č. j. 18 Ad 36/2018 - 29

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

 

žalobce:  M. K.

zastoupený advokátkou JUDr. Alenou Porostlou

sídlem Prostorná 4,  709 00 Ostrava – Mariánské Hory

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 8. 2018,  o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované č.j.  R-18.6.2018-43/X, o odnětí invalidního důchodu,

 

takto:

 

  1. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení  se zrušuje  a  věc se jí vrací  k dalšímu řízení.

 

II.     Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 300 Kč k rukám advokátky JUDr. Aleny Porostlé do 60-ti dnů od nabytí právní moci  tohoto rozhodnutí.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Rozhodnutím ze dne 16. 8. 2018  č.j. X  žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 18. 6. 2018, kterým žalobci v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů odňala od 27. 7. 2018 invalidní důchod, neboť podle  posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 28. 5. 2018 žalobce již není invalidní. Podle tohoto posudku poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 25 %. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z dalšího posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 27. 7. 2018, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 3b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které lékař České správy sociálního zabezpečení stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 25 % a ve smyslu ust. § 3 citované vyhlášky toto hodnocení nezvýšil.

 

  1. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, v níž namítal, že posuzující lékař nezhodnotil jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Trpí bolestmi hlavy, šíje, závratěmi a navíc má potíže s pravým i levým kolenem, přičemž chůze do schodů i ze schodů mu činí velké potíže. Trpí rovněž chronickou renální insuficiencí a byl s ledvinovou kolikou opakovaně hospitalizován. Žalobce má za to, že v jeho případě se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který se od doby přiznání invalidního důchodu nezměnil a podle posudku o invaliditě vypracovaného dne 7. 5. 2012 jde o stav trvalý. S ohledem na to, že trpí dalšími zdravotními omezeními, měl podle něj posudkový lékař horní hranici poklesu pracovní schopnosti zvýšit.

 

  1. Žalovaná po provedeném dokazování navrhovala zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

 

  1. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 16. 8. 2018  č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pracoviště Ostrava ze dne 23. 1. 2019 a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

 

  1. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce byl uznán invalidním posudkem Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě od 16. 3. 2012. Dne 28. 5. 2018 byla u něj provedena kontrolní lékařská prohlídka se závěrem, že není invalidní, jelikož pokles pracovní schopnosti u něj činí pouze 25 %, podle kapitoly XV, oddílu B, položky 3b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Na základě tohoto posudku vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 18. 6. 2018, kterým žalobci invalidní důchod odňala. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce následně námitky, o kterých, jak shora uvedeno, žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím.

 

  1. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace žalobce vedené u praktické lékařky MUDr. I. K. a jejího nálezu ze dne 14. 5. 2018, z nálezu Fakultní nemocnice Ostrava, traumatologické ambulance MUDr. R. M., Ph. D. z 4. 5. 2018, z nálezu urologa MUDr. A. N. ze dne 20. 7. 2018, neurologických nálezů MUDr. I.S. ze dne 19. 7. a 20. 7. 2018, z nálezu magnetické rezonance MUDr. H. ze dne 16. 7. 2018 a MR C páteře z 19. 11. 2003. Za rozhodující zdravotní postižení označila posudková komise stav po kontuzi pravého ramene při úrazu dne 31. 5. 2010. Podle ortopedických vyšetření se jedná o trvalé následky ve smyslu výrazné bolesti a omezení aktivní hybnosti ramene  vpravo, trvalé oslabení svalové síly pravé horní končetiny. U žalobce byla prokázána při chronickém kořenovém syndromu C  7 bolest a těžší porucha dynamiky krční páteře. Při tomto zdravotním stavu žalobce není schopen těžké fyzické práce spojené se zvedáním a přenášením                      těžkých břemen, není schopen manipulace s břemeny, práce ve vynucených polohách                        pravé horní končetiny a krční páteře a není schopen práce v nepříznivých klimatických podmínkách. Rozhodující zdravotní postižení pravé horní končetiny podřadila posudková komise pod kapitolu XV, oddíl B, položku 3b, podle které pokles pracovní schopnosti stanovila horní hranicí této položky, tj. 25 %. Pro chronický kořenový syndrom krční páteře a postižení obou kolenních kloubů s následnou operací není u žalobce vhodné ani přetěžování krční páteře a dolních končetin. Posudková komise proto zvýšila horní hranici hodnocení o 10 procentních bodů na celkových 35 %. Dodala, že u žalobce nebylo od doby přiznání invalidity v roce 2012 prokázáno zlepšení zdravotního stavu a že se toto zlepšení ani nepředpokládá. Posudková komise tedy uzavřela, že ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí  16. 8. 2018 byl žalobce invalidní, přičemž se jednalo o invaliditu I. stupně.

 

  1.  Krajský soud v souladu s ust. § 75 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 16. 8. 2018 byl nadále invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 35 % a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku posudkové komise MPSV ČR, pracoviště Ostrava, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – ortopéda, tedy lékaře z oboru nemocí, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Její posudkový závěr na rozdíl od posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení i České správy sociálního zabezpečení je odlišný v tom, že pokles pracovní schopnosti žalobce zvýšila za použití ust. § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb., což zdůvodnila tím, že od přiznání invalidity v roce 2012 nebylo u žalobce prokázáno zlepšení zdravotního stavu a dokonce, že se takové zlepšení ani nepředpokládá.

 

  1. S ohledem na výše uvedené krajský soud napadené rozhodnutí žalované v souladu s ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. pro vady řízení zrušil a podle odst. 4 téhož ustanovení věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Při vydání nového rozhodnutí bude žalovaná vázána závazným názorem krajského soudu a sice, že žalobce je nadále nepřetržitě invalidní, přičemž se jedná o invaliditu I. stupně.

 

  1. Podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci náklady řízení spočívající v jeho právním zastoupení advokátem v rozsahu jednoho úkonu právní služby ve výši 1 000 Kč a jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč, celkem tedy 1 300 Kč v souladu s ust. § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu  soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.  Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.                           

 

Ostrava 21. února 2019

 

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

 

Shodu s prvopisem potvrzuje