[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.6.2017 č.j. DSH/3917/17

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Plzně, Odboru správních činností, oddělení dopravních přestupků, č. j. MMP/034604/17 ze dne 10.2.2017, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 30.12.2015, pro porušení ust. § 18 odst. 4 téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta 3 750 Kč a povinnost nahradit náklady řízení 1 000 Kč.
2. Žalobce zejména namítal prekluzi přestupku, k němuž mělo dojít 31.10.2015, a to ke dni 31.10.2016, event. k druhému termínu 12.11.2016 pro případ, že by došlo k přerušení běhu prekluzivní lhůty zahájením řízení dne 12.11.2015 podle novější úpravy přestupkového zákona. Další žalobní námitka spočívala v tom, že ve věci zůstala pochybnost o platném měření rychlosti, na snímku není viditelný záměrný kříž, což dle vyjádření Českého meteorologického institutu znamená neplatné měření. Žalobce namítal možnost tzv. slip effectu, k čemuž mělo být vedeno navržené dokazování, což správní orgán neučinil. Podle žalobce rovněž překročil správní orgán svoji pravomoc, když ve výroku závazně určil, že pokutu a náklady řízení má žalobce uhradit bezhotovostním převodem či poštovní poukázkou. Dle žalobce lze splnit povinnost jakýmkoliv způsobem uvedeným v § 163 odst. 3 daňového řádu, a to podle něho je nejjednodušší v hotovosti, což mu výrok prvostupňového rozhodnutí znemožňuje.
3. Ve vyjádření k žalobě žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že proto, aby ustanovení upravující odchylně nabytí účinnosti jednotlivých částí právního předpisu bylo aplikovatelné a plnilo svůj účel, musí nabýt účinnosti nejpozději v den, kdy nabývá účinnosti první část zákona, k němuž se toto ustanovení váže, byť to není v zákoně výslovně vyjádřeno. Při užití účelového výkladu nelze dospět k jinému závěru, než že ustanovení stanovující dělenou účinnost zákona nabylo účinnosti 1.10.2015. Přehnaně formalistický výklad, že přechodné ustanovení nabylo účinnosti později, než ustanovení, jehož okamžik účinnosti řeší, by vedl k neaplikovatelnosti. Žalovaný odmítl námitku, že co do zachování lhůty k projednání přestupku nelze přihlížet k prvostupňovému rozhodnutí ze dne 15.7.2016, neboť toto bylo v odvolacím řízení zrušeno a nemůže tak mít právní účinky. Ustanovení § 20 odst. 2 zákona o přestupcích, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku, spojovalo přerušení lhůty k projednání přestupku s vydáním rozhodnutí o vině, nikoliv s právní mocí takového rozhodnutí. Tudíž nelze dospět k jinému závěru, než že lhůta byla zachována. Vadou výroku není ani okolnost, že má být pokuta a náklady řízení zaplacena bezhotovostním převodem či poštovní poukázkou. Pokud by žalobce měl platit v hotovosti, zcela jistě by to správním orgánem bylo umožněno. Pro žalobce bylo především závazné, aby uhradil pokutu ve stanovené lhůtě.
4. Součástí správního spisu je oznámení přestupku ze dne 31.10.2015. Žalobce v tento den v 10.21 hod řídil osobní motorové vozidlo Mercedes Benz RZ … na ulici Klatovská třída rychlostí po odečtení odchylky 92 km/h v místě s nejvyšší dovolenou rychlostí 50 km/h. Žalobce se do oznámení nevyjádřil. Součástí spisu je i úřední záznam z téhož dne sepsaný Městskou policií Města Plzeň a protokol o dopravním přestupku, tj. výstup z rychloměru, na němž je zobrazeno jako jediné vozidlo žalobce i s čitelnou poznávací značkou a se záměrným křížem na přední masce vozidla. Dále jsou zde fotografie ze silniční kontroly a ověřovací list k rychloměru vydaný 16.4.2015 pod č. 039/05.
