala rozhodnutí na úvaze soudu, a to s odkazem na znění cit. posudku.

4.           Posouzení věci krajským soudem

7. Jak vyplývá ze zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, a to z ustanovení § 39 odst. 1, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Dle odst. 2 jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.
8. Z kapitoly XV, oddíl B, položka 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., - ztuhnutí nebo omezení pohybu v ramenním kloubu, loketním kloubu – vyplývá, že míra poklesu pracovní schopnosti se stanovení s ohledem na skutečnost, zda je postižen jeden nebo dva klouby, dále podle rozsahu omezení pohybu, omezení fyzické výkonnosti, koordinace pohybů, manipulace a přenášení předmětů. Pod písm. 3b je pak upraveno středně těžké omezení hybnosti jednoho nebo dvou kloubů, omezení funkce končetiny pro manipulaci a přenášení těžkých předmětů a míra poklesu pracovní schopnosti je určena rozpětím 15 – 25 %.
9. Krajský soud je přesvědčen, že v případě žalobkyně posudková komise přehledně a jasně stanovila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, která má podklady v odborných nálezech, jejichž znění PK prostudovala a obsahově zhodnotila v posudku ze dne 27. 11. 2018. Posudek PK soud považuje za objektivní, úplný a přesvědčivý, neboť jasně stanoví závažnost rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, objektivizuje datum vzniku invalidity nálezem Ortopedické kliniky FN v Hradci Králové ze dne 2. 5. 2018 a rovněž zdůvodňuje využití a aplikaci § 3 odst. 1 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., jak výše uvedeno v bodě 5.
10. Protože s ohledem na znění posudku PK MPSV Hradec Králové neměl soud závažnějších pochybností o existenci invalidity prvního stupně u žalobkyně, postupoval v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 s.ř.s. a rozhodnutí žalované o námitkách pro vady řízení, které způsobily nesprávnost a nezákonnost daného rozhodnutí, zrušil a věc vrací k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). V novém řízení vezme žalovaná v úvahu skutečnosti, zjištěné soudem v průběhu soudního řízení, a to, že žalobkyně byla od 2. 5. 2018 invalidní pro invaliditu I. stupně, neboť splňovala podmínky § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Soud předpokládá, že novým rozhodnutím ve věci žalovaná žalobkyni přizná invalidní důchod pro invaliditu I. stupně a tento s datem vzniku 2. 5. 2018 doplatí.

5.              Náklady řízení

11. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když náhrada nákladů řízení náleží účastníkovi, který byl ve věci úspěšný. Tím je žalobkyně, která však žádné náklady řízení nevyčíslila. Soud proto druhým výrokem nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 11. únor 2019

JUDr. Jana Kábrtová v. r.

samosoudkyně