USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci

žalobkyně:  I. R., narozená X 
státní příslušnost U.  
zastoupená obecným zmocněncem A. R. 
oba bytem X

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra 
sídlem Nad Štolou 3, Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,

takto:

1. Žaloba se odmítá.

2. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a přeplatek na soudním poplatku ve výši 1 000 Kč. Celková částka 3 000 Kč bude žalobkyni vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 30. 11. 2018 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí v řízení o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, účinném do 17. 12. 2015 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), vedeném žalovaným pod sp. zn. OAM-19897/DP-2015.
2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl její opožděnost. Soud se proto nejprve zabýval posouzením včasnosti žaloby.
3. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. „[n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně“.
4. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. „[ž]alobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon“. Podle odst. 2 „[z]meškání lhůty nelze prominout.“
5. Podle § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), „[p]okud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ“.
6. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že dne 1. 7. 2015 podala žalobkyně podle § 44a zákona o pobytu cizinců žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Zákon o pobytu cizinců nestanoví zvláštní lhůtu k vydání rozhodnutí v tomto řízení, stanoví toliko lhůtu k vydání rozhodnutí v řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu [srov. § 169 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců], a to přestože na jiných místech mezi oběma typy těchto řízení zjevně rozlišuje [srov. např. odst. 8 písm. a) a d) téhož ustanovení]. Je tedy třeba vyjít ze shora citovaného obecného ustanovení § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu. V dané věci, jak plyne ze správního spisu, bylo nutno předvolat žalobkyni k výslechu, a bylo tedy povinností žalovaného o žádosti rozhodnout ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení (podání žádosti), tj. nejpozději v pondělí 31. 8. 2015. Jednoletá lhůta k podání žaloby na ochranu proti nečinnosti podle § 80 odst. 1 s. ř. s. tak začala plynout dne 1. 9. 2015 a jejím posledním dnem byl čtvrtek 1. 9. 2016. Žaloba byla žalobkyní zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence (§ 40 odst. 4 s. ř. s.) až dne 29. 11. 2018, tedy více než dva roky po uplynutí této lhůty, a je proto opožděná. Další průběh správního řízení, během něhož došlo k přerušení řízení v době od 27. 12. 2017 do 26. 1. 2018 a od 18. 10. 2018 do 2. 12. 2018, nemůže mít na závěr o opožděnosti žaloby žádný vliv již z toho důvodu, že k přerušením došlo až po uplynutí žalobní lhůty. Soudu tak nezbylo, než žalobu prvním výrokem podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout.
7. Ve vztahu ke druhému výroku lze uvést, že podle § 10 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) platí, že „[b]ylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek.“ Podle odst. 3 věty poslední „[b]yl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.“ Podle odst. 5 „[v] řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.“ Podáním žaloby žalobkyni vznikla poplatková povinnost ve výši 2 000 Kč [položka 18 bod 2 písm. d) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích]. Na soudní poplatek přitom žalobkyně zaplatila kolkovými známkami celkem 3 000 Kč. Vzniklý přeplatek ve výši 1 000 Kč jí proto soud druhým výrokem vrátil, stejně jako zaplacený poplatek ve výši 2 000 Kč, neboť žaloba byla odmítnuta před vydáním rozhodnutí o věci samé. Přeplatek na poplatku i zaplacený poplatek budou žalobkyni vráceny ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha      8. ledna 2019

Olga Stránská, v. r. 
předsedkyně senátu