5. Ve vyjádření, které došlo správnímu orgánu I. stupně dne 24.3.2016, žalobce uváděl, že měření proběhlo v rozporu s návodem k obsluze, a rychloměr nefungoval zřejmě bezvadně, neboť se zde nezobrazil záměrný kříž. Žalobce navrhoval důkaz dotazem na výrobce rychloměru, zda lze vyloučit, zda údaje uvedené v protokolu o dopravním přestupku odpovídají či neodpovídají údajům použitým rychloměrem. Dále žalobce navrhl důkaz originálním výstupem z radarového zařízení. Žalobce také namítal možnost nesprávného naměření v důsledku tzv. SlipEffectu, k čemuž navrhl provést důkaz dokumentem BBC a zprávou Daily Mail, a rovněž vyšetřovací pokus s předmětným zařízením, který by provedl testy popisované v dokumentu BBC. Žalobce navrhl provést důkaz videozáznamem z měření včetně návodu k obsluze, aby bylo prokázáno, že policisté postupovali v souladu s tímto návodem. K tomu žalobce přiložil vyjádření k ČMI ze dne 27.11.2015, podle něhož pokud leží na snímku záměrný kříž jen z části na vozidle, jde o nedodržení návodu radarového rychloměru a nelze toto použít při projednávání přestupku.
6. Při jednání dne 24.6.2016 svědek stržm. S.Š. popisoval, že inkriminovaného dne byl na pravé straně vozovky a měřil úsek od konečné tramvaje č. 4 ven z města, jakoby k Litické přehradě, u záchranky. Skupina, která zastavovala vozidla, stála na pravé straně za odbočkou do věznice na prašném parkovišti. Pokud nějaké vozidlo překročilo rychlost, dával jim to vědět radiostanicí. Po změření se fotka uloží, otitulkuje se záznam, není možná záměna, protože se spojí pouze stejná pořadová čísla. Svědek potvrdil a doložil přiloženým potvrzením, že byl pro obsluhu radaru řádně proškolen. Radar byl podle něho k danému dni řádně kalibrován, byl v řádném technickém stavu, nebyl poškozen. Podle svědka zařízení je konstruováno tak, že kdyby byl jakýkoli problém, zařízení se nespustí a ukáže chybu. Svědek pouze zadává čas, datum a ulici, zbytek dělá přístroj. Záznam se ukládá na paměťovou kartu a z ní to operátor vytiskne. Celý přístroj je zaplombován a může s ním manipulovat pouze meteorologický ústav. Podle svědka bylo postupováno podle návodu, jinak by se přístroj nespustil. Bylo měřeno na stativu ze vzdálenosti od okraje vozovky asi do 3 metrů a od stanoviště radaru cca 200 metrů bylo likvidační místo přestupku. Měřili na méně než 100 metrů proto, aby fotka nebyla rozmazaná. Tuto vzdálenost zvolil radar, který vyhodnotí, že došlo k překročení rychlosti a pořídí fotografii.
7. Stržm. V.K.  potvrdila, že stavěla předmětné vozidlo, odklonila ho na prašné parkoviště. Řidiče ztotožnila podle dokladů. Řidič s přestupkem podle jejího názoru souhlasil, ale nechtěl přijít o body, a proto chtěl projednání na magistrátu. U radaru byli kolegové Š. a P., vozidla zastavovala tato svědkyně s paní Š. O překročení rychlosti se vždy dozvěděla přes ruční vysílačku od kolegů u radaru. Vozidlo měli od tohoto místa na dohled. Neměli videokameru, pouze fotoaparát. Svědkyně D.Š. potvrdila, že pracovala s kolegyní K., vozidlo měli celou dobu na dohled a kolega jim hlásil do vysílačky překročení rychlosti. Videokameru neměli.
8. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 15.7.2016 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku ze dne 31.10.2015. K odvolání žalobce bylo toto rozhodnutí žalovaným dne 8.9.2016 zrušeno pod č.j. DSH/1479/16 a věc byla vrácena k dalšímu projednání správnímu orgánu I. stupně. Správní orgán I. stupně doplnil řízení o část návodu k obsluze.
9. Ve vyjádření, které bylo doručeno prvostupňovému orgánu dne 20.1.2017, žalobce namítal jednak prekluzi spáchání přestupku, jednak to, že mohlo dojít k poškození měřícího zařízení, namítal, že nebyl proveden dotaz na výrobce rychloměru, nebyly provedeny dokumenty BBC a DailyMail, a že rychloměr neměl v době měření ochranné známky, což žalobce chtěl prokázat provedením výslechu svědka, který byl v předmětný čas stejnou hlídkou změřen také.
10. V odůvodnění svého druhého rozhodnutí správní orgán prvního stupně k námitce žalobce, že rychloměr zřejmě nefungoval bezvadně, uvedl, že svědeckými výpověďmi v návaznosti na listinné podklady bylo prokázáno, že měření bylo provedeno řádně, osobou proškolenou k obsluze měřicího zařízení, jež bylo kalibrováno a ověřeno, a v důsledku toho vznikl kvalitní výstup. Rychloměr fungoval bez poruchy, na výstupu je záměrný kříž zcela na vozidle, na jeho přední masce, a tak je zřejmé, na kterém místě byla rychlost změřena. Jiné vozidlo na snímku není. Strážníci měli od změření do zastavení vozidlo na dohled, byla tím vyloučena záměna vozidla. K návrhům žalobce na důkazy dotazem na výrobce rychloměru, zda lze vyloučit, že údaje na Protokolu o dopravním přestupku neodpovídají údajům naměřeným, a dále na doložení originálního výstupu z rychloměru, správní orgán konstatoval, že možnost dodatečného pozměnění údajů vyloučil strážník Š., proškolený k obsluze zařízení. Správní orgán proto nepochybuje o důkazní síle Protokolu o dopravním přestupku. Měřicí zařízení bylo ověřeno ČMI a dle výpovědi strážníka Š. bylo použito v souladu s návodem k obsluze. Podle tohoto svědka v případě jakékoli chyby by rychloměr měření neprovedl. Správní orgán dodal, že fotografie vozidla je kvalitní, s čitelnou RZ. Vyjádření ČMI se týkalo jiné věci, kde byl záměrný kříž jen zčásti na vozidle. K námitce o možnosti vzniku tzv. slip effectu správní orgán uvedl, že pro něj nejsou závazná stanoviska sdělovacích prostředků a jejich reportáže. O správnosti měření strážníky není pochybností. Správní orgán proto neprovedl navržený důkaz dokumentem BBC a zprávou Daily Mail, neboť předmětné měřicí zařízení je v ČR v souladu s právními předpisy používáno, ověřováno a kalibrováno a výstup z rychloměru lze použít jako důkazní prostředek v řízení o přestupku. K návrhu na provedení důkazu znaleckým posudkem a vyšetřovacím pokusem, při němž budou provedeny testy BBC, správní orgán uvedl, že strážník proškolený k obsluze zařízení je používal v souladu s návodem k obsluze. Rovněž výstup z rychloměru je bezvadný. V návaznosti na ověření ČMI správní orgán nemá pochybnosti o správnosti měření, tudíž je bezpředmětné zjišťovat skutečnosti uváděné žalobcem. Správní orgán důkazní návrhy odmítl. K návrhu žalobce na důkaz videozáznamem z měření a originálem výstupu z rychloměru v digitální formě správní orgán uvedl, že Protokol o dopravním přestupku jako výstup z rychloměru spolu s výpovědí strážníka provádějícího měření prokazují naměřenou rychlost, nevykazuje chybové hlášení a pořízen byl osobou proškolenou. Není zapotřebí zjišťovat, zda měřicí zařízení vyhotovuje o průběhu měření videozáznam. Správní orgán k odkazům žalobce na internetové stránky uvedl, že internet jako volně dostupné médium informací slouží pro zveřejnění příspěvků uživatelů, avšak současně bez ověření relevantnosti údajů, tudíž správní orgán k žádnému z odkazů nepřihlížel.
11. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný konstatoval, že zákon o přestupcích s účinností od 1.10.2015 nově stanovil promlčecí lhůty. Aby ustanovení upravující odchylně nabytí účinnosti jednotlivých částí právního předpisu bylo aplikovatelné a plnilo svůj účel, musí nabýt účinnosti nejpozději v den, kdy nabývá účinnosti první část zákona, k němuž se toto ustanovení váže. Při užití účelového výkladu nelze dospět k jinému závěru, než že ustanovení upravující dělenou účinnost zákona nabylo účinnosti k datu 1.10.2015. Přehnaný formalistický výklad, že přechodné ustanovení nabylo své účinnosti až později, by vedlo k neaplikovatelnosti. Podle žalovaného nevznikl žádný důvod se domnívat, že byl k měření použit poškozený přístroj či přístroj bez ochranných známek. Správné použití předmětného rychloměru se všemi jeho náležitostmi a jeho funkčností garantuje zakročující strážník, který popsal měření ve své výpovědi, a to společně s ověřovacím listem. Je irelevantní zkoumat odlišný případ překročení nejvyšší dovolené rychlosti, když v dané věci bylo prokázáno, že měření bylo provedeno v souladu s předepsanou metodikou a strážník potvrdil, že měřicí přístroj byl zaplombován. Správní orgán má námitku za účelovou s cílem vyvinit se z protiprávního jednání. Proto byl důkaz svědeckou výpovědí odmítnut. Zjišťování navržených skutečností nemá ve vztahu k danému přestupku žádného významu, když jeho spáchání bylo prokázáno úplně a přesně. Žalovaný k tomuto doplnil, že námitky žalobce jsou ryze spekulativní rovině a netvrdí žádnou konkrétní skutečnost. Podklady rozhodnutí jednoznačně svědčí o tom, že měřící zařízení poškozeno nebylo a neabsentovala na něm žádná označení. Navržený důkaz přezkoušením měřidla považuje žalovaný za nadbytečný s nulovou vypovídající hodnotou ke dni 1.10.2015. Podle žalovaného bylo jednoznačně prokázáno, že měření bylo provedeno silničním laserovým rychloměrem předmětného čísla, který byl platně přezkoušen, což dokazuje vystavený ověřovací list. Z ověřovacího listu podle žalovaného vyplývá, že měřící zařízení disponovalo platným ověřením  ČMI, což k prokázání správnosti provedeného měření spolu s výpověďmi strážníků za situace, že fotografie jako výstup z měřícího zařízení je zřetelná, průkazná a se všemi sledovanými markanty, nezakládá pochybnost o správnosti měření. Fotografie z měřícího zařízení zachycuje toliko vozidlo řízené žalobcem s řádně umístěným záměrným křížem, nevznikla pochybnost o tom, že by bylo měření zatíženo jakoukoliv chybou.
12. Žalobu soud neshledal důvodnou.
13. Podle čl. I bodu 6. odst. 2 části prvé zákona č. 204/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, běh lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1 se přerušuje zahájením řízení o přestupku, jakož i vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu o uložení pokuty, přerušuje se běh lhůty jeho doručením. Podle odst. 3 téhož ust. přerušením běhu lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1 začíná běh nové lhůty pro projednání přestupku; přestupek však nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání dva roky.
14. Podle Čl. XXVI téhož zákona č. 204/2015 Sb. tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtrnáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 až 8, 11 až 16, 17, 18, 23 až 25 a 29, čl. III bodů 1, 4 až 32, 34 až 40, čl. IV a čl. XII bodu 3, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
15. Novela č. 204/2015 Sb. tedy zavedla institut přerušení běhu prekluzivní lhůty. V důsledku vyjmenovaných skutečností se běh jednoleté prekluzivní doby přeruší a tato začne běžet znovu. Zároveň je však stanovena objektivní prekluzivní lhůta dvou let, jejichž uplynutím zanikne odpovědnost pachatele za přestupek.
16. V předmětné věci je sporné, zda se na přestupek, který je předmětem soudního přezkumu, vztahuje již dvouletá lhůta pro projednání přestupku dle výše cit. novely zákona o přestupcích  č. 204/2015 Sb. Touto otázkou se již zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 06.09.2018, čj. 7 As 87/2018 - 34 (dostupný na www.nssoud.cz). Podle právní věty obsažené v tomto rozsudku "ustanovení § 20 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 204/2015 Sb., část první, čl. I, bod 6. a 7. (o zániku odpovědnosti za přestupek) se aplikuje na přestupky spáchané ode dne 1.10.2015."
17. Zdejší soud vedený závěr NSS aplikoval na daný případ, protože se jedná o přestupek spáchaný žalobcem dne 30.10.2015. K zániku odpovědnosti za přestupek v daném případě nedošlo ke dni 30.10.2016 vzhledem k tomu, že platí dvouletá pro projednání přestupku ve smyslu cit. rozhodnutí NSS.
18. Současně podle znění ust. § 20 odst. 2 zákona o přestupcích ve znění novely č. 204/2015 Sb. lhůta pro projednání přestupku se přerušila vydáním rozhodnutí o přestupku dne 15.7.2016, jímž byl žalobce uznán vinným přestupkem. Z toho důvodu dle názoru soudu nedošlo ani k zániku odpovědnosti za přestupek ke dni 12.11.2016 (uplynutím jednoho roku od zahájení řízení), jak rovněž namítal žalobce v žalobě.
19. Dále žalobce v žalobě namítal, že ve věci zůstala pochybnost o platném měření rychlosti, neboť na snímku není viditelný záměrný kříž. Toto tvrzení soud neshledal důvodným, neboť na snímku z Protokolu o projednání přestupku, který je výstupem z rychloměru, je jasně viditelný záměrný kříž na přední masce vozidla žalobce.
20. Soud neakceptoval ani žalobní námitku, podle níž mohlo k nesprávnému naměření rychlosti v důsledku tzv. slip effectu. S tímto tvrzením žalobce se dostatečně podrobně a logicky vypořádaly oba správní orgány, jak vyplývá z výše shrnutého odůvodnění jejich správních rozhodnutí, s nimiž se soud ztotožňuje. O správnosti provedeného měření v daném případě nevznikly žádné důvodné pochybnosti, neboť fotografie zachycuje změřené vozidlo ve standardní poloze, zhruba uprostřed snímku, se záměrným křížem na přední masce vozidla a s čitelnou značkou. Další důkaz na podporující závěr o bezchybném měření představuje ověřovací list rychloměru, který potvrzuje, že v době spáchání přestupku bylo měřicí zařízení ověřeno ČMI pro měření rychlosti vozidel na území ČR. Za této situace správní orgány nepochybily, když neprovedly navržené důkazy zprávami ze zahraničních médií. Soud také shledal nadbytečným provádět vyšetřovací pokus či znalecký posudek za účelem zjištění, zda došlo k nesprávnému měření. Závazné je totiž pouze ověření měřicího zařízení ze strany ČMI pro území ČR. Správnost měření v daném případě byla dále doložena výpovědí strážníka S. Š., podle něhož bylo měřeno bezvadně a v souladu s návodem k obsluze rychloměru, a který současně předložil doklad o svém proškolení k obsluze měřicího zařízení.
21. Žalobci je nutno přisvědčit v tom, že pokutu a náklady řízení je oprávněn uhradit v souladu s § 163 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, nejen bezhotovostním převodem či poštovní poukázkou, nýbrž i v hotovosti. Možnosti platby jsou stanoveny přímo v označeném ust. daňového řádu, proto je nelze omezit výčtem ve výroku prvostupňového rozhodnutí. Ze znění výroku rozhodnutí správního orgánu nadto nevyplývá výslovně, že by platba provedená jiným než uvedeným způsobem, byla správním orgánem odmítnuta. Z těchto důvodů tato sporná část výroku správního rozhodnutí nepředstavuje vadu, která by měla vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé.
22. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy by na náhradu nákladů řízení měla právo žalovaná, jež měla ve věci plný úspěch. Žalované však žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ani nepožadovala jakoukoli jejich náhradu, proto nebyla náhrada nákladů žádnému z účastníků řízení přiznána.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Plzeň 21. ledna 2019

Mgr. Jana Komínková  v.r.

samosoudkyně